Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cz ↔ De

12. 3. 2019

 


ZAHRADNÍKŮV ROK 
→  Das Jahr des Gärtners

 

JAK SE ZAKLÁDAJÍ ZAHRÁDKY
→ Wie man Gärten anlegt

Zahrádky je možno zakládati několikerým způsobem; nejlepší je ten, že se na to vezme zahradník.
→ Gärten kann man auf verschiedene Art anlegen; die beste ist die, einen Gärtner zu nehmen.

Zahradník vám tam nasází všelijaké hůlky, proutí a košťátka, o kterých tvrdí, že jsou to javory, hlohy, bezy, vysokokmeny, polokmeny a jiné přírodní druhy;
→ Der Gärtner pflanzt dann verschiedene Stöcke, Reiser und Besen an, von denen er behauptet, daß es Ahorne, Weißdorne, Flieder, Hochstämme, Halbstämme und andere Natursorten seien;

potom se ryje v hlíně, zobrací ji naruby a zase ji uplácá, udělá ze škvárů cestičky, nastrká tu a tam do země jakési zvadlé lupení, o němž prohlašuje, že to jsou pereny, naseje na příští trávník semínko, jež nazývá anglickým jílkem a psinečkem,
→ dann wühlt er in der Erde herum, kehrt das Unterste zum Obersten, drückt alles wieder glatt, macht aus Schlacke Wege, steckt hier und dort irgendein verwelktes Laub in die Erde, von dem er erklärt, es seien Perennen, sät den Samen für den künftigen Rasen aus, den er englisches Raygras

psárkou, poháňkou a bojínkem, a potom odejde, nechávaje za sebou zahrádku hnědou a holou, jako byla dne prvého o stvoření světa;
→  und Straußgras, Fuchsschwanz, Kammgras, Riedgras nennt, und geht dann weg, den Garten braun und kahl wie am ersten Tage der Erschaffung der Welt zurücklassend;

jen vám klade na srdce, abyste tu všechnu hlínu země denně pečlivě kropili, a až vzejde tráva, abyste si nechali přivézt na cestičky písek.
→ nur legt er euch ans Herz, all die Gartenerde täglich sorgsam zu begießen und, bis das Gras zu wachsen anfängt, Sand für die Wege anfahren zu lassen.

Nu dobře. Člověk by si myslel, že kropení zahrádky je zcela jednoduchá věc, zvláště má-li na to hadici.
→ Nun gut. Man würde denken, das Begießen eines Gartens sei eine sehr einfache Sache, gar wenn man einen Schlauch dazu benutzt.

Záhy se ukáže, že hadice je neobyčejně úskočný a nebezpečný tvor, pokud není zdomestikována;
→ Es zeigt sich jedoch bald, daß der Schlauch ein ungewöhnlich hinterlistiges und gefährliches Geschöpf ist, solang er nicht gezähmt wurde.

svíjí se, skáče, vymršťuje se, dělá pod sebe spoustu vody a s rozkoší se hrouží do bahna, jež si takto vytvořila;
→ Er krümmt sich, schnellt hoch, macht eine große Wasserlache unter sich und taucht mit Wonne in den Schlamm unter, den er sich auf diese Weise schuf;

načež se vrhne na člověka, jenž hodlá kropit, a ovine se mu kolem nohou;
→ sodann stürzt er auf den Menschen los, der begießen will, und ringelt sich um dessen Beine.

je nutno na ni šlápnout, a tu se vzepne a otočí se člověku kolem pasu a krku;
→ Man muß auf ihn treten, da aber leistet er Widerstand und windet sich einem um Hüften und Hals;

zatímco s ní postižený zápasí jako s krajtou, obrátí ta obluda mosaznou hubičku vzhůru a chrlí mocný proud vody do oken na čerstvě pověšené záclony.
→ während der Angefallene mit ihm wie mit einer Riesenschlange kämpft, richtet das Ungetüm sein Messingmaul nach oben und speit einen mächtigen Wasserstrahl in die Fenster auf die frisch aufgehängten Vorhänge.

Je nutno chopit ji energicky za hlavu a natáhnout ji co nejvíce možno; bestie zuří bolestí a začne rozstřikovat vodu nikoliv z hubičky, nýbrž z hydrantu a kdesi uprostřed těla.
→ Es bleibt nichts andres übrig, als ihn energisch beim Kopf zu packen und so weit als möglich zu strecken; die Bestie wütet vor Schmerz und beginnt Wasser zu spritzen, freilich nicht aus dem Maul, sondern aus dem Hydranten oder irgendwo aus der Mitte des Körpers.

Je třeba napoprvé tří lidí, aby ji jakžtakž zkrotili; všichni pak opouštějí místo zápasu pomazáni blátem až po uši a bohatě zkropeni vodou;
→ Beim erstenmal sind drei Leute nötig, die sie einigermaßen bändigen; alle verlassen dann den Kampfplatz, bis über die Ohren mit Erde beschmiert und ausgiebig mit Wasser bespritzt.

pokud se zahrádky týče, změnila se místy v mazlavé kaluže, zatímco na jiných místech žíznivě rozpukává.
→ Was den Garten anbelangt, verwandelt er sich stellenweise in eine schmierige Pfütze, während er an andern Stellen vor Trockenheit Risse bekommt.

Činíte-li toto denně, začne po čtrnácti dnech místo trávy vyrážet plevel.
→ Tut man das täglich, beginnt in vierzehn Tagen Unkraut statt Gras zu wachsen.

Je jedním z tajemství přírody, proč z nejlepšího travního semínka roste nejbujnější a nejježatější bejlí;
→ Es ist ein Naturgeheimnis, warum sich aus dem besten Rasensamen das üppigste und stachligste Unkraut entwickelt;

snad by se mělo zasívat semínko plevele, aby z něho vypučel pěkný trávník.
→ vielleicht sollte man Unkrautsamen aussäen, um einen schönen Rasen zu bekommen.

Po třech nedělích je trávník hustě zarostlý bodláčím a jinou neřestí plazivou nebo na loket zakořeněnou do země;
→ Nach drei Wochen ist der Rasen dicht mit Disteln und anderem kriechenden oder ellentief in der Erde verwurzelten Unkraut bewachsen;

chceš-li to vyrvat ze země, přetrhne se to hned u kořínku nebo to vezme s sebou celou hroudu hlíny. Je to tak:
→ versucht man es aus der Erde zu ziehen, reißt es gleich oberhalb der Wurzel ab oder nimmt einen ganzen Erdklumpen mit. Es ist schon so:

čím horší neřád, tím víc se má k světu.
→ je größer das Luder, desto besser gedeiht es.

Zatím se tajemnou přeměnou hmot změnily škváry cestiček v nejlepkavější a nejmazlavější jíl, jaký je možno si představit.
→ Inzwischen verändert sich durch eine geheimnisvolle Umwandlung der Materie die Schlacke der Wege in die klebrigste und schlüpfrigste Tonerde, die man sich nur vorstellen kann.

Nicméně je nutno vykořenit plevel z trávníků;
→ Nichtsdestoweniger muß man das Unkraut aus dem Rasen entfernen;

pleješ, pleješ, a za tvými kroky se budoucí trávník obrací v holou a hnědou hlínu, jaká byla dne prvého o stvoření světa.
→ man jätet und jätet, und hinter jedem Schritt verwandelt sich der künftige Rasen in kahle, braune Erde, wie sie am ersten Tag der Erschaffung der Welt ausgesehen haben mag.

Jen na dvou nebo třech místečkách vyráží cosi jako zelenavá plíseň, cosi jen nadechnutého, řiďounkého a podobného chmýří;
→ Nur an zwei oder drei Stellen bemerkt man einen grünlichen Schimmer, wie ein hingehauchter, schütterer Flaum;

není pochyby, to je travička.
→ da gibt es keinen Zweifel mehr, das ist Gras.

Chodíš kolem ní po špičkách a odháníš vrabce; a zatímco brejlíš do země, na angreštech a rybízech vyrazily první lístečky, než jsi se nadál;
→ Man geht auf den Fußspitzen umher und jagt die Spatzen fort; doch während man auf den Boden starrt, kommen, noch ehe man sich besinnt, auf den Stachelbeer- und Johannisbeersträuchern die ersten Blättchen heraus.

nikdy se jara nedohlídáš.
→ Immer kommt einem der Frühling zuvor.

Tvůj poměr k věcem se změnil. Prší-li, pravíš, že prší na zahrádku; svítí-li slunce, nesvítí jen tak, nýbrž svítí na zahrádku;
→ Das Verhältnis zu den Dingen hat sich geändert. Regnet es, sagt man, es regne auf den Garten; scheint die Sonne, scheint sie nicht bloß so, sondern scheint auf den Garten;

jeli noc, libuješ si, že si zahrádka odpočine.
→  ist es Nacht, stellt man mit Befriedigung fest, daß sich der Garten ausruhe.

Jednoho dne otevřeš oči, a zahrádka bude zelená, vysoká tráva se bude třpytit rosou a v houští růžových korunek budou vyhlížet nabobtnalá, brunátná poupata;
→ Eines Tages wird man die Augen öffnen, und der Garten wird grün sein, das hohe Gras im Tau erglänzen, pralle, bräunliche Knospen werden aus dem Dickicht der Rosenkronen hervorgucken,

a stromy zestarají, budou rozložité a temné, těžkých korun a plné trouchnivé vůně ve vlhkém stínu.
→ und die alternden Bäume werden breitästig und dunkel, mit schweren Kronen und voll verwesendem Duft feuchten Schatten spenden.

A ty už nevzpomeneš na útlou, holou, hnědou zahrádku těchto dnů, na nejisté chmýří první travičky, na hubený rozpuk prvních pupenců, na všechnu tu hlinitou, chudou a dojemnou krásu zahrádky, jež je zakládána.
→ Nichts wird mehr an den zarten, kahlen und braunen Garten jener Tage erinnern, an den spärlichen Flaum des ersten Grases, an das armselige Aufbrechen der ersten Knospen, an all die erdige, arme und rührende Schönheit des Gartens, der angelegt wurde.

Nu dobře, ale nyní je nutno kropit a plet a vybírat z hlíny kamení.
→ Nun gut, jetzt aber heißt es begießen, jäten und die Steine aus der Erde klauben.

JAK VZNIKÁ ZAHRADNÍK
→ Wie der Gärtner entsteht

Proti všemu zdání zahradník se nerodí ze semene, výhonku, cibule, hlízy ani štupru, nýbrž vzniká zkušeností, okolím a přírodními podmínkami.
→ Allem Anscheine zuwider wird der Gärtner weder aus einem Samen, noch einem Triebe, noch einem Knollen oder Ableger geboren, sondern entsteht durch die Erfahrung, durch die Umgebung und die Naturbedingungen.

Dokud jsem byl malý, měl jsem k otecké zahradě poměr vzpurný, ba i škodolibý, protože jsem měl zakázáno šlapat po záhonech a trhat nezralé ovoce.
→ Solange ich klein war, hatte ich ein feindseliges, ja schadenfrohes Verhältnis zu Vaters Garten, weil mir verboten war, auf den Beeten herumzutreten und unreifes Obst zu pflücken.

Podobně Adam měl v Zahradě Ráje zapovězeno šlapat po rabátkách a trhat ovoce Stromu Poznání, protože nebylo ještě zralé;
→ Ähnlich war es auch dem Adam im Paradiesgarten verboten gewesen, auf den Beeten herumzutreten und Obst vom Baum der Erkenntnis zu pflücken, weil es noch nicht reif war;

jenže Adam – stejně jako my děti – si natrhal nezralého ovoce a následkem toho byl z ráje vyhnán;
→ nur daß Adam, so wie wir Kinder, doch das unreife Obst pflückte und deshalb aus dem Paradies hinausgejagt wurde.

od té doby je a vždy bude ovoce Stromu Poznání nezralé.
→ Von dieser Zeit an ist und bleibt das Obst am Baume der Erkenntnis unreif.

Pokud je člověk v květu mladosti, myslí si, že květ je to, co se nosí v knoflíkové dírce nebo podává děvčeti;
→ Solange sich ein Mensch in der Blüte seiner Jugend befindet, glaubt er, eine Blüte sei das, was man im Knopfloch trägt oder einem Mädchen schenkt;

nemá jaksi to pravé pochopení pro to, že květ je něco, co přezimuje, co se okopává a mrví a zalévá a přesazuje a řízkuje a ořezává a přivazuje a zbavuje plevele a plodnic a suchých lístků a mšic a padlí;
→ er hat nicht das richtige Verständnis dafür, daß eine Blüte etwas ist, was überwintert, was man umgräbt und düngt, umsetzt und für Stecklinge verwendet, beschneidet, anbindet und von Unkraut, Fruchtlagern, trockenen Blättern, Blattläusen und Meltau befreit.

místo aby přerýval záhonky, běhá za děvčaty, ukájí svou ctižádost, požívá plodů života, kterých sám nevypěstil, a vůbec chová se celkem destruktivně.
→ Statt die Beete umzugraben, läuft er den Mädchen nach, befriedigt seinen Ehrgeiz, genießt die Früchte des Lebens, die er nicht selbst aufgezogen hat, und verhält sich überhaupt im ganzen destruktiv.

Je potřeba jisté zralosti, řekl bych, jistého věku paternity, aby se člověk mohl stát zahradníkem amatérem.
→ Es ist eine gewisse Reife, ich möchte sagen, ein gewisses väterliches Alter vonnöten, um Amateurgärtner werden zu können.

Mimoto je třeba, aby měl svou zahrádku.
→ Überdies muß man einen eigenen Garten haben.

Obyčejně si ji nechá udělat od zahradníka z povolání a myslí si, že se na ni bude chodit po své práci dívat a radovat se z květinek a naslouchat šveholení ptáčků.
→ Gewöhnlich läßt man ihn von einem Berufsgärtner anlegen und denkt, daß man nach getaner Arbeit in den Garten gehen und sich über die Blumen freuen und dem Zwitschern der Vögel lauschen werde.

Jednoho dne se mu stane, že sám vlastní rukou zasadí jednu kytičku; mně se to stalo s netřeskem.
→ Eines Tages setzt man selbst mit eigener Hand eine Blume ein; ich tat das mit der Hauswurz.

Přitom mu nějakou záděrou či jak vnikne do těla trochu půdy a způsobí jakousi otravu nebo zánět;
→ Dabei dringt durch einen Riß in der Haut oder sonst irgendwie etwas Erde in den Körper und verursacht eine Vergiftung oder Entzündung.

zkrátka z člověka se stane zanícený zahradník.
→ Kurzum, der Mensch bekommt das Gartenfieber.

Jen drápek uvíz, a chycen je celý ptáček.
→ Kurzum, der Mensch bekommt das Gartenfieber.

Jindy vzniká zahradník nákazou od sousedů;
→ Ein andermal entsteht ein Gärtner durch Ansteckung seitens der Nachbarn;

vidí třeba, jak sousedovi kvete smolnička, a řekne si:
→ er sieht vielleicht, wie beim Nachbar die Pechnelke blüht, und denkt sich:

Zatrápeně, proč by taky nekvetla mně? A to by tak hrálo, abych ji neměl ještě lepší!
→ verdammt, warum könnte sie nicht auch bei mir blühen? Das wäre noch schöner, wenn ich das nicht besser träfe!

– Od těchto začátků zapadá zahradník hloub a hloub do této nově probuzené vášně, živené dalšími úspěchy a vybičované dalšími neúspěchy;
→ Von da an verfällt der Gärtner immer tiefer und tiefer der neu erwachten Leidenschaft, die durch weitere Erfolge genährt und durch weitere Mißerfolge aufgepeitscht wird;

propuká v něm chtíč sběratelský, který jej pohání, aby vypěstoval všecko podle abecedy od Acaeny po Zauschnerii;
→  der Sammlertrieb bricht bei ihm durch, der ihn anspornt, alles nach dem ABC großzuziehen, von der Achillea bis zur Zinnia;

později se v něm vyvíjí náruživost specialistická, která z člověka do té doby příčetného učiní růžaře, jiřináře nebo jiný druh exaltovaného maniaka.
→ später entwickelt sich in ihm der Eifer für Spezialitäten, der aus dem bis dahin zurechnungsfähigen Menschen einen Rosenliebhaber, Georginenliebhaber oder eine andere Art überspannten Monomanen werden läßt.

Opět jiní propadnou vášni umělecké a ustavičně přerovnávají, mění a přestavují svou zahrádku, komponují barvy, přeskupují trsy a vyměňují, co jim kde stojí a roste, štváni tak řečenou tvůrčí nespokojeností.
→ Andere wieder verfallen einer künstlerischen Leidenschaft, bauen, ändern und setzen ständig ihren Garten um, stellen Farben zusammen und gruppieren die Blumenstöcke; gehetzt durch die sogenannte schöpferische Unzufriedenheit, wechseln sie aus, wo etwas steht und wächst.

Ať si nikdo nemyslí, že pravé zahradničení je bukolická a meditativní činnost.
→ Es soll sich nur ja niemand einbilden, echte Gärtnerei sei eine bukolische und beschauliche Tätigkeit.

Je to neúkojná vášeň, jako všecko, do čeho se pustí důkladný člověk.
→  Eine unstillbare Leidenschaft ist sie, wie alles, was ein gründlicher Mensch anfängt.

Ještě vám povím, jak poznáte pravého zahradníka.
→ Jetzt will ich noch verraten, woran man einen wirklichen Gärtner erkennt.

“Musíte se přijít ke mně podívat,” praví, “já vám musím ukázat svou zahrádku.”
→  »Sie müssen mich besuchen«, sagt er, »ich muß Ihnen meinen Garten zeigen.«

Když tedy přijdete, abyste mu udělali radost, najdete, jak někde mezi perenami vyčnívá jeho zadní část.
→ Kommt man also hin, um ihm Freude zu machen, so findet man sein Hinterteil irgendwo zwischen den Perennen emporragen.

“Hned přijdu,” povídá přes rameno, “jen co to tadyhle vysadím.” “Jen se nevyrušujte,” řeknete mu přívětivě.
→ »Ich komme gleich«, sagt er über die Schulter hinweg, »ich setze nur das hier um.« »Lassen Sie sich nicht stören«, erwidert man ihm freundlich.

Po nějaké době to už nejspíš vysadil; zkrátka vstane, zamaže vám ruku a záře pohostinností praví:
→ Nach einiger Zeit ist das Zeug wahrscheinlich schon umgesetzt; kurzum, er erhebt sich, macht einem die Hand schmutzig und sagt, vor Gastfreundschaft strahlend:

“Tak se pojďte podívat; je to sic malá zahrádka, ale – okamžik,” povídá a sehne se nad rabátko, aby tam vyplel několik traviček.
→ »Also kommen Sie, schauen Sie sich ihn an; es ist zwar nur ein kleiner Garten, aber – einen Augenblick«, sagt er und bückt sich zu einem Beet nieder, um einige Gräser auszujäten.

“Tak pojďte. Já vám ukážu Dianthus Musalae, to budete koukat.
→ »Also kommen Sie. Ich zeige Ihnen eine Dianthus Musalae, da werden Sie Augen machen.

Hergot, tady jsem to zapomněl zkypřit,” praví a začne se rýpat v půdě.
→ Herrgott, hier habe ich vergessen aufzulockern«, sagt er und beginnt in der Erde herumzustochern.

Po čtvrthodince se opět vztyčí. “Aha,” řekne, “já jsem vám chtěl ukázat ten zvonek, Campanula Wilsonae.
→ Nach einer Viertelstunde richtet er sich wieder auf und meint: »Richtig, ich wollte Ihnen ja die Glockenblume, Campanula Wilsonae zeigen.

To je vám ten nejhezčí zvonek, jaký – Počkejte, tady musím přivázat to Delphinium.”
→ Das ist die schönste Glockenblume, die – warten Sie, ich muß den Rittersporn da anbinden.«

Když to přivázal, vzpomene si: “Bodejť, vy se teda chcete podívat na to Erodium.
→ Sobald er ihn angebunden hat, erinnert er sich: »Ach ja, Sie wollten den Reiherschnabel sehen.

Okamžik,” bručí, “jen co tadyhle přendám ten Aster; on tu má málo místa.”
→ Einen Augenblick«, brummt er, »ich will nur diese Aster hier umsetzen; sie hat zu wenig Platz.«

Načež odejdete po špičkách, nechávaje mezi perenami vyčnívat jeho zadní část.
→ Worauf man auf den Fußspitzen davonschleicht und das Hinterteil des Gärtners zwischen den Perennen emporragen läßt.

A když jej zase potkáte, řeknu vám: “Musíte se přijít ke mně podívat; mně vám kvete jedna růže pernetka, to jste ještě neviděl.
→ Und sobald er einem wieder begegnet, sagt er: »Sie müssen mich besuchen kommen; bei mir blüht eine Rose, so etwas haben Sie noch nicht gesehen.

Tak přijdete? Ale jistě!” Nu dobře: pojďme se k němu podívat, jak rok plyne.
→ Also Sie kommen? Aber bestimmt.« Nun gut: besuchen wir ihn, um zu sehen, wie das Jahr vergeht.


ZAHRADNÍKŮV LEDEN
→ Der Gärtner im Januar 

“Ani leden není pro zahradníka dobou nečinnosti,” říkají zahradnické příručky.
→ »Nicht einmal der Januar bedeutet für den Gärtner eine Zeit der Untätigkeit«, sagen die Handbücher für Gärtner.

Zajisté nikoliv; neboť v lednu zahradník hlavně pěstuje počasí.
→  Gewiß nicht, denn im Januar pflegt der Gärtner hauptsächlich: das Wetter.

