E-BOOKS

Frankenstein neboli moderní Prométheus
Mary W. Shelleyová 
→Frankenstein oder Der moderne Prometheus
Mary Shelley

- I -

Ich bin in Genf geboren. Meine Familie ist eine der vornehmsten dieser Stadt. 
→Narodil jsem se v Ženevě v jedné z nejpřednějších rodin republiky. 

Mein Vater war angesehen bei allen, die ihn kannten, wegen seiner unbestechlichen Rechtschaffenheit und der unermüdlichen Hingabe an seine Pflichten. 
→Moji předkové zastávali místa radních a syndiků a můj otec vykonával mnoho let se ctí a věhlasem důležité veřejné funkce.

In jüngeren Jahren schon hatte er im Dienste seiner Vaterstadt gestanden und verschiedene Umstände hatten es mit sich gebracht, daß er lange nicht zur Gründung eines eigenen Herdes gekommen war. 
→Všichni, kdo ho znali, vážili si ho pro jeho bezúhonnost a neúnavnou péči o veřejné záležitosti. 

Erst später hatte er geheiratet, als er die Mittaghöhe des Lebens schon überschritten. 
→Rada důvodů mu zabránila záhy se oženit a teprve ve zralém věku si založil rodinu.

Da die Vorgeschichte seiner Ehe für seinen ganzen Charakter bezeichnend ist, kann ich nicht umhin, ihrer Erwähnung zu tun. 
→Protože okolnosti jeho sňatku vrhají světlo na jeho povahu, nemohu je nevylíčit.

Einer seiner intimsten Freunde war ein Kaufmann, der infolge mißgünstiger Schicksale von der Höhe des Glückes herab in die tiefste Armut geriet. 
→Protože okolnosti jeho sňatku vrhají světlo na jeho povahu, nemohu je nevylíčit.

Dieser Mann, er hieß Beaufort, war stolz und unbeugsam und konnte es nicht ertragen, jetzt an der gleichen Stätte arm und vergessen zu leben, wo man ihn einst wegen seines Reichtums und seines glänzenden Auftretens besonders geehrt hatte. 
→Jeden z jeho nejbližších přátel byl majitelem velkého prosperujícího obchodního podniku, ale řada nešťastných náhod ho přivedla na mizinu. 

Er zahlte als ehrlicher Mann noch seine Schulden und zog sich dann mit seiner Tochter nach Luzern zurück, wo er unerkannt und armselig sein Leben fristete. 
→Jmenoval se Beaufort, byl hrdý a neústupný, a myšlenka, že by měl žít v nouzi a zapomnění ve stejném kraji, kde byl kdysi vážen pro své společenské postavení a štědrost, mu byla nesnesitelná.

Když vyrovnal své dluhy co nejčestněji, odstěhoval se s dcerou do Lucernu, kde žil v odloučenosti a bídě. 

Mein Vater war ihm in aufrichtiger Freundschaft zugetan und fühlte tiefes Erbarmen mit dem unglücklichen Manne. 
→Otec miloval Beauforta jako nejupřímnější přítel a jeho odchod za tak nešťastných okolností ho velmi trápil. 

Auch bedauerte er sehr den falschen Stolz, der den Freund hinderte, seine Hilfe anzunehmen; 
→Trpce litoval falešné hrdosti svého přítele, která ho přiměla k chování tak neodpovídajícímu jejich vzájemnému vztahu. 

hatte er doch gehofft, ihm mit seinem Rat und seinem Kredit wieder auf die Beine helfen zu können. 
→Doufal, že ho přesvědčí, aby s jeho úvěrem a pomocí začal nový život, a proto se snažil co nejrychleji objevit místo jeho pobytu.

Tatsächlich hielt sich Beaufort dermaßen sorgfältig verborgen, daß es meinem Vater erst nach Verlauf von zehn Monaten gelang, ihn ausfindig zu machen. 
→Beaufort však učinil důkladná opatření, aby zůstal v neznámu, a trvalo deset měsíců, než otec zjistil jeho úkryt. 

Überwältigt von der Freude, die ihm diese Entdeckung bereitet hatte, eilte er nach dem Hause, das in einer schmalen Gasse in der Nähe der Reuß lag. 
→Pln radosti spěchal k svému domku v chudobné uličce nedaleko řeky Reuss. 

Aber schon bei seinem Eintritt wurde ihm klar, daß er eine Stätte der Not und des Elendes vor sich sah. 
→Když tam vešel, přivítaly ho bída a zoufalství. 

Beaufort hatte aus seinem Zusammenbruch nur eine ganz unbedeutende Summe gerettet, aber sie hätte wenigstens genügt, ihn einige Monate zu erhalten. 
→Z trosek svého majetku zachránil Beaufort jen nepatrný obnos, který mu mohl zabezpečit jen několik měsíců bezpečného života. 

In dieser Zeit hoffte er in einem Kaufhause eine Stellung zu finden. 
→Doufal, že do té doby nalezne nějaké celkem slušně placené místo v obchodním světě. 

Die erzwungene Untätigkeit gab ihm Zeit, noch mehr über das nachzudenken, was aus ihm geworden, 
→Tuto dobu proto trávil v nečinnosti a jeho zármutek se stal o to hlubším a bolestnějším, že měl čas na přemýšlení. 

und vertiefte seinen Gram, so daß er schließlich nach drei Monaten aufs Krankenbett sank. 
→To všechno na něj tak působilo, že po třech měsících ulehl nemocen na lůžko, zcela neschopen pohybu.

Seine Tochter pflegte ihn mit der äußersten Hingabe, aber sie konnte es sich nicht verhehlen, daß ihr kleines Kapital rapid dahinschwand und daß dann keine Hoffnung auf irgend eine Unterstützung bestand. 
→Jeho dcera ho ošetřovala s nekonečnou něžností, mizí bez jakékoli naděje na pomoc. 

Aber Karoline Beaufort besaß eine ungewöhnliche Spannkraft und ihr Mut wuchs in diesen Widerwärtigkeiten. 
→Ale Karolína Beaufortová byla žena neobyčejné povahy a její odvaha jí pomáhala čelit nesnázím. 

Sie versah die ganze Arbeit und vermochte durch Strohflechtereien wenigstens so viel zu verdienen, daß sie beide gerade noch notdürftig ihr Leben zu fristen imstande waren. 
→Elle se procura une occupation honnête, tressa de la paille et, par quelques moyens, s'ingénia à gagner de quoi subvenir aux besoins essentiels.

Einige Monate vergingen in dieser Weise. Ihr Vater wurde immer elender, 
→Tak uplynulo několik měsíců. Jejímu otci se vedlo hůř a hůř. 

so daß sie von seiner Pflege ausschließlich in Anspruch genommen wurde. Die letzten Notpfennige waren bald ausgegeben und im zehnten Monat starb ihr Vater in ihren Armen, sie als bettelarme Waise zurücklassend. 
→Musela stále víc času věnovat péči o něj, peněz bylo stále méně, a po deseti měsících jí otec zemřel v náručí. 

Dieser letzte Schlag war der härteste für sie; sie kniete gerade bitterlich weinend am Sarge Beauforts, als mein Vater eintrat. 
→Tato poslední rána ji přemohla. Když můj otec vstoupil do místnosti, klečela s hořkým pláčem u Beaufortovy rakve. 

Er kam wie ein rettender Engel zu dem armen Mädchen und vertrauensvoll legte sie ihr Geschick in seine helfenden Hände. 
→Můj otec přišel k nešťastné dívce jako anděl spásy. Svěřila se do jeho péče.

Nach der Beerdigung seines Freundes brachte er Karoline nach Genf und gab sie dort Verwandten zur Obhut. 
→Po pohřbu ji odvedl do Ženevy a umístil ji do rodiny svých příbuzných. 

Zwei Jahre später war sie seine Frau. 
→Dva roky poté se Karolína stala jeho manželkou.

Der Altersunterschied meiner beiden Eltern war zwar sehr bedeutend, aber gerade das schien die Liebe, die sie zu einander hegten, nur zu vertiefen. 
→Otec byl mnohem starší než matka, ale přes tento věkový rozdíl je těsnými pouty spojovala oddaná láska. 

Mein Vater besaß ein ausgeprägtes Gerechtigkeitsgefühl, das ihn nur da wirklich lieben ließ, wo er auch seine Achtung geben konnte. 
→Otec se vždy vyznačoval velkým smyslem pro spravedlnost a podle jeho názoru měla láska jen tehdy cenu, byla-li silná. 

Vielleicht hatte er in seinen früheren Jahren irgend eine Erfahrung in dieser Hinsicht gemacht und legte deshalb so viel Wert auf den inneren Wert. 
→Snad byl kdysi již zamilován a tehdy zjistil, že si jeho milovaná nezaslouží jeho lásky a citu, a tak dával přednost jiným vyzkoušeným hodnotám. 

Er zeigte für meine Mutter eine Verehrung, die sich von der schwächlichen Liebe älterer Leute wohl unterschied 
→Jeho láska k matce, v níž byly zahrnuty i vděčnost a zbožňování, lišila se zcela od pošetilé zamilovanosti starších mužů.

und die aus wirklicher Hochachtung vor ihr entsprang und vielleicht auch aus dem Wunsche, sie für all das Leid zu entschädigen, das ihr ihre Jugend gebracht. 
→A navíc byl jeho cit proniknut úctou k matčinu charakteru a touhou alespoň částečně odčinit utrpení, které prožila a které dodávalo nevýslovný půvab celé její osobnosti. 

Alles drehte sich um sie, um ihr Wohlergehen. 
→Otec udělal vše, aby vyhověl každému jejímu přání a aby jí usnadnil život.

Er hielt sie, wie ein Gärtner eine wertvolle exotische Blume hält und sie vor jedem rauhen Windzug behütet. 
→Snažil se ji uchránit před sebedrsnějším větrem, tak jako zahradník chrání krásnou exotickou rostlinu, a obklopovat ji vším, co by mohlo vyvolat radost v její něžné a laskavé mysli. Allerdings hatte ihre Gesundheit und auch ihr starker, mutiger Geist unter den schweren Erschütterungen gelitten. 
→Její zdraví, a dokonce i klid její až dosud vyrovnané mysli byly otřeseny vším, co prožila. 

Während der zwei Jahre, die seiner Verehelichung vorausgingen, hatte mein Vater allmählich alle seine Ämter abgegeben, 
→Během dvou let, které předcházely jejich sňatku, vzdal se otec postupně všech svých veřejných funkcí 

und sofort nach der Hochzeit begab sich das Paar nach Italien, 
→a ihned po sňatku odjeli oba do Itálie, jejíž příjemné podnebí jim více vyhovovalo. 

wo das milde Klima und eine Reise durch das wundervolle Land die Gesundheit der jungen Frau wiederherstellen sollten. 
→Změna prostředí a cesty po této kouzelné zemi zapůsobily blahodárně na matčino otřesené zdraví.

Von Italien aus ging dann die Reise nach Deutschland und Frankreich. 
→Po Itálii procestovali Německo a Francii.

Ich, das älteste Kind, kam in Neapel zur Welt und begleitete als kleiner Bursche schon meine Eltern auf ihren Streifzügen. 
→ Já, jejich nejstarší dítě, jsem se narodil v Neapoli a od útlého dětství jsem je doprovázel na jejich toulkách. 

Mehrere Jahre blieb ich ihr einziges Kind. 
→Několik let jsem zůstával jejich jediným dítětem. 

Aus ihrer unerschöpflichen Liebe zueinander entsprang eine reiche Quelle von Liebe für mich. 
→Jejich vzájemná oddanost byla hluboká, ale zdroj lásky, jíž mě zahrnovali, byl nevyčerpatelný. 

Die Liebkosungen meiner Mutter und das wohlwollende Lächeln meines Vaters sind meine ersten Erinnerungen. 
→Mými prvními vzpomínkami jsou matčiny něžné pozornosti a otcův úsměv plný laskavé radosti, s nímž na mě pohlížel. 

Ich war ihnen zugleich Spielzeug und Idol und, was das Beste ist, ihr Kind, das kleine, hilflose Wesen, das ihnen Gott geschenkt hatte, 
→Byl jsem jejich hračkou a jejich idolem, a snad i něčím víc – jejich dítětem, nevinným a bezmocným tvorem darovaným jim nebesy, 

um es aufzuziehen, dessen Wohl und Wehe in ihren Händen lag. 
→aby ho vychovali v dobrého člověka. Jeho osud byl v jejich rukou 

Lange Zeit war ich ihre einzige Sorge. 
→Dlouhou dobu jsem byl jejich jediným potomkem. 

Meine Mutter hatte sich noch ein Töchterchen ersehnt, aber ich blieb das einzige Reis am Baume. 
→Matka velmi toužila po dceři, ale stále jsem zůstával sám. 

Als ich etwa fünf Jahre alt war, machten wir eine Reise nach der italienischen Grenze und verbrachten auch eine Woche an den Gestaden des Comersees. 
→Vers ma cinquième année, nous fîmes un voyage au-delà de la frontière italienne pour passer une semaine sur les bords du lac de Côme. 

Ihr wohltätiger Sinn führte sie oftmals in die Hütten der Armen. 
→Jejich soucit s utrpením je čas od času přiměl k návštěvám chudých. 

Meine Mutter empfand das nicht nur als eine Pflicht, es war ihr ein Bedürfnis, eine Leidenschaft, den Armen in ihrem Elend ein Engel zu sein, denn sie hatte selbst viel gelitten und wußte, wie weh das tut. 
→Pro matku to znamenalo víc než povinnost, byla to nutnost i potřeba – vzpomínka na vlastní utrpení a vysvobození ji vedla k tomu, aby sama také vystupovala jako anděl spásy. 

Bei einem ihrer Spaziergänge erregte eine kleine Hütte ihre Aufmerksamkeit, die wie verschämt sich in einem Seitentale barg 
→Au cours d'une promenade, une pauvre masure au fond d'un vallon attira son attention par son aspect délabré :

und die, von der Schar armselig gekleideter Kinder zu schließen, die vor der Türe saßen, ein gut Teil Not und Elend zu bergen schien. 
→de nombreux enfants vêtus de haillons jouaient dans les parages – l'image même du dénuement le plus absolu.

Als mein Vater eines Tages nach Mailand verreist war, besuchte meine Mutter diese Hütte und ich durfte sie begleiten. 
→Když jednoho dne otec odjel do Milána, navštívila matka se mnou tuto chatrč. 

Wir trafen ein bäuerisches Ehepaar, von Sorge und harter Arbeit niedergebeugt, das gerade ein karges Mahl an die fünf hungernden Kinder verteilte. 
→Zastihla tam rolníka a jeho ženu, sedřené a shrbené starostmi a dřinou, jak rozdělují skrovné jídlo pěti hladovým dětem. 

Unter diesen war eines, das meiner Mutter besonders auffiel, denn es schien von ganz anderem Schlage. 
→Mezi nimi byla holčička, která víc než druhé děti upoutala matčinu pozornost. Vypadala, jako by k nim nepatřila. 

Während die übrigen Kinder schwarzäugige, derbe Kerle waren, sah die schlanke Kleine sehr hübsch aus. 
→Čtyři ostatní děti byly malí osmahlí tuláčci s černýma očima; dívenka byla drobná, s velmi bílou pletí. 

Sie hatte glänzendes Goldhaar und trotz der Armut ihrer Kleidung breitete sich ein unverkennbarer Adel über sie aus. 
→Vlasy se jí skvěly jako třpytivé zlato a přes nuzné oblečení jí na hlavě vytvářely vznešenou korunu. Ihre Stirn war breit und hoch, ihre Augen leuchteten wie Sterne und ihr ganzes Antlitz war so lieblich, daß man sie nicht ansehen konnte, ohne sofort das Gefühl zu haben, daß sie etwas Besonderes, ein gottbegnadetes Geschöpf sei. 
→Son front était calme et dégagé, ses yeux bleus et limpides, ses lèvres, les traits de son visage reflétaient une sensibilité, une douceur telles qu'en les apercevant, on ne pouvait pas s'empêcher de penser qu'elle était d'une espèce différente, une créature envoyée par le ciel dont la physionomie avait une empreinte angélique.

Die Bäuerin hatte gleich bemerkt, daß meine Mutter mit Interesse und Bewunderung ihre Augen auf der Kleinen ruhen ließ, und erzählte sofort deren Lebensgeschichte. 
→Vesničanka si povšimla, jak se matka se zvědavým obdivem zahleděla na tuto krásnou dívenku, a ochotně vyprávěla její příběh. 

Sie war nicht ihr Kind, sondern das Töchterchen eines Edelmannes aus Mailand. Ihre Mutter, eine Deutsche, war gestorben, als sie dem Kinde das Leben gegeben hatte. 
→Nebylo to její dítě, ale dcera milánského šlechtice. Matka byla Němka a zemřela při porodu. 

Man hatte ihnen das kleine Wesen zur Pflege übergeben, sie waren damals noch nicht so arm gewesen. 
→Hledali tedy kojnou a svěřili ji jí. 

Sie waren noch nicht lange verheiratet und ihr erstes Kind war damals gerade zur Welt gekommen. 
→Tehdy se jim vedlo lépe, nebyli ještě dlouho svoji a jejich nejstarší dítě právě přišlo na svět. 

Der Vater ihres Pflegekindes war einer jener Italiener gewesen, die in der Erinnerung an die glorreiche Geschichte ihrer Heimat aufgewachsen waren; 
→Otec jejich svěřenkyně byl jedním z Italů, kteří v sobě živili vzpomínku na antickou slávu Itálie 

einer jener Männer, die sich selbst opferten, um ihrem Vaterlande die Freiheit zu verschaffen. 
→– jeden z oněch schiavi ognor frementil, kteří usilovali o získání svobody pro svou vlast. 