S počasím je to totiž zvláštní věc: nikdy to s ním není v pořádku.
→ Mit dem Wetter ist es eine eigene Sache; es ist niemals in Ordnung.

Počasí vždycky přestřeluje na jednu nebo na druhou stranu.
→ Entweder schießt es über die eine oder die andere Seite hinaus.

Teplota se nikdy nestrefí se stoletým normálem;
→ Die Temperatur stimmt nie mit der hundertjährigen Norm überein;

buď je pět stupňů pod ním, nebo pět stupňů nad ním.
→ entweder sind 5 Grad unter oder 5 Grad über ihr.

Srážek je buď deset milimetrů pod normál, nebo dvacet milimetrů nad normál;
→  Niederschläge aber fallen entweder zehn Millimeter unter oder zwanzig Millimeter über dem Normalen.

není-li příliš sucho, je nevyhnutelně příliš mokro.
→ Ist es nicht zu trocken, so ist es sicherlich zu feucht.

Mají-li i lidé, kterým jinak do toho nic není, tolik důvodů stěžovat si na počasí, jakpak teprve zahradník!
→ Wenn schon die Leute, die es sonst gar nichts angeht, Grund genug haben, über das Wetter zu klagen, wie erst der Gärtner!

Napadne-li málo sněhu, bručí plným právem, že to nikam nestačí; napadne-li sněhu mnoho, projevuje vážné obavy, že mu to poláme jehličiny a pěnišníky.
→ Schneit es zu wenig, so brummt er mit Recht, daß es durchaus nicht genüge; schneit es zu viel, äußert er ernste Befürchtungen, daß seine Nadelbäume und Rosensträucher brechen werden.

Neníli sněhu, běduje na zhoubné holomrazy; nastane-li obleva, klne těm bláznivým větrům, které ji provázejí a mají ten hanebný zvyk, že mu rozhazují chvojí a jiný kryt po zahradě a snad mu i, hrom do nich!, polámou nějaký ten stromek.
→ Schneit es überhaupt nicht, jammert er über die verheerenden Kahlfröste; tritt Tauwetter ein, verflucht er die verrückten Winde, von denen es begleitet ist und die die schändliche Gewohnheit haben, Reisig und andere Frostdeckung im Garten herumzuwirbeln, oder, zum Donnerwetter, gar ein Bäumchen zu brechen.

Troufá-li si v lednu zasvítit slunce, chytá se zahradník za hlavu, že mu keře poženou předčasně do mízy.
→ Wagt im Januar die Sonne zu scheinen, faßt sich der Gärtner an den Kopf; die Sträucher könnten vorzeitig Saft treiben.

Prší-li, bojí se o své alpínské kytičky; je-li sucho, myslí s bolestí na své rododendrony a andromedy.
→ Regnet es, fürchtet er für seine Alpenblumen; ist es trocken, denkt er mit Schmerzen an seine Rhododendren und Andromeden.

A přece by nebylo těžko mu vyhovět: stačilo by mu, kdyby od prvního do posledního ledna prostě bylo žádná celá, devět desetin stupně pod nulou, sto dvacet sedm milimetrů sněhu (lehkého a podle možnosti čerstvého), většinou oblačno, žádné nebo mírné větry západních směrů; a bylo by všechno v pořádku.
→ Und doch wäre es gar nicht so schwer, seinen Wünschen entgegenzukommen: er würde sich begnügen, wenn vom ersten bis letzten Januar 0,9 Grad unter Null wären, hundertsiebenundzwanzig Millimeter Schnee (leichter und womöglich frischer Schnee), meist bewölkt, keine oder nur mäßige Westwinde. Dann wäre alles in Ordnung.

Ale to je to: o nás zahradníky se nikdo nestará a nikdo se nás neptá, co by mělo být.
→ Aber das ist es eben: um uns Gärtner kümmert sich niemand, niemand fragt uns, wie es sein sollte.

Proto ten svět tak vypadá. Nejhůř je zahradníkovi, když nastanou holomrazy.
→ Deshalb sieht die Welt auch so aus. Am ärgsten ist dem Gärtner zumute, wenn die Kahlfröste einsetzen.

Tehdy země ztuhne a vyschne na kost, den za dnem a noc za nocí hlouběji; zahradník myslí na kořínky, které zamrzají v půdě mrtvé a tvrdé jako kámen; na větévky až do dřeně prozáblé suchým a ledovým větrem; na mrznoucí pupence, do kterých na podzim rostlina sbalila svých pět švestek.
→ Da erstarrt die Erde und trocknet bis auf die Knochen aus, Tag um Tag, Nacht um Nacht, immer tiefer; der Gärtner denkt an die Wurzeln, die in der toten und steinharten Erde einfrieren, an die Zweige, die der trockene und eisige Wind bis zum Mark durchdringt, an die frierenden Knospen, in welche die Pflanze im Herbst ihre Siebensachen gepackt hat.

Kdybych věděl, že to pomůže, oblékl bych svou cesmínu do vlastního kabátu a na janovec bych navlékl své vlastní kalhoty; pro tebe svléknu svou košili, azalko pontská, tebe, dlužicho, přikreju kloboukem, a na tebe, krásnoočko, už nezbývají než mé ponožky; i vezmi zavděk.
→  Wenn ich wüßte, daß es hilft, zöge ich meiner Stechpalme den eigenen Rock an, und dem Wacholderstrauch meine eigene Hose; für dich, pontische Azalee, ziehe ich mein Hemd aus, dich, Granatrispe, decke ich mit dem Hute zu, und für dich, Mädchenauge, bleiben nur noch meine Fußsocken übrig: nimm sie zum Dank.

Jsou různé lsti, jak lze vyzrát na počasí a způsobit jeho změnu.
→ Es gibt verschiedene Finten, wie man dem Wetter beikommen und seine Veränderung herbeiführen kann.

Například jakmile se rozhodnu obléknout to nejteplejší, co na sebe mám, nastane pravidelně oteplení.
→ Wenn ich mich zum Beispiel entschließe, die wärmsten Kleider, die ich habe, anzuziehen, wird es regelmäßig wärmer.

Obleva rovněž nastává, smluví-li se několik přátel, že pojedou na hory lyžařit.
→ Tauwetter tritt gleichfalls ein, wenn sich ein paar Freunde verabreden, ins Gebirge Schifahren zu gehen,

I tehdy, když někdo napíše do novin článek, ve kterém popisuje panující mrazy, zdravě omrzlé tváře, rej na kluzištích a jiné takové úkazy, dostavuje se obleva právě ve chvíli, kdy se ten článek sází v sazárně, takže jej lidé čtou, zatímco venku už zase vlažně prší a teploměr ukazuje osm nad nulou;
→ auch wenn jemand einen Artikel für die Zeitung schreibt, in dem er die herrschenden Fröste schildert, die gesunden, frischen Wangen, das Leben und Treiben auf den Eislaufplätzen und andere ähnliche Erscheinungen, setzt gerade in dem Augenblick Tauwetter ein, wo der Artikel gedruckt wird.

→ Die Leute lesen ihn dann, während es draußen bereits wieder lauwarm regnet und das Thermometer 8 Grad über Null zeigt;

Proto bují spíš chudým lidem než bohatým, protože bohatým okna lépe přiléhají.
→ Deshalb gedeihen sie auch eher bei armen Leuten als bei reichen, weil bei den Reichen die Fenster besser schließen.

Botanicky se ledové květy vyznačují tím, že to vlastně nejsou květy, nýbrž jenom lupení.
→ Botanisch zeichnen sich die Eisblumen dadurch aus, daß sie eigentlich keine Blumen sind, sondern Blätter.

Toto lupení se podobá endivii, petrželi a listí celerovému; dále různým bodlákům z čeledi Cynarocephalae, Carduaceae, Dipsaceae, Acanthaceae, Umbelliferae a jiných;
→ Sie ähneln den Endivien-, Petersilie- und Sellerieblättern; auch verschiedenen Distelarten aus der Familie der Cynarocephalae, Carduaceae, Dipsaceae, Acanthaceae, Umbelliferae und anderen;

lze je srovnati s druhy: ostropes čili trubil, pupava, pcháč, notabasis, máčka, bělotrn, bodlák, štětka, světlice, paznehtník, a ještě s některými jinými bodlinatými, zpeřeně, zubatě, rozeklaně, vykrajovaně, stříhaně nebo kracovitě olistěnými bylinami;
→ man kann sie mit folgenden Arten vergleichen: Stechkraut oder Bergdistel, Sonnendistel, Kratzdistel, Brachdistel, Donnerdistel, Kugeldistel, Karddistel, Weberdistel, Distelsafran, Bärenklaue und noch mit einigen anderen distelartigen, fiederschnittig, gezähnt, gespalten, geschweift, geschnitten oder schrotsägeförmig beblätterten Pflanzen;

někdy se podobají kapradinám nebo palmovým listům a jindy jehličí jalovcovému; květů však nemají. Tedy “ani leden není pro zahradníka dobou nečinnosti”, jak – zajisté jen pro útěchu – tvrdí zahradnické příručky.
→ manchmal ähneln sie den Farnkräutern oder Palmblättern, ein andermal wieder den Wacholdernadeln. Blüten haben sie jedoch keine. Also »nicht einmal der Januar bedeutet für den Gärtner eine Zeit der Untätigkeit«, wie die Handbücher für Gärtner – sicher nur zum Trost – behaupten.

Především lze prý zpracovávat půdu, jelikož prý se mrazem drobí.
→ Vor allem könne man angeblich den Boden bearbeiten, weil er sich durch die Kälte bröckle.

Tu tedy hned na Nový rok se vyřítí zahradník do zahrady, aby zpracovával půdu.
→ Da stürzt denn der Gärtner gleich zu Neujahr in den Gatten hinaus, um den Boden zu bearbeiten.

Pustí se do ní rýčem; po delší námaze se mu podaří zlomit rýč o půdu tvrdou jako korund.
→ Er macht sich mit dem Spaten ans Werk; nach einiger Anstrengung gelingt es ihm, den Spaten an dem steinharten Boden zu zerbrechen.

Zkusí to s motykou; činí-li to vytrvale, přerazí u ní topůrko. I chopí se krumpáče a docílí aspoň toho, že jím rozkopne cibulku tulipánu, kterou vsadil na podzim.
→ Nun versucht er es mit der Hacke; hat er Ausdauer, bricht er ihren Stiel entzwei. Da greift er nach der Doppelkrampe, mit der es ihm wenigstens gelingt, eine Tulpenzwiebel zu zerhacken, die er im Herbst eingesetzt hat.

Jediný prostředek je zpracovávat půdu dlátem a kladivem; jenže je to velmi pomalý postup, který brzo omrzí.
→ Als einziges Mittel bleibt: die Erde mit Stemmeisen und Hammer zu bearbeiten. Freilich ist das ein sehr langwieriges Verfahren, das einen bald verdrießt.

Snad by šlo kypřit půdu dynamitem; ale ten zahradník obyčejně nemá.
→ Vielleicht ließe sich der Boden mit Dynamit auflockern, das aber der Gärtner für gewöhnlich nicht besitzt.

Dobrá, nechme to na oblevu. A hle, je tu obleva, a zahradník se vyřítí na zahradu, aby zpracovával půdu.
→ Gut, dann überlassen wir den Boden eben dem Tauwetter. Und siehe, das Tauwetter ist plötzlich da; wieder stürzt der Gärtner in den Garten hinaus, um den Boden zu bearbeiten.

Po chvíli ji všechnu odnese domů, nalepenou na botách, pokud na povrchu rozmrzla; nicméně tváří se blaženě a tvrdí, že už se země otvírá.
→ Nach einer Weile trägt er die Erde, soweit sie an der Oberfläche aufgetaut ist, an seinen Stiefeln nach Hause; nichtsdestoweniger macht er ein glückstrahlendes Gesicht und behauptet, die Erde erschließe sich bereits.

Zatím nezbývá než “dělat různé přípravné práce pro nastávající sezónu”.
→  Inzwischen bleibt nichts andres übrig, als »verschiedene vorbereitende Arbeiten für die beginnende Saison zu erledigen«.

“Máš-li ve sklepě suché místo, připrav si květináčovou půdu, řádně míse listovku, kompost, zetlelý kravský trus a trochu písku.”
→ Hat man im Keller ein trockenes Plätzchen, bereite man die Erde für die Blumentöpfe vor. »Man vermenge Lauberde, Mischdünger, faulen Kuhmist ordentlich mit ein wenig Sand«.

Výborně! Jenže ve sklepě je koks a uhlí;
→ Ausgezeichnet! Nur sind im Keller gerade Koks und Kohle eingelagert;

ty ženské se všude roztahují se svými hloupými domácími potřebami.
→ die Frauenzimmer machen sich überall breit mit ihrem dummen Hausbedarf.

Takhle v ložnici by bylo dost místa pro pěknou hromádku humusu – “Použij zimní doby k opravám na pergole, loubí nebo besídce.”
→  Im Schlafzimmer wäre Platz genug für einen hübschen Haufen Humus. »Benütze die Winterszeit für Ausbesserungen an der Pergola, an der Laube oder dem Gartenhäuschen.«

To je pravda; jenže náhodou nemám pergolu, loubí ani besídku.
→  Sehr richtig! Nur habe ich zufällig weder eine Pergola noch eine Laube noch ein Gartenhäuschen.

“I v lednu lze klásti drn” – jen kdyby bylo kam; snad v předsíni nebo na půdě.
→ »Auch im Januar kann man Rasen legen« – wenn nur Platz dafür wäre; vielleicht im Vorzimmer oder auf dem Dachboden.

“Hlavně bdi nad temperaturou ve skleníku.”
→ »Achte besonders auf die Temperatur im Glashaus.«

Nuže, bděl bych rád, ale skleníku nemám.
→  Ich würde ganz gern darauf achten, aber ich habe kein Glashaus.

Tyhle zahradnické příručky člověku mnoho neřeknou.
→ Diese Handbücher für Gärtner sagen einem nicht viel.

A tedy čekat, čekat! Pane na nebi, jak je ten leden dlouhý! Jen kdyby už byl únor – “Že se dá v únoru na zahrádce něco dělat?” “No ba, třeba už i v březnu.”
→ Also warten, warten! Himmelherrgott, dauert dieser Januar lang! Wenn es nur schon Februar wäre – »Kann man im Februar im Garten schon etwas arbeiten?« »Gewiß, vielleicht auch schon im März.«

A zatím, aniž měl o tom tušení nebo aniž se o to nějak přičinil, mu vyrazily na zahrádce krokusy a sněženky.
→ Und indessen sind im Garten, ohne daß man es geahnt oder sich darum bemüht hätte, die Krokusse und Schneeglöckchen aufgeblüht.

SEMÍNKA
→ Samen


Někteří říkají, že se tam má přidat dřevěného uhlí, kdežto jiní to popírají;
→ Manche sagen, man solle Holzkohle dazu geben, andere bestreiten es;

někteří doporučují trochu žlutého písku, protože prý obsahuje železo, zatímco jiní před ním varují z toho prostého důvodu, že prý obsahuje železo.
→ manche empfehlen etwas gelben Sand, weil er angeblich Eisen enthalte, andere warnen davor, aus dem einfachen Grund, weil er Eisen enthalte.

Jiní opět doporučují čistý říční písek, jiní pouhou rašelinu a ještě jiní dřevěné piliny.
→ Manche empfehlen wieder reinen Flußsand, andere ungemischte Torferde, wieder andere Holzsägespäne.

Zkrátka příprava půdy pro semínka je veliké tajemství a čarodějský obřad.
→  Kurz, das Vorbereiten der Erde für den Samen ist ein großes Geheimnis und eine Zauberzeremonie.

Má se do ní přidávat mramorový prášek (ale kde jej vzít?), tříletý kravský trus (zde není jasno, má-li to být trus tříletých krav nebo tři leta stará hromádka), špetka čerstvé krtiny, na prach roztlučený jíl ze starých vepřovic, labský písek (ale nikoliv vltavský), tři leta stará pařeništní půda a snad ještě humus ze zlatého kapradí a hrst půdy z hrobu oběšené panny;
→ Soll man Marmorstaub dazu geben (aber woher nehmen?), dreijährigen Kuhmist (hier ist nicht klar, ob damit der Mist dreijähriger Kühe oder ein drei Jahre altes Misthäuflein gemeint ist), drei Finger voll von einem frischen Maulwurfshaufen, zu Staub zerstoßener Lehm alter, ungebrannter Ziegel, Elbesand (aber keinesfalls Moldausand), drei Jahre alte Treibhauserde und vielleicht noch Humus von Goldsamen und eine Handvoll Erde aus dem Grabe einer erhängten Jungfrau.

to vše se má řádně smísit (zahradnické knihy nepraví, zda za novoluní či úplňku či v noci filipojakubské), a když tuto tajemnou půdu nasypete do květináčů (vymáčených ve vodě tři leta stojící na slunci, na jichž dno dáte vyvařené střepy a kus dřevěného uhlí, proti čemuž se jiné autority ovšem vyslovují), když tedy to vše vykonáte, šetříce přitom sta předpisů podstatně se různících, čímž se tento obřad velmi ztěžuje, můžete přikročit k jádru věci, totiž k vysetí semínek.
→ All das muß ordentlich gemischt werden (die Gärtnerhandbücher sagen nicht, ob bei Neumond oder Vollmond oder in der Philippus-Jakobus-Nacht); wenn man dann diese geheimnisvolle Erde in Blumentöpfe (aufgeweicht in Wasser, das drei Jahre an der Sonne stand) schüttet, auf deren Boden man ausgekochte Scherben und ein Stück Holzkohle legt, wogegen sich allerdings wieder andere Autoritäten aussprechen, – wenn man also das alles getan und dabei hunderterlei grundlegend verschiedene Vorschriften berücksichtigt hat, wodurch die Zeremonie sehr erschwert wird, kommt man zum Kern der Sache, nämlich zum Aussäen der Samen.

Pokud se týče semínek, jsou některá podobna šňupavému tabáku, jiná světloučkým a plavým hnidám, jiná lesklým a černě brunátným blechám bez nožiček;
→ Was die Samen anbelangt, ähneln einige dem Schnupftabak, andere hellen und bleichen Nissen, wieder andere glänzenden, schwarzbraunen Flöhen ohne Füße;

některá jsou plochá jako penízky, jiná kulatě nalitá, jiná tenká jako jehličky; křídlatá, trnitá, ochmýřená, nahá i vlasatá; veliká jako šváb i drobná jako sluneční prach.
→ manche sind flach wie Münzen, andere rundlich voll, wieder andere dünn wie Nadeln, flügelig, dornig, beflaumt, nackt und haarig, groß wie Schwaben und klein wie Sonnenstäubchen.

Dávám svědectví, že každý druh je jiný a každý je podivný; život je složitý.
→ Ich bezeuge es, daß jede Art anders und jede merkwürdig ist; das Leben ist verwickelt.

Z této velké chocholaté obludy má vyrůst nízký a suchý bodláček, kdežto z této žluté hnidy prý vzejde tučný, obrovský cotyledon.
→  Aus diesem großen, struppigen Ungeheuer soll eine niedere, trockene Distel hervorsprießen, während aus dieser gelben Nisse angeblich eine riesige Kotyledone entsteht.

Co mám dělat? Prostě nevěřím tomu.
→ Was soll ich tun? Ich glaube es einfach nicht.

Dobrá, máte zaseto? Postavili jste květináčky do vlažné vody a pokryli je sklem?
→ Gut, habt ihr schon gesät? Habt ihr die Blumentöpfe in laues Wasser gestellt und mit Glas zugedeckt?

Zastřeli jste okna proti slunci a uzavřeli je, aby se vám v pokoji urodilo pařeništní čtyřicetistupňové teplo?
→ Habt ihr die Fenster gegen die Sonne verhängt und geschlossen, damit im Zimmer eine Treibhaushitze von 40 Grad herrsche?

Dobře tedy, nyní se začíná veliká a horečná činnost každého semenáře, totiž čekání.
→ Wohlan, nun beginnt die große und eifrige Tätigkeit jedes Samenzüchters, nämlich das Warten.

Zalit potem, bez kabátu, bez vesty a bez dechu sklání se čekatel nad svými květináči a vytahuje očima klíčky, které mají vzejít.
→ Schweißtriefend, ohne Rock und Weste neigt sich der Wartende atemlos über seine Blumentöpfe und lockt mit den Augen die Keimlinge heraus, die treiben sollen.

Prvního dne se neurodí nic; a čekatel se převaluje v noci na posteli, nemoha se dočkat rána.
→ Am ersten Tag gedeiht nichts; und der Wartende wälzt sich in der Nacht im Bett herum und kann den Morgen kaum erwarten.

Druhého dne se na tajemné půdě objeví chomáček plísně.
→ Am zweiten Tag erscheint auf der geheimnisvollen Erde eine Schimmelflocke.

Čekatel se raduje, že je to první stopa života.
→ Der Wartende freut sich über die erste Spur des Lebens.

Třetího dne vyleze cosi na dlouhé bílé nožičce a roste to jako blázen.
→ Am dritten Tag kriecht etwas auf einem langen, weißen Beinchen heraus und wächst wie närrisch.

Čekatel jásá téměř nahlas, že už je to tady, a ošetřuje první sazeničku jako oko v hlavě.
→ Der Wartende jauchzt beinahe laut auf, daß es schon da ist, und hütet den ersten Setzling wie seinen Augapfel.

Čtvrtého dne, když už se ten klíček vyčouhl do nemožné délky, zvedá se v čekateli nepokoj, že to snad je plevel.
→ Wenn am vierten Tag dieser Keimling bereits zu einer unmöglichen Höhe emporgeschossen ist, erfaßt den Wartenden die Unruhe, es könnte vielleicht Unkraut sein.