Auch er fiel seiner Leidenschaft zum Opfer. Ob er starb oder ob er noch in einem der Gefängnisse Österreichs schmachtete, wußte man nicht. 
→Il avait été la victime de son courage et l'on ne savait trop s'il vivait encore ou s'il croupissait toujours dans les prisons autrichiennes. Jedenfalls waren seine Güter konfisziert worden und sein Kind war ein Bettelkind geworden. 
→Majetek mu zkonfiskovali, dítě zůstalo samo a bez prostředků. 

Es blieb bei seinen Pflegeeltern und blühte in der rauhen Umgebung schöner wie eine Rose zwischen dunkelfarbigem Unkraut. 
→A tak holčička žila dále u pěstounů a rozkvétala v chudém příbytku, krásnější než zahradní růže mezi černým ostružiním.

Als mein Vater von Mailand zurückkehrte, fand er mich auf dem Vorplatze unserer Villa mit der Kleinen spielend, die schön war wie ein Cherub; ein Wesen, aus dessen Augen wundervolle Strahlen leuchteten und das schlank und beweglich war wie eine Gemse. 
→Po návratu z Milána mě otec našel v hale naší vily při hře s dítětem půvabnějším než andílci na obrazech, s bytostí, která svým zjevem vše kolem sebe rozzařovala a která se pohybovala s půvabem a lehkostí horských kamzíků.

Die Angelegenheit war bald geregelt. Mit Erlaubnis meines Vaters vermochte die Mutter die armen Leute rasch zu bewegen, ihr die Obhut über das Kind zu überlassen. 
→Vše se brzy vysvětlilo. S otcovým souhlasem přiměla matka venkovské pěstouny, aby jí zcela přenechali svou svěřenkyni.

Sie konnten die arme, süße Waise gut leiden und sie war ihnen immer wie ein Sonnenschein im Hause gewesen; 
→Měli rádi toho sladkého sirotka, jehož přítomnost cítili jako požehnání. 

deshalb hätten sie es nicht übers Herz gebracht, sie in Not und Elend zurückzuhalten, während ihr die Vorsehung ein solches Glück bescherte. 
→Měli ho však ponechat v chudobě a nedostatku, když mu osud nabízel tak lákavou příležitost? 

Sie fragten noch den Priester des Ortes um Rat, und das Resultat dieser Unterredung war, daß Elisabeth Lavenza ihren Einzug in das Haus meiner Eltern hielt. 
→Poradili se s vesnickým Míarárem a Alžběta Lavenzová se stala obyvatelkou domova mých rodičů, 

Sie wurde mir lieber als eine Schwester – die liebliche, angebetete Gefährtin meines Schaffens und meiner Erholung. 
→kde se mi stala víc než sestrou – krásnou a milovanou společnicí všech mých činů a radostí.

Jeder hatte Elisabeth gern. Die Liebe und Verehrung, mit der sie alle bedachten, die ihr näher traten, war mein Stolz und meine Freude. 
→Všichni Alžbětu milovali. Horoucí a téměř zbožňující láska, s níž na ni každý pohlížel, stala se pro mě, který se na ní podílel stejným dílem, pýchou i potěšením.

Am Vorabend des Tages, an dem Elisabeth zu uns kam, sagte meine Mutter zu mir: »Ich habe ein reizendes Geschenk für meinen Viktor, morgen sollst du es haben.« 
→V předvečer Alžbětina příchodu k nám mi matka řekla škádlivě: "Mám pěkný dárek pro svého Viktora – zítra ho dostaneš."

Und als sie am Morgen das Kind mir als die versprochene Gabe zeigte, faßte ich voll kindlichen Ernstes ihre Worte so auf, daß Elisabeth mein sei, um sie zu schützen, zu lieben und zu verhätscheln. 
→A když mi nazítří představila Alžbětu jako slíbený dárek, vzal jsem s dětskou vážností její slova doslova a pohlížel jsem na Alžbětu jako na své vlastnictví – které musím chránit, milovat a hýčkat. 

Jedes Lob, das der Kleinen galt, nahm ich so auf, als sei es ein Lob meines Eigentums. 
→Les louanges qu'on lui adressait, je considérais qu'elles m'étaient destinées. 

Oslovovali jsme se navzájem jako bratranec a sestřenice. 
→Wir nannten einander beim Vornamen. 

Kein Wort ist imstande zu schildern, was wir uns waren, um so mehr als sie bis zu ihrem Tode meine einzige Schwester sein sollte. 
→Žádné slovo, žádný výraz však nemohl vyjádřit druh vztahu, který ji ke mně poutal – mou víc než sestru, neboť až do smrti byla pouze mou.

 

- II -

 

 

Wir wuchsen zusammen auf; 
→Byli jsme vychováni společně. 

ich war nicht ganz ein Jahr älter als sie. 
→Byl jsem pouze o necelý rok starší. 

Ich brauche nicht besonders zu betonen, daß uns Uneinigkeit oder Streit fremd waren. 
→Není třeba říkat, že jakákoli neshoda nebo dokonce hádka nám byly zcela cizí.

Harmonie bildete die Grundlage unserer Freundschaft, und die Verschiedenheit unserer Charaktere schien uns eher noch fester zu binden als uns zu trennen. 
→Naše přátelství se vyznačovalo souladem a rozdílnost a kontrast našich povah nás ještě více sbližovaly.

Elisabeth war ruhiger und gesammelter als ich; aber bei all meiner Leidenschaftlichkeit war ich doch ein Freund ernster Arbeit und voll Wissensdurst. 
→Alžběta byla klidnější a soustředěnější, já zase přes svou vášnivost jsem byl praktičtější a hlouběji zasažen touhou po vědění. 

Ihre Lieblingsbeschäftigung war die Lektüre unserer Dichter und die Schönheit der uns umgebenden Natur, die erhabenen Formen der Berge, der Wechsel der Jahreszeiten, die tiefe Stille des Winters und das lebhafte Treiben der Sommersaison 
→Alžběta horlivě četla verše a v překrásné velebné krajině, která obklopovala náš švýcarský domov 

Die Welt war mir ein Geheimnis, das ich unter allen Umständen zu enträtseln mir vorgenommen hatte. 
→Svět byl pro mě tajemstvím, a to jsem toužil rozluštit. 

Neugierde, der Wunsch hinter die verborgenen Naturgesetze zu kommen, Freude, ja Entzücken, als sich mir so manches Wunder auftat, sind die ersten Gefühle, deren ich mich erinnern kann. 
→La curiosité, la quête entêtée des lois cachées de la nature, la joie proche de l'extase qui m'animait lorsque je pouvais en découvrir quelques-unes, ce sont les premières sensations dont je me souvienne.

Als mein Bruder auf die Welt kam, sieben Jahre nach mir, gaben meine Eltern ihr Wanderleben ganz auf und siedelten sich in ihrer Heimat an. 
→Po narození druhého syna, o sedm let mladšího, zanechali rodiče toulavého života a usadili se v rodném kraji.

Wir besaßen ein Haus in Genf und eine Villa in Belrive, dem östlichen Ufer des Sees, etwas mehr als eine Meile von der Stadt entfernt. 
→Měli jsme dům v Ženevě a vilu v Belrive, na východním břehu jezera ve vzdálenosti více než jedné míle za městem. 

Wir wohnten meist in der Villa und führten ein sehr abgeschiedenes Leben. 
→Nous résidions là la plupart du temps et l'existence que menaient mes parents était plus recluse.

Ich liebte die Menschen in Mengen nicht, aber ich schloß mich gern an Einzelne an. 
→Mé povaze bylo vlastní vyhýbat se davu a dával jsem přednost pevnému přátelství s několika málo druhy.

Deshalb war ich gegen meine Schulkameraden ziemlich gleichgültig, faßte aber eine wahre Freundschaft zu einem von ihnen. Henry Clerval war der Sohn eines Genfer Kaufmannes, ein Knabe von hervorragenden Talenten und begabt mit einer glühenden Phantasie. 
→Spolužáci mi byli celkem lhostejní, s jedním z nich mě však pojila pouta nejužšího přátelství – s Jindřichem Clervalem, synem ženevského obchodníka. Byl to neobyčejně nadaný chlapec s velkou obrazotvorností. 

Er war unternehmend, kühn und liebte die Gefahr um ihrer selbst willen. 
→Miloval dobrodružství, překážky, ba dokonce nebezpečí – jen pro ně samo. 

Er war sehr belesen, 
→Jeho nejoblíbenější četbou byly rytířské a dobrodružné romány. 

dichtete selbst Heldensänge und begann Erzählungen von ritterlichen Abenteuern zu schreiben. 
→Skládal hrdinské písně a psal různé příběhy o čarodějích a rytířích.

Er verfaßte für uns Tragödien und Maskenspiele, zu denen ihm das Ringen im Tal von Roncesvalles, die Tafelrunde des Königs Artus und die heldenhaften Kreuzfahrer, 
→Hrával s námi divadelní hry a pořádal maškarní zábavy, v nichž vystupovaly postavy z Písně o Rolandovi, hrdinové Kulatého stolu krále Artuše i rytíři, 

die ihr Blut dahingaben, um das heilige Grab den Händen der Ungläubigen zu entreißen, den Stoff gaben. 
→kteří v bojích přelévali krev, aby osvobodili Svatý hrob z rukou nevěřících.

Ich kann mir nicht vorstellen, daß ein Mensch eine glücklichere Jugend verbringen kann, als wie es mir beschieden war. 
→Nikdo na světě nemohl strávit šťastnější dětství než já. 

Meine Eltern waren erfüllt vom Geiste wahrer Liebe und Güte. Wir empfanden, daß sie nicht die Tyrannen waren, die uns nach ihren Launen lenkten, 
→Rodiče byli vtělením vlídnosti a laskavosti. Nepatřili k lidem, kteří chtějí pánovitě a bezohledně vládnout osudu svých dětí, 

sondern die Schöpfer all des Schönen und Guten, was wir genießen durften. 
→nýbrž sami dávali podnět k nesčetným radostným chvílím, které jsme prožívali. 

Wenn ich mit anderen Familien zusammenkam, kam mir das besonders zum Bewußtsein und trug viel zur Befestigung meiner kindlichen Liebe bei. 
→Návštěvy v jiných rodinách mě přesvědčovaly, jak mimořádně šťastný je můj úděl, a vděčnost napomáhala růstu synovské lásky.

Ich war zuweilen heftig und leidenschaftlich; aber meine Begierden richteten sich nicht auf Kindereien, sondern äußerten sich in einem ungeheuren Lerneifer, der sich aber auch wieder nicht unterschiedslos auf alles erstreckte. 
→Byl jsem vznětlivý a občas jsem podléhal záchvatům divokosti, ale podle nějakého zvláštního zákona mě má povaha nevedla k pošetilým zájmům, nýbrž k horlivé touze po poznání, ovšem nikoli po poznání všech věcí bez jakéhokoli výběru.

Ich gestehe, daß ich weder der Struktur der Sprachen, noch gesetzlichen Vorschriften, noch der Politik Geschmack abgewinnen konnte. 
→Přiznávám se, že mě nijak nelákaly ani cizí jazyky, ani právo nebo historie. 

Es waren die Geheimnisse des Himmels und der Erde, die ich erforschen wollte; 
→Toužil jsem po tom, abych poznal tajemství nebes a země, 

und ob ich mich nun gerade mit der äußeren Form der Dinge oder mit den Naturgesetzen oder mit der menschlichen Seele beschäftigte, immer war meine Sehnsucht auf die metaphysischen oder im höchsten Sinne physischen Geheimnisse der Welt gerichtet. 
→a ať už jsem se zabýval vnější skladbou věcí, nebo vnitřním řádem přírody či záhadami lidské duše, mé pátrání bylo vždy zaměřeno na metafyzická, nebo v jejich nejvyšším smyslu fyzická tajemství světa.

Ich weile gern bei diesen Erinnerungen aus meiner Jugendzeit, weil damals das Unglück meinen Geist noch nicht getrübt hatte und die Visionen von Glanz und Berühmtheit noch nicht durch düstere Reflexionen über mich selbst gestört waren. 
→S nevýslovným pocitem radosti dlím ve vzpomínkách na mládí, na doby, kdy v mé mysli bylo jasno a kdy neštěstí ještě nezměnilo její jasné vidiny směřující k prospěchu lidstva v chmurné a malicherné úvahy o sobě samém. 

Clervala zase lákalo studium morálních vztahů. Oblastí jeho zájmů bylo rušné divadlo života, ctnosti hrdinů a činy lidí; 

a jeho nadějí a snem bylo stát se jedním z hrdinů, jejichž jména jsou slavena v dějinách pro udatné a hrdinské činy, jimiž přispěli k blahu lidstva.

Alžbětina čistá duše zářila v našem klidném domově jako věčné světlo. 

To, co milovala ona, milovali jsme i my, a její smích, líbezný hlas a sladký pohled nebeských očí nám neustále žehnal a dodával síly. 

Byla vtělením lásky, která nás zjemňovala a přitahovala. 

Nebýt Alžběty, mohly ze mě mé zájmy udělat mrzouta a má vášnivost hrubce; ale ušlechtilost její povahy mě zjemňovala.

A mohlo vůbec nějaké zlo zapůsobit na Clervalovu ušlechtilou duši? 

A mohlo vůbec nějaké zlo zapůsobit na Clervalovu ušlechtilou duši? 

A přece by nebyl býval mohl být tak dokonale lidský, tak bezpříkladně šlechetný, tak plný laskavosti a něžnosti při své vášni k dobrodružným činům, kdyby mu ona nebyla odhalila opravdovou krásu konání dobra a nezpůsobila, že se dobro stalo konečným cílem jeho prudké ctižádosti. 

Ich weile gern bei diesen Erinnerungen aus meiner Jugendzeit, weil damals das Unglück meinen Geist noch nicht getrübt hatte und die Visionen von Glanz und Berühmtheit noch nicht durch düstere Reflexionen über mich selbst gestört waren. 
→S nevýslovným pocitem radosti dlím ve vzpomínkách na mládí, na doby, kdy v mé mysli bylo jasno a kdy neštěstí ještě nezměnilo její jasné vidiny směřující k prospěchu lidstva v chmurné a malicherné úvahy o sobě samém. 

Außerdem berichte ich, indem ich die Geschichte meiner Jugend erzähle, die Ereignisse, die unwiderstehlich, aber unmerkbar mich meinem späteren Schicksal entgegenführten; 
→A když si tak kreslím obraz mladých dnů, vyvstávají mi před očima rovněž ony události, které nepostižitelnými kroky vedly k příčinám mého pozdějšího utrpení. 

und wenn ich mir selbst Rechenschaft gebe, so erkenne ich, daß die Leidenschaft, die mich regierte, wie ein Gebirgsbach aus kleinen, verborgenen Quellen zusammensickerte. 
→Vždyť jestliže si mám vysvětlit zrod oné vášně, která později ovládla můj osud, zjišťuji, že vznikla jako horská říčka z nepatrných a téměř neviditelných potůčků, 

Aber dieser Bach wurde in seinem Weiterlauf zu dem erheerenden Strom, der all meine Hoffnungen, all meine Freuden begrub. 
→ postupně však nabyla mohutnosti, až se stala dravým proudem, který prudkým tokem smetl všechny mé naděje a radostí.

Naturphilosophie war der Genius, der mein Schicksal leitete. Ich muß deshalb in meiner Erzählung die Tatsachen erwähnen, die diese Vorliebe in mir weckten. 
→Nauka, která usměrnila můj osud, je přírodní filosofie, a proto chci v tomto vyprávění vyzdvihnout ony skutečnosti, pro které jsem si tuto vědu oblíbil. 

Als ich dreizehn Jahre alt war, machten wir alle einen Ausflug zu den Bädern in der Nähe von Thomon. Die Ungunst der Witterung zwang uns, einen Tag in der Wirtsstube zu verbringen. 
→Když mi bylo třináct let, vypravili jsme se všichni na výlet do lázní nedaleko Thononu, jenže špatné počasí nás přinutilo, abychom celý den strávili v hostinci. 

In dem Hause hatte ich zufällig einen Band der Werke des Cornelius Agrippa gefunden. 
→A tam jsem náhodou našel svazek ze spisů Cornelia Agrippy. 

Ich öffnete ihn aus Langweile; plötzlich aber, als ich mich in seine Lehren vertiefte, verwandelte sich diese Gleichgültigkeit in flammenden Enthusiasmus. 
→I lhostejně jsem knihu otevřel, ale teorie, kterou se snažil dokázat, a její skvělé důkazy, které uváděl, brzy změnily lhostejnost v nadšení. 

Ein neues Licht schien vor meinem Geiste zu erstehen; hüpfend vor Freude eilte ich zu meinem Vater und ließ ihn das Buch sehen. 
→Připadalo mi, že mou mysl ozářilo nové světlo, a překypuje radostí sdělil jsem svůj objev otci. 

Er sah nur flüchtig nach dem Titelblatte und sagte: 
→Ten lhostejně pohlédl na titulní stránku mé knihy a řekl: 

»Ach, Cornelius Agrippa! Mein lieber Viktor, vertue deine Zeit nicht mit solchen Dingen; es ist trostloser Schund.« 
→"Ach tak! Cornelius Agrippa! Můj milý Viktore, neztrácej čas nad takovouhle věcí, je to vyložený nesmysl!"

Wenn statt dessen mein Vater sich die Mühe genommen und mir gesagt hätte, daß die Studien des Agrippa schon längst veraltet und durch die moderne Wissenschaft überholt seien, die mit ganz anderen Mitteln arbeite als die frühere chimärische Halbwissenschaft, 
→Kdyby si byl otec místo této poznámky dal práci a i vyložil mi, že Agrippovy zásady byly zcela vyvráceny a že místo nich vznikla moderní věda, která je mnohem průkaznější, 

hätte ich wahrscheinlich den Agrippa in einen Winkel geworfen und mich wieder mit meiner angeregten Phantasie meinen normalen Studien zugewandt. 
→neboť Agrippovy důkazy jsou chimérické, zatímco důkazy nové nauky jsou věcné a uskutečnitelné, jistě bych byl Agrippu odložil a i nadále napájel rozpálenou obrazotvornost tím, že bych se s ještě větší horlivostí vrátil k dosavadním zájmům. 

Es ist gar nicht ausgeschlossen, daß meine Gedanken dann gar nicht die unglückselige Richtung genommen hätten, die zu meinem Untergange führen mußte. 
→Je dokonce možné, že by sled mých myšlenek nikdy nebyl dostal onen osudný podnět, který vedl k mé zkáze. 

Aber da mein Vater das Buch nur mit einem flüchtigen Blick gestreift hatte, ehe er es mir zurückgab, vermutete ich, daß ihm der Inhalt wohlbekannt sei, und vertiefte mich nun erst recht in diese Lektüre. 
→Jenže zběžný pohled, který otec věnoval mé knížce, mě nijak nepřesvědčil o tom, že by znal její obsah, a proto jsem s největším zaujetím pokračoval v četbě.

Als wir nach Hause zurückgekehrt waren, verschaffte ich mir sofort die sämtlichen Werke des Agrippa, danach die des Paracelsus und des Albertus Magnus. 
→Po návratu domů bylo mou první starostí opatřit si celé dílo tohoto autora a později knihy Paracelsa a Alberta Magna.

Ich las und studierte die wilden Phantasien dieser Schriftsteller mit Hochgenuß; es kam mir vor, als sammelte ich da Schätze, die außer mir nur wenige kannten. 
→Dychtivě jsem pročítal a studoval fantastické myšlenky těchto spisovatelů a připadalo mi, jako by to byly poklady, o nichž ví kromě mě jen hrstka vyvolených. 

Ich habe Ihnen schon gesagt, mit welch heißem Bemühen ich in die Geheimnisse der Natur einzudringen versuchte. 
→Už jsem se zmínil, že jsem vždy byl prostoupen horečnou touhou proniknout tajemstvími přírody. 

Trotz dieses Eifers und trotz aller herrlichen Entdeckungen der modernen Wissenschaft war ich von meinen Studien nie recht befriedigt gewesen. 
→Hluboké vědomosti a skvělé objevy moderních filosofů, které jsem studoval, mě presto neuspokojovaly a nepřesvědčovaly. 

Hat doch auch Isaac Newton eingestanden, daß er sich vorkomme wie ein Kind, das am Strande des ewig unerforschlichen Ozeans der Wahrheit Kiesel aufliest. 
→Sir Isaak Newton prý říkal, že si připadá jako dítě, které sbírá škeble u velkého a neprobádaného oceánu pravdy, 

Und all die anderen Naturphilosophen, die ich nach und nach kennen lernte, erschienen mir wie Stümper, die sich dem gleichen nutzlosen Beginnen hingaben. 
→Et, dans chacune des branches de la philosophie naturelle, même ses successeurs m'apparaissaient comme des profanes, incapables d'accomplir leur tâche.

Der ungebildete Landmann sieht die Dinge an, die um ihn sind, und gebraucht sie; 
→Le paysan illettré contemple les éléments qui l'entourent : ses utilisations pratiques lui sont familières. 

aber auch der gelehrteste Philosoph ist nicht viel weiter. 
→Nejvzdělanější filosof věděl jen o něco víc. 

Er hat ja zum Teil das Antlitz der Natur entschleiert, aber ihre feinsten Regungen sind ihm immer noch ein Geheimnis, ein Wunder. 
→Tvář přírody jen poodhalil, ale její nesmrtelné rysy byly stále zázrakem a záhadou. 

Er kann sezieren, zerschneiden, Nomenklaturen erdenken, aber die nächsten Ursachen bleiben ihm unerkannt, geschweige denn die ersten Ursprünge. 
→Může pitvat, rozebírat a pojmenovávat, ale sekundární nebo terciární příčiny, nemluvě vůbec o konečných příčinách, mu byly zcela neznámy. 

Hleděl jsem upřeně na opevnění a překážky, které jako by bránily lidem ve vstupu do pevnosti přírody, a ukvapeně a z nevědomosti jsem se užíral lítostí.

Aber hier waren Bücher und waren Männer, die tiefer eingedrungen waren und mehr wußten. 
→Jenže byly tu knihy a byli tu lidé, kteří pronikli hlouběji a znali víc. 

Ich nahm alles für bare Münze, was sie behaupteten, und wurde ihr hingebender Schüler. 
→Uvěřil jsem na slovo všemu, co hlásali, a stal se jejich žákem. 

Es mag vielleicht seltsam erscheinen, daß so etwas im achtzehnten Jahrhundert noch möglich war; 
→Snad to vypadá podivně, že se něco takového může stát v osmnáctém století, 

aber während ich in der Schule fleißig meinen Studien oblag, bildete ich mich selbst in meinen Lieblingsfächern weiter. 
→jenže zatímco jsem prodělával obvyklou školní výchovu v Ženevě, do určité míry jsem se věnoval svým oblíbeným vědám.

Mein Vater war kein Gelehrter und überließ mich selbst dem Kampfe mit meiner Phantasie. 
→Otec nebyl nijak vědecky založen, a já se proto vzdělával sám, ale s dětskou zaslepeností, k níž se družila studentská touha poznat co nejvíce. 

Unter der Leitung meiner neuen Lehrer machte ich mich mit Rieseneifer an die Suche nach dem Stein der Weisen und die Entdeckung des Lebenselixiers, 
→Pod vedením nových učitelů jsem se s neobyčejnou pílí vrhl do hledání kamene mudrců a elixíru života, a zakrátko jsem věnoval svou celou pozornost právě tomuto úkolu. 

besonders aber das letztere hatte es mir angetan. 
→a zakrátko jsem věnoval svou celou pozornost právě tomuto úkolu. Reichtum schien mir nur etwas Nebensächliches; aber welcher Ruhm wartete meiner, wenn es mir gelang, die Krankheiten vom menschlichen Geschlechte fernzuhalten und jeden unverletzlich zu machen. 
→Bohatství bylo pominutelným cílem, ale s jakou slávou by se setkal můj objev – učinit lidské tělo odolné nemoci a bezpečné před každou smrtí kromě násilné!

Aber das waren noch nicht meine einzigen Wünsche! 
→Tyto touhy nebyly jediné; 

Meine Lieblingsautoren versprachen ihren Schülern die Kunst, Geister und Dämonen zu zitieren, die ich mir mit brennendem Eifer anzueignen strebte. 
→moji autoři ochotně slibovali i možnost vyvolávat duchy a ďábly a já pln horlivosti jsem hledal, jak ji uskutečnit, 

Aber wenn auch meine Beschwörungen immer erfolglos blieben, so schob ich die Schuld lieber auf mich und meine Unerfahrenheit, als daß ich es gewagt hätte, an der Ehrlichkeit meiner Lehrer zu zweifeln. 
→a přestože má zaříkání byla vždycky bezvýsledná, připisoval jsem neúspěch vlastní nezkušenosti a omylům, a nikoli nedostatku dovednosti a věrohodnosti mých rádců. 

Und so widmete ich mich eine Zeit lang diesen veralteten Systemen, indem ich die widersprechendsten Theorien in meinem Kopfe durcheinanderwarf 
→A tak jsem se jistý čas zabýval zastaralými naukami, jako nezasvěcenec míchal dohromady tisíce vzájemně si odporujících teorií und in einem Wuste der mannigfaltigsten Wissenschaften watete, angetrieben durch meine glühende Phantasie und meinen kindischen Eigensinn, 
→a zoufale se zmítal v úplné bažině rozmanitých vědomostí, veden palčivou obrazotvorností a dětským uvažováním, 

bis, wieder durch einen Zufall, meine Ideen eine andere Richtung annahmen. 
→dokud náhoda nesvedla proud mých myšlenek do jiného řečiště.

Als ich fünfzehn Jahre alt war wurde ich von unserem Landhause am Belrive aus Zuschauer bei einem heftigen, schrecklichen Unwetter. 
→Když mi bylo asi patnáct let, přestěhovali jsme se do našeho domu nedaleko Belrive; taní jsme jednoho dne zažili neobyčejně divokou a strašlivou bouřku. 

Es kam von den Bergriesen des Jura herangebraust und der Donner brüllte furchtbar aus allen Himmelsrichtungen. 
→Blížila se od Jurského pohoří a náhle začaly z nejrůznějších míst oblohy burácet hromy. 

Mit Neugierde und Entzücken verfolgte ich die verschiedenen Phasen des Gewitters. 
→Po celou bouřku jsem se zvědavostí a zájmem sledoval její postup. 

Ich stand am Tor, als plötzlich eine helle Feuersäule aus der alten, herrlichen Eiche emporschoß, die etwa zwanzig Meter vom Hause entfernt stand. 
→Stáli jsme ve dveřích a náhle jsem zahlédl, jak ze starého krásného dubu rostoucího asi dvacet yardů od našeho domu vyšlehl vysoký plamen. 

Und als dann das Auge wieder ungeblendet blicken konnte, war die Eiche nicht mehr da und an ihrer Stelle stand ein kurzer, verbrannter Stumpf. 
→Jakmile oslňující světlo zhaslo, nezbylo z dubu nic než sežehnutý pahýl. 

Als wir am nächsten Morgen uns die Sache in der Nähe besahen, bemerkten wir, daß der Baum in ganz merkwürdiger Weise zerstört worden war. 
→Když jsme k němu druhý den ráno přišli, zjistili jsme, že strom byl zničen naprosto neobvykle. 

Nicht in unregelmäßige Trümmer hatte ihn der Blitz auseinander gerissen, sondern ihn regelrecht in schmale Holzbänder zerlegt. 
→Zásah blesku ho nerozštípl, nýbrž ho úplně rozbil na drť. 

Ein Bild der vollendeten Vernichtung. 
→V životě jsem dosud nespatřil tak úplně zničenou věc.

Schon vorher waren mir die Gesetze der Elektrizität in ihren allgemeinen Umrissen bekannt gewesen. 
→Tehdy jsem již byl obeznámen s obecnějšími zákony elektřiny. 

Ein Herr, der mit uns gegangen war, um das Phänomen zu betrachten, 
→Onoho dne byl u nás na návštěvě jakýsi velký znalec přírodních věd, 

entwickelte bei dieser Gelegenheit eine Theorie über Elektrizität und Magnetismus, die zugleich neu und fesselnd war. 
→a podnícen tímto úkazem, pustil se do výkladu vlastní teorie elektřiny a galvanismu, která byla pro mě zcela nová a překvapující. 

Alles, was er sagte, stellte Kornelius Agrippa, Albertus Magnus und Paracelsus, die Helden meines Geistes, sehr in den Schatten. 
→Vše, co říkal, značně zastínilo Gornelia Agrippu, Alberta Magna a Paracelsa, tyto vládce mé fantazie, 

Und diese Niederlage meiner Helden nahm mir alle Lust an den gewohnten Studien. 
→ale jakýmsi hnutím osudu naplnilo mě svržení těchto idolů nechutí k dalšímu studiu přírodních věd. 

Es schien mir, als würde und könnte man nie etwas wissen. 
→Zdálo se mi, že člověk už nemůže rozumem více poznat.

Das, was so lange meinen Geist in Bann gehalten hatte, kam mir auf einmal lächerlich vor. 
→Vším, co tak dlouho poutalo mou pozornost, jsem náhle začal opovrhovat. 

In diesem Zustande verlegte ich mich auf die Mathematik, die, auf festen Füßen stehend, allein meiner Beachtung würdig schien. 
→Raději jsem dal přednost studiu matematiky a odvětví patřících k této vědě, protože byla vybudována na bezpečných základech, a proto hodná mého zájmu.

Wie seltsam ist doch unsere Seele konstruiert und an wie dünnen Fäden hängt Glück oder Verderben. 
→Naše duše jsou opravdu podivně utvářeny a s úspěchem či zkázou jsme spjati vskutku slabými pouty. 

Wenn ich zurückdenke und mir Rechenschaft gebe über die merkwürdige Änderung meiner Neigung, 
→Ohlédnu-li se nazpět, připadá mi, jako by tato téměř zázračná změna zájmu a vůle byla náhlým důsledkem zásahu nebes,

kommt es mir vor, als habe damals mein Schutzengel noch einen letzten Versuch gemacht, mich dem drohenden Unheil zu entziehen, das sich über mir zusammenballte. 
→jako by to byl poslední pokus podniknutý pudem sebezáchovy k odvrácení bouře, která již tehdy visela ve hvězdách, připravena mě uchvátit. 

Jedenfalls hatte sein Bemühen Erfolg, denn eine ungewohnte Ruhe der Seele und eine tiefe Befriedigung kam über mich, als ich von den in letzter Zeit mich quälenden Studien abließ; 
→Od chvíle, kdy jsem zanechal svých dřívějších a v poslední době trýznivých studií, zvítězily v mé duši radost a klid. 

ja, ich lernte sie sogar als etwas Böses verachten. 
→Et c'est ainsi que j'appris à associer l'idée de mal à la poursuite de mes travaux et celle de bien à leur abandon.

Mein Schutzengel hatte sein Möglichstes getan, aber auf die Dauer war es doch umsonst. 
→Tento poslední pokus sil dobra byl neúčinný. 

Das Schicksal war mächtiger: das Schicksal, das meinen schrecklichen Untergang beschlossen hatte. 
→Osud byl příliš mocný a jeho nezměnitelné zákony rozhodly o mé naprosté a hrozné zkáze.

 

-III-

 

Als ich siebzehn Jahre alt geworden war entschlossen sich meine Eltern, mich auf die Universität Ingolstadt zu schicken. 
→Když mi bylo sedmnáct let, rozhodli rodiče, že mám pokračovat ve studiích na universitě v Ingolstadtu. 

Ich wäre ganz gern auf der Genfer Hochschule geblieben, aber mein Vater hielt es für nützlicher, wenn ich, um meine Erziehung zu vollenden, auch mit den Sitten und Gebräuchen anderer Länder vertraut würde. 
→Až dosud jsem navštěvoval ženevské školy, ale otec považoval za nutné, abych svou výchovu doplnil dalšími vědomostmi, které jsem nemohl získat ve vlasti. 

Der Tag meiner Abreise wurde festgesetzt; aber ehe dieser herankam traf mich das erste Mißgeschick meines Lebens, das mich ergriff wie ein Omen meines kommenden Unglücks. 
→Můj odjezd byl stanoven na nejbližší dobu, jenže než přišel určený den, udalo se první neštěstí mého života – osudná předzvěst budoucího utrpení.

Elisabeth war an Scharlach erkrankt und schwebte in der äußersten Lebensgefahr. 
→Alžběta dostala neštovice, její onemocnění bylo vážné a byla ve velkém nebezpečí.

Wir hatten uns alle Mühe gegeben, meine Mutter zu überzeugen, daß die Pflege der Kranken eine große Gefahr für sie bedeute. 
→Během její nemoci jsme se mnoha důvody snažili přesvědčit matku, aby ji neošetřovala. Anfangs hatte sie sich unseren Bitten gefügt; als sie aber merkte, daß das Leben ihres Lieblings ernstlich bedroht war, ließ sie sich nicht mehr abhalten. 
→Zprvu ustoupila našim prosbám, když se však dozvěděla, že život jejího nejmilejšího dítěte je v nebezpečí, nemohla již déle ovládat svou úzkost.

Sie wich nicht vom Krankenbette und ihre Liebe siegte über die tückische Krankheit. 
→Ošetřovala nemocnou, a její pozorná péče zvítězila nad zrádnou chorobou; 

Elisabeth war gerettet, aber an ihrer Stelle ergriff das Fieber die treue Pflegerin. 
→Alžběta se vyléčila, avšak její zachránkyni se toto uzdravení stalo osudným. 

Am dritten Tage mußte sich die Mutter legen. Bei den ersten beunruhigenden Symptomen wurde der Arzt beigezogen, aus dessen ernstem Antlitz wir das Schlimmste errieten. 
→Třetí den matka onemocněla, její horečka byla doprovázena velmi znepokojujícími příznaky a obličeje ošetřujících lékařů prozrazovaly nejhorší. 

Aber selbst auf dem Totenbette blieb diese beste der Frauen tapfer und gütig. 
→Ani na smrtelném loži matku neopustila statečnost a vlídnost. Sie legte Elisabeths Hände in die meinen und sagte: »Liebe Kinder! Wie habe ich mich immer gefreut, euch einmal vereinigt zu sehen! 
→Vzala mě a Alžbětu za ruce a řekla: "Mé děti, nejpevnější naději na vaše budoucí štěstí jsem vkládala do vyhlídky na váš sňatek.

Mir ist es ja wohl nicht mehr beschieden, das zu erleben, aber es soll wenigstens der Trost eures Vaters sein. 
→Tato naděje teď bude útěchou vašeho otce. 

Nun mußt du, liebste Elisabeth, meine Stelle bei meinen kleineren Kindern vertreten. 
→Alžběto, má drahá, ty teď musíš zaujmout mé místo u mladších dětí. 

Es tut mir weh, von euch gehen zu müssen, von dem Glück, das mir zuteil wurde. 
→Hélas ! je regrette d'être séparée de vous. Heureuse et comblée comme je l'étais, comment n'aurais-je pas quelque peine de vous quitter ? 

Aber ich will mich nicht diesen Gedanken hingeben; 
→Ale nesmím tak uvažovat! 

ich will versuchen, dem Tod froh ins Auge zu sehen und mich damit trösten, daß wir uns ja drüben alle wieder sehen werden.« 
→Pokusím se klidně usmířit s myšlenkou na smrt a zemru s nadějí, že se s vámi setkám na onom světě."

Sie starb ruhig und gelassen; selbst der Würger Tod war nicht imstande gewesen, die Liebe aus ihren Zügen zu bannen. 
→Zesnula klidně a také ve smrti si zachovala její tvář výraz lásky. 

Ich brauche Ihnen wohl nicht zu sagen, wie tief wir alle litten, wie öde es in uns war und welche Traurigkeit auf unseren Gesichtern sich ausdrückte. 
→Jistě nemusím líčit, jak je lidem, jejichž nejdražší pouta jsou přervána neodčinitelným zlem, jaké prázdno mají v duši, jaké zoufalství ve tváři. 