Záhy se ukáže, že tato obava nebyla bezdůvodná.
→ Bald zeigt es sich, daß diese Befürchtung nicht grundlos war.

Vždycky to první dlouhé a tenké, co vyroste v květináči, je plevel.
→ Immer entpuppte sich das erste Lange und Dünne, das im Blumentopf hochwächst, als Unkraut.

Patrně je to nějaký zákon přírody. Nuže, někdy dne osmého nebo ještě později se zničehonic, v nějakém tajemném a nekontrolovaném okamžiku (neboť nikdo to nikdy neviděl a nepřistihl) tichounce rozhrne půda a zjeví se první klíček.
→ Anscheinend handelt es sich dabei um ein Naturgesetz. Nun, so am achten Tag oder noch später öffnet sich plötzlich in einem geheimnisvollen und unbewachten Augenblick (denn nie hat es jemand gesehen, noch sie dabei ertappt) ganz leise die Erde, und der erste Keimling kommt zum Vorschein.

Vždycky jsem si myslel, že bylinka roste buď ze semínka dolů jako kořínek, nebo ze semínka nahoru jako nať z bramboru.
→ Ich dachte immer, die Pflanze wachse entweder wie eine Wurzel aus dem Samen hinunter, oder wie das Kartoffelkraut aus dem Samen hinauf.

Říkám vám, že tomu tak není.
→  Ich kann euch sagen, daß es nicht so ist.

Skoro každá bylinka roste pod semínkem nahoru, zvedajíc své semínko na hlavě jako čepici.
→  Fast jede Pflanze wächst unter dem Samen hinauf, wobei sie ihren Samen wie eine Mütze auf dem Kopfe trägt.

Představte si, že by dítě rostlo nosíc přitom na hlavě svou matku.
→  Stellt euch nur vor, ein Kind würde wachsen und dabei seine Mutter auf dem Kopfe tragen.

Je to prostě div přírody; a tento atletický kousek provádí skoro každý klíček.
→ Es ist einfach ein Naturwunder; und dieses Athletenstück vollbringt fast jeder Keimling.

Zvedá semínko stále smělejším vzpažením, až jednoho dne je pustí nebo zahodí; a teď tu stojí, nahý a křehký, zavalitý nebo vyzáblý, a má nahoře takové dva směšné lístečky,
→ Er hebt den Samen in immer kühnerem Emporrecken, bis er ihn eines Tages fallen läßt oder wegwirft; und nun steht er da, nackt und gebrechlich, rundlich, stämmig oder hager, und hat oben zwei so komische Blättchen,

a mezi těmi dvěma lístečky se potom něco ukáže – Ale co, to vám ještě neřeknu; tak daleko dosud nejsem.
→ und zwischen diesen beiden Blättchen zeigt sich dann etwas. Was, das verrate ich euch noch nicht; so weit bin ich noch nicht.

Jsou to jen dva lístečky na bledé nožičce, ale je to tak divné, je v tom tolik variací, u každé rostlinky je to jinak – Cože jsem to chtěl říci?
→ Es sind nur zwei winzige Blätter auf einem blassen Beinchen, aber es ist so seltsam, es gibt so viele Abarten dabei; bei jeder Pflanze ist es anders. – Was ich noch sagen wollte?

Už vím, nic; nebo jen to, že život je složitější, než si kdo může představit.
→ Ich weiß schon, nichts; oder eigentlich nur: daß das Leben verwickelter ist, als man sich vorzustellen vermag.


ZAHRADNÍKŮV ÚNOR
→ Der Gärtner im Februar


Zahradník v únoru pokračuje v lednových pracích, zejména potud, že pěstuje hlavně počasí.
→ Der Gärtner setzt im Februar die Januararbeiten fort, indem er hauptsächlich das Wetter pflegt.

Neboť vězte, že únor je doba nebezpečná, která zahradníka ohrožuje holomrazy, sluncem, vlhkem, suchem a větry;
→ Ihr müßt nämlich wissen, daß der Februar eine gefährliche Zeit ist, die den Gärtner mit trockenen Frösten, Sonne, Feuchtigkeit und Wind bedroht;

tento nejkratší měsíc, tento záprtek mezi měsíci, tento měsíc nedonošený, přestupný a vůbec nesolidní, vyniká nad všechny ostatní svými potměšilými záludy;
→ dieser kürzeste Monat, diese Fehlgeburt unter den Monaten, dieser frühgeborene und überhaupt unsolide Schaltmonat übertrifft alle andern durch seine tückischen Launen;

mějte se před ním na pozoru. Ve dne loudí na keřích pupence a v noci je spálí; jednou rukou nám lahodí a druhou nám luská pod nosem.
→ nehmt euch in acht. Am Tage lockt er die Knospen der Sträucher heraus, in der Nacht verbrennt er sie; mit der einen Hand streichelt er uns, mit der andern versetzt er uns einen Nasenstüber.

Čertví proč se o přestupných letech přidává jeden den zrovna tomuto vrtkavému, katarálnímu, poťouchlému měsíčnímu skrčkovi;
→ Der Teufel weiß, warum in Schaltjahren gerade diesem wankelmütigen, katarrhalischen und heimtückischen Zwerg von einem Monat ein Tag zugegeben wird;

o přestupný rok by se měl přidat jeden den krásnému měsíci máji, aby jich bylo dvaatřicet, a bylo by to.
→  in einem Schaltjahr sollte der schöne Monat Mai einen Tag zubekommen, damit es zweiunddreißig wären, und fertig.

Jakpak k tomu my zahradníci přijdem? Další sezónní práce v únoru je honění prvních známek jara.
→ Wie kommen wir Gärtner dazu? Eine weitere Saisonarbeit im Februar ist die Jagd nach den ersten Anzeichen des Frühlings.

Zahradník nedá na prvního chrousta nebo motýla, který obyčejně v novinách zahajuje jaro;
→ Der Gärtner hält nichts vom ersten Käfer oder Schmetterling, der gewöhnlich in den Zeitungen den Frühling eröffnet;

předně o žádné chrousty vůbec nestojí, a za druhé takový první motýl je obyčejně poslední od loňska, který zapomněl umřít.
→ erstens liegt ihm überhaupt nichts an Käfern und zweitens ist so ein erster Schmetterling gewöhnlich der letzte vom Vorjahr, der zu sterben vergessen hat.

První známky jara, po kterých se zahradník pídí, jsou neklamnější.
→ Die ersten Anzeichen des Frühlings, denen der Gärtner nachforscht, sind untrüglicher.

Jsou to: 1. krokusy, které mu vyrážejí v trávě jako takové nalité, zavalité hrotky; jednoho dne ten hrotek praskne (při tom ještě nikdo nikdy nebyl) a udělá takovou štětku krásně zelených listů; a to je první známka jara;
→  Es sind dies: 1. Krokusse, die im Grase mit vollen, dicklichen Spitzen hervorsprießen; eines Tages platzt die Spitze (dabei war noch niemand) und bildet ein Büschel herrlich grüner Blätter; das ist das erste Zeichen des Frühlings.

dále 2. zahradnické ceníky, které mu nosí listonoš.
→ 2. Die Gärtner-Preislisten, die einem der Briefträger zustellt.

Ačkoliv je zahradník zná zpaměti (tak jako Iliada začíná slovy Ménin aeide, thea, začínají tyto katalogy slovy:
→  Obwohl sie der Gärtner auswendig kennt (so wie die Iliade mit den Worten Μῆνιν ἀεῖδε ϑεά, so beginnen diese Kataloge mit den Worten:

Acaena, Acantholimon, Acanthus, Achillea, Aconitum, Adenophora, Adonis a tak dále, což každý zahradník dovede odříkávat, jako když bičem mrská), přece je pečlivě pročte od Acaeny až po Wahlenbergii nebo Yuccu, prodělávaje těžký boj, co by si měl ještě přiobjednat.
→ Acaena, Acantholimon, Acanthus, Achillea, Aconitum, Adenophora, Adonis und so weiter, was jeder Gärtner nur so hersagen kann), liest er sie dennoch sorgfältig von der Acaena bis zur Wahlenbergia oder Yucca durch und kämpft dabei einen schweren Kampf, was er noch alles bestellen sollte.

3. Sněženky jsou další posel jara; nejdřív to jsou takové bledě zelené špičky vykukující z půdy;
→ 3. Schneeglöckchen sind weitere Frühlingsboten; zuerst sind es solche blaßgrün aus der Erde hervorlugende Spitzen;

ty se pak rozštípnou ve dva tlusté děložní lupeny, a je to.
→ die teilen sich dann in zwei dicke Blätter, und das Ding ist fertig.

Potom to vykvete někdy už počátkem února, a pravím vám, že žádná vítězná palma, ani strom poznání, ani vavřín slávy není krásnější než ten bílý a křehký kalíšek na bledém stonku, kývající se v sychravém větru.
→ Manchmal blühen sie schon Anfang Februar, und ich sage euch, keine Siegespalme, kein Baum der Erkenntnis, kein Ruhmeslorbeer ist schöner als dieser weiße, zarte Kelch am blassen Stengel, der im frostigen Wind schaukelt.

4. Sousedé jsou rovněž neklamnou známkou jara. Jakmile se vyhrnou na své zahrádky s rýči a motykami, nůžkami a lýkem, nátěry na stromy a všelijakými prášky do půdy, poznává zkušený zahradník, že se blíží jaro;
→ 4. Nachbarn sind gleichfalls ein untrügliches Anzeichen des Frühlings. Sobald sie mit Spaten und Hacken, Scheren und Bastfäden, Anstreichmischungen für Bäume und allen möglichen Pulvern für den Boden in den Garten hinausstürmen, erkennt der erfahrene Gärtner, daß der Frühling naht;

i oblékne si staré kalhoty a vyhrne se na zahrádku s rýčem a motykou, aby i jeho sousedé poznali, že se blíží jaro, a sdělovali se přes plot o tuto radostnou novinku.
→ da zieht er alte Hosen über und geht mit Spaten und Hacke den Garten an, damit auch seine Nachbarn erkennen, daß der Frühling nahe, und einander diese freudige Nachricht über den Zaun zurufen.

Půda se otevírá, ale ještě nevydává zelený list; ještě je možno brát ji jako takovou, jako holou a čekající půdu.
→ Die Erde erschließt sich, aber noch gibt sie kein grünes Blatt heraus; noch ist sie nichts als eine kahle wartende Erde.

Teď ještě je doba všeho mrvení a rytí, rigolování čili regalování, kypření a mísení.
→ Es ist noch Zeit für das Düngen und Umgraben, Auflockern und Mischen.

Tu tedy zahradník shledává, že jeho půda je příliš těžká, příliš vazká nebo příliš písčitá, příliš kyselá nebo příliš suchá;
→ Da erkennt denn der Gärtner, daß der Boden zu schwer, zu bindig, zu sandig, zu sauer oder zu trocken sei;

zkrátka propuká v něm náruživost ji nějak zlepšovat.
→ kurz, die Leidenschaft, ihn irgendwie zu verbessern, bricht bei ihm durch.

Vězte, že půdu lze zlepšovat tisícerými prostředky; naneštěstí je zahradník obyčejně nemá po ruce.
→ Man kann den Boden – glaubt mir – durch tausenderlei Mittel verbessern; leider aber hat sie der Gärtner gewöhnlich nicht bei der Hand.

Ve městě je poněkud nesnadno mít doma zrovna holubí trus, bukové listí, zetlelý kravský hnůj, starou omítku, starou rašelinu, uleželou drnovku, zvětralé krtiny, lesní humus, říční písek, mórovku, bahno z rybníka, půdu z vřesovišť, dřevěné uhlí, dřevěný popel, rozemleté kosti, rohové piliny, starou rnočůvku, koňskou mrvu, vápno, sfagnum, trouchnivinu z pařezů a ostatní živné, kypřící a blahodárné látky, nepočítáme-li dobrý tucet dusíkatých, hořečnatých, fosfátových a všelikých jiných hnojiv.
→ In der Stadt ist es schwer, gerade Taubenmist zu Hause zu haben, oder Buchenlaub, verwesten Kuhmist, alten Maueranwurf, alten Torf, abgelagerte Rasenerde, verwitterte Maulwurferde, Waldhumus, Flußsand, Moorschlamm, Teichschlamm, Heideerde, Holzkohle, Holzasche, zermahlene Knochen, Hornspäne, alte Jauche, Pferdemist, Kalk, morsches Holz von Baumstümpfen und andere nährende, auflockernde und segensreiche Stoffe, ungerechnet einige Dutzend stickstoff-, magnesium-, phosphorhaltiger und verschiedener anderer Düngemittel.

Jsou sice chvíle, kdy by si zahradník přál pěstovat, přehazovat a kompostovat všechny ty ušlechtilé půdičky, přísady a hnojíky;
→ Es gibt wohl Augenblicke, wo sich der Gärtner wünscht, alle diese edlen Erdarten, Zusatzstoffe und Düngemittel zu verwenden, zu mengen und zu mischen;

bohužel by mu pak na zahrádce nezbylo místa na kytky.
→ leider wäre dann im Garten kein Platz mehr für die Blumen.

Tu tedy aspoň zlepšuje půdu, jak může; shání doma vaječné skořápky, spaluje kosti od oběda, schovává své ostříhané nehty, vymetá z komína saze, vybírá z dřezu písek, nabodne na ulici na hůl krásný koňský celák, a to vše pečlivě zarývá do své půdy; neboť jsou to kypřivé, teplé a hnojivé substance.
→ So verbessert er halt den Boden, so gut er kann, sammelt Eierschalen zu Hause, verbrennt die Knochen vom Mittagessen, hebt seine abgeschnittenen Nägel auf, kehrt Ruß aus dem Kamin, kratzt den Sand aus dem Abwascheimer, spießt mit dem Stock einen herrlichen Pferdekrapfen auf der Straße auf und gräbt alles sorgfältig in seine Erde ein; denn das sind lauter auflockernde, warme und düngende Substanzen.

Teď ještě je doba všeho mrvení a rytí, rigolování čili regalování, kypření a mísení.
→ Es ist noch Zeit für das Düngen und Umgraben, Auflockern und Mischen.

Tu tedy zahradník shledává, že jeho půda je příliš těžká, příliš vazká nebo příliš písčitá, příliš kyselá nebo příliš suchá;
→ Da erkennt denn der Gärtner, daß der Boden zu schwer, zu bindig, zu sandig, zu sauer oder zu trocken sei;

zkrátka propuká v něm náruživost ji nějak zlepšovat.
→ kurz, die Leidenschaft, ihn irgendwie zu verbessern, bricht bei ihm durch.

Vězte, že půdu lze zlepšovat tisícerými prostředky; naneštěstí je zahradník obyčejně nemá po ruce.
→ Man kann den Boden – glaubt mir – durch tausenderlei Mittel verbessern; leider aber hat sie der Gärtner gewöhnlich nicht bei der Hand.

Ve městě je poněkud nesnadno mít doma zrovna holubí trus, bukové listí, zetlelý kravský hnůj, starou omítku, starou rašelinu, uleželou drnovku, zvětralé krtiny, lesní humus, říční písek, mórovku, bahno z rybníka, půdu z vřesovišť, dřevěné uhlí, dřevěný popel, rozemleté kosti, rohové piliny, starou rnočůvku, koňskou mrvu, vápno, sfagnum, trouchnivinu z pařezů a ostatní živné, kypřící a blahodárné látky, nepočítáme-li dobrý tucet dusíkatých, hořečnatých, fosfátových a všelikých jiných hnojiv.
→ In der Stadt ist es schwer, gerade Taubenmist zu Hause zu haben, oder Buchenlaub, verwesten Kuhmist, alten Maueranwurf, alten Torf, abgelagerte Rasenerde, verwitterte Maulwurferde, Waldhumus, Flußsand, Moorschlamm, Teichschlamm, Heideerde, Holzkohle, Holzasche, zermahlene Knochen, Hornspäne, alte Jauche, Pferdemist, Kalk, morsches Holz von Baumstümpfen und andere nährende, auflockernde und segensreiche Stoffe, ungerechnet einige Dutzend stickstoff-, magnesium-, phosphorhaltiger und verschiedener anderer Düngemittel.

Jsou sice chvíle, kdy by si zahradník přál pěstovat, přehazovat a kompostovat všechny ty ušlechtilé půdičky, přísady a hnojíky;
→ Es gibt wohl Augenblicke, wo sich der Gärtner wünscht, alle diese edlen Erdarten, Zusatzstoffe und Düngemittel zu verwenden, zu mengen und zu mischen;

bohužel by mu pak na zahrádce nezbylo místa na kytky.
→ leider wäre dann im Garten kein Platz mehr für die Blumen.

Tu tedy aspoň zlepšuje půdu, jak může; shání doma vaječné skořápky, spaluje kosti od oběda, schovává své ostříhané nehty, vymetá z komína saze, vybírá z dřezu písek, nabodne na ulici na hůl krásný koňský celák, a to vše pečlivě zarývá do své půdy; neboť jsou to kypřivé, teplé a hnojivé substance.
→ So verbessert er halt den Boden, so gut er kann, sammelt Eierschalen zu Hause, verbrennt die Knochen vom Mittagessen, hebt seine abgeschnittenen Nägel auf, kehrt Ruß aus dem Kamin, kratzt den Sand aus dem Abwascheimer, spießt mit dem Stock einen herrlichen Pferdekrapfen auf der Straße auf und gräbt alles sorgfältig in seine Erde ein; denn das sind lauter auflockernde, warme und düngende Substanzen.

Vše, co je, se buď hodí do půdy, nebo ne.
→ Alles was es gibt, ist entweder für den Boden zu gebrauchen oder nicht.

Jen zbabělý stud brání zahradníkovi, aby nešel sbírat na ulici, co utrousili koně;
→ Nur feige Scham hindert den Gärtner daran, auf der Straße das aufzuklauben, was die Pferde verloren haben;

ale kdykoliv uvidí na dlažbě pěknou hromádku mrvy, vzdychne si aspoň, jaké je to mrhání božím darem.
→ aber sooft er auf dem Pflaster ein hübsches Häuflein Mist erblickt, seufzt er wenigstens tief auf, was für eine Gottesgabe doch der Mist ist!

Když si tak člověk představí takovou horu hnoje na selském dvoře – – Já vím, jsou všelijaké prášky v plechových pikslách;
→ Wenn man sich so einen Misthaufen am Bauernhof vorstellt . . .Ich weiß, es gibt verschiedene Pulver in Blechbüchsen;

můžeš si koupit, nač si vzpomeneš, všeho druhu sole, výtažky, strusky a moučky; můžeš očkovat půdu baktériemi; můžeš ji obdělávat v bílém plášti jako pan asistent na univerzitě nebo v apatyce.
→ man kann alles kaufen, an was man sich nur erinnert, alle Arten von Salzen, Extrakten, Schlacken und Pulvern, man kann den Boden mit Bakterien impfen, man kann ihn, gleich dem Herrn Assistenten an der Universität oder in der Apotheke im weißen Mantel, bearbeiten.

To všecko můžeš učinit, zahradníku městský;
→ Das alles kannst du tun, städtischer Gärtner,

ale když si tak představíš takovou hnědou a tučnou horu hnoje na selském dvoře – Ale, abyste věděli, sněženky už kvetou;
→ aber – wenn du dir so einen braunen und fetten Misthaufen am Bauernhof vorstellst . . .Doch, damit ihr's wißt, die Schneeglöckchen blühen schon;

kvete i hamamelis žlutými hvězdičkami a čemeřice nese tlustá poupata;
→ auch die Zaubernuß mit ihren gelben Sternchen, und die Nieswurz trägt dicke Knospen.

a když se pořádně podíváte (musíte přitom zatajit dech), naleznete pupence a klíčky skoro na všem;
→ Und wenn ihr besser hinseht (ihr müßt den Atem dabei anhalten), findet ihr fast überall Knospen und Triebe;

tisícerým tenounkým pulsem stoupá život z půdy.
→ durch tausenderlei dünne Pulse dringt das Leben aus der Erde.

My, zahradníci, se už nedáme; už ženeme do nové mízy.
→ Wir Gärtner ergeben uns nicht mehr; schon eilen wir dem neuen Blühen entgegen.


O UMĚNÍ ZAHRADNICKÉM
→ Von der Gärtnerkunst

Pokud jsem byl jenom vzdáleným a roztržitým divákem na hotové dílo zahrádek, považoval jsem zahradníky za osoby ducha zvláště poetického a jemného, které pěstují vůni květin, naslouchajíce zpěvu ptačímu.
→ Solange ich nur ein fernstehender und zerstreuter Zuschauer fertiger Gärten war, hielt ich die Gärtner für Geschöpfe von besonders poetischem und feinem Geiste, die den Blumenduft züchten und dem Vogelsang lauschen.

Nyní, když se dívám na věc z větší blízkosti, shledávám, že pravý zahrádkář není člověk, který pěstuje květiny; je to muž, který pěstuje hlínu.
→ Jetzt, wo ich mir die Sache mehr aus der Nähe ansehe, finde ich, daß der richtige Gärtner nicht ein Mensch ist, der Blumen züchtet, sondern ein Mann, der den Boden pflegt.

Je to tvor, který se zarývá do země a nechává podívanou na to, co je nad ní, nám, lelkujícím budižkničemům.
→ Er ist ein Wesen, das in der Erde herumwühlt und den Anblick dessen, was über ihr ist, uns gaffenden Nichtsnutzen überläßt.