Lange konnten wir es nicht fassen, daß die Frau, die wir alle Tage sahen, nun von uns gegangen sei auf immer, 
→Trvalo dlouho, než jsme sami sebe přesvědčili, že ta, kterou jsme denně viděli a jejíž život se zdál být součástí našeho vlastního života, odešla navždy, 

daß ihre lieben Augen uns nun nicht mehr freundlich anblicken, ihre traute Stimme nicht mehr an unser Ohr tönen sollte. 
→že jas milovaných očí zhasl, že zvuk hlasu tak blízkého a tak drahého sluchu navždy zmlkl a nikdy ho už neuslyšíme. 

Das sind so die Gedanken der ersten Tage. Wenn dann aber die Zeit in ihrem Laufe uns belehrt, daß wirklich alles so ist, dann beginnt der eigentliche, tiefe Gram. 
→Takové byly naše úvahy v prvních dnech , ale když odstup času prokázal, že neštěstí je trvalé, pak teprve začala pravá hořkost bolesti. 

Aber wem hat der grausame Tod nicht schon etwas Liebes entrissen 
→Jenže komu neodervala drsná ruka osudu někoho drahého?

und warum soll ich die Schmerzen beschreiben, die jeden schon getroffen haben oder noch treffen müssen? 
→A proč líčit zármutek, který jsme všichni už prožili nebo jednou prožijeme? 

Schließlich kommt die Zeit, da das Leid stiller wird und da man das Lächeln, das sich auf unsere Lippen schleicht, nicht mehr verbannt, wenn es einem auch vorher undenkbar schien, daß das je noch der Fall sein könnte. 
→Za nějakou dobu se zármutek stává spíše vzpomínkou než nutností, a smích, který zavítá na rty, už není odháněn, i když by mohl být považován za svatokrádež. 

Meine Mutter war tot, aber wir hatten Pflichten, die wir erfüllen mußten; 
→Matka byla mrtva, ale nás i nadále čekalo plnění denních povinností.

wir, die Übriggebliebenen durften uns ja glücklich schätzen, daß der Würger wenigstens von dem einen Opfer seine kalte Hand zurückgezogen hatte. 
→Museli jsme jít dál svou cestou s ostatními a naučit se považovat se za šťastné, že jsme tu zůstali a že nás smrt nevzala s sebou.

Für meine Abreise nach Ingolstadt, die durch die Verhältnisse aufgeschoben war, wurde nun ein neuer Zeitpunkt festgesetzt. 
→Bylo třeba znovu rozhodnout, kdy odjedu do Ingolstadtu. 

Es gelang mir, von meinem Vater einen Aufschub von etlichen Wochen zu erlangen. 
→Vymohl jsem si na otci několikatý denní odklad. 

Es wäre mir wie ein Sakrileg erschienen, so schnell die Ruhe des Trauerhauses mit dem sprudelnden Leben da draußen zu vertauschen. 
→Opustit poklidnou atmosféru domu ve smutku, tak podobnou smrti, a vrhnout se do ruchu života mi připadalo jako svatokrádež.

Und dann wollte ich den Anblick derer nicht missen, die mir geblieben waren; 
→Smutek byl pro mne něčím novým, ale nijak mě nevyděsil. 

vor allem aber war es mir darum zu tun, meine süße Elisabeth einigermaßen getröstet zu sehen. 
→Neměl jsem chuť opustit ty, kteří mi zbývali, a zejména jsem toužil po jistotě, že má líbezná Alžběta našla už konečně trochu útěchy.

Sie verstand es, ihr eigenes Leid zu verbergen und uns alle aufzurichten. 
→Alžběta skrývala svou bolest a snažila se vystupovat jako utěšitelka. 

Sie nahm das Leben ernst und kam ihren Pflichten tapfer und treu nach. 
→Hleděla s odvahou do budoucna a své povinnosti vykonávala statečně a horlivě. 

Sie widmete sich ganz denen, die sie als Onkel und Geschwister lieben gelernt hatte. 
→Elle se dévouait totalement pour ceux qu'on lui avait appris d'appeler son oncle et ses cousins.

Niemals war sie lieblicher, als wenn der Sonnenschein ihres Lächelns uns alle erwärmte und wenn sie, ihren Gram vergessend, uns zur Trösterin wurde. 
→Nikdy nebyla tak okouzlující jako v oněch dobách, kdy slunný úsměv rozzářil její tvář a zalil nás svým jasem.

Schließlich kam aber doch der Tag meiner Abreise heran. 
→Konečně nastal den mého odjezdu. 

Clerval verbrachte den letzten Abend noch bei uns. 
→Clerval u nás strávil poslední večer. 

Er hatte vergebens versucht, seinen Vater zu bestimmen, daß er ihn mit mir nach Ingolstadt ziehen und dort studieren ließe. 
→Snažil se již dříve přemluvit svého otce, aby mu dovolil odjet na studie se mnou, ale marně. 

Aber sein Vater war eine engherzige Krämerseele und betrachtete diese Wünsche seines Sohnes als unnützen Ehrgeiz. 
→Jeho otec byl omezený obchodník a touhy i ctižádost svého syna považoval za zahálku a za zkázu. 

Henry empfand es tief schmerzlich, für immer auf eine höhere Bildung verzichten zu müssen. 
→Jindřich těžce nesl, že mu není dopřáno dosáhnout vyššího vzdělání.

Er sagte wenig; aber wenn er sprach, las ich in seinen glänzenden Augen den stillen, aber festen Entschluß, sich nicht für ewig an den kleinlichen Krämerberuf zu fesseln. 
→Nemluvil mnoho, ale když promluvil, četl jsem v jeho planoucím zraku a vzrušeném pohledu zdrženlivé, ale pevné odhodlání nedat se připoutat k malicherným ubohostem kupeckého života.

Wir blieben lange beisammen sitzen, denn es schien uns unmöglich einander Lebewohl zu sagen. Und dennoch mußte es schließlich geschehen. 
→Seděli jsme dlouho do noci. Nemohli jsme se od sebe odtrhnout, ani jsme nedokázali vyřknout osudné sbohem.

Wir gingen auseinander, indem wir vorgaben der Ruhe zu bedürfen, und trotzdem wußte jeder, daß der andere die Unwahrheit gesagt hatte. 
→Posléze bylo vysloveno a my jsme se odebrali na lůžko pod záminkou, že hledáme odpočinek. 

Als ich dann beim Morgengrauen hinunterging, um meinen Wagen zu besteigen, waren sie alle wieder da: 
→Každý z nás si myslil, že druhého oklamal, ale když jsem za ranního šera sešel dolů ke kočáru, který mě měl odvézt, byli tam všichni 

mein Vater, um mich noch einmal zu segnen, Clerval, um mir zum Abschied die Hand zu drücken, und meine Elisabeth, um mir erneut das Versprechen abzunehmen, daß ich ihr fleißig schreiben werde, und um ihrem scheidenden Freund und Spielkameraden noch einige kleine Liebesdienste zu erweisen. 
→– otec, aby mi požehnal, Clerval, aby mi ještě jednou stiskl ruku, Alžběta, aby mě znovu poprosila o časté zprávy a aby posledními něžnostmi zahrnula svého druha a přítele.

Ich lehnte mich tief im Wagen zurück, der mit mir dahinrollte, und gab mich trübseligen Betrachtungen hin. 
→Nastoupil jsem do lehkého kočáru a přepadly mě nejsmutnější úvahy. 

Ich war nun allein! Auf der Universität mußte ich mir erst Freunde suchen und für mich selbst sorgen. 
→Doposud jsem byl obklopen svými nejdražšími a život s nimi poskytoval všem radost a štěstí – nyní jsem byl zcela sám. 

Na universitě, kam jsem jel, jsem si musel najít nové přátele a být sám sobě ochráncem. 

Mein Leben war bisher ein außergewöhnlich zurückgezogenes gewesen und daher mochte es wohl kommen, daß ich einen fast unbezwinglichen Abscheu vor allen neuen Gesichtern hatte. Až dosud plynul můj život v úplném ústraní našeho domova, a tím jsem získal nepřekonatelný odpor k novým obličejům. 

Ich liebte meinen Bruder, ich liebte Elisabeth und Clerval; das waren mir altbekannte, liebe Gesichter; 
→Miloval jsem své bratry, Alžbětu a Clervala; to byly "staré známé tváře". 

aber ich hielt mich für total ungeeignet, mit Fremden Bekanntschaften anzuknüpfen. 
→Sám sebe jsem však považoval za zcela neschopného přizpůsobit se společnosti cizích lidí. 

Das waren also meine Betrachtungen zu Anfang meiner Reise, aber je weiter ich mich von der Heimat entfernte, desto mehr wuchsen mir Mut und Hoffnung. 
→S takovými myšlenkami jsem nastoupil cestu, ale postupně jsem nabýval odvahy i naděje.

Ich war von brennendem Lerneifer erfüllt. 
→Horoucně jsem prahl po tom, abych získal co nejvíce vědomostí. 

Ich hatte oft, als ich noch zu Hause war, es bitter beklagt, an diesen kleinen Erdenfleck gekettet zu sein, und gewünscht, die weite Welt zu sehen und den mir gebührenden Platz innerhalb der Menschheit einzunehmen. 
→Doma jsem často považoval za bolestné, že mám mládí trávit na jediném místě, a již dlouho jsem toužil poznat svět a zaujmout své postavení mezi ostatními lidmi. 

Nun, da diese Wünsche in Erfüllung gehen sollten, wäre es töricht gewesen, Reue zu empfinden. 
→Nyní se má přání splnila a bylo by ode mne bláhové toho litovat.

Für diese und andere Betrachtungen fand ich auf der langen und ermüdenden Reise nach Ingolstadt hinreichend Muße. 
→Na cestě do Ingolstadtu, která byla dlouhá a namáhavá, jsem měl mnoho času přemýšlet. 

Endlich erblickte ich die Kirchturmspitzen der Stadt. 
→Konečně přede mnou vyvstala vysoká štíhlá věž městského kostela.

Ich stieg an meinem Quartier ab und wurde nach meinem einsamen Zimmer geführt, um dort den Abend nach meinem Gutdünken zu verbringen. 
→Vystoupil jsem a šel do svého bytu, abych strávil večer podle vlastní chuti.

Am nächsten Morgen machte ich den hervorragendsten Professoren Besuch und gab meine Empfehlungsbriefe ab. 
→Příštího rána jsem odevzdal doporučující dopisy a navštívil některé z hlavních profesorů.

Der Zufall, oder vielleicht auch der Dämon der Vernichtung, der mich umschwebte, seit ich mit zögerndem Schritt aus dem Vaterhause in die Welt getreten war, führte mich zuerst zu dem Dozenten der Naturphilosophie, namens Krempe. 
→Náhoda – či spíše temná moc, anděl zkázy, který se nade mnou ujal všemohoucí vlády od okamžiku, kdy jsem váhavě opustil otcovský dům – mě nejprve zavedla k profesoru přírodních věd Krempovi. 

Er war ein wunderlicher Mensch, aber unerreicht in seinem Fach. 
→Byl to neúhledný muž, ale hluboko zasvěcený do tajemství své vědy. 

Er stellte mir mehrere Fragen aus verschiedenen Gebieten der Naturphilosophie, um zu sehen, was von mir zu erwarten sei. 
→Položil mi několik otázek týkajících se mých znalostí v jednotlivých odvětvích patřících k přírodním vědám. 

Ich antwortete freimütig und erwähnte dabei halb verächtlich die Namen der Alchymisten, deren Werke ich zuerst studiert hatte. 
→Odpovídal jsem nedbale a poněkud opovržlivě jsem se zmínil o svých alchymistech jako o hlavních autorech, které jsem studoval.

Der Professor war sehr erstaunt, dann sagte er: 
→Profesor na mě s úžasem pohlédl. 

»Haben Sie wirklich Ihre Zeit mit diesem Unsinn vertan?« 
→"To jste opravdu trávil čas studiem takových nesmyslů?" otázal se.

Ich bejahte. 
→Přitakal jsem. 

»Jede Minute,« fuhr Herr Krempe ernst fort, »jeder Augenblick, den Sie sich mit jenen Büchern beschäftigt haben, ist unwiederbringlich und für immer verloren. 
→"Každá minuta," pokračoval profesor Krempe rozčileně, "každá chvíle, kterou jste touto četbou promarnil, je zcela a naprosto ztracena. 

Sie haben Ihr Gedächtnis mit veralteten Systemen und zwecklosen Dingen belastet. 
→Zatížil jste si paměť zastaralými naukami a zbytečnými jmény.

In welchem verlassenen Lande haben Sie denn um Gotteswillen gelebt, daß niemand Sie aufmerksam gemacht hat, daß diese Phantasien, mit denen Sie begierig Ihr Hirn vollpfropften, schon tausend Jahre alt und ganz verschimmelt sind? 
→Bože můj! V jaké poušti jste to žil, že tam nebyl nikdo natolik znalý věci, aby vám vysvětlil, že tyhle fantazie, které jste tak lačně nasával, jsou tisíce let staré, a stejně jako jsou staré, jsou i zatuchlé! 

Ich muß gestehen, daß ich in unserm aufgeklärten Jahrhundert nicht erwartet hätte, noch auf einen Jünger des Albertus Magnus und des Paracelsus zu stoßen. 
→Opravdu jsem nečekal, že v našem osvíceném a vědeckém věku najdu žáka Alberta Magna a Paracelsa. 

Mein lieber, junger Freund, Sie müssen mit Ihren Studien ganz von vorn beginnen.« 
→Můj drahý pane, budete muset začít studovat od samého začátku!"

Er trat dann an sein Schreibpult und notierte mir eine Reihe von Büchern, die ich mir beschaffen sollte. 
→Po těchto slovech mi napsal názvy několika knih z oboru přírodních věd, které jsem si měl na jeho doporučení obstarat. 

Dann entließ er mich, nachdem er mich aufmerksam gemacht hatte, daß er vom Beginn der nächsten Woche ab ein Kolleg über Naturphilosophie, und sein Freund, Herr Waldmann, abwechselnd mit ihm ein solches über Chemie lesen werde. 
→Pak mě propustil s poznámkou, že začátkem příštího týdne zahájí cyklus přednášek o přírodních vědách v jejich obecných vztazích a že v dny, kdy on nepřednáší, bude přednášet profesor Waldman o chemii.

Ich kehrte nach meiner Wohnung zurück, keineswegs enttäuscht, denn auch ich hatte schon seit langer Zeit, wie ich Ihnen schon sagte, die Wertlosigkeit jener Bücher erkannt, die der Professor verdammte. Aber ich hatte mir vorgenommen, trotzdem zu diesen Studien in irgend einer Weise zurückzukehren. 
→Názory profesora Krempa mě nijak nepřekvapily, sám jsem přece považoval studium autorů, které tak zavrhl, za úplně zbytečné. Vrátil jsem se však domů přesvědčen, že studium tohoto oboru nemá pro mě cenu. 

Herr Krempe war ein kleiner, untersetzter Mensch mit barscher Stimme und abstoßendem Gesicht. Der Lehrer hatte also nichts an sich, was mich für seine Wissenschaft von vornherein hätte einnehmen können. 
→Profesor Krempe byl malý zavalitý muž s hrubým hlasem a nepříjemným vzhledem a snad i to působilo, že jsem se necítil nijak přitahován k jeho oboru. 

Als ganz junger Mensch war ich mit den von den Lehrern der Naturwissenschaften erreichten Resultaten niemals zufrieden gewesen. 
→Jako školák jsem nebyl spokojen s výsledky, které slibovali tehdejší profesoři přírodních věd. 

Die Verworrenheit meiner Ideen, die ja wohl meiner großen Jugend zuzuschreiben war, und der Mangel eines geeigneten Führers, brachten mich soweit, daß ich, rückwärts schreitend, die Ergebnisse moderner Forschung gegen die Träume vergessener Alchymisten eintauschte. 
→Ve zmatení představ, které lze přičíst toliko mému mimořádnému mládí a tomu, že jsem neměl nikoho, kdo by mě ve studiu vedl, jsem šel proti cestě času zpět po stupních poznání a vyměnil výsledky nedávných objevů za sny zapomenutých alchymistů.

Sogar eine gewisse Verachtung empfand ich gegen die moderne Naturphilosophie. 
→Kromě toho jsem opovrhoval badatelskými metodami současných přírodních věd. 

Es war doch etwas ganz anderes, wenn die alten Meister Unsterblichkeitund Macht anstrebten. 
→Jak docela odlišné byly touhy mých mistrů: hledat nesmrtelnost a moc. 

Wenn dieses Streben auch unnütz war, so hatte es doch etwas Großzügiges an sich. Aber das heutige Bild war ein anderes. 
→Jejich cíle byly přes svou bezcennost velké. Ale nyní bylo vše jiné.

Die Forscher schienen ihren besonderen Ehrgeiz darein zu setzen, all die Fundamente zu vernichten, auf denen jene gebaut hatten. 
→Zdálo se mi, že vědci nemají jinou ctižádost než zničit nepodložené vidiny, které mě právě k vědě přitahovaly. 

Es handelte sich für mich also darum, Chimären von grenzenloser Großartigkeit gegen winzige Realitäten zu vertauschen. 
→A já měl dát přednost nepatrné každodenní vědecké realitě před představami, které lákaly svou nesmírnou velikostí.

Das waren meine Überlegungen während der ersten zwei oder drei Tage meiner Anwesenheit in Ingolstadt, die ich hauptsächlich dazu verwendet hatte, um mir einige Ortskenntnisse zu erwerben. 
→Převážně tímto směrem se ubíraly mé myšlenky v prvních dvou či třech dnech po příjezdu do Ingolstadtu. Strávil jsem je hlavně seznamováním s městem a jeho nejvýznamnějšími obyvateli. 