Žije ponořen v zemi. Staví svůj pomník v hromadě kompostu.
→ Er lebt, in die Erde versunken. Baut sein Denkmal im Komposthaufen.

Kdyby přišel do zahrady ráje, začichal by opojen a řekl by: “Tady je, panečku, humus!” Myslím, že by zapomněl pojíst ovoce stromu poznání dobrého a zlého;
→ Käme er in den Paradiesgarten, würde er berauscht herumschnuppern und sagen: »Mein Lieber, das ist ein Humus!« Ich glaube, er vergäße, vom Obste des Baumes der guten und schlechten Erkenntnis zu essen;

spíše by koukal, jak by mohl Hospodinu odvézt nějaké to kolečko rajské prsti.
→ eher würde er zusehen, wie er dem Herrn einen Schubkarren Paradieserde entführen könnte.

Nebo by shledal, že strom poznání dobrého a zlého nemá kolem sebe uděláno pěkné mísovité rabátko, i začal by se tam mrvit v hlíně, nevěda ani, co mu visi nad hlavou.
→ Oder er würde bemerken, daß rund um den Baum der Erkenntnis eine ordentliche, schüsselförmige Baumscheibe fehle; gleich begänne er dort zu graben, ohne zu wissen, was über seinem Kopfe hängt.

“Adame, kde jsi?” zavolal by Hospodin. “Hned,”
→  »Adam, wo bist du?« riefe der Herr. »Gleich«,

odpověděl by zahradník přes rameno, “teď nemám kdy.” A dělal by dál své rabátko.
→ würde der Gärtner über die Schulter hinweg antworten, »ich habe jetzt keine Zeit.« Und würde weiter an seiner Baumscheibe arbeiten.

Kdyby byl člověk zahradník vznikal od počátku světa přírodním výběrem, byl by se patrně vyvinul v nějakého bezobratlovce.
→ Wäre der Mensch – Gärtner vom Anbeginn der Welt, durch natürliche Auslese entstanden, hätte er sich wahrscheinlich zu einem wirbellosen Geschöpf entwickelt.

K čemu vůbec má zahradník záda? Jak se zdá, jen k tomu, aby si je chvílemi narovnával, pravě: “To mě bolí záda!” Co se nohou týče, dají se všelijak skládat;
→ Wozu hat der Gärtner überhaupt einen Rücken? Wie es scheint nur dazu, um sich von Zeit zu Zeit aufzurichten und zu seufzen: »Mein Rücken schmerzt!« Was die Beine anbelangt, so lassen sie sich auf verschiedene Weise zusammenlegen;

lze sedět na bobku, klečet na kolenou, vpravit nějak nohy pod sebe, nebo konečně si je dát za krk;
→ man kann hocken, knien oder sie auf irgendeine Weise unter sich zusammenzwängen;

prsty jsou dobré kolíky k dělání důlků, dlaně drtí hrudky nebo rozhrnují prsť, kdežto hlava slouží k zavěšení fajfky;
→ die Finger bilden gute Pflöckchen, um kleine Gruben zu graben, die Fäuste zerbröckeln die Klumpen oder lockern den Boden auf, während der Kopf zum Einhängen der Pfeife dient.

jenom hřbet zůstává nepoddajnou věcí, kterou se zahradník marně pokouší náležitě ohnout.
→ Nur das Genick gibt nicht nach, so sehr sich der Gärtner auch bemüht, es ordentlich zu biegen.

Zahradní žížala také nemá zad. Zahrádkář je obyčejně nahoře zakončen zadkem; nohy a ruce má rozkročené, hlavu někde mezi koleny, podoben pasoucí se klisně.
→  Der Regenwurm im Garten hat auch kein Rückgrat. Nach obenhin ist der Gärtner gewöhnlich durch das Hinterteil abgeschlossen; Beine und Hände hält er gespreizt und den Kopf, ähnlich einer werdenden Stute, irgendwo zwischen den Knien.

Není to muž, který by chtěl “i jen píď jedinou přidati k své postavě”; naopak skládá svou postavu vejpůl, usedá na bobeček a zkracuje se všemožným způsobem;
→ Er gehört nicht zu jenen, die »ihre Gestalt, und sei es auch nur um eine Spanne, wachsen sehen möchten«, im Gegenteil, er halbiert seine Gestalt, hockt sich nieder und verkürzt sie auf alle mögliche Weise.

jak ho vidíte, zřídka měří přes metr výšky.
→  So, wie ihr ihn zu sehen bekommt, ist er selten höher als ein Meter.

Pěstování hlíny záleží jednak v různém rytí, okopávání, obracení, zahrabávání, kypření, rovnání, hlazení a kadeření, jednak v přísadách.
→ Die Pflege des Bodens hängt einerseits von den verschiedenen Arten des Umgrabens, Umhackens, Umschollerns, Eingrabens, Auflockerns, Einebnens, Glattmachens und Kräuselns ab, andererseits von den Zusätzen.

Žádný pudink nemůže být složitější než příprava zahradnické půdy;
→ Kein Pudding kann komplizierter sein als die Zubereitung der Gartenerde;

pokud jsem mohl sledovat, dává se do ní hnůj, mrva, guáno, listovka, drnovka, ornice, písek, sláma, vápno, kainit, Thomasova moučka, dětská moučka, ledek, rohovina, fosfáty, trus, krondaro, popel, rašelina, kompost, voda, pivo, vyklepané fajfky, ohořelé sirky, mrtvé kočky a mnohé jiné substance.
→  soweit ich es verfolgen konnte, mengt man Dünger, Mist, Guano, Lauberde, Rasenerde, Ackererde, Sand, Stroh, Kalk, Kainit, Thomasmehl, Kindermehl, Salpeter, Hornmasse, Phosphate, Abfälle, Kuhfladen, Asche, Torf, Kompost, Wasser, Bier, den Inhalt ausgeklopfter Pfeifen, abgebrannte Zündhölzer, tote Katzen und noch viele andere Substanzen bei.

To vše se ustavičně míchá, zarývá a přisoluje; jak řečeno, zahradník není člověk, který voní k růži, nýbrž který je stíhán představou, že by “ta půda chtěla ještě trochu vápna” nebo že je těžká (jako cejn, říká zahradník) a “chtěla by víc písku”.
→  Dies alles wird ständig gemischt, eingegraben und zugesalzt. Wie gesagt, der Gärtner ist nicht ein Mensch, der an der Rose riecht, sondern der von der Vorstellung verfolgt wird, »daß der Boden noch ein wenig Kalk benötige«, oder daß er schwer sei (wie Blei, sagt der Gärtner) und »mehr Sand verlange«.

Zahradnictví se stává věcí jaksi vědeckou. Dnes už by dívka nesměla jen tak zpívat: “Pod našema okny roste růže květ.” Spíše by měla zpívat, že pod našema okny by se mělo nasypat ledku a bukového popele, pečlivě promíchaného s drobnou řezankou.
→ Die Gärtnerei wird zu einer Art Wissenschaft. Heutzutage dürfte das Mädchen nicht nur so singen: »Unter unsern Fenstern, da wächst ein Rosenstrauch.« Sie sollte lieber singen, daß man unter unseren Fenstern Salpeter und Buchenasche, sorgfältig gemischt mit feinem Häcksel, streuen möge.

Růže květ je tak říkajíc jenom pro diletanty; zahradníkova radost je zakořeněna hlouběji, až v lůně prsti.
→ Die Rosenblüte ist sozusagen nur für die Dilettanten da; die Freude des Gärtners wurzelt tiefer, im Schoße der Erde.

Po smrti se zahrádkář nestává motýlem opilým vůní květin, nýbrž žížalou okoušející všech temných, dusíkatých a kořenitých rozkoší hlíny.
→ Nach dem Tode wird der Gärtner nicht zu einem Schmetterling, der vom Blumenduft berauscht ist, sondern zu einem Regenwurm, der von allen dunklen, stickstoffhaltigen und würzigen Ergötzlichkeiten der Erde kostet.

Teď zjara jsou zahrádkáři neodolatelně, jak se říká, vábeni do svých zahrádek; sotva položí lžíci, už jsou na svých záhoncích, zvedajíce zadky k báječnému blankytu;
→ Jetzt im Frühjahr lockt es die Gärtner, wie man sagt, unwiderstehlich in den Garten; kaum haben sie den Suppenlöffel hingelegt, sind sie auch schon bei ihren kleinen Beeten, das Hinterteil zum wundervollen Himmel emporreckend.

tady rozemelou v prstech teplou hrudku, tady strčí blíž ke kořínkům zvětralý a drahocenný kousek loňského hnoje, tam vyrvou plevel a tuhle seberou kamínek;
→ Hier zerrreiben sie zwischen den Fingern einen warmen Klumpen, dort stecken sie ein verwittertes, kostbares Stückchen vorjährigen Mistes näher zu den Wurzeln, da reißen sie Unkraut heraus, und hier klauben sie ein Steinchen auf;

teď čechrají půdu kolem jahod a za chvíli se uklánějí několika sazeničkám salátu, nos u země, zamilovaně lechtajíce křehký chundel kořínků.
→ jetzt lockern sie die Erde um die Erdbeeren herum auf, und nach einer Weile beugen sie sich, die Nase am Boden, vor einigen Salatsetzlingen und kitzeln verliebt das zarte Wurzelbüschel.

V této poloze užívají jara, zatímco nad jejich bedry opisuje slunce svůj slavný koloběh, plují oblaka a páří se nebeské ptactvo.
→ In dieser Lage genießen sie den Frühling, während über ihren Lenden die Sonne ihren berühmten Kreislauf vollführt, die Wolken ziehen und sich die himmlische Vogelwelt paart.

Už se otvírají poupata třešňová, mladé lupení se rozvíjí s líbeznou útlostí, kosi křičí jako blázni; tu se narovná pravý zahrádkář, protáhne se v kříži a praví zádumčivě:
→ Schon öffnen sich die Kirschenknospen, die jungen Blätter entfalten ihre liebliche Zartheit, und die Amseln lärmen wie verrückt; da richtet sich der echte Gärtner auf, macht das Kreuz hohl und sagt schwermütig:

“Na podzim to hodně pohnojím a přidám drobet písku.”
→ »Im Herbst werde ich es ordentlich düngen und ein bißchen Sand dazugeben.«

Ale je jedna chvíle, kdy se zahrádkář vztyčí a rozvine ve své plné výši; je to odpolední hodinka, kdy své zahrádce udílí svátost kropení.
→ Aber einen Augenblick gibt es, wo sich der Gärtner aufrichtet und zu seiner vollen Größe emporreckt: das ist das Stündchen am Nachmittag, in dem er seinem Garten das Sakrament des Bespritzens erteilt.

Tehdy stojí, přímý a téměř vznešený, řídě trysk vody z hubičky hydrantu; voda šumí stříbrnou a zvučnou prškou; z kypré země zavane vonný dech vlhkosti, každý lístek je zrovna divoce zelený a jiskří chutnou radostí, že by jej člověk snědl.
→ Dann steht er, aufrecht und gleichsam erhaben, da und leitet den Wasserstrom aus dem Maule des Hydranten; das Wasser rauscht im silbrigen, tönenden Strahle, der lockeren Erde entströmt der duftende Atem der Feuchtigkeit, jedes Blättchen ist gleichsam üppig grün und glänzt in schmackhafter Freude, daß man es am liebsten aufessen möchte.

“Tak, teď má dost,” šeptá zahradník blaženě; tím nemyslí třešničku zpěněnou poupaty ani nachovou meruzalku; míní hnědou prsť země.
→ »Also jetzt hat er genug«, flüstert der Gärtner selig; damit meint er nicht den mit Knospen besäten Kirschbaum noch den purpurfarbenen Johannisbeerstrauch: er meint den braunen Gartenboden.

A když zapadne slunce, praví s vrcholnou spokojeností: “To jsem se dnes nadřel!”
→ Und wenn dann die Sonne untergeht, sagt der Gärtner auf dem Gipfelpunkt der Zufriedenheit: »Heute habe ich mich was geplagt!«


ZAHRADNÍKŮV BŘEZEN
→ Der Gärtner im März

Máme-li podle pravdy a prastarých zkušeností vylíčit zahradníkův březen, musíme především pečlivě rozlišit dvě věci:
→ Sollen wir der Wahrheit und den uralten Erfahrungen gemäß den März des Gärtners schildern, müssen wir vor allem zwei Dinge sorgfältig unterscheiden:

A) co zahradník činiti má a chce, a B) co skutečně činí, nemohla dělat více.
→ a) was der Gärtner tun soll und will; und b) was er tatsächlich tut, weil er nicht mehr tun kann.

A) Tedy náruživě a úsilovně chce, to se rozumí samo sebou:
→ a) Er will eifrig und inständig, das versteht sich von selbst:

chce jenom sejmout chvojí a odkrýt kytky, rýt, mrvit, rigolovat, kopat, přerývat, kypřit, hrabat, rovnat, zalévat, množit, řízky dělat, ořezávat, sázet, přesazovat, přivazovat, kropit, přihnojovat, plet, doplňovat, vysévat, čistit,
→ er will nur das Reisig wegnehmen und die Blumen abdecken, will graben, düngen, rigolen, umhacken, umstechen, auflockern, harken, einebnen, begießen, vermehren, Stecklinge zurechtmachen, beschneiden, einsetzen, umsetzen, anbinden, mit Wasser besprengen, Dünger zugeben, jäten, zusetzen, aussäen, reinigen,

ostřihovat, zahánět vrabce a kosy, čichat k půdě, vyhrabávat prstem klíčky, jásat nad kvetoucími sněženkami, stírat si pot, narovnávat v kříži, jíst jako vlk a pít jako duha, chodit do postele s rýčem a vstávat se skřivánkem, velebit slunce a nebeskou vlažičku, ohmatávat tvrdé pupence, vypěstovat si první jarní mozoly a puchýře a vůbec široce, jarně a kypře po zahradnicku žít.
→ stutzen, die Spatzen und Amseln verjagen, an der Erde¨ riechen, mit dem Finger Triebe ausgraben, über die blühenden Schneeglöckchen jubeln, den Schweiß von der Stirn wischen, das Kreuz hohl machen, wie ein Wolf essen und wie ein Loch trinken, mit den Spatzen zu Bette gehen und mit den Lerchen aufstehen, die Sonne und den Morgentau preisen, die harten Knospen befühlen, die ersten Frühlingsschwielen und Wasserblasen züchten und überhaupt ungezwungen, frühlingsmäßig und üppig auf Gärtnerart leben.

B) Místo toho klne, že je půda ještě pořád anebo zase zmrzlá, zuří doma jako zajatý lev v kleci, když mu zahrada zapadne sněhem, sedí u kamen s rýmou, je nucen chodit k zubaři, má u soudu stání, dostane návštěvu tety, pravnuka nebo čertovy babičky a vůbec ztrácí den po dni, stíhán všemožnými nepohodami, ranami osudu, záležitostmi a protivenstvími, které se mu jako z udělání nahrnou na měsíc březen;
→ b) Statt dessen flucht er, daß der Boden immer noch oder schon wieder zugefroren ist, wütet daheim wie ein gefangener Löwe im Käfig, wenn der Garten verschneit ist, sitzt mit einem Schnupfen zu Hause beim Ofen, muß zum Zahnarzt gehen, hat eine Tagfahrt bei Gericht, bekommt den Besuch einer Tante, eines Uronkels oder des Teufels Großmutter und verliert überhaupt so einen Tag um den andern, von allen möglichen Ungemachen, Schicksalsschlägen, Angelegenheiten und Unannehmlichkeiten verfolgt, die wie verabredet alle im Monat März zusammentreffen.

neboť vězte, že “březen je nejpilnější měsíc na zahradě, která se má připraviti na příchod jara”.
→ Ihr müßt nämlich wissen, daß der »März der dringlichste Monat für den Garten ist, der auf die Ankunft des Frühlings vorbereitet werden soll«.

Ano, teprve jako zahradník ocení člověk ona poněkud obnošená rčení, jako je “neúprosná zima”, “zavilý severák”, “sveřepý mráz” a jiné takové poetické spílání;
→ Ja, erst als Gärtner schätzt man jene etwas abgenützten Redensarten richtig ein, wie »unerbittliche Kälte«, »hartnäckiger Nordwind«, »strenger Frost« und andere ähnliche poetische Schimpfworte;

ba užívá sám výrazů ještě poetičtějších, říkaje, že ta zima letos je potvorná, zatracená, sakramentská, neřádná, hromská a čerchmantská;
→ der Gärtner selber gebraucht noch viel poetischere Ausdrücke, wenn er sagt, daß der Winter heuer ein Luderszeug, eine verdammte, verfluchte, elende, verwünschte und verteufelte Sache sei.

na rozdíl od básníků nelaje jenom severáku, nýbrž i zlostným větrům východním;
→  Zum Unterschied von den Dichtern schimpft er nicht nur auf den Nordwind, sondern auch auf die bösartigen Ostwinde;

a méně proklíná sychravou metelici než tichošlápský a úkladný holomráz.
→ er verwünscht weniger das naßkalte Schneegestöber, als den leisetreterischen, heimtückischen Kahlfrost.

Je nakloněn obrazným výrokům, jako že “zima se brání útokům jara”, a cítí se nadmíru ponížen, že v tomto boji nemůže nijak pomoci porážet a ubíjet tyranskou zimu.
→ Er ist den bildlichen Aussprüchen gewogen, wie »der Winter wehrt sich gegen die Angriffe des Frühlings«, und fühlt sich überaus gedemütigt, daß er in dem Kampf nicht mithelfen kann, den tyrannischen Winter zu bezwingen und niederzuschlagen.

Kdyby mohl proti ní útočit motykou nebo rýčem, puškou nebo halapartnou, opásal by se a šel by do boje vyrážeje vítězný pokřik;
→ Könnte er ihn mit der Hacke oder dem Spaten, mit dem Gewehr oder der Hellebarde angreifen, würde er sich die Hüften gürten und, ein Siegesgeschrei ausstoßend, in den Kampf ziehen;

ale nemůže činit víc, než že každého večera čeká u rádia na situační válečnou zprávu Státního ústavu meteorologického, lítě se rouhaje oblasti vysokého tlaku nad Skandinávií nebo hluboké poruše nad Islandem;
→ so aber kann er nichts andres tun, als jeden Abend beim Radio auf den Situationskampfbericht des staatlichen meteorologischen Institutes zu warten und wild die Hochdruckgebiete über Skandinavien und die Störungen über Island zu verwünschen.

neboť my zahradníci víme, odkud vítr vane.
→ Wir Gärtner wissen nämlich, woher der Wind weht.

Pro nás zahradníky mají rovněž důtklivou platnost lidové pranostiky;
→ Für uns Gärtner haben auch die Bauernregeln eindringliche Geltung.

my ještě věříme, že “svatý Matěj ledy seká”, a neučiní-li to, čekáme, že je rozseká svatý Josef, nebesky sekerník;
→  Wir glauben noch, daß »der Hl. Matthias das Eis bricht«, und tut er es nicht, erwarten wir es vom Hl. Joseph, dem himmlischen Werkmeister;

víme, že “březen, za kamna vlezem”, a věříme i ve tři ledové muže, v jarní rovnodení, v Medardovo kápě a v jiné takové předpovědi, ze kterých je zřejmo, že lidé odpradávna mají špatné zkušenosti s počasím.
→ wir wissen, daß »wir im März hinter den Ofen kriechen«; wir glauben an die drei Eismänner, an die Frühlingsnachtgleiche, an die Sprüche: »Gibt's an Lichtmeß Sonnenschein, wird's ein spätes Frühjahr sein«, »Macht Medardus naß, regnet's ohne Unterlaß« und andere ähnliche Vorhersagen, aus denen hervorgeht, daß die Menschen seit jeher mit dem Wetter schlechte Erfahrungen gemacht haben.

Nebylo by se co divit, kdyby se říkalo, že “na prvního máje sníh na střeše taje”, nebo že “na svatého Nepomuka umrzne ti nos i ruka”, nebo že “o svatém Petru a Pavlu zabalme se do svých shawlů”, že “na Cyrila, na Metoda zmrzá v studni voda” a že “na svatého Václava jedna zima přestává a druhá už nastává”;

zkrátka lidové pranostiky věští nám většinou věci neblahé a pochmurné.
→ Kurz, die Bauernregeln verkünden uns meist mißliche und traurige Dinge.

Pročež vězte, že existence zahradníků, kteří přes tyto špatné zkušenosti s počasím rok co rok vítají a zahajují jaro, dává svědectví o neumořitelném a zázračném optimismu lidského rodu.
→ Deshalb wisset, daß die Existenz der Gärtner, die trotz dieser schlechten Erfahrungen mit dem Wetter jahraus, jahrein den Frühling begrüßen und einweihen, Zeugnis von dem nicht umzubringenden und wunderbaren Optimismus des Menschengeschlechtes gibt.

Člověk, který se stal zahradníkem, vyhledává se zálibou Staré Pamětníky.
→ Der Mensch, der zum Gärtner wurde, sucht mit Vorliebe »Alte Augenzeugen« aus.

Jsou to obstarší a poněkud roztržití lidé, kteří každého jara říkají, že takové jaro ještě nepamatují.
→ Das sind zumeist ältere und etwas zerstreute Leute, die jedes Frühjahr erklären, sich an ein solches Frühjahr nicht erinnern zu können.

Je-li chladno, prohlašují, že tak studené jaro nepamatují: “Jednou, tomu je šedesát let, bylo vám tak teplo, že na Hromnice kvetly fialky.”
→  Ist es kühl, sagen sie, einen solchen kühlen Frühling noch nie erlebt zu haben (»ich erinnere mich einmal, es ist schon an die sechzig Jahre her, da war es so warm, daß zu Lichtmeß die Veilchen blühten«).