Zu Beginn der nächsten Woche fielen mir dann die Weisungen ein, die mir Professor Krempe bezüglich der Vorlesungen gegeben hatte. 
→Když však začal další týden, vzpomněl jsem si na přednášky, o nichž se zmínil profesor Krempe. Und wenn ich mich auch nicht entschließen konnte hinzugehen und diesen kleinen, eingebildeten Menschen von seinem Katheder herab Weisheiten verkünden zu hören, so erinnerte ich mich doch dessen, was er von Professor Waldmann gesagt hatte, den ich noch nicht kannte, weil er bis jetzt auf dem Lande gewesen war. 
→A ačkoli jsem se nemohl přimět k tomu, abych si šel poslechnout slova, která tento malý domýšlivý chlapík bude přednášet, připomenul jsem si jeho výrok o profesoru Waldmanovi, s nímž jsem se zatím nemohl seznámit, protože až dosud dlel mimo město.

Teilweise aus Neugierde, teilweise aus Langweile ging ich in den Hörsaal, den Professor Waldmann gleich nach mir betrat. 
→Částečně ze zvědavosti a částečně z nedostatku jiné práce jsem šel do přednáškové síně. 

Dieser Herr unterschied sich wesentlich von seinem Kollegen. 
→Nepodobal se vůbec svému kolegovi. 

Er mochte etwa fünfzig Jahre alt sein und machte einen außerordentlich wohlwollenden Eindruck. Sein Haar war fast schwarz, nur an den Schläfen war es schon leicht ergraut. 
→Bylo mu asi padesát, výraz jeho tváře svědčil o vrozené dobrotě, vlasy měl úplně černé, jen na skráních trochu prošedivělé.

Er war von kleiner Statur, hielt sich aber sehr gerade und seine Stimme besaß einen seltenen Wohllaut. 
→Postavu měl malou, ale pozoruhodně vzpřímenou, a tak příjemný hlas jsem dosud neslyšel.

Er begann sein Kolleg mit einer Rekapitulation der Geschichte der Chemie und ihre Entwickelung, indem er mit Feuer von den berühmtesten Entdeckern sprach. 
→Přednášku zahájil rekapitulací dějin chemie a nejnovějších objevů, a s vřelostí pronášel jména nejvýznamnějších badatelů. 

Dann kam er auf den gegenwärtigen Stand der Wissenschaft zu sprechen und machte uns mit der Terminologie bekannt. 
→Pak podal zběžný přehled dnešního stavu této vědy a vysvětlil celou řadu jejích základních pojmů. 

Nachdem er einige einführende Experimente gemacht, hielt er einen Panegyricus auf die moderne Chemie in Worten, die ich nimmermehr vergessen werde: 
→Po několika pokusech ukončil přednášku chvalozpěvem na moderní chemii. Jeho slova nikdy nezapomenu:

»Die Alten versprachen Unmögliches und leisteten nichts. 
→"Staří učitelé této vědy," pravil, "slibovali nemožnosti a neuskutečnili nic.

Die heutigen Gelehrten versprechen nichts; sie wissen, daß die Metalle nicht ineinander verwandelt werden können und daß das Lebenselixir eine Chimäre ist. ~ˇˇ Moderní vědci slibují velmi málo; vědí, že kovy nelze přeměňovat a že elixír života je chiméra.~ˇˇ

Aber diese Philosophen, deren Hände dazu geschaffen scheinen, im Schmutze zu graben, und deren Augen über den Schmelztiegeln und Mikroskopen trüb werden, haben wahre Wunder vollbracht. 
→Ale tito vědci, jejichž ruce jako by byly stvořeny jen k tomu, aby se patlaly ve špíně, a oči k tomu, aby se soustředěně dívaly do mikroskopu nebo kelímku, ve skutečnosti vykonali zázraky.

Sie gehen der Natur bis in ihre Schlupfwinkel nach und beobachten sie in ihrer geheimsten Tätigkeit. 
→Pronikají do nejzazších koutů přírody a objevují, v čem jsou skryta její tajemství. 

Sie steigen bis in den Himmel. Sie haben den Kreislauf des Blutes entdeckt und die Natur der Luft, die wir atmen, dargelegt. 
→Vystupují na fíebesa – objevili, jak koluje krev i jaké má vlastnosti vzduch, který dýcháme. 

Sie haben neue, fast unbegrenzte Kräfte entfesselt. 
→Dosáhli nové a téměř neomezené moci: 

Wir haben dem Himmel seine Blitze entrissen und machen uns über die unsichtbare Welt mit ihren Schatten lustig.« 
→dovedou poroučet bleskům z nebe, napodobovat zemětřesení, a dokonce se vysmívat neviditelnému světu jeho vlastními stíny."

Das waren die Worte des Professors – und des Schicksals, das es auf meine Vernichtung abgesehen hatte. 
→Taková byla profesorova slova – či spíše mi dovolte říci, že taková byla slova osudu vyslovená k mé zkáze. 

Als er wegging, war es mir, als ringe meine Seele mit einem körperlichen Feinde. 
→Když pokračoval, měl jsem pocit, jako by má duše bojovala se skutečným nepřítelem. 

Alle Register meines Seins wurden gezogen, Saite auf Saite meines Inneren ertönte und ein Gedanke, ein Wunsch, ein Ziel nahm mich gefangen. 
→Jako by neviditelná síla tiskla klávesy, které tvořily mechanismus mé bytosti, v mé duši se ozýval akord za akordem a brzy byla má bytost naplněna jedinou myšlenkou, jediným záměrem, jediným cílem. 

So viel bis jetzt auch geschehen sein mag – hörte ich die Seele Frankensteins rufen – viel, viel mehr will ich noch vollenden. 
→Tolik už bylo vykonáno – zvolala má duše –, dokážu však víc, mnohem víc. 

Als Pionier will ich neue, unbekannte Kräfte entdecken und vor der Welt die tiefsten Geheimnisse der Schöpfung ausbreiten. 
→Stezky vyznačené mými předchůdci mě povedou a brzy budu prorážet novou cestu, prozkoumávat neznámé síly a odhalovat světu nejhlubší tajemství stvoření.

In dieser Nacht schloß ich kein Auge. Mein Inneres war in einem Zustande des Aufruhrs und Tumultes. 
→Oné noci jsem nezamhouřil oka. Vše se ve mně bouřilo a kácelo. 

Ich fühlte, daß das wieder gut würde, aber es war mir so rasch nicht möglich mich zu beruhigen. 
→Tušil jsem, že v mé mysli opět zavládne řád, teď jsem však neměl sílu ho vytvořit. 

Allmählich, gegen Morgen, vermochte ich dann einzuschlafen. Als ich erwachte waren meine Gedanken von gestern wie ein Traum. 
→Pomalu, až za ranního úsvitu, přišel spánek. Probudil jsem se a myšlenky uplynulé noci mi připadaly jako sen. 

Aber die Idee blieb fest haften, daß ich mich wieder meinen alten Studien zuwenden und mich einer Wissenschaft widmen wollte, zu der ich natürliche Anlagen hatte. 
→Zbylo jenom rozhodnutí vrátit se k původnímu studiu a věnovat se vědě, pro niž jsem měl podle vlastního přesvědčení vrozený talent. Am gleichen Tage noch stattete ich Professor Waldmann einen Besuch ab. 
→Téhož dne jsem navštívil profesora Waldmana.

Er war als Privatmann, wenn möglich, noch zuvorkommender und gewinnender wie in seinem Berufe. 
→Jeho vystupování v soukromí bylo stejně rozvážné a přitažlivé jako na veřejnosti, 

Denn während seiner Vorlesungen nahm er eine sehr würdevolle Haltung an, die aber in seinem Heim einer außerordentlichen Freundlichkeit und Liebenswürdigkeit Platz machte. 
→protože měl-li při přednášce ve tváři výraz určité důstojnosti, ve vlastním domě ho vystřídal výraz nesmírné vlídnosti a dobroty. 

Ich gab ihm fast denselben Bericht über meine frühere Beschäftigung wie seinem Kollegen. 
→Načrtl jsem mu stejně jako jeho kolegovi přehled své dosavadní činnosti. 

Er hörte aufmerksam meiner Erzählung zu und lächelte, als er die Namen Cornelius Agrippa und Paracelsus vernahm, aber ohne sie so verächtlich zu machen, wie es Krempe getan hatte. 
→Pozorně vyslechl stručné vylíčení mých studií a při jménech Cornelia Agrippy a Paracelsa se usmál, ale bez opovržení, které dal najevo profesor Krempe. 

Er meinte, daß diesen unermüdlich fleißigen Forschern die modernen Gelehrten viel zu danken hätten. 
→Prohlásil, že "to byli muži, jejichž neúnavnému bádání vděčí moderní vědci za většinu základů svých znalostí. Sie hätten uns die leichtere Aufgabe hinterlassen, den Dingen Namen zu geben, die sie mit größter Mühe erforscht. 
→Ponechali nám jako snadnější úkol, abychom nově pojmenovali a zařadili do vzájemně souvisících kategorií ta fakta, která jim bylo ve značné míře dáno přivést na světlo. 

Die Arbeit eines Genies sei, wenn sie auch momentan auf irrigen Voraussetzungen beruhe, niemals ohne Nutzen für das Menschengeschlecht. 
→Stěží kdy se stane, aby se práce géniů, ať se ubírá ebechybnějším směrem, nakonec přece jen neobrátila v řádný prospěch lidstva." 

Ich lauschte mit hohem Interesse diesen Ansichten, die so ganz ohne Anmaßung und Ziererei ausgesprochen wurden. 
→Vyslechl jsem jeho prohlášení, které vyřkl klidně a rozvážně.

Ich versäumte nicht zu gestehen, daß seine Vorlesung mein Vorurteil gegen die moderne Chemie behoben habe. 
→Potom jsem dodal, že mě jeho přednáška zbavila předsudků proti současným chemikům. 

Es ist selbstverständlich, daß ich mich der Bescheidenheit in meinen Ausdrücken befleißigte, die dem Schüler seinem Lehrer gegenüber zusteht, 
→Vyjadřoval jsem se umírněně, se skromností a úctou, jaká přísluší mladíku vůči učiteli,

ohne aber den Enthusiasmus zu verhehlen, den ich meinen kommenden Studien entgegenbrachte. 
→aniž jsem dal najevo (životní nezkušenost by mě byla zahanbila) své nadšení, které bylo podnětem pro mé budoucí úsilí. 

Ich bat ihn noch um Ratschläge betreffs der zu beschaffenden Bücher, worauf er sagte: 
→Požádal jsem ho, aby mi poradil, které knihy si mám opatřit.

»Ich freue mich, Sie als Schüler gewonnen zu haben. Wenn Ihr Fleiß Ihren Fähigkeiten gleichkommt, zweifle ich nicht an Ihrem Erfolge. 
→"Jsem rád, že jsem získal žáka," řekl profesor Waldman, "a jestliže vaše horlivost odpovídá vašim schopnostem, nepochybuji o vašem úspěchu. 

Chemie ist der Zweig der Naturwissenschaft, aus dem das Meiste geholt worden ist und noch geholt werden wird. 
→Chemie je odvětvím přírodních věd, ve kterém se dosáhlo nejpozoruhodnějších výsledků, a právě proto jsem si ji zvolil za svůj hlavní obor. 

Darum habe ich sie als mein Spezialfach erwählt, ohne aber die anderen Wissenschaften zu vernachlässigen. 
→Současně jsem však nezanedbával ani ostatní vědní odvětví. 

Ein Mensch würde nur eine sehr traurige Rolle spielen, wenn er sich ganz einseitig auf Chemie verlegen wollte. 
→Člověk by byl ubohým chemikem, kdyby se zabýval pouze tímto oborem lidského vědění. 

Wenn Sie wirklich ein Wissenschaftler werden und nicht bloß ein armseliger Experimentator werden wollen, kann ich Ihnen nur empfehlen, sich mit sämtlichen Zweigen der Naturphilosophie zu beschäftigen, einschließlich der Mathematik.« 
→Jestliže toužíte stát se skutečným vědcem, a nikoli pouze bezvýznamným experimentátorem, pak bych vám radil, abyste se věnoval všem oborům přírodních věd včetně matematiky."

Er nahm mich dann mit in sein Laboratorium und führte mir seine verschiedenen Apparate vor. 
→Potom mě zavedl do své laboratoře a vysvětlil mi, k čemu slouží jednotlivé přístroje.

Er zeigte mir auch ihre Handhabung und versprach mir, daß ich sie selbst bedienen dürfte, wenn ich einmal so weit vorgeschritten sei, daß ich nichts daran beschädigte. 
→Současně mě poučil, co si mám opatřit, a slíbil mi, že budu moci používat jeho přístrojů, jakmile už toho budu znát tolik, abych nepoškodil jejich mechanismus. Er gab mir dann noch ein Verzeichnis der von ihm empfohlenen Bücher und entließ mich. 
→Také mi dal žádaný seznam knih. Pak jsem se rozloučil.

So endete ein für mich denkwürdiger Tag: er entschied über mein ganzes künftiges Schicksal. 
→Tím skončil den pro mě tak památný: rozhodl o mém budoucím osudu.

 

- IV-

 

Von diesem Tage ab wurde die Naturphilosophie und besonders die Chemie meine ausschließliche Beschäftigung. 
→Od toho dne zabralo studium přírodních věd, a obzvláště chemie v nejširším slova smyslu, téměř všechen můj čas. 

Ich las mit Leidenschaft die genialen, klaren Werke moderner Forscher. Ich besuchte fleißig die Vorlesungen und blieb in ständiger persönlicher Verbindung mit meinen Lehrern. 
→Horlivě jsem četl všechna geniální a vynikající díla současných vědců, navštěvoval přednášky a stýkal se s universitními badateli.

Ich fand sogar in Krempe einen gesunden Verstand und tiefes Wissen, allerdings verbunden mit abstoßenden Manieren, die meiner Wertschätzung keinen Eintrag zu tun vermochten. 
→A dokonce jsem zjistil, že profesor Krempe má přes nepříjemný vzhled a vystupování značné vědomosti a opravdový rozhled. 

In Professor Waldmann hatte ich einen teueren Freund gefunden. 
→V profesoru Waldmanovi jsem nalezl přítele. 

Seine Liebenswürdigkeit wurde durch keinen Dogmatismus getrübt und seine Vorlesungen waren so frei und überzeugend gehalten, daß jeder Verdacht pedantischer Auffassung ausgeschlossen war. 
→Jeho vlídnost nebyla nikdy zabarvena shovívavostí a své rady udílel tak upřímně a srdečně, že to vylučovalo jakoukoli představu pedantství. 

In jeder Weise machte er mir die mühsamen Pfade der Wissenschaft leichter und verstand es, die schwierigsten Dinge meiner Auffassung zugänglich zu machen. 
→Urovnával mitisíci způsoby cestu k vědění a dovedl mi přiblížit a objasnit nejnesrozumitelnější problémy. 

Mein Fleiß war zu Anfang ziemlich unregelmäßig gewesen; 
→Zprvu jsem se studiu věnoval povrchně a bez zvláštního nadšení,

aber er wuchs, je weiter ich fortschritt, und wurde schließlich so groß, daß oftmals die Sterne vor dem Morgenlicht verblichen, wenn ich noch in meinem Laboratorium saß. 
→postupně jsem se však víc a víc do studia zabíral a brzy jsem studoval tak horlivě a vášnivě, že často hvězdy bledly v ranním světle a já dosud pracoval v laboratoři.

Es ist verständlich, daß bei diesem außergewöhnlichen Fleiße auch meine Fortschritte groß waren. 
→Usilovné studium brzy přinášelo výsledky. 

Meine Studiengenossen wunderten sich darüber, während meine Lehrer ihre Freude daran hatten. 
→Studenti se divili mé horlivosti a učitelé získaným vědomostem. Professor Krempe fragte mich öfter mit schlauem Augenzwinkern, wie es mit Cornelius Agrippa ginge, 
→Profesor Krempe se mě často s lišáckým úsměvem ptával, jak se daří Corneliovi Agrippovi. 

während sich Waldmann in Lobsprüchen über meine Leistungen erschöpfte. 
→Nejsrdečnější radost z mých pokroků projevoval profesor Waldman. 

Zwei Jahre verbrachte ich in dieser Weise, 
→Takto uplynuly dva roky; 

ohne Genf zu besuchen; ich war mit Leib und Seele bei meinen Erfindungsplänen. 
→v té době jsem vůbec nezajel do Ženevy, nýbrž jsem se cele věnoval problémům několika objevů, které jsem doufal uskutečnit.

Nur wer es an sich selbst erfahren, kann sich einen Begriff machen von den Wonnen, die die Wissenschaft zu bieten hat. 
→Přitažlivost vědy mohou pochopit jen ti, kdo ji sami zakusili. 

In anderen Wissenszweigen kommt man nur so weit, als eben andere vor uns gekommen sind, und mehr ist nicht zu erfahren. 
→V jiných oborech může člověk dosáhnout jen takové vědomosti jako jeho předchůdci, a víc už poznat nelze. 

Aber hier gibt es immer Nahrung für Bewunderung und Forschung. 
→Avšak vědecké bádání je neustálým zdrojem objevů a zázraků. 

Ein Geist von mäßiger Forschungsgabe, der sich unbeirrt auf irgend ein Gebiet wirft, muß zweifellos große Fortschritte machen. 
→I člověk s průměrnými schopnostmi musí, jestliže se soustředí na jediný obor, neomylně dospět k velkým znalostem. 

Ich aber hatte schon von Jugend auf mich mit solchen Dingen beschäftigt und kam deshalb so rasch vorwärts, daß ich nach den zwei Jahren meines Studiums schon wesentliche Verbesserungen an einzelnen Apparaten erfunden hatte, 
→A já, který jsem si vytkl určitý cíl a výhradně jemu se věnoval, jsem tak rychle postupoval, že jsem po dvou letech studia zdokonalil na základě svých objevů některé chemické přístroje, 

was mir auf der Universität einen außerordentlichen Nimbus verlieh. 
→což mi na universitě vysloužilo velkou vážnost a obdiv. 

Als ich auf diesem Punkte angekommen war und ich einen Nutzen von meinem weiteren Studium in Ingolstadt nicht mehr erwarten durfte, dachte ich daran, in meine Heimatstadt und zu meinen Freunden zurückzukehren. 
→V té době jsem už získal v teorii a praxi přírodních věd všechny znalosti, které mi mohly poskytnout studium a přednášky ingolstadtských profesorů. Považoval jsem proto svůj další pobyt na universitě za neužitečný a začal uvažovat o návratu k přátelům a do rodného města.

Ein Zufall aber verlängerte meinen Aufenthalt. 
→Učinil jsem však objev, který můj pobyt v Ingolstadtu prodloužil.

Eines der Phänomene, das meine Aufmerksamkeit in besonderem Maße erregte, war der Bau des menschlichen Körpers, überhaupt aller mit Leben begabten Wesen. 
→Jedním z problémů, které obzvláště zaujaly mou pozornost, bylo uspořádání lidského těla a živých tvorů vůbec. 

Woher, fragte ich mich oftmals, kommt das Leben? 
→Často jsem se ptával sám sebe, odkud vlastně pramení podstata života. 

Es war eine kühne Frage, eine von denen, auf die es keine Antwort gab. 
→Byla to smělá otázka a odpověď na ni byla odjakživa považována za záhadu. 

Und wie manchen Dingen vermöchten wir nicht auf die Spur zu kommen, wenn nicht Feigheit und Unbesonnenheit die Früchte der Studien wieder vernichtete? 
→Jenže člověk stejně stojí na hranici poznání tolika věcí a hloubku jeho pohledu zdržuje často pouze zbabělost nebo nepozornost. 

Von diesem Standpunkte ausgehend entschloß ich mich, mich fernerhin speziell mit den Doktrinen zu beschäftigen, die mit der Physiologie im Zusammenhange stehen. 
→Kdyby mě nebyla hnala téměř nadpřirozená touha po vědění, bylo by mi vysilující napětí mých pokusů připadalo téměř nesnesitelné.

Hätte mich nicht ein mehr als natürlicher Eifer beseelt, wäre mir dieser Teil meiner Studien zu beschwerlich, überhaupt unerträglich gewesen. 
→Kdyby mě nebyla hnala téměř nadpřirozená touha po vědění, bylo by mi vysilující napětí mých pokusů připadalo téměř nesnesitelné.

Um die Ursachen des Lebens zu entdecken müssen wir zuerst wissen, was der Tod ist. 
→Chceme-li zkoumat příčiny života, musíme se nejprve zabývat faktem smrti. 

Ich machte mich an die Anatomie, aber das war noch nicht genügend; 
→Studoval jsem proto anatomii, to však bylo málo. 

es handelte sich auch noch darum, die natürliche Zerstörung, den Verfall des menschlichen Körpers zu studieren. 
→Bylo třeba, abych také sledoval přirozený rozklad a zkázu lidského těla. Bei meiner Erziehung war großer Wert darauf gelegt worden, daß ich nicht durch Schauermärchen ängstlich gemacht wurde. 
→Od dětství mě otec pečlivě vedl k tomu, abych nevěřil zdánlivě nadpřirozeným jevům.

Deshalb kann ich mich auch nicht erinnern, bei irgend einer Gespenstergeschichte gezittert oder mich vor dem Erscheinen eines Geistes gefürchtet zu haben. 
→Nevzpomínám si ani, že bych se kdy byl chvěl strachy při vyprávění nějaké pověsti nebo že bych se bál strašidla. 

Die Dunkelheit war mir nicht, wie vielen anderen, die Quelle des Schreckens, und Kirchhöfe waren für mich nichts anderes als Orte, an denen man die ihres Lebens beraubten Körper bringt, die, bisher mit Schönheit und Kraft begabt, nunmehr zum Würmerfraß geworden waren. 
→Temnota nijak nepůsobila na mou fantazii a hřbitov byl pro mě pouze místem pro ukládání těl, z nichž život vyprchal a která se ze sídla síly a krásy stala potravou červů. 

Nun, da ich mir vorgenommen hatte, die Ursachen und Erscheinungen dieses Verfalles zu studieren, mußte ich ganze Tage und Nächte in Grabgewölben und Beinhäusern verbringen. 
→Nyní jsem si vzal za úkol zkoumat příčiny a postup tohoto rozkladu a byl jsem nucen trávit dny a noci v hrobkách a márnicích.

Meine Aufmerksamkeit richtete sich besonders auf diejenigen Dinge, die sonst dem menschlichen Feingefühl am meisten widerstreben müssen. 
→Musil jsem zaměřit pozornost na všechny ty jevy, které jsou pro zjemnělého člověka téměř nesnesitelné.

Ich sah zu, wie die schönen Formen des Leibes verfielen und vernichtet wurden, 
→Sledoval jsem, jak je dokonalé lidské tělo ničeno a pustošeno. 

wie die Greuel des Todes die blühende Pracht des Lebens ablöste, 
→Díval jsem se, jak kvetoucí jas života je vystřídán zkázou smrti.

wie die Würmer sich der wundervollen Gebilde bemächtigten, wie sie Auge und Gehirn darstellen. 
→Viděl jsem, jak červ dědí zázraky oka i mozku. 

Ich analysierte und prüfte den Übergang vom Leben zum Tode und wiederum vom Tode zum Leben, bis mir mitten in all der Ungewißheit ein Licht aufblitzte, so glänzend und wunderbar und doch so einfach, daß ich, ganz geblendet von dem Anblick, der sich vor mir auftat, 
→Podrobné jsem zkoumal a rozebíral všechny podrobnosti procesu vyjádřeného změnou života v smrt a smrti v život, když tu náhle mi uprostřed této temnoty zazářilo jasné světlo – světlo tak skvělé a zázračné, a přece tak prosté. Zmocnilo se mě opojení pro nesmírné možnosti, které můj objev umožňoval,

zugleich überrascht war, daß unter den vielen genialen Köpfen, die sich mit derselben Wissenschaft beschäftigt hatten, keiner auf das Geheimnis gekommen war, das zu entdecken jetzt mir vergönnt war. 
→ a zároveň jsem byl udiven, že ze všech učenců, kteří svá bádání zaměřili stejným směrem, bylo pouze mně určeno objevit toto překvapující tajemství.

Ich bitte Sie, sich immer vor Augen zu halten, daß es nicht Visionen eines Irren sind, die ich Ihnen berichte. 
→Uvědomte si, že nelíčím vidiny šílence. 

Wenn das, was ich Ihnen nun erzähle, nicht wahr ist, dann gibt es keine Sonne am Himmel. 
→To, co nyní tvrdím, je právě tak pravdivé, jakože slunce září na obloze. 

Ein Zufall mag mir ja zu Hilfe gekommen sein, aber die einzelnen Phasen der Entdeckung lagen klar und unzweideutig vor mir. 
→Snad to byl zázrak, ale k objevu jsem docházel ve sledu zcela pravděpodobných a od sebe rozlišitelných fází. 

Nach Tagen und Nächten der unglaublichsten Mühen und Anstrengungen war ich den Ursachen des Werdens und des Lebens auf die Spur gekommen, und, mehr noch als das, ich war selbst imstande, toten Dingen Leben einzuflößen. 
→Po nocích a dnech neuvěřitelné námahy a únavy se mi podařilo odhalit vznik života, a co víc, dosáhl jsem sám schopnost vdechnout život neživé hmotě. 

An die Stelle des Erstaunens, der Überraschung, trat bald eine rasende Freude. 
→Obdiv, který jsem zpočátku při svém objevu pocítil, brzy ustoupil radosti a nadšení. 

Das war der schönste Lohn meiner Arbeit, daß ich mich nun am Ziele meiner sehnlichsten Wünsche befand. 
→Dosáhnout po tak dlouhé a úmorné námaze najednou cíle bylo nejkrásnějším vyplněním mých tužeb.

Aber so groß und überwältigend war meine Entdeckung, daß alle Schritte, die sie vorbereitet hatten, wie aus meinem Gedächtnis gelöscht waren und ich nur mehr das Resultat erblickte. 
→Jenže tento objev byl tak velký a převratný, že všechny kroky, které mě k němu zavedly, byly smazány z mé paměti a znal jsem pouze výsledek. 

Was war nun Fleiß und Arbeit der weisesten Männer wert, da ich den Schlüssel der Schöpfung in Händen hielt? 
→To, co bylo cílem a touhou nejmoudřejších mužů od doby stvoření světa, bylo nyní v mých rukou. 

Pochopitelně se mi neotevřelo jako kouzlem všechno. 

Poznání, kterého jsem nabyl, bylo totiž takového rázu, že spíše bylo vodítkem k dalšímu bádání než receptem pro jeho konečný výsledek. 

Připadal jsem si jako onen Arab, který byl pohřben s mrtvými do hrobky a nalezl z ní cestu ven k životu, veden pouze mihotavým a zdánlivě odnikud nepřicházejícím světlem.

Ich sehe an Ihrer Erregung, an Ihren erstaunten und zugleich erwartungsvollen Blicken, mein Freund, daß Sie hoffen, von mir in das Geheimnis eingeweiht zu werden. Aber das kann ich nicht. 
→Na vaší zvědavosti a údivu i naději zrcadlících se ve vašich očích vidím, milý příteli, očekávání, že prozradím své tajemství. To nelze. Warten Sie geduldig das Ende meiner Geschichte ab und Sie werden begreifen, warum ich mir da Zurückhaltung auferlegen muß. 
→Vyslechněte mě trpělivě až do konce, a snadno pochopíte, proč jsem naprosto zdrženlivý. 

Ich will nicht, daß Sie, wissensdurstig wie einst ich, in Ihre eigene Vernichtung, in Ihr Elend rennen. 
→Nechci vás, který jste právě tak nechráněný a dychtivý, jako jsem byl tehdy já, vést do zkázy a neodvratného utrpení. 

Nachdem ich mir dieser ungeheuren Macht bewußt geworden war, zögerte ich noch einige Zeit mit der Anwendung, da ich mir noch nicht klar war, in welcher Weise diese erfolgen sollte. 
→Když jsem zjistil, jak překvapující moc mi byla svěřena, dlouho jsem váhal, jakým způsobem jí využít. 

Wenn ich auch die Fähigkeit besaß, Leben zu verleihen, so stand mir doch zunächst die ungeheuer schwierige Aufgabe bevor, einen Leib zu schaffen mit all seinen Muskeln, Sehnen und seinem Geflecht von Adern und Nerven. 
→Ačkoli jsem měl schopnost vnuknout život, přece jen bylo nepředstavitelně obtížné a namáhavé stvořit tělo, které ho mělo přijmout se všemi složitostmi nervů, svalů a žil. 

Ich war mir anfänglich im Zweifel darüber, ob ich gleich ein Wesen schaffen sollte, das mir gleich war, oder ob ich mich zuerst mit einem einfacheren Organismus begnügen sollte. 
→Rozvažoval jsem nejprve, mám-li se pokusit stvořit bytost podobnou člověku nebo nějakého jednoduššího tvora. 

Aber ich war durch meine Entdeckung dermaßen kühn geworden, daß ich nicht einsah, warum mir nicht sofort die Herstellung eines Wesens gelingen sollte, das so kompliziert und wundervoll ist wie der Mensch. 
→Ale má představivost byla příliš vzrušena prvním úspěchem, než abych zapochyboval o své schopnosti dát život tvoru tak složitému a nádhernému, jako je člověk.

Das mir zur Verfügung stehende Material schien allerdings noch kaum genügend für die schwierige Aufgabe, aber ich zweifelte keinen Augenblick, daß ich doch schließlich Erfolg haben müßte. 
→Materiál, který jsem měl tehdy k dispozici, nebyl pro tak odvážný záměr nejvhodnější, ale přece jsem si byl jist úspěšným výsledkem.

Ich bereitete mich auch auf alle Eventualitäten vor; meine Bemühungen konnten unter Umständen immer wieder vereitelt werden, mein Werk unvollendet bleiben. 
→Připravil jsem se na řadu porážek, na možnost, že se mé bádání možná bude setkávat neustále s nezdarem a mé dílo snad nakonec bude nedokonalé, Und wenn auch im Hinblick auf die Bedeutung jedes einzelnen Tages für die technischen Erfindungen durfte ich doch hoffen, daß mir endlich der Lorbeer des Sieges zuteil würde. 
→ale vědomí, jakého pokroku věda i mechanika den ze dne dosahují, mě povzbuzovalo v naději, že nynější pokusy položí alespoň základy mého budoucího úspěchu.

Die Größe und Kompliziertheit meines Unternehmens war mir noch lange kein Beweis für seine Undurchführbarkeit. 
→A navíc velikost i složitost mého plánu přece nemohly být důkazem jeho neproveditelnosti.

Mit diesen Gefühlen machte ich mich dann endlich an die Erschaffung des menschlichen Wesens. 
→S takovými pocity jsem přistoupil k vytváření lidského tvora.

Da die Feinheit der einzelnen Teile lange Zeit zu ihrer Nachbildung erfordert hätte, beschloß ich, entgegen meiner ursprünglichen Absicht, dem Wesen eine gigantische Statur zu geben. 
→Protože by malé rozměry některé části lidského těla značně zpomalily práci, rozhodl jsem se na rozdíl od původního předsevzetí vytvořit tvora mohutné postavy, asi tři metry vysokého a přiměřeně rozložitého.

Das heißt, ich wollte ihm eine Größe von acht Fuß geben. 
→asi tři metry vysokého a přiměřeně rozložitého. Es dauerte noch einige Monate, bis ich alles Nötige beisammen hatte und beginnen konnte. 
→Po mnoha měsících strávených úspěšným opatřováním a upravováním potřebného materiálu jsem zahájil práci.

Es ist unmöglich die Gefühle zu schildern, die mich wie ein Sturmwind durchbrausten. 
→Pomyšlení na první úspěchy mě pohánělo vpřed jako prudký vítr. 

Leben und Tod erschienen mir zwei Schranken, die ich durchbrechen und einen Strom von Licht über die finstere Welt gießen durfte. 
→Život a smrt mi připadaly jako toužené hranice, kterými musím nejprve proniknout, abych pak náš temný svět ozářil proudem světla. 

Eine neue Art von Menschenwesen würden mich als ihren Schöpfer preisen und manches Gute und Edle sollte seinen Ursprung mir zu verdanken haben. 
→Nový tvor by mi žehnal jako svému stvořiteli a mnoho šťastných a vynikajících bytostí by vděčilo za svou existenci mně. 

Kein Vater sollte der Dankbarkeit seiner Kinder so wert sein wie ich. 
→Žádný otec by se nemohl dovolávat vděčnosti vlastního dítěte více než já. 

Damals kam ich auf die Idee, die ich allerdings dann später als durchaus undurchführbar erkannte, daß es mir, der ich imstande war, leblose Materie lebend zu machen, möglich sein müßte, auch da wieder Leben zu erzeugen, wo der Tod bereits zerstörend eingegriffen hatte. 
→Takové i podobné úvahy mě dovedly k názoru, že dokážu-li vdechovat život neživé hmotě, mohl bych také za nějakou dobu (tehdy jsem totiž zjistil, že v dané chvíli to je nemožné) obnovit život tam, kde smrt již zřejmě odsoudila tělo ke zkáze.

Diese Gedanken waren es, die mir immer wieder Kraft zu meinem Unternehmen verliehen. 
→Takové myšlenky posilovaly mé odhodlání a já s neutuchající horlivostí pokračoval ve vytčeném úkolu. 

Meine Wangen waren bleich geworden und mein Körper der Erschöpfung nahe. 
→Nadměrná práce mě vysilovala, zhubl jsem a tváře mi pobledly.

Manchmal meinte ich, ganz nahe an meinem Ziele verzagen zu müssen. Aber ich klammerte mich an die Hoffnung, daß die nächsten Tage, die nächsten Stunden schon eine Entscheidung bringen würden. 
→Občas, když jsem se domníval, že už jsem na prahu úspěchu, setkal jsem se s nezdarem, ale přesto mě neopouštěla naděje, že příští den nebo příští hodina budou úspěšné. 

Die Freude meines Lebens war das Geheimnis, von dem nur ich allein wußte, 
→Všechnu naději jsem skládal v tajemství, jež jsem znal jen já sám.

und oftmals leuchtete mir der Mond bei meinen mitternächtlichen Arbeiten, die mich bis an die verstecktesten Winkel des Naturschaffens führen sollten. 
→Měsíc svítil na mou noční práci a já jsem s neutuchající a bezdechou dychtivostí pronikal do nejtemnějších skrýší přírody.

Ich unterlasse es, Ihnen die Greuel meines einsamen Schaffens zu schildern, wie ich im Unrat von Gräbern wühlte und lebende Wesen zu Tode quälte, um toten Staub zu beleben. 
→Dokáže někdo pochopit hrůzu mého tajemného počínání, když jsem se lopotil ve vlhku znesvěcených hrobů nebo trýznil živé zvíře, abych oživil neživou hmotu? 

Heute zittern meine Knie und es flimmert vor meinen Augen, wenn ich an das alles denke. 
→Vzpomenu-li si nyní na onu dobu, celý se roztřesu a před očima se mi zatmí, 

Aber damals trieb es mich rastlos, rücksichtslos weiter, so daß ich jeden Sinn für anderes verlor. 
→ale tehdy mě hnal vpřed neodolatelný a téměř šílený pud. 

In einem stillen, abgelegenen Zimmer, oder besser gesagt einer Kammer unter dem Dache, von allen übrigen Räumen durch eine Galerie und eine Treppe getrennt, vollbrachte ich mein ekelerregendes Werk. 
→Dílnu pro svou nečistou práci jsem si zařídil v osamělé komoře, či spíše v jakési cele na půdě domu, oddělené od všech ostatních bytů pavlačí a schodištěm. 