Naproti tomu, je-li trochu tepleji, tvrdí Pamětníci, že tak teplé jaro nepamatují: “Jednou, tomu je šedesát let, jsme se na svatého Josefa vozili po sáňkách.”
→ Ist es dagegen etwas wärmer, behaupten die Augenzeugen, sich an einen solchen warmen Frühling nicht erinnern zu können (»einmal, es ist schon an die sechzig Jahre her, konnten wir zu Joseph noch rodeln«).

Zkrátka i ze svědectví Starých Pamětníků je zjevno, že v ohledu počasí panuje v našem klimatu nespoutaná libovůle a že se proti tomu prostě nedá nic dělat.
→ Kurzum, auch aus den Aussagen dieser alten Augenzeugen geht hervor, daß, was das Wetter anbelangt, in unserem Klima einfach die entfesselte Willkür herrscht, wogegen man rein nichts tun kann.

Ano, nedá se nic dělat; je polovička března, a na umrzlé zahrádce leží ještě sníh. Buď bůh milostiv kytičkám zahradníků.
→ Ja, es läßt sich wirklich nichts tun; wir haben Mitte März, und im vereisten Garten liegt noch Schnee. Möge Gott den Blumen der Gärtner gnädig sein!

Neprozradím vám tajemství, jak se zahradníci navzájem poznávají, zda po čichu, podle nějakého hesla, nebo tajným znamením;
→ Das Geheimnis, wie sich die Gärtner gegenseitig erkennen, verrate ich euch nicht, sei es nun am Geruch, an irgendeinem Losungswort oder einem geheimen Zeichen.

ale faktum je, že se hned na potkání poznávají, ať je to v kuloáru divadla, na čaji, nebo v čekárně u zubaře;
→ Aber Tatsache bleibt, daß sie einander bei einer Begegnung gleich zu erkennen pflegen, ob es nun in den Gängen des Theaters, beim Tee oder im Wartezimmer eines Arztes ist.

první větou, kterou pronesou, si vymění své názory o počasí (“Ne, pane, takové jaro vůbec nepamatuju”),
→  Mit dem ersten Satze, den sie sprechen, tauschen sie ihre Ansichten über das Wetter aus (»nein, mein Herr, an so einen Frühling kann ich mich überhaupt nicht erinnern«),

načež přejdou k otázce vláhy, k jiřinám, k umělým hnojivům, k jedné holandské lilii (“Zatrápená věc, jak se vlastně jmenuje, no, to je jedno, já vám dám od ní cibulku”), k jahodám, k americkým ceníkům, ke škodám, které natropila letošní zima, k mšici štítkové, k astrám a k jiným takovým tématům.
→ worauf sie zur Frage der Feuchtigkeit übergehen, zu den Georginen, den Kunstdüngemitteln, einer holländischen Lilie (»verflixt noch einmal wie heißt sie denn nur, na, das ist ja alles eins, ich gebe Ihnen eine Zwiebel davon«), zu den Erdbeeren, den amerikanischen Preislisten, den Schäden, die der heurige Winter verursacht hat, zur Schildblattlaus, zu den Astern und anderen ähnlichen Themen.

To se jen tak zdá, že to jsou dva muži ve smokingu na chodbě divadla; v hlubší a pravé skutečnosti jsou to dva zahradníci s rýčem nebo konví v ruce.
→ Es scheint nur so, daß man zwei Männer im Smoking im Wandelgange eines Theaters vor sich habe; in einer tieferen und echteren Wirklichkeit sind es zwei Gärtner mit Spaten oder Gießkanne in der Hand.

Když se ti zastaví hodinky, rozebereš je a pak je doneseš k hodináři; když se někomu zastaví auto, zvedne plášť a strká do toho prsty, načež zavolá montéra.
→ Wenn eine Uhr stehenbleibt, zerlegt man sie und trägt sie dann zum Uhrmacher; wenn jemand mit seinem Auto steckenbleibt, hebt er die Motorhaube hoch, steckt die Finger hinein und ruft dann einen Monteur.

Se vším na světě lze něco dělat, všechno lze spravovat a reformovat, ale proti počasí se nedá nic podniknout.
→ Mit allem, was es auf dieser Welt gibt, weiß man sich Rat, alles kann man richten und verbessern, – nur mit dem Wetter läßt sich nichts anfangen.

Žádná horlivost ani velikášství, žádné novotářství, všetečnost ani rouhání nepomůže;
→ Da hilft kein Eifer und kein Größenwahn, keine Neuerungsucht, kein Vorwitz und kein Lästern;

puk se rozevře a klíček vzejde, až se naplní jeho čas a zákon.
→ die Knospe springt auf, der Keimling sprießt hervor, wenn ihre Zeit und ihr Gesetz erfüllt sind.

Tady si s pokorou uvědomuješ bezmoc člověka;
→ Da wirst du dir demütig der Machtlosigkeit des Menschen bewußt,

pochopíš, že trpělivost je matka moudrosti
→ begreifst, daß die Geduld die Mutter aller Weisheit ist.

– Ostatně se nic jiného nedá dělat.
→ Übrigens läßt sich nichts andres tun.

 

PUPENCE
→Knospen

Dnes, 30. března, o desáté hodině dopoledne se za mými zády rozevřel první kvítek forzýtie.
→Heute, am 30. März, um 10 Uhr vormittags, öffnete sich hinter meinem Rücken die erste Blüte des Goldbechers.

Tři dny jsem hlídal její největší puk, podobný drobné zlaté lusce, abych nepropásl tento dějinný okamžik; došlo k němu, zatímco jsem se díval na oblohu, bude-li pršet.
→Drei Tage bewachte ich seine größte Knospe, die einer kleinen goldenen Hülse ähnelt, um nur ja diesen historischen Augenblick nicht zu versäumen; er trat ein, während ich zum Himmel hinaufsah, ob es regnen werde.

Zítra už budou pruty forzýtií posety zlatými hvězdami.
→Morgen schon werden die Gerten des Goldbechers mit goldenen Sternen besät sein.

Nedá se to zadržet. Nejvíc, to se rozumí, si pospíšily bezy; než se člověk nadá, mají naděláno útlých a křehkých lístečků;
→Es läßt sich nicht aushalten. Am meisten beeilten sich natürlich die Fliedersträucher; ehe man sich besinnt, haben sie eine Unzahl zarter Blättchen angesetzt.



bezu se, člověče, nedohlídáš. I ribes aureum už rozvíjí své vroubkované a zřasené krejzlíky; ale ostatní keře a stromky ještě čekají na jakési velitelské “teď”, jež dechne ze země nebo z nebe;
→Einen Fliederstrauch, Mensch, kannst du nicht behüten. Auch die Goldtraube entfaltet ihre gezähnten und gezackten Krausen. Aber die übrigen Sträucher warten noch auf irgendein befehlendes »Jetzt«, das aus der Erde oder vom Himmel tönt;

v tu chvíli se rozevrou všechny pupence, a bude to tu.
→im selben Augenblick öffnen sich alle Knospen – und der Frühling ist da.

Takové rašení náleží k úkazům, kterým my lidé říkáme “přírodní pochod”; jenže rašení je skutečný pochod.
→Dieses Ausschlagen gehört zu den Erscheinungen, die wir Menschen »einen Vorgang, einen Marsch der Natur« nennen; nur daß das Ausschlagen ein wirklicher Marsch ist.

Tlení je také přírodní pochod, ale nikterak nám nepřipomíná pěkný marš;
→Dieses Ausschlagen gehört zu den Erscheinungen, die wir Menschen »einen Vorgang, einen Marsch der Natur« nennen; nur daß das Ausschlagen ein wirklicher Marsch ist. Auch die Verwesung ist ein Naturvorgang, doch gemahnt er uns keineswegs an einen hübschen Marsch;

nechtěl bych komponovat nějaké “tempo di marcia” k pochodu tlení.
→ich wollte kein »Tempo di marcia« zum Vorgang der Verwesung komponieren.

Ale kdybych byl muzikant, složil bych “pochod pupenců”; nejdřív by se rozběhl lehký marš bezových bataliónů; -Wäre ich jedoch ein Musiker, würde ich »einen Marsch der Knospen« komponieren: zuerst liefe ein leichter Marsch der Fliederbataillone,

pak by se daly v pochod čety rybízů; do toho by vpadl těžší nástup pupenců hrušňových a jabloňových, zatímco by mladá tráva brnkala a štěbetala na všech strunách, co by jich bylo lze sehnat.
→dann käme der Marschtakt der Johannisbeersträucher daran, hierauf fiele der schwere Taktlauf der Birnen- und Apfelknospen ein, während das junge Gras auf allen Saiten, die man auftreiben könnte, klimperte und wisperte.

A za tohoto orchestrálního doprovodu by pochodovaly pluky ukázněných pupenců, ženoucích se bezoddyšně vpřed “nádherným nástupem”, jak se říká o vojenských parádách.
→Und bei dieser Orchesterbegleitung würden die Regimenter der prächtigen Knospen vorbeimarschieren, unaufhaltsam im »herrlichen Aufmarsche« nach vorn jagend, wie man es von Militärparaden sagt.

Ráz dva, ráz dva: panebože, jaký je to pochod! Říká se, že zjara se příroda zazelená;
→Eins, zwei, eins, zwei: Herrgott, das wäre ein Marsch! Man behauptet, daß im Frühling die Natur zu grünen beginne;

není to tak docela pravda, neboť se také začervená brunátnými a růžovými pupeny.
→so ganz stimmt das nicht, denn durch die bräunlichen und rosa Knospen beginnt sie sich auch zu röten.

Jsou pupeny temně nachové i zkřehle zardělé;
→Es gibt dunkel purpurrote und zart rötliche Knospen,

jiné jsou hnědé a lepkavé jako smůla;
→andere sind braun und klebrig wie Harz,

jiné jsou bělavé jako plsť na břiše ramlice, ale jsou i fialové a plavé nebo temné jako stará kůže.
→ wieder andere sind weißlich wie das Fell am Bauche einer Häsin; aber es gibt auch violette und helle Knospen, oder dunkle wie altes Leder.

Z některých se vydírají cípaté kraječky, jiné jsou podobny prstům nebo jazykům, a zase jiné se podobají bradavkám.
→ Aus manchen ragen zipflige Säumchen auf, andere ähneln Fingern oder Zungen, andere wieder Warzen.

Některé masitě bobtnají, zarostlé chmýřím a zavalité jako štěňata;
→Manche quellen fleischig auf, mit Flaum bewachsen und dick wie junge Hunde,

jiné jsou utaženy v tuhý a hubený hrotek;
→andere sind zu einer festen und schmalen Spitze ausgezogen,

jiné se otvírají načepýřenými a křehkými chvostky.
→wieder andere öffnen sich zu bauschigen und zarten Büscheln.

Říkám vám, pupence jsou stejně podivné a rozmanité jako listy nebo květy.
→Ich sage euch, Knospen sind genau so merkwürdig und mannigfaltig wie Blätter oder Blüten.

Člověk není nikdy hotov s objevováním rozdílů.
→Nie wird man fertig mit dem Entdecken neuer Unterschiede.

Ale musíte si vybrat malý kousek země, abyste je našli.
→Aber ihr müßt euch ein kleines Plätzchen Erde aussuchen, um sie zu finden.

Kdybych běžel pěšky až do Benešova, viděl bych menší kus jara, než když si sednu na bobek v zahrádce.
→Wenn ich zu Fuß bis nach Beneschau liefe, würde ich ein kleineres Stück vom Frühling sehen, als wenn ich mich im Garten niederhockte.

Člověk se musí zastavit; i vidíte pak rozevřené rty a kradmé pohledy, něžné prsty i vztyčené zbraně, křehkost nemluvněte i vzpurný rozmach životní vůle;
→ Stehenbleiben müßt ihr: dann seht ihr geöffnete Lippen und heimliche Blicke, zarte Finger und gezückte Waffen, die Schwächlichkeit eines Neugeborenen und den trotzigen Schwung des Lebenswillens;

a tu slyšíte tichounce burácet nekonečný pochod pupenců.
→und da hört ihr leise den unendlichen Marsch der Knospen dröhnen.

Tak! Zatímco jsem toto psal, padlo, jak se zdá, ono tajemné “teď”;
→So! Während ich dies schrieb, ertönte anscheinend jenes geheimnisvolle »Jetzt«.

pupeny ráno ještě ovinuté tuhými povijany vysunuly křehké špičky lístků, pruty forzýtií zazářily zlatými hvězdami, nalité puky hrušňové se trochu rozvalily a na hrotech nevímjakých pupínků jiskří zlatozelené oči.
→Die Knospen, am Morgen noch mit festen Wickeln umgeben, schoben die zarten Spitzen der Blättchen heraus, an den Gerten des Goldbechers erstrahlen goldene Sternchen, die prallen Knospen der Birnen öffneten sich ein wenig, und an den Spitzen ich weiß nicht welcher Knospen glänzen goldgrüne Augen.

Ze smolných šupin vyčouhla mladičká zeleň, tlustá poupata se rozpukla a dere se z nich filigrán vroubků a řásniček.
→Aus den klebrigen Hüllen guckt junges Grün hervor, dicke Knospen sprangen auf, und ein Filigran von Zäckchen und Fältchen drängt sich heraus.

Nestyď se, ruměný lístku, rozevři se, složený vějířku;
→Schäme dich nicht, rotes Blättchen, öffne dich, gefalteter Fächer,

protáhni se, ochmýřený spáči; už byl dán rozkaz na cestu.
→strecke dich, beflaumter Schläfer: der Befehl zum Aufbruch ward schon gegeben.

Spusťte, intrády nenapsaného marše! Zablýskejte ve slunci, zlaté plechy, zaduňte, tympány, hvízdejte, flétny, rozlejte svou pršku, nesčíslné housle; neboť tichá, hnědá a zelená zahrádka se dala na vítězný pochod.
→Tönet, Fanfaren des ungeschriebenen Marsches! Blitze auf in der Sonne, goldenes Blech, dröhnet, ihr Trommeln, pfeifet, ihr Flöten, vergießt euren Sprühregen, unzählige Geigen, denn das stille, braune und grüne Gärtchen hat seinen Siegesmarsch angetreten.

ZAHRADNÍKŮV DUBEN
→Der Gärtner im April

Duben, to je ten pravý a požehnaný měsíc zahradníkův.
→April, das ist der richtige und gesegnete Monat des Gärtners.

Ať si jdou do háje milenci se svým velebením máje; v máji stromy a květiny jenom kvetou, ale v dubnu vyrážejí;
→Die Verliebten sollen uns ungeschoren lassen mit ihrem gepriesenen Mai; im Mai blühen die Bäume und Blumen nur, aber im April schlagen sie aus;

vězte, že toto klíčení a rašení, ty puky, pupence a klíčky jsou největším divem přírody, a víc už o nich neprozradím ani slovo;
→glaubet mir, dieses Keimen und Ausschlagen, diese Knospen, Knösplein und Keimlinge sind das größte Wunder der Natur – nicht ein Wort verrate ich mehr von ihnen.

seďte sami na bobku a hrabejte sami prstem v kypré zemi, se zatajeným dechem, neboť řečený prst se dotýká křehkého a plného puku.
→Hockt euch nur selber nieder, grabt selber mit dem Finger im lockeren Boden und – haltet den Atem an, denn der besagte Finger berührt einen zarten, vollen Keimling.

To nelze líčit, tak jako nelze slovy líčit polibky a několik málo jiných věcí.
→Das läßt sich nicht schildern, genau so wie man Küsse nicht schildern kann und noch einige wenige andere Dinge.

Ale když už jsme u toho křehkého puku, tedy nikdo neví, jak to přijde, ale stává se to nápadně často:
→Weil wir schon von diesem zarten Keimling sprechen: niemand weiß eigentlich, wie das kommt, aber es geschieht auffallend häufig:

když šlápnete do záhonku, abyste na něm sebrali uschlou větvičku nebo vypleli neřáda pampelišku, šlápnete obyčejně na podzemní puk lilie nebo upolínu;
→tritt man in ein Beet, um ein Ästchen aufzuklauben oder den verflixten Löwenzahn auszujäten, tritt man gewöhnlich auf die unterirdische Knolle einer Lilie oder einer Trollblume.

tak vám to křupne pod nohou, a vy ustrnete hrůzou a hanbou; v tu chvíli se považujete za netvora, pod jehož kopyty tráva neroste.
→Es knackt nur so unter dem Fuß, daß man vor Schreck und Scham erstarrt; in diesem Augenblick hält man sich für ein Ungeheuer, unter dessen Hufen kein Gras mehr wächst.

Nebo s nekonečnou opatrností kypříte v záhonku půdu se zaručeným výsledkem, že rozseknete motyčkou rašící cibulku nebo hladce uříznete rýčem klíčky anemón;
→Oder man lockert mit unendlicher Vorsicht die Erde im Beete auf mit dem verbürgten Ergebnis, entweder mit der Hacke eine keimende Zwiebel zu zerhacken, oder mit dem Spaten glatt die Keimlinge der Anemonen abzuschneiden;

když zděšeni couvnete, rozdrtíte svou tlapou kvetoucí primulku nebo ulomíte mladý chvost delfinia.
→weicht man erschrocken zurück, zertritt man sicher mit seiner Flosse eine blühende Priemel oder bricht einen jungen Trieb des Rittersporns ab.

S čím úzkostlivější opatrností pracujete, tím víc natropíte škody;
→ Je größer die Vorsicht ist, mit der man arbeitet, um so größer der Schaden, den man anrichtet.

teprve léta praxe vás naučí mystické a surové jistotě pravého zahradníka, který šlápne, kam bůh dá, a přece nic nezašlápne;
→Erst Jahre der Praxis lehren einen die mystische und rohe Sicherheit eines echten Gärtners, der weiß Gott wo hintritt, und dabei doch nichts zertritt;

a když už, tedy si z toho aspoň nic nedělá.
→und wennschon, so macht er sich wenigstens nichts daraus.

Tedy to jen tak mimochodem. Duben je kromě rašení také měsíc vysazování.
→Doch das nur nebenbei. Der April ist nicht nur der Monat des Ausschlagens, sondern auch der des Aussetzens.

S nadšením, ano s divokým nadšením a nedočkavostí jste objednali u zahradníků sazenice, bez kterých byste nemohli být dále živi;
→Mit Begeisterung, ja mit einer wilden Begeisterung und Ungeduld habt ihr bei den Gärtnern Setzlinge bestellt, ohne die ihr nicht länger leben könnt.

slíbili jste všem přátelům zahrádkářům, že si k nim přijdete pro odnože; nikdy, pravím, nemáte dost na tom, co už máte. Alle Freunde, die Gärtner sind, ginget ihr um Ableger an; nie, sage ich, habt ihr an dem genug, was ihr schon besitzt.

A tak se vám jednoho dne sejde doma nějakých sto sedmdesát sazenic, které chtějí do půdy; v tom okamžiku se rozhlédnete po své zahrádce a shledáte se zdrcující jistotou, že to nemáte kam dát.
→Und so kommen daheim eines Tages an die hundertsiebzig Setzlinge zusammen, die in die Erde wollen; im selben Augenblick blickt ihr im Garten umher und erkennet mit niederschmetternder Gewißheit, daß ihr keinen Platz für sie habt.

Tedy zahradník v dubnu je člověk, který s vadnoucí sazeničkou v ruce dvacetkrát obíhá svou zahrádku, hledaje píď půdy, na které ještě nic neroste.
→Im April ist der Gärtner also ein Mensch, der mit welkenden Setzlingen in der Hand zwanzigmal um seinen Garten herumläuft und ein Fleckchen Erde sucht, auf dem noch nichts wächst.

“Ne, sem to nejde,” bručí tiše, “tady mám ty zatracené chryzantémy; tady by mně to udusil flox, a tuhle je smolnička, čert ji vem.
→»Nein, da ist kein Platz«, brummt er leise, »hier habe ich die verfluchten Chrysanthemen, da würde ihn wieder die Flammenblume ersticken, und hier ist die Pechnelke, hol sie der Teufel!

Hm, tady se mně rozlezl zvonek, a tuhle u toho řebříčku také není místo – kampak já to dám ? Počkejme, semhle, – ne, tady už je oměj;
→Hm, da machen sich die Glockenblumen breit, und bei dieser Schafgarbe dort ist auch nichts frei – wohin gebe ich es nur? Warte einmal, hierher – nein, da ist schon das Fingerkraut;

nebo sem – ale tady je mochna.
→oder dorthin – dort ist wieder die Dotterblume.

Tady by to šlo, ale je tu plno tradeskancie; a tuhle – copak to tu vyráží? To bych rád věděl.
→Hier wäre ein Plätzchen, doch da ist alles voll von Tradeskantien; und da – was kommt denn da heraus? Das möchte ich doch gern wissen.

Aha, tady je drobátko místa; počkej, sazeničko, hned ti ustelu.
→Aha, hier ist ein winziges Plätzchen. Warte, Setzling, gleich werde ich dir aufbetten.

Tak vidíš, a teď si spánembohem rosť.” Ano, ale za dva dny zahradník shledá, že ji vsadil rovnou do nachově vyrážející pupalky.
→So, siehst du, und jetzt wachse mit Gottes Hilfe.« Ja, aber nach zwei Tagen bemerkt der Gärner, daß er ihn gerade in die purpurrot hervorsprießende Nachtkerze hineingesetzt hat.

Člověk zahradník vznikl zajisté kulturou, a nikoliv přírodním vývojem.
→Der Gärtner-Mensch ist ein Produkt der Kultur und keinesfalls einer natürlichen Entwicklung.