Die Augen traten mir aus den Höhlen vor Erregung und Anspannung. 
→Při své piplavé práci jsem musel také velmi namáhat zrak.

Die Beinhäuser, der Seziersaal und auch die Schlächterwerkstatt lieferten mir mein Material, und oft wandte sich mein Inneres voll Abscheu von dieser Beschäftigung ab, 
→La salle de dissection et l'abattoir me fournissaient la plupart de, mes matériaux et souvent mon naturel sensible me faisait détourner avec dégoût de mon travail.

während meine Schöpfung immer mehr ihrer Vollendung entgegeneilte. 
→Jenže hnán neustále vzrůstající žádostivostí jsem nakonec přece jen dospěl téměř ke konci svého snažení.

Unterdessen waren die Sommermonate dahingeflossen. 
→Letní měsíce uplynuly a já byl celou dobu tělem i duší ponořen do své práce. 

Es war eine herrliche Zeit gewesen und niemals noch hatten die Felder so reich gesegnet dagestanden. Aber meine Augen waren für solche Reize zu jener Zeit völlig unzugänglich. 
→Bylo tehdy překrásně, pole ještě nevydala tak bohatou úrodu a z vinic se ještě nikdy nesklízely tak krásné hrozny, ale mé oči byly nevnímavé ke krásám přírody. 

Und aus demselben Grunde, weshalb ich keine Freude an der Natur mehr hatte, vergaß ich auch der treuen, lieben Menschen, von denen ich so weit entfernt war und die ich schon so lange nicht mehr gesehen hatte. 
→A stejné pocity, pro které jsem zanedbával svět kolem sebe, způsobily, že jsem zapomínal i na přátele, kteří byli tak daleko a které jsem tak dlouho neviděl. Ich wußte, daß sie mein Schweigen beunruhigen mußte und erinnerte mich noch recht wohl der Worte meines Vaters: 
→Věděl jsem, že je mé mlčení zneklidňuje, a dobře si pamatuji otcova slova: 

»Wenn du mit dir selbst zufrieden bist, wirst du auch unser in Liebe gedenken und wir werden regelmäßig von dir hören. 
→"Vím, že dokud budeš sám se sebou spokojen, budeš na nás vzpomínat s láskou a budeš nám pravidelně psát.

Winter, Frühling und Sommer waren über meiner Arbeit dahingeflossen; aber ich beachtete nicht das Blühen und Sprießen. 
→Zima, jaro a léto uplynuly při pilné práci, nedíval jsem se však na květy nebo zelenající se listí 

Früher hatten diese Erscheinungen mich stets mit der größten Freude erfüllt, so tief war ich in meine Ideen vergraben. 
→– což mě vždy naplňovalo nesmírným potěšením –, tak hluboce jsem byl zabrán do své činnosti. 

Und die Blätter wurden welk, noch ehe mein Werk vollendet dastand; aber jeder Tag ließ mich jetzt einen Fortschritt erkennen. Nur war mein Eifer einigermaßen mit Angst gemischt. 
→Onoho roku zvadlo listí dříve, než má práce skončila; a každý den mi ukazoval stále zřetelněji, jakého úspěchu jsem dosáhl.

Ich hatte Gefühle, wie sie ein Sklave hegen muß, der in den Minen zu arbeiten gezwungen wird, nicht aber wie ein Künstler, der sein Lebenswerk schafft. 
→Jenže úzkostlivost začala brzdit mé nadšení a já si připadal spíše jako otrok nucený lopotit se v dolech nebo při nějaké jiné úmorné práci než jako umělec zabývající se svou oblíbenou činností.

Jede Nacht fieberte ich und wurde entsetzlich nervös; 
→Každou noc se mě zmocnila horečka a stal jsem se nervózním až k trapnosti: 

ein Knarren in der Diele ließ mich zusammenfahren und an den Menschen schlich ich vorbei, als hätte ich ein schweres Verbrechen auf dem Gewissen. 
→lekal mě padající list a lidem jsem se vyhýbal, jako bych byl vinen nějakým zločinem. 

Und wenn ich mich im Spiegel ansah, erschrak ich über mein Aussehen; 
→Představa, jaká troska se ze mě stala, mě občas vyděsila. 

nur der eiserne Wille hielt mich noch aufrecht, mein Ziel zu erreichen. 
→Při síle mě udržovala pouze důležitost mého záměru; 

Nun war es bald zu Ende und ich konnte dann durch körperliche Übungen und Vergnügungen dem drohenden Unheil Einhalt tun; 
→má námaha už brzy skončí a já byl přesvědčen, že pohyb a zábava pak zaženou chorobu. 

und das versprach ich mir, wenn ich nur erst meine Schöpfung vollendet haben würde. 
→Slíbil jsem si, že si dopřeji obojího, až dokončím své dílo.

 

- V -

Es war eine trostlose Novembernacht, als ich mein Werk fertig vor mir liegen sah. 
→Jedné smutné listopadové noci jsem se dožil dokončení svých snah.

Mit einer Erregung, die fast einer Todesangst glich, machte ich mich daran, dem leblosen Dinge den lebendigen Odem einzublasen. 
→S úzkostí, která téměř hraničila s agónií, naskládal jsem kolem sebe životodárné přístroje, abych mohl vdechnout jiskru života do neživé hmoty, která mi ležela u nohou. 

Es war schon ein Uhr morgens. Der Regen klatschte heftig an die Fensterscheiben, als ich beim Scheine meiner fast ganz herabgebrannten Kerze das trübe Auge der Kreatur sich öffnen sah. 
→Byla jedna hodina po půlnoci, déšť bubnoval neutěšeně do oken a svíčka již dohořívala, když za posledního záblesku světla jsem spatřil, jak můj výtvor otevřel matně žluté oko. 

Ein tiefer Atemzug dehnte die Brust und die Glieder zuckten krampfhaft. 
→Jeho dech byl těžký a údy se mu křečovitě zmítaly.

Wie könnte ich Ihnen beschreiben, was ich empfand, und das Ungetüm schildern, das ich da mit so viel Mühe und Fleiß geschaffen? 
→Jak mám vylíčit své pocity při této úděsné události nebo jak popsat stvůru, kterou jsem s tak nesmírnými strázněmi a obtížemi vytvořil?

Seine Glieder waren proportioniert und seine Züge hatte ich möglichst schön gemacht. 
→Údy byly souměrné a rysy v obličeji jsem vybral tak, aby byly krásné. 

Schön! Großer Gott! Seine gelbliche Haut genügte kaum, um das Geflecht von Muskeln und Adern zu decken; sein Haar war glänzend schwarz und lang; seine Zähne wie Perlen. 
→Krásné! Bože můj! Žlutá kůže sotva skryla soustavu svalů a žil, vlasy byly leskle černé, rozevláté, zuby bělostné jako perly, 

Aber das alles bildete nur einen um so auffallenderen Gegensatz zu den wässerigen Augen, die sich von den Augenhöhlen kaum abhoben, der faltigen Haut und den schwärzlichen, schmalen Lippen. 
→jenže tento lesk tvořil tím strašnější kontrast s vodovýma očima, které měly téměř stejnou barvu jako špinavé oční důlky, v nichž byly zasazeny, jako svraštělá pokožka a úzké zatrpklé rty.

Nichts ist flüchtiger als die menschlichen Gefühle. 
→Žádná náhoda, žádný osud nepodléhá takovým proměnám jako lidská povaha.

Nahezu zwei Jahre hatte ich gearbeitet, nur um etwas zu schaffen, dem ich Leben einflößen könnte. 
→Téměř dva roky jsem tvrdě pracoval jen proto, abych vdechl život do mrtvého těla.

Dazu hatte ich mich also meiner Ruhe und Gesundheit beraubt! 
→Kvůli tomuto cíli jsem si odepřel klid a ztratil zdraví. 

Mit der ganzen Glut meines Herzens hatte ich mich nach der Vollendung gesehnt, und nun war die Schönheit des Traumes verblichen, unsäglicher Schrecken und Ekel erfüllten mich. 
→Toužil jsem po uskutečnění svého snu s horoucností, která značně přesahovala míru, avšak nyní, po ukončení práce, zmizela krása mého snu a bezdechá hrůza a odpor mi naplnily srdce.

Unfähig, den Anblick meines Geschöpfes noch länger zu ertragen, rannte ich aus dem Laboratorium und in mein Schlafzimmer, wo ich auf- und abging, da ich keine Ruhe finden konnte. 
→Nedokázal jsem vydržet pohled na tvora, jehož jsem stvořil, vyběhl jsem z místnosti a dlouho přecházel po ložnici, příliš rozrušen, než abych mohl spát. 

Schließlich aber kam doch eine entsetzliche Müdigkeit über mich und ich warf mich auf mein Lager, vollkommen angekleidet, und hoffte auf einige Zeit Vergessenheit zu finden. 
→Nakonec mě přemohla únava a já se vrhl oblečen na lůžko s jedinou touhou – nalézt na několik okamžiků zapomnění. 

Es war umsonst! Wohl schlief ich, aber die furchtbarsten Träume quälten und ängstigten mich. 
→Bylo to však marné: spal jsem, ale pronásledovaly mě nejdivočejší sny. 

Mir war, als sähe ich Elisabeth in der Blüte ihrer Jugend und Gesundheit in den Straßen von Ingolstadt dahinschreiten. 
→Zdálo se mi, že vidím Alžbětu, kvetoucí zdravím, jak jde po ulici v Ingolstadtu. 

Überrascht und erfreut eilte ich ihr nach und schloß sie in die Arme. Aber kaum hatte ich ihr den ersten Kuß auf die Lippen gedrückt, als sie fahl wurde wie eine Tote; 
→S radostným překvapením jsem ji objal, ale jakmile jsem jí vtiskl první políbení na rty, pokryly se smrtelnou bledostí,

ihre Züge veränderten sich und ich hielt den Leichnam meiner Mutter in den Armen. 
→její rysy jako by se proměnily, a mně připadalo, že svírám v náruči tělo své drahé mrtvé matky. 

Ein Leichentuch umhüllte sie, in dessen Falten ekle Würmer krochen. 
→Postavu jí halil rubáš a já spatřil, jak v záhybech látky lezou červi. Ich fuhr entsetzt auf; kalter Schweiß rann mir über die Stirn, meine Zähne klapperten und meine Glieder zitterten. 
→S hrůzou jsem se vytrhl ze spánku, čelo jsem měl pokryto ledovým potem, zuby mi drkotaly, údy zkroucené křečí. 

Und da – da stand im bleichen, gelblichen Lichte des Mondes, das durch die Fenstervorhänge drang, das Ungeheuer, das ich geschaffen. 
→A náhle jsem při nejasném nažloutlém měsíčním svitu, který pronikal zavřenými okenicemi, spatřil stvůru, onoho strašného netvora, kterého jsem stvořil.

Es hielt den Bettvorhang mit einer Hand zurück und stierte mich mit seinen Augen an, wenn man überhaupt von Augen reden kann. 
→Nadzdvihl záclony lůžka a jeho oči – mohou-li tak být nazývány – upíraly se na mě. 

Es öffnete seine Kinnladen und stieß einige unartikulierte Laute aus, während sich die Haut seiner Wangen unter einem häßlichen Grinsen runzelte. 
→Rozevřel rty, zamumlal několik neartikulovaných zvuků a tváře mu zkřivil úšklebek. 

Ob es gesprochen hat, kann ich nicht sagen, denn ich hörte es nicht, weil ich davonrannte, als es die Hand nach mir ausstreckte, und die Treppe hinuntereilte. 
→Snad promluvil, já ho však neslyšel. Napřáhl ruku, zřejmě aby mě zadržel, ale já jsem vyskočil, seběhl dolů po schodech 

Ich suchte Zuflucht im Hofe des von mir bewohnten Hauses. 
→a utekl na dvůr v domě, kde jsem bydlil.

Dort ging ich bis zum Morgen auf und nieder, aufs tiefste erregt, und lauschte auf jeden Laut, der sich aus dem Hause vernehmen ließ. Mir war es, als müßte der häßliche Dämon nahen, dem ich so leichtsinniger Weise Leben verliehen hatte. 
→Tam jsem nanejvýš rozčilen a pln úzkosti prochodil celou noc a pozorně naslouchal sebemenšímu zvuku, který by mě mohl varovat před příchodem onoho ďábelského netvora, jemuž jsem tak neblaze věnoval život.

O, kein Sterblicher hätte ohne Grauen den Anblick dieses Gesichtes ertragen können. 
→Ach! Žádný smrtelník by jistě nemohl vydržet hrůzu, která vyzařovala z této tváře.

Eine Mumie, die lebendig geworden, konnte nicht so abscheulich sein als dieses Unding. 
→Une momie à qui l'on rendrait l'âme ne pourrait pas être aussi hideuse que ce misérable. 

Ich hatte es betrachtet, als es noch nicht vollendet war. Es war schon damals überaus häßlich, aber als diese Muskeln und Gelenke sich zu bewegen begannen, sah ich, daß ich etwas geschaffen, das sich Dantes Phantasie nicht grausiger hätte vorstellen können. 
→Pozoroval jsem ho, když ještě nebyl hotov – tehdy byl ošklivý, ale nyní, když svaly a klouby byly schopny pohybu, stalo se z něho něco takového, co by si ani Dante nebyl dokázal představit.

Es war eine Nacht, die ich mein Leben lang nicht vergesse. 
→Strávil jsem hroznou noc. Zuweilen pochte mein Puls so rasch und heftig, daß ich fühlte, wie sich jede Ader anspannte; und dann war es mir, als müsse ich zu Boden sinken vor Schwäche und Elend. 
→Občas mi tep bušil tak rychle a silně, že jsem cítil záchvěvy sebemenší žilky, jindy zase jsem téměř klesal k zemi únavou a celkovou slabostí. 

Es war aber nicht nur das Entsetzen, es war auch die bitterste Enttäuschung, was mich so niederdrückte. 
→Cítil jsem hořké zklamání smíšené s hrůzou. 

Die Träume, die ich so lange genährt, die meine Freude gewesen, wurden mir nun zu Höllenqualen; 
→Sny, které mi po tak dlouhý čas dodávaly sílu a radostný klid, staly se nyní pro mě peklem. 

der Wechsel war zu rasch, zu überwältigend. 
→Přechod k hrůze byl tak rychlý, porážka tak úplná!

Endlich kam der Morgen heran, trüb und feucht, und mit meinen schmerzenden Augen konnte ich auf dem Kirchturm erkennen, daß es eben sechs Uhr war. 
→Konečně nastalo chmurné a deštivé svítání a před línýma bezesnýma rozbolavělýma očima se objevil ingolstadský kostel, jeho bílá věž a hodiny, ukazující šestou.

Der Türhüter öffnete das Tor des Hofes, der diese Nacht meine Zuflucht gewesen, 
→Domovník otevřel bránu do dvora, který mi poskytl na tuto noc útulek; 

und ich eilte auf die Straße hinaus. Mit raschen Schritten ging ich in der Stadt herum und war in steter Furcht, daß mir an der nächsten Ecke das Ungeheuer entgegenkommen könnte, dem ich zu entfliehen wünschte. 
→vyšel jsem do ulic a rychle, jako bych se snažil vyhnout se netvoru, o kterém jsem byl přesvědčen, že ho potkám za každým rohem, jsem jimi procházel.

Ich wagte nicht heimzugehen, sondern irrte umher, trotzdem mich der Regen, der von dem grauen, trostlosen Himmel unaufhörlich herniederfloß, schon bis auf die Haut durchnäßt hatte. 
→Neodvažoval jsem se vrátit domů, cosi mě pohánělo vpřed, ačkoli jsem už byl úplně promáčený deštěm, který se lil z černé a bezútěšné oblohy. 

Lange setzte ich meinen Spaziergang fort und meinte, durch die rasche Bewegung des drückenden Gefühles ledig zu werden, das auf meiner Seele lastete. 
→Kráčel jsem stále dál a dál, pln naděje, že tělesným pohybem zmírním úzkost, která mi tížila mysl. 

Straße um Straße durchwanderte ich, ohne mir klar zu werden, wo ich war und was ich wollte. 
→Procházel jsem ulicemi, aniž jsem jasně věděl, kde jsem i nebo co dělám. 

Mein Herz klopfte in entsetzlicher Furcht und ich eilte dahin, ohne mich umzusehen. 
→Srdce, nemocné strachem, mi bušilo, a já spěchal dál nejistým krokem a neodvažoval se ohlédnout.

Like one who, on a lonely road, Doth walk in fear and dread, And, having once turned round, walks on, And turns no more his head; Because he knows a frightful fiend Doth close behind him tread.

Plötzlich befand ich mich der Herberge gegenüber, vor der die Post und die Reisewagen zu halten pflegten. 
→Tak jsem došel až k hostinci, u něhož se obvykle zastavovaly různé dostavníky a povozy. 

Ich hielt in meinem Laufe inne, ich weiß nicht warum. 
→Zarazil jsem se tu, aniž jsem věděl proč. 

Aber ich stand so einige Zeit und hatte die Augen starr auf einen Wagen gerichtet, der gerade vom anderen Ende der Stadt herankam. Als er sich genähert hatte, erkannte ich, daß es die Schweizer Post war. 
→Chvíli jsem postál a upíral zrak na kočár, který přijížděl proti mně z druhého konce ulice. Když se přiblížil, všiml jsem si, že to je dostavník ze Švýcarska.

Sie hielt gerade vor mir. Als die Tür geöffnet wurde bemerkte ich im Innern Henry Clerval, der sofort heraussprang und auf mich zueilte. 
→Zastavil těsně u mě, a když se otevřela dvířka, spatřil jsem Jindřicha Clervala. Jakmile mě zahlédl, ihned vyskočil ven. 

»Lieber, lieber Frankenstein,« rief er, »wie froh bin ich, dich zu sehen! Welch schöner Zufall, daß du jetzt gerade da bist, wo ich ankomme.« 
→"Můj milý Frankensteine!" zvolal, "to jsem rád, že tě vidím! Jaké štěstí, že jsi tady právě při mém příjezdu!"

Ich empfand eine unbeschreibliche Freude über die Ankunft Clervals 
→Nic se nemůže vyrovnat radosti, kterou jsem pocítil při setkání s Clervalem. 

und bei seinem Anblick mußte ich meines Vaters, meiner Elisabeth und meiner Heimat gedenken. 
→Jeho přítomnost mi opět připomněla otce, Alžbětu a domov, tak drahý mým vzpomínkám. 

Ich ergriff seine Hand und vergaß all mein Elend und Unglück; ich fühlte das erste Mal seit Monaten wieder eine ruhige, ernste Freude. 
→Uchopil jsem ho za ruku a okamžitě jsem zapomněl na svou hrůzu a své neštěstí a náhle jsem poprvé po mnoha měsících pocítil klidnou a nerušenou radost. 

Ich war deshalb imstande, meinen Freund in der herzlichsten Weise zu begrüßen und ihn zu meiner Wohnung zu führen. 
→Už proto jsem přítele co nejsrdečněji přivítal a vydali jsme se k mé koleji.

Clerval erzählte mir von unseren gemeinsamen Freunden und von seiner Freude, daß es ihm nun auch vergönnt sei, nach Ingolstadt zu kommen. 
→Clerval mi ještě chvíli vyprávěl o společných přátelích a o tom, jaké měl štěstí, že mu bylo dovoleno přijet do Ingolstadtu. 

»Du kannst dir leicht vorstellen,« sagte er, »welche Schwierigkeiten es kostete, meinen Vater zu überzeugen, daß mit der Kenntnis der Buchführung noch nicht alles Wissen erschöpft sei. 
→"Jistě si dovedeš představit," řekl, "jak nesnadné bylo přesvědčit mého otce, že všechno potřebné vědění není obsaženo ve vznešeném účetnictví. 

Ich bin mir auch heute noch nicht klar, ob er es wirklich eingesehen hat, denn seine ständige Antwort auf meine immerwährenden flehendlichen Bitten war das, was der holländische Schulmeister im »Vikar von Wakefield« sagt: 
→Stejně si však myslím, že jsem ho nakonec opustil nepřesvědčeného, protože jeho stálá odpověď na mé neúnavné prosby byla táž jako odpověď onoho holandského rektora ve Faráři wakefieldském: 

»Ich habe zehntausend Gulden im Jahr und das Essen schmeckt mir ausgezeichnet, ohne daß ich Griechisch kann.« 
→„… bez řečtiny mám ročně deset tisíc zlatých; bez řečtiny mi chutná docela dobře jíst." Aber schließlich besiegte die Liebe zu mir doch seine Abneigung gegen die Wissenschaft und er erlaubte mir dann, eine Entdeckungsreise ins Land des Geistes zu wagen.« 
→Ale nakonec přemohla láska ke mně otcův odpor k vědě, a otec mi dovolil podniknout výzkumnou výpravu do země poznání."

»Es freut mich herzlich, dich wiederzusehen, aber nun sage mir auch, wie geht es Vater, wie geht es meinen Brüdern und Elisabeth?« 
→"Jsem tak šťasten, že tě vidím, ale řekni mi ještě, jak se daří otci, bratrům a Alžbětě?"

»Sie sind gesund und zufrieden, nur machen sie sich Sorge, weil du so selten etwas von dir hast hören lassen. 
→"Velmi dobře a žijí velmi spokojeně, jen je trochu zneklidňuje, že tak zřídka od tebe mají zprávy. 

Übrigens habe ich vor, dir deswegen noch die Leviten zu lesen. 
→Mimochodem, chci tě stejně za ně trochu vyplísnit! 

Aber, lieber Frankenstein,« fuhr er fort, nachdem er kurz sein Gespräch abgebrochen und mir gerade ins Gesicht gesehen hatte, »es ist mir eben jetzt erst aufgefallen, wie elend du aussiehst. 
→Jenže, můj milý Frankensteine," pokračoval po krátkém odmlčení a hleděl mi rovnou do tváře, "teprve teď vidím, jak špatně vypadáš! 

So schmal und blaß, man könnte meinen, du hättest ein paar Nächte durchschwärmt.« 
→Jsi tak hubený a bledý, jako bys probděl několik nocí."

»Du kannst recht haben! Ich bin seit einiger Zeit so angestrengt tätig gewesen, daß ich nicht zur Ruhe kam. 
→"Uhodl jsi, poslední dobu jsem se tak hluboce pohroužil do určité práce, že jsem si ani, jak vidíš z mého vzhledu, nedopřál dostatečný odpočinek. 

Aber ich hoffe zuversichtlich, daß all das nun vorüber ist und ich endlich wieder mein eigener Herr bin.« 
→Avšak doufám, a doufám v to upřímně, že má práce je hotova a že už jsem konečně volný."

Ich zitterte am ganzen Leibe und war nicht imstande, an die Erlebnisse der vergangenen Nacht zu denken, geschweige denn von ihnen zu erzählen. 
→Tu jsem se roztřásl – nesnesl jsem ani vzpomínku, a tím méně narážku na události minulé noci. 

Ich schlug ein rasches Tempo ein und bald hatten wir mein Haus erreicht. 
→Šel jsem rychle a brzy jsme dorazili ke koleji. 

Ich überlegte und schauderte bei dem Gedanken, daß die Kreatur, die ich in meinem Zimmer zurückgelassen, immer noch dort sein könnte. 
→Přemýšlel jsem, co dělat. Děsil jsem se představy, že by onen netvor ještě mohl být v mém bytě, kde jsem ho opustil. 

Ich fürchtete mich, das Ungeheuer wieder zu erblicken, noch mehr aber fürchtete ich, Henry könnte es sehen. 
→Obával jsem se už i jen pohledu na něj, ale ještě víc jsem se bál, že by ho mohl spatřit Jindřich. 

Ich bat ihn also, einige Augenblicke am Fuße der Treppe zu warten, und tastete mich durch das dunkle Treppenhaus hinauf zu meinem Zimmer. 
→Poprosil jsem ho proto, aby zůstal chvíli v přízemí, a vyběhl jsem nahoru k svému pokoji. 

Erst als ich die Hand auf den Türdrücker legte, kam ich wieder zu mir und kalt lief es mir über den Rücken. 
→Ovládl jsem se teprve, když jsem položil ruku na kliku dveří. Chvíli jsem váhal a studené mrazení mě rozechvělo. 

Ich stieß die Tür mit raschem Rucke auf, wie es Kinder tun, die in ein Zimmer gehen sollen und erwarten, dort ein Gespenst stehen zu sehen. 
→Potom jsem prudce otevřel dveře, jak to činívají děti v očekávání, že na druhé straně na ně číhá strašidlo.

Aber keine Spur von dem Gefürchteten. 
→Ale nic se neobjevilo. 

Ich sprang förmlich in die Wohnung hinein, doch Wohnzimmer und Schlafzimmer waren leer; der unheimliche Geselle war fort. 
→Bojácně jsem vešel, obývací pokoj byl prázdný a odporný host nebyl ani v ložnici. 

Ich konnte es gar nicht fassen, daß mir ein solch ungeheures Glück beschieden sein sollte. 
→Ani jsem nemohl uvěřit, že mě potkalo tak velké štěstí. 

Aber nachdem ich mich überzeugt hatte, daß mein Feind wirklich geflohen war, klatschte ich vor Freude in die Hände und eilte hinunter zu Clerval. 
→Ale když jsem se ujistil, že můj nepřítel opravdu utekl, pln radosti jsem seběhl k Clervalovi.

Ich nahm ihn dann mit herauf und das Mädchen brachte sofort das Frühstück. 
→Vstoupili jsme do mého pokoje a sluha vzápětí přinesl snídani. 

Ich war jedoch unfähig, mich einen Augenblick still zu halten; 
→Nedokázal jsem se však opanovat. 

mein ganzer Körper vibrierte vor Erregung und mein Puls hämmerte wie rasend. 
→Nebyla to jen radost, která se mě zmocnila; cítil jsem, jak se celý chvěji vybičovanou nervózou a jak mi srdce prudce buší. 

Ich sprang über die Stühle, klatschte mit den Händen und lachte laut und übertrieben. 
→Ani na okamžik jsem nedokázal vydržet na místě, přeskakoval jsem židle, tleskal a hlasitě se smál. 

Clerval schrieb das alles anfänglich der Freude des Wiedersehens zu. 
→Clerval zprvu připisoval mou neobvyklou náladu radosti ze svého příjezdu, 

Bei näherer Beobachtung aber mochte er in meinen Augen einen wilden Fieberglanz entdeckt haben, den er sich nicht erklären konnte. 
→ale když se na mě pozorněji zadíval, spatřil v mých očích vzrušení, které si nedovedl vysvětlit, a můj hlas, nevázaný a krutý smích ho děsil a udivoval. Auch mein lautes, rücksichtsloses, herzloses Lachen war ihm vielleicht aufgefallen und hatte ihm Sorge eingeflößt.

»Was hast du denn nur, lieber Viktor, was hast du denn?« rief er. 
→"Ale Viktore!" zvolal, "co se proboha děje? 

»Lache doch nicht so häßlich. Wie miserabel du aussiehst. Was ist da Schuld daran?« 
→Nesměj se takhle! Vždyť jsi nemocný! Co se vlastně stalo?"

»Frage mich nicht,« schrie ich, indem ich die Hände vor das Gesicht schlug, denn es war mir gerade gewesen, als wäre das gefürchtete Gespenst lautlos ins Zimmer gehuscht. 
→"Neptej se mě!" zvolal jsem a zakryl si rukama oči, protože jsem měl pocit, že se obávaný netvor vkradl do místnosti. 

» Er kann es dir sagen – rette mich, rette mich vor ihm!« 
→"On ti to řekne! Zachraň mě, zachraň mě!"

Ich meinte zu fühlen, wie das Ungeheuer nach mir griff; ich schlug wie wütend um mich und brach dann ohnmächtig zusammen. 
→Zdálo se mi, že mě netvor uchopil, zuřivě jsem se bránil a v záchvatu křeče jsem se zhroutil.

Armer Clerval! Was mußt du ausgestanden haben? 
→Chudák Jindřich! Jak mu asi jen bylo? 

Er hatte sich so innig auf ein Wiedersehen gefreut, und so mußte es enden! 
→Setkání, na které se tak těšil, dopadlo tak horce. 

Aber ich konnte ja seinen Gram nicht sehen, denn ich war bewußtlos und kam lange, lange nicht mehr zu mir. 
→Nebyl jsem však svědkem jeho zármutku, protože jsem omdlel a dlouho, dlouho jsem nenabyl vědomí.

Mit diesem Zwischenfall hatte ein heftiges Nervenfieber seinen Anfang genommen, das mich monatelang ans Bett fesselte. 
→Tak začala vysoká horečka, která mě na několik měsíců upoutala na lůžko. 

Während dieser Zeit hatte Henry ganz allein meine Pflege übernommen. 
→Celou tu dobu mě ošetřoval jedině Jindřich. 

Später erfuhr ich, daß er meinen Lieben in der Heimat die ganze Gefährlichkeit meiner Krankheit verschwiegen hatte, weil er wußte, daß mein Vater schon zu alt war, um die lange Reise zu machen, und daß Elisabeth sich zu Tode gehärmt hätte. 
→Později jsem se dozvěděl, že zatajil otci a Alžbětě vážnost mé nemoci a ušetřil je tak zármutku. Uvědomoval si totiž, že by otec pro svůj pokročilý věk nemohl podniknout tak dlouhou cestu a že Alžběta by při zprávě o mé nemoci jistě podlehla hlubokému zoufalství. Da er überzeugt war, daß niemand imstande wäre, mich aufopfernder und aufmerksamer zu pflegen als er, und fest an meine Wiederherstellung glaubte, wagte er es, die Verantwortung zu übernehmen und so den Meinen einen Liebesdienst zu erweisen. 
→Byl si vědom, že mi nikdo nemůže poskytnout lepší a pečlivější ošetření než on, a v pevné naději na mé zotavení si byl jist, že mým drahým tím nejen neublíží, nýbrž prokáže největší laskavost, které byl schopen.

Ich war wirklich sehr elend daran, und sicherlich hat mich nur die unausgesetzte, hingebende Pflege meines Freundes vom Tode errettet. 
→Byl jsem skutečně těžce nemocen a životu mě navrátila pouze přítelova bezmezná a neúnavná péče. 

Das Ungetüm, dem ich das Leben gegeben, schwebte mir immer vor und in meinen Fieberphantasten spielte es die Hauptrolle. 
→Neustále jsem měl před očima podobu netvora, jemuž jsem vdechl život, a nepřestal jsem o něm blouznit. 

Henry wußte sich anfangs meine Reden nicht zu deuten und hielt sie jedenfalls für die Produkte eines fieberglühenden Gehirns. Da sich aber dieselben Szenen immer wiederholten und meine Gedanken immer auf denselben Punkt zurückkehrten, wurde er sich doch klar, daß irgend ein seltsames, schreckliches Ereignis zu meiner Erkrankung den Anlaß gegeben haben mußte. 
→Má slova Jindřicha nepochybně překvapila; zprvu se domníval, že jde o blouznění způsobené rozrušenou fantazií, ale vytrvalost, s níž jsem se neustále vracel k stejnému předmětu, ho přesvědčila, že mé onemocnění má opravdu původ v nějaké mimořádné a hrozné události. 

Sehr langsam schritt meine Genesung vorwärts, immer wieder aufgehalten durch Rückfälle, die meinem Freunde viel Gram und Sorge verursachten. 
→Zotavoval jsem se pomalu a s četnými recidivami, které mého přítele lekaly a zarmucovaly.

Ich erinnere mich noch genau des Augenblickes, da ich zum ersten Male wieder Dinge wahrnahm, die mich umgaben; wie ich mich darüber freute, daß die gefallenen Blätter nun nicht mehr zu sehen waren, sondern daß die Knospen an den Bäumen vor meinem Fenster aufsprangen. 
→Vzpomínám si, že když mi poprvé pozorování předmětů kolem způsobilo trochu radosti, zjistil jsem, že už zmizelo uvadlé listí a že na stromech, které stínily mé okno, vyrážejí pupeny. 

Es war ein wunderschöner Frühling, der zu meiner Gesundung ein gut Teil beitrug. 
→Bylo překrásné jaro a počasí značně přispělo tak mé rekonvalescenci. 

Ich empfand, wie sich Gefühle der Liebe und Freude wieder in meiner Brust zu regen begannen. Allmählich wich der Alb von mir, der mich so bedrückt hatte, und nach kurzer Zeit war ich so froh wie damals, als mich jene unselige Leidenschaft noch nicht gepackt hatte. 
→Cítil jsem, jak ve mně opět ožívají pocity radosti a lásky, smutek mizel a zakrátko jsem byl právě tak veselý, jako jsem býval předtím, než se mě zmocnila osudná posedlost.

»Teurer Clerval,« sagte ich, »wie gut und edel du bist! Diesen ganzen Winter hast du mir geopfert statt zu studieren. 
→"Nejmilejší Clervale!" zvolal jsem, "jak laskavý, jak strašně hodný jsi ke mně! Celou zimu jsi strávil v mém pokoji, místo aby ses věnoval studiu, jak ses zařekl.

Wie soll ich das je heimzahlen? 
→Budu ti to vůbec moci někdy odplatit? 

Ich mache mir bittere Vorwürfe, denn ich war ja die Ursache, und bitte dich mir zu verzeihen.« 
→Cítím nejhlubší výčitky ze zklamání, které jsem ti způsobil, ale snad mi odpustíš."

»Ich will nichts, als daß du dich nicht aufregst und möglichst bald gesund wirst; 
→"Nejlepší odměnou pro mě bude, že se přestaneš trápit a že se co nejrychleji uzdravíš. 

und da du dich gerade in so guter Laune befindest, darf ich doch etwas mit dir besprechen?« Ich zitterte. 
→A protože máš zřejmě výbornou náladu, snad bych si směl s tebou promluvit o jedné věci, ano?" Zachvěl jsem se.

Etwas! Was konnte das sein. Vielleicht dies Etwas, an das ich gar nicht zu denken wagte? 
→O jedné věci! Co by to mohlo být? Naráží snad na věc, na níž se ani neodvážím pomyslit? 

»Rege dich nicht auf,« sagte Clerval, der bemerkt hatte, 
→"Uklidni se," řekl Clerval, který si všiml mého zblednutí.

wie ich blaß wurde, »wenn es dich quält, will ich nicht weiter davon reden. Aber ich wollte nur sagen, daß dein Vater und Elisabeth glücklich sein würden, wenn sie endlich einmal wieder einen Brief von deiner eigenen Hand erhielten. 
→"Nebudu se o tom zmiňovat, jestliže tě to rozčiluje, ale tvůj otec a sestřenka by byli velmi šťastni, kdyby dostali dopis psaný tvou rukou. Sie wissen ja nicht, wie krank du warst, und dürften sich deinetwegen ängstigen.« 
→Netuší totiž, jak těžce jsi byl nemocen, a tvé dlouhé mlčení je znepokojuje." 

»Ist das alles, lieber Clerval? 
→"A to je vše, Jindřichu? 

Glaubst du nicht, daß meine Gedanken zu denen fliegen, die ich liebe und die meine Liebe wirklich verdienen?« 
→Jak sis mohl myslit, že mé první myšlenky nepoletí k mým drahým, které tolik miluji a kteří si tak zaslouží mou lásku?" 

»Nun denn, mein Freund, dann wird es dir jedenfalls auch Freude machen, diesen Brief zu öffnen, der seit einigen Tagen hier liegt und auf dich wartet. 
→"Jestliže jsi teď tak příjemně naladěn, příteli, pak si snad s radostí přečteš dopis, který tu už několik dní leží. 

Er ist von Elisabeth, wenn ich nicht irre.« 
→Myslím, že je od tvé sestřenky."