Kdyby vznikl od přírody, vypadal by jinak; měl by nohy jako brouk, aby nemusel sedět na bobku, a měl by křídla, jednak pro tu krásu a za druhé proto, aby se mohl vznášet nad svými rabátky.
→Wäre er nämlich von Natur aus entstanden, sähe er anders aus, vor allem hätte er Beine wie ein Käfer, um nicht hocken zu müssen, und besäße Flügel, einerseits der Schönheit wegen, andrerseits, um über seinen Beeten schweben zu können.

Kdo to nezkusil, nemá ponětí, jak nohy člověku překážejí, ¨ nemá-li se nač postavit; jak jsou zbytečně dlouhé, je-li nutno je složit pod sebou a dloubat prstem v půdě; jak jsou nemožně krátké, má-li člověk dosáhnout na druhý kraj záhonu, aniž přitom šlápnul na polštář pyrethra nebo rašící orlíček.
→Wer es nicht erlebt hat, ahnt nicht, wie die Beine dem Menschen hinderlich sein können, wenn er nicht weiß, wo er sie hinstellen soll, wie überflüssig lang sie sind, wenn man sie unter sich zusammenlegen muß, wie unmöglich kurz sie sind, wenn man das andere Ende des Beetes erreichen will, ohne dabei auf das Pölsterchen des Mutterkrauts oder einer aufknospenden Akelei zu steigen.

Nebo takhle být zavěšen na popruhu a houpat se nad svými kulturami, nebo aspoň mít čtyři ruce a na nich hlavu s čepicí a víc už nic;
→Da möchte man am liebsten an einem Riemen angeschnallt sein und sich über den Kulturen hin und her bewegen können, oder wenigstens vier Hände haben und darauf einen Kopf mit einer Mütze und sonst nichts;

nebo mít údy vysunovací jako fotografický stativ. Ale jelikož je zahradník zevně uzpůsoben stejně nedokonale jako vy ostatní, nezbývá mu, než aby ukázal, co umí:
→oder ausziehbare Gliedmaßen, ähnlich einem photographischen Stativ. Da jedoch der Gärtner äußerlich ebenso unvollkommen erschaffen ist wie ihr andern, bleibt ihm nichts andres übrig, als zu zeigen, was er kann:

aby balancoval na špičce jedné nohy, aby se vznášel jako carská baletka, aby se rozkročil na čtyři metry šířky, aby našlapoval lehce jako motýl či konipásek, aby se vešel na čtvereční coul půdy, aby se udržel v rovnováze proti všem zákonům o nakloněných tělesech, aby všude dosáhl a všemu se vyhnul a ještě se přitom pokoušel zachovávat jistou důstojnost, aby se mu lidé nesmáli.
→auf der Spitze eines Fußes balancieren, wie eine zaristische Balleteuse schweben, die Beine vier Meter weit grätschen, leicht wie ein Schmetterling oder eine Bachstelze den Boden berühren, auf einem Quadratzoll Platz haben, allen Gesetzen von den geneigten Körpern zum Trotz das Gleichgewicht erhalten, alles erreichen und allem ausweichen und zu alledem noch bemüht sein, eine gewisse Würde zu wahren, damit ihn die Leute nicht auslachen.

Ovšem při zběžném pohledu zdálky nevidíte ze zahradníka nic než zadek; vše ostatní, jako hlava, ruce a nohy, je prostě pod ním.
→ Allerdings bei einem flüchtigen Blick aus der Ferne seht ihr vom Gärtner nichts als das Hinterteil; alles übrige, wie der Kopf, die Hände und die Beine, befinden sich einfach unter ihm.

Děkuju za optání, už toho bude hromada: narcisy, hyacinty i tacety; viola cornuta a pupkovec, lomikámen, draba i arabis i hutchinsia a petrklíče a jarní vřes, a co toho rozkvete zítra nebo pozítří, to budete koukat.
→Danke der Nachfrage; es ist schon eine ganze Menge: Narzissen, Hyazinthen und Tazetten, Stiefmütterchen, Frühlingsvergißmeinnicht, Steinbrech, Felsenblümchen, Gänsekresse und Gemskresse, Himmelsschlüsseln und Frühlingserika, und was erst noch morgen oder übermorgen aufblüht, da werdet ihr Augen machen!

To se rozumí, koukat dovede každý. “Jej, to je pěkná lila kytička,” řekne takový laik, načež mu zahradník trochu uraženě řekne: Natürlich, schauen kann ein jeder. »Ach, ist das aber eine hübsche lila Blume«, sagt so ein Laie, worauf ihm der Gärtner etwas beleidigt erwidert:

“To přece je Petrocallis pyrenaica.” Neboť zahradník si potrpí na jména; květina beze jména je, abych to řekl platónsky, květina bez metafyzické ideje; zkrátka nemá tu pravou a plnocennou skutečnost.
→»Das ist doch eine Petrocallis pyrenaica.« Denn der Gärtner hält auf Namen; eine Blume ohne Namen ist, um es platonisch auszudrücken, eine Blume ohne metaphysische Idee, kurzum, es mangelt ihr die echte und vollwertige Wirklichkeit.

Květina bezejmenná je plevel; květina s latinským jménem je jaksi povýšena do stavu odbornosti.
→ Eine namenlose Blume ist Unkraut, eine Blume mit einem lateinischen Namen ist sozusagen in den Stand der Fachkenntnis erhoben.

Vyroste-li vám na záhonku kopřiva, zapíchněte k ní jmenovku “Urtica dioica”, a počnete si jí vážit; ba i půdu jí zkypříte a přihnojíte ji čilským ledkem.
→Wächst eine Brennessel im Beet und steckt man ein Täfelchen mit der Bezeichnung »Urtica dioica« dazu, beginnt man sie zu schätzen, ja sogar den Boden ringsum zu lockern und ihn ein wenig mit Chilesalpeter zu düngen.

Mluvíte-li se zahradníkem, zeptejte se ho vždycky:
→Wenn ihr mit einem Gärtner redet, fragt ihn immer:

“Jak se jmenuje tahle růže?” “To je Burmeester van Tholle,” řekne vám zahradník potěšen, “a tahle je Madame Claire Mordier,” a přitom si o vás s uznáním pomyslí, že jste slušný a vzdělaný člověk.
→»Wie heißt diese Rose?« Worauf er euch erfreut antwortet: »Das ist eine Burmeester van Tholle, und die dort eine Madame Claire Mordier«, und dabei hält er euch noch für anständige und gebildete Menschen.

A nehazardujte sami se jmény; neříkejte například “Tady vám kvete fajn Arabis”, když na vás může pak zahradník rozlíceně zahřímat:
→Übrigens hasardiert nie selber mit Namen; sagt zum Beispiel nicht: »Da blüht ja eine hübsche Arabis«, weil euch dann der Gärtner zornig grollend erwidern kann:

“Kdepak, to přece je Schievereckia Bornmülleri!!” Ono to je sice skoro jedno, ale jméno je jméno; a my zahradníci držíme na dobré jméno.
→ »Aber keine Idee, das ist doch eine Schievereckia Bornmülleri!« Es ist zwar fast dasselbe, aber Name ist Name; und wir Gärtner halten auf einen guten Namen.

Proto také nenávidíme děti a kosy, protože nám vytahují a popletou zapíchané jmenovky; pak se nám stane, že ukazujeme s podivem:
→ Deshalb hassen wir auch Kinder und Amseln, weil sie uns die eingesteckten Namenstäfelchen herausziehen und durcheinanderbringen. Dann kann es nämlich vorkommen, daß wir mit Erstaunen zeigen:

“Koukejte, tady ten čilimník kvete docela jako protěž, – to je snad taková lokální variace;
→ »Schauen Sie sich mal diesen Goldregen da an, der blüht genau so wie Edelweiß – das dürfte eine lokale Spielart sein;

a je to určitě čilimník, protože je u něho má vlastní jmenovka.”
→und doch ist es bestimmt Goldregen, es steckt doch mein eigenes Täfelchen daneben.«

SVÁTEK
→Feiertag

... Ale já naschvál nebudu opěvat svátek práce, nýbrž svátek soukromého vlastnictví; a nebude-li zrovna pršet, tu jej jistě budu oslavovat sedě na bobku a říkaje:
→. . . Ich aber werde absichtlich nicht den Feiertag der Arbeit besingen, sondern den Feiertag meines Privateigentums. Und wenn es nicht gerade regnet, werde ich ihn, auf den Hinterbeinen hockend, feiern und sagen:

“Počkej, já ti přisypu drobet rašeliny, a tuhleten výhonek ti uříznu; a ty bys chtěla hlouběji do země, viď?” A tařička řekne, ze by chtěla, a já ji zasadím hlouběji do země.
→»Warte mal, ich gebe dir ein wenig Torf zu, und dieses Wasserreis schneide ich auch weg; und du möchtest tiefer in die Erde, nicht wahr?« Und das Steinkraut erwidert, daß es das wohl möchte, worauf ich es tiefer in die Erde einsetze.

Neboť toto je má půda zkropená potem a krví, a to doslovně; neboť když člověk uřezává větvičku nebo výhonek, musí se skoro vždycky říznout do prstu, jenž je také jenom větvička nebo výhonek.
→Dann ist meine Erde, und zwar wortwörtlich, mit Schweiß und Blut getränkt; schneidet man ein Zweiglein oder einen Trieb ab, schneidet man sich dabei fast immer in den Finger, der auch nur ein Zweiglein oder ein Trieb ist.

Člověk, který má zahrádku, se neodvolatelně stává soukromým vlastníkem;
→Der Mensch, der einen Garten besitzt, wird unwiderruflich zu einem Privateigentümer;

pak mu na ní neroste růžička, nýbrž jeho růžička; pak nevidí a nekonstatuje, že už kvetou třešně, nýbrž že kvetou jeho třešně.
→dann wächst dort nicht eine Rose, sondern seine Rose, dann sieht und stellt er nicht fest, daß die Kirschbäume bereits blühen, sondern seine Kirschbäume.

Člověk, který je vlastníkem, nabývá jisté vzájemnosti s bližními, například co se týče počasí;
→ Der Mensch, der Eigentümer ist, kommt in eine gewisse Wechselbeziehung zu seinen Mitmenschen, zum Beispiel, was das Wetter betrifft;

tu říká, že “už by nám nemělo pršet” nebo že “nám pěkně zamoklo”.
→er sagt: »Jetzt könnte uns schon der Regen verschonen«, oder: »Da haben wir es hübsch feucht.«

Krom toho nabývá jakési neméně silné výlučnosti;
→Gleichzeitig aber macht sich bei ihm eine nicht minder starke Abgeschlossenheit bemerkbar;

shledává, že sousedovy stromky jsou roští a košťata na rozdíl od jeho vlastních stromků; nebo vidí, že tahle kdoule by se dělala lépe na jeho zahradě než na zahradě sousedově, a tak dále.
→so findet er, daß die Bäume des Nachbargartens im Gegensatz zu seinen Bäumen die reinsten Sträucher und Besen sind, oder er stellt fest, daß sich diese Quitte viel besser in seinem Garten als in dem des Nachbarn ausnehmen würde, und so weiter.

Je tedy pravda, že soukromé vlastnictví vyvolává jisté třídní a kolektivní zájmy, například co se tyče počasí;
→Es ist somit sicher, daß das Privateigentum gewisse klassenmäßige und kollektive Interessen hervorbringt, zum Beispiel in bezug auf das Wetter;

ale je stejně pravda, že probouzí strašně silné pudy sobecké, soukromopodnikatelské a majitelské.
→aber es steht ebenso fest, daß dadurch furchtbar starke egoistische, privatunternehmerische Besitztriebe geweckt werden.

Není pochyby, že by člověk šel do boje za svou pravdu, ale ještě ochotněji a divočeji by šel do boje za svou zahrádku.
→ Der Mensch ginge zweifellos für die Wahrheit in den Kampf, aber noch bereitwilliger und wilder täte er es für seinen Garten.

Člověk, který je majitelem několika sáhů půdy a něco na nich pěstuje, se opravdu stává tvorem jaksi konzervativním, neboť je závislý na tisíciletých přírodních zákonech;
→Ein Mensch, der einige Klafter Boden besitzt und darauf etwas anbaut, wird tatsächlich zu einer Art konservativem Wesen, da er von tausendjährigen Naturgesetzen abhängig ist;

dělej co dělej, žádná revoluce mu neurychlí dobu klíčení a nedá kvést šeříku před květnem; tu tedy se člověk umoudří a podřídí se zákonům a zvyklostem.
→man kann tun, was man will, keine Revolution beschleunigt die Zeit des Keimens und läßt den Flieder vor Mai erblühen. Da wird denn der Mensch weise und unterwirft sich den Gesetzen und Gewohnheiten.

Tobě pak, zvonečku alpský, vyhloubím hlubší lůžko.
→Dir, Alpenglockenblume, grabe ich dann ein tieferes Lager.

Práce! I tomuto piplání v prsti můžeš říkat práce, neboť, povídám, namůžeš si přitom hřbet i kolena.
→Arbeit! Auch dieses Herumtändeln mit dem Finger kann man Arbeit nennen, strengt man doch dabei fürwahr genug Rücken und Knie an.

Avšak nezáleží na práci, nýbrž na zvonečku; neděláš práci proto, že práce je krásná, nebo že šlechtí, nebo že je zdravá, nýbrž děláš ji proto, aby zvoneček kvetl a lomikámen se rozrůstal v polštář.
→Aber es geht gar nicht um die Arbeit, sondern um die Glockenblume; man arbeitet nicht, weil es schön ist oder adelt oder gesund macht, sondern damit die Glockenblume gedeihe und der Steinbrech sich zu einem hübschenölsterchen auswachse.

Kdybys chtěl něco slavit, nemohl bys oslavovat tuto svou práci, nýbrž zvoneček nebo lomikámen, pro které to děláš.
→Willst du schon etwas feiern, solltest du nicht diese deine Arbeit feiern, sondern die Glockenblume oder den Steinwurz, für die du sie tust.

A kdybys místo psaní článků a knížek stál u stavu nebo u soustruhu, nedělal bys tu práci proto, že je to práce, nýbrž proto, že budeš za to mít uzené s hrachem, nebo proto, že máš hromadu dětí a že chceš být živ.
→Und stündest du, statt Artikel und Bücher zu schreiben, am Webstuhl oder an der Drehbank, würdest du die Arbeit nicht um der Arbeit willen tun, sondern weil du dafür Selchfleisch und Erbsen bekommst, oder weil du einen Haufen Kinder hast und leben willst.

A proto měl bys dnes oslavovat uzené s hrachem, děti a život, všecko to, co za svou práci kupuješ a za co svou prací platíš.
→ Und deshalb solltest du heute Selchfleisch mit Erbsen, die Kinder, das Leben und all das feiern, was du für deine Arbeit kaufst und mit deiner Arbeit bezahlst.

Nebo bys měl oslavovat to, co svou prací uděláš.
→Oder solltest das feiern, was du mit deiner Arbeit schaffst.

Cestáři by neměli oslavovat jenom svou práci, nýbrž silnice, které z ní vyrostly; a textiláci by měli v den svátku práce oslavovat hlavně kilometry cvilinku a kanafasu, které vysoukali z mašin.
→ Die Straßenwärter hätten nicht nur ihre Arbeit zu feiern, sondern auch die Straßen, die sie durch sie erhalten; und die Textilarbeiter sollten am Feiertag der Arbeit vor allem die Kilometer Zwillich und Kanevas feiern, die sie in der Maschine gewebt haben.

Říká se tomu svátek práce, a nikoli svátek výkonu; a přece člověk by měl být spíše pyšný na to, co vykonal, než na to, že vůbec pracoval.
→Man nennt ihn Feiertag der Arbeit und keineswegs Feiertag der Leistung, und doch sollte man eher darauf stolz sein, was man geleistet hat, als darauf, daß man überhaupt arbeitet.

Ptal jsem se kohosi, kdo navštívil nebožtíka Tolstého, jaké byly boty, které si Tolstoj sám ušil.
→Ich fragte einmal einen, der den seligen Tolstoi besuchte, wie die Stiefel aussahen, die sich Tolstoi selbst genäht hatte.

Prý byly ukrutně špatné. Dělá-li člověk práci, má ji dělat buď proto, že ho to baví, nebo proto, že to dovede, nebo konečně proto, aby se uživil; ale šít si boty ze zásady, pracovat ze zásady a ze ctnosti, znamená dělat práci, která za mnoho nestojí.
→Angeblich wären sie außerordentlich schlecht gewesen. Wenn der Mensch arbeitet, so soll er es deshalb tun, weil es ihm Freude bereitet, weil er es kann, oder schließlich, um zu leben, aber aus Prinzip Stiefel nähen, aus Prinzip oder aus Tugend arbeiten, heißt eine Arbeit leisten, die nicht viel wert ist.

Čekal bych, že svátek práce bude vrcholit velebením té lidské šikovnosti a všech fortelů, kterými vládnou, kdo dovedou vzít práci za pravý konec.
→Meiner Meinung nach sollte der Feiertag der Arbeit im Lobpreisen der menschlichen Geschicklichkeit und all der Vorteile und Handgriffe gipfeln, die jene anwenden, welche die Arbeit richtig anzupacken verstehen.

Kdybychom dnes oslavovali čímany a chlapíky všech zemí, dopadl by tento den zvláště vesele;
→Feierten wir heute alle tüchtigen und bewanderten Schlaumeier und Kerle der Welt, würde dieser Tag besonders fröhlich ausfallen;

byl by to skutečný svátek, poutní den života, svátek všech správných hochů –
→das wäre dann wirklich ein Feiertag, ein Wallfahrtstag des Lebens, der Feiertag aller tüchtigen Burschen.

Dobrá, avšak tento svátek práce je den vážný a přísný.
→Gut, aber dieser Feiertag der Arbeit ist ein ernster und strenger Tag.

Nic si z toho nedělej, maličký kvítku jarního floxu, a rozevři svůj první růžový kalich.
→Mach dir nichts daraus, kleines Blümlein der Frühlingsflammenblume, und öffne deinen ersten rosigen Kelch.

ZAHRADNÍKŮV MÁJ
→Der Gärtner im Mai

Hle, pro samé starosti s kypřením a rytím, výsadbou a řezem jsme se dosud nedostali k největší radosti a intimní pýše zahradníkově, k jeho skalce čili alpínu.
→Seht ihr, vor lauter Sorgen mit dem Auflockern und dem Umgraben, mit dem Aussetzen und Beschneiden haben wir fast die größte Freude und den besonderen Stolz des Gärtners vergessen, sein Felsengärtlein oder Alpinum.

Alpínum se tomu říká patrně proto, že tento kousek zahrady umožňuje svému pěstiteli provozovat krkolomný alpinismus;
→Wahrscheinlich nennt man es deshalb Alpinum, weil dieses Fleckchen Garten seinem Züchter einen halsbrecherischen Alpinismus zu betreiben ermöglicht;

chce-li třeba vysadit tuhle mezi ty dva kameny maličkou androsaci, tu se musí jednou nohou lehce postavit tady na ten kámen, který se drobet viklá, a druhou vznosně balancovat ve vzduchu, aby nerozšlápl polštářek erysima či kvetoucí tařičky;
→will er zum Beispiel dort zwischen diese beiden Steine ein kleines Mannsschild einsetzen, muß er den einen Fuß ganz leicht auf diesen Stein stellen, der ein wenig locker sitzt, während er den andern schwebend in der Luft balanciert, um nicht das Pölsterchen dieser Erysimum oder blühenden Felsensteinkrauts zu zertreten.

musí použít nejsmělejších roznožů, dřepů, zvratů, poloh, postojů, poskoků, výpadů, předklonů, chvatů a cviků, aby mohl sázet, kypřit, dloubat a plet mezi malebně narovnanými a ne zrovna pevně sedícími kameny své skalky.
→Er muß die kühnsten Grätschen, Hocken, Drehungen, Haltungen, Stellungen, Sprünge, Ausfälle, Rumpfbeugen, Griffe und Übungen anwenden, um zwischen den malerisch aufgeschichteten und nicht gerade fest sitzenden Steinen seines Felsengärtleins einsetzen, auflockern, herumstochern und jäten zu können.

Pěstování skalky se takto zjevuje jako vzrušující a vysoký sport; nadto vám poskytne bezpočtu nadšených překvapení, když třeba v závratné výši jednoho lokte objevíte ve skalce kvetoucí trs běloučké protěže nebo hvozdíku ledovcového nebo jiných, jak se tomu říká, dítek vysokohorské flóry.
→Die Pflege eines Felsengärtleins entpuppt sich demnach als ein aufregender und schwieriger Sport. Aber außerdem bietet es unzählige begeisternde Überraschungen, wenn man etwa in der schwindelnden Höhe des Ellbogens einen blühenden Busch von weißlichem Edelweiß, eine Gletschernelke oder irgendein andres Kind der Hochgebirgsflora, wie man sie nennt, im Felsen entdeckt.



Ale co vám budu povídat; kdo si nevypiplal ty všelijaké miniaturní zvonečky, lomikameny, silénky, rozrazily, písečnice, draby a iberisy a tařice a plaménky (a dryas a trýzel a netřesky a rozchodníky) a levanduli a mochnu a sasanku a rmen a huseník (a šater a edrajanthus a různé mateřídoušky)
→Doch was soll ich euch hier erzählen; wer sie nicht mühsam aufgezogen hat, all diese Miniaturglockenblumen, Steinbrech, Pechnelken, Alpenehrenpreis, Sandkraut, Felsenblümchen und Schleifenblumen, Steinkraut, Alpendoppelblume, Silberwurz, Heiderich, Berghauswurz und Fetthenne, Lavendel, Fingerkraut, Brockenblume und Kamille, Alpengänsekresse, Gipskraut, Becherglocke und die verschiedenen Thymiane,

(a iris pumila a olympskou třezalku a oranžový jestřábník a devaterník a hořec a rožec a trávničku a linárii)
→ Zwergschwertlilie, olympisches Hartheu und das orangefarbige Habichtskraut und Heideröschen, Enzian, Alpenhornkraut, Berggrasblume und Leinkraut,

(nezapomínejme ovšem na aster alpinus, plazivý pelyněk, erinus, pryšec, mydlici a erodium a hutchinsii a paronychii a thlaspi a aethionema, aniž ovšem na hledík, kociánek a nesčetné jiné překrásné kvítky,
→ nicht zu vergessen den Aster alpinus, den niedrigen Beifuß, Leberbalsam, Wolfsmilch, Seifenkraut, Reiherschnabel, Gemskresse, Mauerrute, Täschelkraut, noch das Löwenmaul, die Bergsamenblume und unzählige andere wunderhübsche Blümchen,

jako je například petrocalis, lithospermum, astragallus a jiné neméně důležité, jako jsou prvosenky, horské fialky a jiné), tedy kdo si nevypěstoval tyto všechny květinky, nepočítaje mnohých jiných
→und unzählige andere wunderhübsche Blümchen, wie zum Beispiel Steinschmückel, Steinsame, Bärenschote und andere, nicht minder wichtige, wie die Schlüsselblume, das Alpenveilchen usw.,

(z nichž uvádím aspoň onosma, acaenu, čapí nůsek, bahii a saginu a cherlerii), ten ať nemluví o všech krásách světa;
→– wer also all das nicht großgezogen hat, ungeachtet vieler anderer, von denen ich wenigstens noch die Lotwurz, Acaena, Schnabelkraut, Bahio und Mastkraut und Felsmiere nenne, der soll nicht von den Schönheiten dieser Welt sprechen,

neboť neviděl to nejlíbeznější, co tato drsná země v jakési chvilce rozněžnění (jež trvala jen několik set tisíc let) stvořila.
→denn er sah nicht das Lieblichste, das diese rauhe Erde in einem zärtlichen Augenblick (von bloß einigen hunderttausend Jahren) hervorgebracht hat.

Kdybyste viděli takový polštářek dianthu Musalae, posetý nejrůžovějšími kvítky, jaké kdy – Ale co vám to budu povídat;
→Wenn ihr so ein Pölsterchen des Dianthus Musalae sähet, besät mit den allerrosigsten Blüten, die man sich nur –Doch was soll ich euch erzählen;

jen pěstitelé skalek znají to sektářské uchvácení.
→nur die Züchter von Felsengärtchen kennen dieses Entzücken eines Sektierers.

Ano, neboť pěstitel skalky není jenom zahradník, nýbrž sběratel, což ho zařazuje mezi těžké maniaky.
→Ja, denn der Züchter eines Felsengärtchens ist nicht nur Gärtner, sondern auch Sammler, und zählt dadurch zu den schweren Monomanen.

Ukažte mu, že se vám ujala třeba campanula Morettiana; přijde vám ji v noci ukrást, vraždě a stříleje, neboť nemůže být déle bez ní živ;
→Zeigt ihm nur zum Beispiel, daß bei euch die Campanula Morettiana gedeiht, und er wird sie in der Nacht, mordend und schießend, stehlen kommen, denn er kann nicht mehr ohne sie leben;

je-li příliš zbabělý nebo příliš tlustý, než aby vám ji ukradl, bude plakat a škemrat, abyste mu od ní dali sebemenší oplégr.
→ist er zu feig oder zu dick zum Stehlen, wird er weinen und betteln, ihr sollt ihm wenigstens von ihr und sei es auch nur den allerkleinsten Ableger geben.

Hle, to máte z toho, že jste se před ním honosili a vypínali se svými poklady.
→Seht ihr, das kommt davon, wenn ihr vor ihm mit euren Schätzen prahlt und großtut.

Nebo se mu přihodí, že najde v zahradnickém závodě květináček bez jmenovky, z něhož vyráží něco zelenavého.
→Oder ereignet es sich, daß er in einer Gärtnerei einen Blumentopf ohne Namenstäfelchen findet, aus dem etwas Grünliches hervorsprießt.

“A copak to máte tuhle?” vyhrkne na zahradníka.
→»Was haben Sie denn da?« geht er den Gärtner an.

“Tohle?” praví zahradník rozpačitě, “to je nějaký zvonek; sám nevím, který by to mohl být –” “Dejte mi ho,” povídá maniak, předstíraje lhostejnost.
→»Das?« meint der Gärtner verlegen, »das ist irgendeine Glockenblume, ich weiß selber nicht, welche –« »Geben Sie mir sie«, sagt der Monomane, Gleichgültigkeit vortäuschend.

“Ne,” povídá zahradník, “ten neprodám.” “No, koukejte,” začne dojemně maniak, “já už od vás beru tak dlouho, řekněte, copak vám to udělá, no ne?”
→»Nein« entgegnet der Gärtner, »die verkaufe ich nicht.« »Aber schauen Sie«, beginnt der Monomane eindringlich, »ich kaufe doch schon so lange bei Ihnen, nun sagen Sie selbst, was liegt Ihnen schon daran, nicht?«

Po mnoha řečech, opětovně odcházeje a znovu se vraceje k záhadnému a bezejmennému hrnéčku, dávaje zřetelně najevo, že bez něho vůbec neodejde, i kdyby tu měl obcházet devět neděl, tedy využiv veškerých sběratelských kejklů a nátlaků odnáší si konečně pěstitel skalky tajemný zvonek domů, vybere mu nejlepší lůžko ve své skalce, zasadí jej s nekonečnou něžností a denně jej chodí zalévat a rosit s veškerou pozorností, které je tato vzácnost hodna.
→Nach vielem Reden, nachdem er bereits fortgegangen und wieder zu dem rätselhaften und namenlosen Blumentopf zurückgekehrt war und sichtlich zu erkennen gegeben hatte, daß er ohne ihn auf keinen Fall weggehen würde, und wenn er hier neun Monate herumstreichen müßte, nachdem er sämtliche Sammlerkniffe und Überredungskünste angewendet hatte, trägt der Züchter des Felsengärtchens schließlich die geheimnisvolle Glockenblume nach Hause, sucht ihr das beste Plätzchen in seinem Alpengärtchen aus, setzt sie mit unendlicher Zärtlichkeit ein und geht sie täglich begießen und bespritzen, mit jener Aufmerksamkeit, wie sie nur so eine Kostbarkeit verdient.

A zvonek opravdu roste jako z vody. “Koukejte,” ukazuje jej pyšný majitel svým hostům, “to je zvláštní druh zvonku, že? Ještě nikdo mi jej nemohl určit;
→Und die Glockenblume wächst wirklich wie besessen. »Da sehen Sie mal her«, zeigt der stolze Besitzer sie seinen Gästen, »das ist eine besondere Art von Glockenblume. Niemand konnte sie noch bestimmen;

to jsem zvědav, jak pokvete.” “To je zvonek?” povídá host.
→ich bin neugierig, wie sie blühen wird.« »Das ist eine Glockenblume?« fragt der Gast.

“Má to listy skoro jako křen.” “Kdepak křen,” namítá majitel.
→ »Das hat ja fast Blätter wie der Meerrettich.« »Was fällt Ihnen ein«, erwidert der Besitzer.

“Křen má přece o mnoho větší listy, a ne tak lesklé. Je to určitě zvonek;
→»Meerrettich hat doch viel größere und nicht so glänzende Blätter. Es ist bestimmt eine Glockenblume;

ale možná,” dodává skromně, “že to je species nova.” Následkem hojné vláhy roste dotyčný zvonek s rychlostí úžas budící.
→aber vielleicht ist es«, fügt er bescheiden hinzu, »eine species nova.« Infolge der vielen Feuchtigkeit wächst die betreffende Glockenblume mit staunenerregender Schnelligkeit.

“Koukejte se,” káže jeho majitel, “vy jste říkal, že má listy jako křen.
→ »Sehen Sie mal her«, sagt ihr Besitzer. »Sie meinten unlängst, es wären Blätter wie vom Meerrettich.

Viděl jste už někdy křen s tak obrovskými listy? Panečku, to je nějaká campanula gigantea; ta bude mít květy jako talíře.”
→Haben Sie schon jemals einen Meerrettich mit solchen Riesenblättern gesehen? Mein Lieber, das ist irgendeine Campanula gigantea, die wird Blüten haben so groß wie ein Teller.«

Nuže, nakonec ten jedinečný zvonek počne vyhánět květný stvol, a na něm – lnu je to přece jenom křen;
→Schließlich beginnt diese einzigartige Glockenblume einen Stengel in die Höhe zu treiben, und darauf – nun ja, es ist doch nur Meerrettich;

čert ví jak se dostal zahradníkovi do toho květináčku! “Poslouchejte,” povídá host po nějaké době, “kdepak máte ten obrovský zvonek? Ještě nekvete?” “Kdepak, ten mi zašel.
→der Teufel mag wissen, wie der zum Gärtner in den Blumentopf gekommen ist! »Hören Sie mal«, fragt der Gast einige Zeit später, »wo haben Sie denn die Riesenglockenblume? Blüht sie noch nicht?« »Nein, die ist mir eingegangen.

To víte, tyhle choulostivé a vzácné druhy – Byla to asi nějaká hybrida.”
→Sie wissen ja, solche heikle und kostbare Arten – Es war höchstwahrscheinlich irgendeine Hybride.«

On je to vůbec kříž s opatřováním květin.
→Mit dem Bestellen von Blumen ist es überhaupt ein Kreuz.

V březnu vám zahradník vaši objednávku obyčejně nevyřídí, protože třeba mrzne a kultury ještě nejsou venku; v dubnu vám ji rovněž nevyřídí, protože má těch objednávek příliš mnoho;
→Im März erledigt der Gärtner die Bestellung meistens nicht, weil es gewöhnlich friert und die Kulturen noch nicht herausgekommen sind, im April erledigt er sie ebenfalls nicht, weil er zu viel Bestellungen hat,

a v máji ji nevyřídí proto, že už má většinou vyprodáno.
→und im Mai erledigt er sie wieder nicht, weil er größtenteils ausverkauft hat.

“Petrklíče už nejsou; ale chcete-li, dám vám místo nich diviznu, ta taky kvete žlutě.”
→ »Himmelschlüssel habe ich nicht mehr, wenn Sie aber wollen, gebe ich Ihnen diese Königskerzen, die blühen auch gelb.«

Ale někdy se přece jenom stane, že vám pošta donese koš s objednanými kulturami, sláva!
→Manchmal aber kommt es doch vor, daß die Post den Korb mit den bestellten Kulturen bringt. Hurra!

Zrovna tadyhle do rabátka potřebuju něco hodně vysokého mezi oměje a ostronožky;
→Gerade für dieses Beet hier brauchen wir etwas sehr Hohes, zwischen dem Eisenhut und dem Rittersporn;

dáme tam dictamnus, zajisté, zvaný též třemdava čili hořící keř; sazenička, kterou poslali, je sic nějaká droboučká, ale ono to poroste jako z vody.
→wir geben diesen Diptamus hin, auch Hirschkraut oder Brennender Strauch genannt, gewiss; der Setzling, den wir bekommen haben, ist zwar sehr klein, aber er wird rasch wachsen.

Uplyne měsíc, a sazenička nějak nechce vyrůst; vypadá to jako nizoučká tráva – kdyby to nebyl dictamnus, řekl bys, že to je dianthus.
→Ein Monat vergeht, aber der Setzling will nicht in die Höhe gehen; es sieht wie niedriges Gras aus – wäre es nicht ein Diptamus, bei Gott, man könnte glauben, es sei ein Dianthus.

Musíme to notně zalévat, aby to rostlo; a vida, květy to má jakési růžové – “Koukejte se,” ukazuje zahrádkář zkušenému hosti, “to je nizoučký dictamnus, že?” “Chcete říci dianthus,” opravuje host.
→Wir müssen ihn ordentlich begießen, damit er wächst; er hat ja auch irgendwelche rosa Blüten –»Sehen Sie mal her«, wendet sich der Gartenmann an den erfahrenen Gast, »das ist ein niedriger Diptamus, nicht wahr?« »Sie wollten sagen Dianthus«, verbessert der Gast.

“To se rozumí, dianthus,” praví domácí pán honem, “já jsem se přeřekl;
→»Natürlich, Dianthus«, sagt der Hausherr rasch, »ich habe mich nur versprochen;

zrovna jsem totiž myslel na to, že by se mezi těmi vysokými perenami dělal líp dictamnus, nemyslíte?” Každá zahradnická příručka vám poví, že “nejlépe je opatřit si kultury ze semínka”.
→ich dachte nämlich gerade, daß sich zwischen den hohen Perennen ein Diptamus besser ausnehmen würde, meinen Sie nicht auch?« Jedes Handbuch für Gärtner besagt, daß »man sich Kulturen am besten aus Samen beschafft«.

Ale nepraví vám, že pokud se týče semínek, má příroda své zvláštní zvyky.
→ Aber es erwähnt nicht, daß die Natur, soweit es die Samen betrifft, ihre eigenen Gewohnheiten hat.

Je přírodní zákon, že buď vám nevzejde ani jedno ze zasetých semínek, nebo že vzejdou šmahem všechna.
→Es ist nämlich ein Naturgesetz, daß entweder kein einziger von den angebauten Samen aufgeht oder alle auf einmal.

Člověk si řekne: “Tady by se mně dobře dělal nějaký ten dekorativní bodlák, řekněme cirsium nebo onopordon.”
→ »Hier würde eine dekorative Distel gut herpassen, zum Beispiel so eine Kratzdistel oder Krebsdistel.«

I koupí si po sáčku semen obojího, vyseje a raduje se z toho, jak mu semínka krásně vzcházejí.
→Und schon kauft man von jedem ein Säckchen voll, setzt aus und freut sich, wie schön die Samen keimen werden.

Po čase je potřeba je rozsadit, i těší se zahradník, že má sto šedesát hrnéčků s bujnými semenáčky;
→ Nach einiger Zeit muß man sie auseinandersetzen; und der Gärtner jubelt, daß er hundertsechzig Töpfe mit üppigen Sämlingen hat,

říká si, že tohle pěstění ze semínek je přece jenom nejlepší.
→und meint, dieses Züchten aus Samen sei doch noch das beste.

A pak už ty semenáčky mají přijít do půdy; ale co si má člověk počít se sto šedesáti bodláky? Už je napíchal, kde vůbec byl ždibec půdy, a ještě mu jich zbývá přes sto třicet;
→Dann sollen die Sämlinge in die Erde kommen; was aber fängt der Mensch mit hundertsechzig Disteln an? Schon hat er jedes freie Plätzchen ausgenützt, und noch immer bleiben mehr als hundertdreißig übrig;

bodejť, copak je zahodí do smetí, když se s nimi tolik napiplal? “Pane sousede, nechtěl byste nějakou sazeničku cirsia? Je to moc dekorativní, víte?” “No, třeba.”
→soll er sie auf den Mist werfen, wo er sich so viel Mühe mit ihnen gegeben hat? »Herr Nachbar, wollen Sie nicht ein paar Sämlinge der Kratzdistel? Sie ist wirklich sehr dekorativ.« »Meinetwegen.«

Chválabohu, pan soused dostal třicet sazeniček, se kterými teď rozpačitě běhá po zahradě, hledaje, kam by je píchnul.
→Gott sei Dank, der Herr Nachbar bekam dreißig Sämlinge, mit denen er jetzt verlegen im Garten herumläuft und einen Platz sucht, wo er sie einsetzen könnte.

Ještě zbývá soused dole a naproti – Bůh jim pomáhej, až jim z toho narostou ty dvoumetrové dekorativní bodláky!
→Bleibt noch der Nachbar von unten und von gegenüber. Gott helfe ihnen, bis die zwei Meter hohen dekorativen Disteln herangewachsen sind!

POŽEHNANÝ DÉŠŤ
→Gesegneter Regen

Nejspíš má každý z nás v sobě nějaký zděděný kousek hospodáře, i když nám neroste ani pelargónie nebo mořská cibule v okně;
→Wahrscheinlich hat jeder von uns ein Stück Bauer in sich, auch wenn weder Pelargonien noch Meerzwiebeln in unseren Fenstern wachsen.

jak na nás týden svítí slunce, začnem se starostlivě dívat k nebi a říkáme si na potkání: “Mělo by zapršet.” “Mělo,” povídá druhý měšťáček.
→Sobald aber eine Woche lang die Sonne scheint, beginnen wir sorgenvoll zum Himmel zu blicken und zu Bekannten, denen wir begegnen, zu sagen: »Regnen sollte es.« »Ja, das sollte es«, meint der andere Städter darauf.

“Onehdy jsem byl na Letné, a už vám je tak sucho, že hlína puká.”
→ »Ich war unlängst am Belvedere, dort ist es schon so trocken, daß die Erde springt.«

“A já jsem jel onehdy vlakem do Kolína,” povídá první. “Já myslím, že je hrozně sucho.”
→»Und ich fuhr unlängst mit der Bahn nach Kolin«, sagt der erste. »Ich glaube, es ist furchtbar trocken.«

“Měl by spadnout pořádný déšť,” vzdychá druhý. “Aspoň tři dny aby pršelo,” dodává první.
→ »Ordentlich regnen sollte es«, seufzt der zweite. »Wenigstens drei Tage lang«, fügt der andere hinzu.

Ale zatím slunce praží, Praha ponenáhlu počíná páchnout uhřátou člověčinou, v tramvajích se melancholicky zapařuje lidská tělesnost, lidé jsou na sebe podrážděni a jaksi nedružní.
→Indes brennt die Sonne, in der Stadt beginnt es nach erhitztem Menschenfleisch zu riechen, in der Straßenbahn gerät die menschliche Körperfülle melancholisch in Schweiß, die Leute sind gereizt und irgendwie ungesellig.

“Myslím, že bude pršet,” praví opocený tvor.
→»Ich glaube, es wird regnen«, sagt ein verschwitztes Wesen.

“Mělo by,” sténá druhý. “Aspoň týden kdyby pršelo,” povídá první, “na travičku a tak.” “Je příliš sucho,” míní druhý.
→»Es sollte«, stöhnt das zweite. »Wenigstens eine Woche lang sollte es regnen«, sagt das erste, »das täte dem Gras und allem andern gut.« »Es ist zu trocken«, meint das zweite.

Zatím se sluneční úpal dusně podebírá, ve vzduchu kvasí těžké napětí, bouřky se převalují po obloze, ale neuleví zemi ani lidem.
→Inzwischen brütet schwül die Sonnenhitze, schwere Spannung gärt in der Luft, Gewitter wälzen sich am Himmel hin, bringen aber weder der Erde noch den Menschen Erleichterung.

Ale jednou zas na obzoru zahlučí bouřky, dýchne vítr nasycený vodou, a už je to tady:
→Ein andermal wieder dröhnen die Gewitter am Himmel, weht der mit Wasser gesättigte Wind, und schon fängt es an:

provazy deště crčí na dlažbu, země vydechne téměř hlasitě, voda šumí, bubnuje, pleská, drnčí do oken, ťuká tisíci prsty v okapech, běží stružkami a zvoní v kalužích,
→in Strömen prasselt der Regen auf das Pflaster nieder, die Erbe seufzt geradezu laut auf, das Wasser rauscht, trommelt, peitscht, klirrt gegen das Fenster, klopft mit tausend Fingern in den Dachtraufen, läuft in Rinnsalen ab und gluckst in den Pfützen;

a člověk by chtěl křičet radostí, vystrčí hlavu z okna, aby si ochladil hlavu vláhou nebeskou, píská, povykuje a chtěl by se postavit bos do žlutých bystřin ženoucích se ulicemi.

Požehnaný dešti, chladivá rozkoši vody! vykoupej mou duši a obmej mé srdce, třpytná a studená roso.
→ Gesegneter Regen, kühlende Wonne des Wassers, bade meine Seele und wasche mein Herz rein, glitzerndes, kaltes Naß.

Byl jsem již zlý horkem, zlý a líný; byl jsem líný a těžký, tupý, hmotný a sobecký;
→Die Hitze hat mich böse gemacht, böse und faul; faul und schwerfällig, stumpf, massig und egoistisch;

vyschl jsem suchostí a dusil jsem se v sobě tíhou a nelibostí.
→ ich verdorrte in der Trockenheit und erstickte an der inneren Schwere und dem Mißbehagen.

Zvoňte, stříbrné pusinky, kterými žíznivá země přijímá úder krůpějí;
→Klinget, silberne Küsse, durch die die durstige Erde den Aufschlag der Tropfen empfängt!

huč, letící závoji vody, smývající vše. Žádný zázrak slunce nevyrovná se zázraku požehnaného deště.
→Rausche, wehender Wasserschleier, der alles rein wäscht! Kein Sonnenwunder kommt dem Wunder des gesegneten Regens gleich.

Běž, zkalená vodičko, stružkami země; napoj a zkypři žíznivou hmotu, jež nás vězní.
→ Lauft, trübes Wässerchen, durch die kleinen Rinnen der Erde, tränke und durchdringe den lechzenden Boden, der uns gefangen hält.

Všichni jsme vydechli, tráva, já, hlína, my všichni; takto je nám dobře.
→Alle haben wir aufgeatmet, das Gras, ich, die Erde, alle; so ist uns wohl.

Šumící liják ustal, jako by za šňůru zatáhl; země se rozzáří stříbrným oparem, v křoví se rozkřikne kos a vyvádí jako blázen;
→Der rauschende Guß hat aufgehört, als hätte man an einer Leine gezogen; die Erde erglänzt im silbrigen Dunst, im Gebüsch wird eine Amsel laut und führt sich wie verrückt auf;

i my bychom vyváděli, ale zatím vycházíme prostovlasí před dům, abychom vdechli svěží a jiskrnou vlhkost vzduchu i země.
→auch wir würden es tun, indes aber treten wir barhäuptig vors Haus und atmen die frische, funkelnde Feuchtigkeit der Luft und der Erde ein.

“Krásně zapršelo,” říkáme si. “Krásně,” povídáme, “ale mělo by spadnout ještě víc.”
→»Ein schöner Regen«, sagen wir. »Schön«, sagen wir, »aber es sollte noch mehr regnen.«

“Mělo,” odpovídáme, “ale i tohle byl požehnaný deštíček.” Za půl hodiny prší znovu, dlouhými tenkými nitkami; to je ten pravý, tichý, dobrý déšť; tiše a široce prší úroda.
→»Ja, das sollte es«, antworten wir, »aber auch das war ein gesegneter Regen.«Eine halbe Stunde später regnet es wieder in langen, dünnen Fäden; das ist der richtige, sanfte, gute Regen; ruhig und breit regnet die Fruchtbarkeit.

To už není stříkající a crčící příval; lehýnce šelestí vzdušná a pokojná prška.
→ Das ist nicht mehr die spritzende und strömende Flut, sondern ein sanft rauschender, luftiger, stiller Strichregen.

Z tebe, tichoučká roso, ani kapka nepřijde nazmar.
→Von dir, sanftes Naß, geht nicht ein Tropfen verloren.

Ale mraky se rozhrnou a do tenkých nitek se opře slunce;
→Doch die Wolken teilen sich, und durch die dünnen Fäden dringen die Sonnenstrahlen;

nitky se trhají, prška mizí a země vydechuje teplou vláhu.
→die Fäden reißen, der Streifregen hört auf, und die Erde atmet warme Feuchtigkeit aus.

“To byl správný májový deštík,” libujeme si; “teď se to krásně zazelená.” “Ještě pár kapek,” říkáme, “a stačí to.”
→»Das war ein richtiger Mairegen«, freuen wir uns, »jetzt wird alles schön grün werden.« »Noch ein paar Tropfen«, sagen wir, »und dann genug.«

Slunce se naplno opře o zem, z vlhké hlíny stoupá parný znoj, dýše se těžce a dusně jako v pařeništi.
→Die Sonne stemmt sich kraftvoll gegen die Erde, dem feuchten Boden entströmt heiße Glut; man atmet schwer und drückend wie in einem Treibhaus.

V koutě oblohy se sbaluje nová bouře, vdechuješ horkou páru, několik těžkých kapek padne k zemi a někde z jiného kraje zavane vítr napitý deštivým chladem.
→ In dem einen Himmelswinkel ballen sich von neuem Gewitterwolken zusammen. Man atmet den heißen Dampf ein, schwere Tropfen fallen zur Erde, und von irgendwo aus einer anderen Gegend weht ein mit Regenkühle gesättigter Wind.

Umdléváš v provlhlém vzduchu jako ve vlažné koupeli; dýcháš kapénky vody, brodíš se stružkami vody, vidíš na nebi sbírat se bílé a šedé balíky par;
→Man ermattet in der feuchten Luft wie in einem lauwarmen Bad, atmet die Wassertröpfchen ein, watet durch kleine Wasserrinnen, sieht am Himmel weiße und graue Dampfknäuel sich auftürmen,

jako by celý svět chtěl teple a měkce roztát v májovou pršku. “Mělo by ještě zapršet,” říkáme si.
→als ob sich die ganze Welt in dem warmen, weichen Mairegen auflösen wollte. »Es sollte noch regnen«, sagen wir.

ZAHRADNÍKŮV ČERVEN
→Der Gärtner im Juni

Červen je hlavní doba senoseče; ale pokud jde o nás, městské zahrádkáře, nepředstavujte si, prosím, že jednoho rosného jitra naklepeme kosu a pak s rozhalenou košilí, mohutnými rozmachy kosíme jiskřící trávu, až to sviští, zpívajíce přitom lidové písně.
→Der Juni ist die Hauptzeit des Grasmähens. Doch was uns städtische Gärtner betrifft, glaubt bitte ja nicht, daß wir an einem tauigen Morgen die Sense geradeklopfen und dann in offenem Hemd mit mächtigem Schwunge das glitzernde Gras mähen, daß es nur so pfeift, und dabei Volkslieder singen

Věc vypadá poněkud jinak. Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl.
→Die Sache sieht etwas anders aus. Vor allem wollen wir Gärtner einen englischen Rasen haben, grün wie ein Billardtisch und dicht wie ein Teppich, einen vollendeten Rasen, einen Grasplatz ohne Makel, eine Matte wie Samt, eine Wiese wie einen Tisch.

Nuže, zjara shledáme, že tento anglický pažit pozůstává z jakýchsi lysin, pampelišek, jetele, hlíny, mechu a několika tvrdých a zažloutlých trsů trávy.
→Nun, im Frühjahr stellen wir fest, daß dieser englische Rasen aus ein paar kahlen Flecken, aus Löwenzahn, Klee, Erde, Moos und einigen harten, gelblichen Grashalmen besteht.

Musí se to předně vyplet; tu tedy usedáme na bobek a vytahujeme z pažitu veškeru neřádnou plevel, nechávajíce za sebou půdu pustou, zdusanou a tak holou, jako by na ní tančili zedníci nebo stádo zeber.
→Das muß zuerst ausgejätet werden. Wir hocken uns nieder und entfernen das niederträchtige Unkraut vom Rasen, bis eine öde, zertrampelte und so kahle Erde zurückbleibt, als hätten Maurer oder eine Herde Zebras darauf herumgetanzt.

Pak se to zaleje a nechá se to na slunci rozpukat; načež se rozhodneme, že se to musí přece jen posekat.
→Dann begießt man es und läßt es in der Sonne aufspringen, worauf wir uns entschließen, es doch lieber abzumähen.

Nezkušený zahradník se po tomto rozhodnutí sebere a jde do nejbližší periférie, až najde na ožrané a holé mezi babku s hubenou kozou okusující hloh nebo síť tenisového hřiště.
→Ein unerfahrener Gärtner packt sich nach diesem Entschluß zusammen und sucht die nächstgelegene Peripherie auf, bis er auf einem kahlgefressenen Wiesenrain ein altes Weib mit einer Ziege antrifft, die einen Weißdornstrauch oder das Netz eines Tennisplatzes benagt.

“Babičko,” praví zahradník přívětivě, “nechtěla byste pěknou travičku pro vaši kozičku?
→»Liebe Frau«, sagt der Gärtner freundlich, »möchtet Ihr nicht hübsches Gras für Eure Ziege haben?

– Mohla byste si jí u mne nažnout, kolik byste chtěla.” “A co mně za to dají?” řekne babička po nějakém rozvažování.
→– Bei mir könnt Ihr Euch abmähen, soviel Ihr wollt.« »Und was gebt Ihr mir dafür?« sagt das alte Weiblein nach einigem Überlegen.

“Dvacet korun,” praví zahradník a vrací se domů, aby čekal na babičku s kozou a srpem.
→»Drei Mark«, erwidert der Gärtner und kehrt nach Hause zurück, um auf das Weiblein mit der Ziege und der Sichel zu warten.

Ale babička nepřichází. Tu si zahradník koupí srp a brousek a prohlásí, že se nebude nikoho prosit a požne si svou trávu sám.
→Aber das alte Weiblein kommt nicht. Da kauft sich der Gärtner eine Sichel und einen Schleifstein und erklärt, er werde niemanden bitten und sein Gras selber abmähen.

Jenže buď je ten srp tak tupý, nebo městská tráva je tak tvrdá nebo co, zkrátka ten srp nebere; to se musí každé stéblo vzít za koneček, natáhnout a dole s velkou silou tím srpem přetnout, přičemž se obyčejně vyrvou i kořínky.
→Entweder aber ist die Sichel so stumpf oder das städtische Gras so hart oder was immer, kurz, die Sichel fängt nicht. Da bleibt nichts andres übrig, als jeden Grashalm am Ende zu packen, aufzurichten und ihn unter großem Kraftaufwand mit der Sichel durchzuschneiden, wobei man für gewöhnlich auch die Wurzeln mit herausreißt.

Šicími nůžkami to jde podstatně rychleji. Když konečně zahradník ostříhal, oškubal a zpustošil svůj pažit, pokud to šlo, shrabal z toho přece jen jakousi kupičku sena;
→Mit einer Schneiderschere geht es wesentlich schneller. Hat der Gärtner schließlich seinen Rasen, so gut es eben ging, kurz geschoren, abgerupft und verwüstet, kratzt er noch ein Häuflein Heu zusammen,

i sebere se a jde zase hledat babičku s kozou. “Babičko,” praví medově, “nechtěla byste si ode mne odnést nůši sena pro vaši kozičku? Je to pěkné, čisté seno –”
→macht sich auf und geht das alte Weiblein mit der Ziege suchen. »Liebe Frau«, sagt er honigsüß, »möchtet Ihr nicht einen Korb voll Heu für Eure Ziege wegtragen. Es ist schönes, reines Heu. –«

“A co mně za to dají?” řekne babička po delší úvaze. “Deset korun,” prohlásí zahradník a běží domů čekat na babičku, která si má přijít pro seno;
→»Und was gebt Ihr mir dafür?« sagt das alte Weiblein nach einigem Nachdenken. »Eine Mark fünfzig«, sagt der Gärtner und läuft nach Hause, um auf das alte Weiblein zu warten, das das Heu abholen soll;

přece je škoda takové pěkné seno vyhodit, no ne? Nakonec se toho sena ujme popelář, ale musí dostat korunu.
→es wäre doch schade, so ein schönes Heu wegzuwerfen, nicht wahr? Zum Schlusse nimmt sich der Straßenkehrer des Heues an, muß aber zwanzig Pfennige dafür bekommen.

“Tovedí, panešef,” praví, “my to nemáme na vůz brát.” Zkušenější zahradník si koupí prostě žací strojek; to je takové tento na kolečkách, rachotí to jako strojní puška, a když se s tím jede po trávě, tu stébélka zrovna lítají;
→ »Sie wissen ja, gnä' Herr«, meint er, »wir dürfen's nicht auf den Wagen nehmen.«Der erfahrene Gärtner kauft sich einfach eine Mähmaschine; das ist so ein Zeug auf Rädern und macht einen Lärm wie ein Maschinengewehr; fährt man damit übers Gras, so fliegen die Halme nur so;

říkám vám, to je jedna radost. Když přijde takový žací strojek do domu, perou se všichni členové rodiny od děda po vnuka o to, kdo bude žnout trávu;
→ich sage euch, die reinste Freude. Wenn so eine Mähmaschine ins Haus kommt, raufen sich alle Familienmitglieder, vom Großvater bis zum Enkel, darum, wer das Gras mähen wird:

taková je vám to zábava, rachotit a kosit bujný pažit “Pusťte,” prohlásí zahradník, “já vám ukážu, jak se to dělá.” Načež se rozjede po trávníku s obřadností strojníka a oráče zároveň.
→ein solches Vergnügen ist es, den üppigen Rasen zu schneiden. »Laßt mich«, erklärt der Gärtner, »ich zeige euch, wie man's macht.« Worauf er mit der Pose eines Maschinenführers und zugleich Pflügers über den Rasen fährt.

“Teď zase já,” žadoní druhý člen rodiny. “Ještě kousek,” trvá na svém právu zahradník, a znovu se rozjede rachotě a kose trávu, až to lítá.
→»Jetzt ich wieder«, bettelt das zweite Familienmitglied. »Noch ein Stückchen«, besteht der Gärtner auf seinem Rechte und fährt von neuem lärmend und grasmähend los.

To je první, slavnostní senoseč. “Poslouchej,” povídá po čase zahradník druhému členu rodiny, “nechtěl bys vzít strojek a posekat trávu? To je moc příjemná práce.”
→Das ist die erste feierliche Heumahd. »Hör mal«, sagt der Gärtner nach einiger Zeit zum zweiten Familienmitglied, »möchtest du nicht die Maschine nehmen und das Gras schneiden? Das ist eine sehr angenehme Arbeit.«

“Já vím,” praví ten druhý vlažně, “ale já dnes jaksi nemám kdy.” Senoseč, jak známo, je doba bouřek.
→»Ich weiß«, erwidert der andere lau, »aber ich habe heute keine Zeit.« Die Heumahd ist bekanntlich die Zeit der Gewitter.

Několik dní se to podebírá na nebi i na zemi; slunce je palčivé a jaksi protivné, země se puká a psi páchnou;
→ Einige Tage zuvor liegt es dräuend über Himmel und Erde; die Sonne sticht ganz abscheulich, der Boden bekommt Sprünge und die Hunde stinken.

hospodář se dívá starostlivě k nebi a říká, že by mělo zapršet. Načež se objeví takzvané zlověstné mraky a strhne se divoký vítr ženoucí s sebou prach, klobouky a urvané listí;
→Der Gärtner blickt sorgenvoll zum Himmel und meint, es sollte regnen. Worauf die sogenannten unheilverkündenden Wolken erscheinen und ein stürmischer Wind sich erhebt, der Staub, Hüte und welkes Laub vor sich hertreibt.

tu vyrazí zahradník na zahrádku s vlasy vlajícími, nikoliv aby vzdoroval živlům jako romantický básník, nýbrž aby přivazoval vše, co se klátí od větru, odnesl své nářadí a židličky a vůbec čelil živelným pohromám.
→Da stürzt der Gärtner mit wehenden Haaren in den Garten, keineswegs, um wie ein romantischer Dichter den Elementen zu trotzen, sondern um alles, was im Winde schwankt, festzubinden, seine Geräte und Stühlchen wegzutragen und überhaupt allen elementaren Katastrophen die Stirn zu bieten.

Zatímco se marně pokouší přivázat stvoly delfinií, padají první velké a horké kápěje, udělá se chvíle k zalknutí, a prásk! za rachotu hromu vyšplíchne těžký liják.
→ Während er vergebens versucht, die Stengel der Rittersporne festzubinden, fallen die ersten großen und heißen Tropfen; einen Augenblick ist es zum Ersticken, und dann bum! geht unter Donnergetöse plötzlich ein schwerer Platzregen nieder.

Zahradník se uteče na zápraží a s těžkým srdcem přihlíží, jak se zahrádka zmítá pod údery deště a vichřice;
→Der Gärtner flüchtet unter einen Dachvorsprung und sieht schweren Herzens zu, wie sich der Garten unter den Hieben des Regens und des Sturmes schüttelt.

a když je to v nejhorším, vyřítí se jako muž, který zachraňuje tonoucí dítě, aby přivázal nalomenou lilii.
→Wird es am ärgsten, stürzt er wie ein Mann hinaus, der ein ertrinkendes Kind retten will, um eine geknickte Lilie anzubinden.

Prokristapána, to je vody! Do toho zachrastí kroupy, poskakují po zemi a jsou smeteny potoky špinavých vod; a v srdci zahradníka zápasí úzkost o kytičky s takovým jakýmsi nadšením, jež v nás budí velké živelní úkazy.
→Um Gottes willen, so viel Wasser. Mitten hinein rasseln Hagelkörner, hüpfen am Boden herum und werden durch die Bäche von Schmutzwasser weggeschwemmt. Im Herzen des Gärtners aber ringt die Angst um die Blumen mit einer Art Begeisterung, die große Elementarerscheinungen in uns auslösen.

Potom to rachotí temněji, příval se změní ve studený déšť a řídne v přepršku.
→Dann donnert es dumpfer, der Guß verwandelt sich in einen kalten Regen und verdünnt sich zu einem Streifregen.

Zahradník vybíhá do ochlazené zahrádky, zoufale kouká na trávník zanesený pískem, na polámané kosatce a potrhané záhonky, a zatímco zakřičí první kos, volá přes plot na souseda:
→ Der Gärtner läuft in den abgekühlten Garten hinaus, blickt verzweifelt auf den mit Sand vollgeschwemmten Rasen, auf die geknickten Schwertlilien und die zerstörten Beete. Kaum jedoch läßt sich die erste Amsel vernehmen, ruft er über den Zaun dem Nachbar zu:

“Haló, mělo by nám ještě zapršet; na stromy je toho málo.”
→ »Hallo, es sollte noch regnen, für die Bäume war es zu wenig.«

Den nato píší noviny o katastrofální průtrži mračen, jež způsobila strašné pohromy zvláště na osení; ale nenapíší, že způsobila těžké škody zvláště na liliích nebo že zpustošila zejména Papaver orientale.
→Am nächsten Tag kann man in den Zeitungen von dem katastrophalen Wolkenbruch lesen, der insbesondere auf den Saatfeldern furchtbaren Schaden angerichtet hat aber kein Wort steht darin von dem schweren Schaden, den er unter den Lilien verursacht hat, oder gar von der Verwüstung unter dem orientalischen Mohn.

My zahradníci jsme vždycky odstrčeni.
→Wir Gärtner werden eben immer zurückgesetzt.

Kdyby to bylo něco platno, padl by zahradník denně na kolena a modlil by se asi takto: “Panebože, udělej to nějak tak, aby každý den pršelo asi tak od půlnoci do tří ráno, ale víš, tak pomalu a teple, aby to mohlo vsáknout;
→Wenn es etwas nützen würde, fiele der Gärtner täglich auf die Knie und betete ungefähr so: »Herrgott, richte es so ein, daß es täglich von Mitternacht bis drei Uhr früh regne, aber langsam und warm, weißt Du, damit es einsickern kann;

ale aby přitom nepršelo na smolničku, tařici, devaterník, levanduli a ty ostatní, které jsou Ti v Tvé nekonečné moudrosti známy jako byliny suchomilné, – kdybys chtěl, napíši Ti je na list papíru;
→doch soll es dabei nicht auf die Pechnelke, Steinkraut, Sonnenröschen, Lavendel und andere Blümlein regnen, die Dir in Deiner unendlichen Weisheit als trockenliebende Pflanzen bekannt sind – wenn Du willst, schreibe ich sie Dir auf ein Blatt Papier auf;

a slunce aby svítilo po celý den, ale ne všude (například ne na tavolníky, aniž na hořec, bohyšku a rododendron) a ne tuze moc;
→ferner soll die Sonne den ganzen Tag über scheinen, aber nicht überallhin (zum Beispiel nicht auf den Spierstrauch und Enzian, noch auf Funkia und Rhododendron) und auch nicht zu stark;

aby bylo hodně rosy a málo větru, dost žížal, žádné mšice a slimáci, žádné padlí, a aby jednou za týden pršela zředěná močůvka a holubí trus, amen.
→dann möge es viel Tau und wenig Wind geben, genug Regenwürmer, keine Blattläuse, Schnecken und keinen Meltau, und einmal in der Woche verdünnte Jauche mit Taubenmist regnen. Amen.

” Neboť vězte, že tak tomu bylo v zahradě ráje; jinak by to tam tak nerostlo, co vás nemá. Ale když už jsem řekl slovo “mšice”, měl bych dodat, že zrovna v červnu se mají mšice hubit.
→« Denn, – glaubt mir, so ist es im Garten des Paradieses gewesen; anders hätte es dort nicht so wachsen können, was meint ihr? Wenn ich schon das Wort »Blattlaus« erwähne, wäre hinzuzufügen, daß man gerade im Juni die Blattläuse vertilgen soll.

Jsou na to všelijaké prášky, preparáty, tinktury, extrakty, odvary a smrady, arzén, tabák, šmír a jiné jedy, které zahradník jeden po druhém zkouší, jakmile shledá, že se mu na růžičkách povážlivě rozmnožují zelené, kypře nacucané mšice.
→Es gibt zu diesem Zwecke verschiedene Pulver, Präparate, Tinkturen, Extrakte, Absude und stinkendes Zeug, Arsen, Tabak, Schmieren und andere Gifte, die der Gärtner eines nach dem andern ausprobiert, sobald er sieht, daß sich die grünlichen und üppig vollgesaugten Blattläuse an seinen Rosenstöcken bedenklich vermehren.

Užíváte-li těchto prostředků s jistou opatrností a v náležité míře, shledáte, že vaše růže někdy přežijí toto hubení mšic bez úrazu, až na to, že se tím jaksi spálí list i poupata; co se týče mšic, prospívají během tohoto hubení neobyčejnou měrou, takže pokryjí větvičky růží jako husté krumplování.
→Wendet man diese Mittel mit einer gewissen Vorsicht und im gehörigen Maße an, wird man bemerken, daß die Rosenstöcke dieses Vertilgen der Blattläuse ohne Schaden überstehen, höchstens daß die Blätter und die Knospen dabei verbrennen; was die Blattläuse betrifft, gedeihen sie während des Vertilgens in ungewöhnlichem Maße, so daß sie die Rosenzweige wie eine dichte Stickerei bedecken.

Potom je lze – s hlasitými projevy ošklivosti – větévku po větévce rozmačkávat. Tímto způsobem tedy se hubí mšice; ale zahradník čpí ještě dlouho potom tabákovým výtažkem a šmírem.
→Dann kann man sie – unter hörbaren Äußerungen von Abscheu – Zweig für Zweig zerdrücken. Auf diese Weise also vertilgt man die Blattläuse; aber der Gärtner riecht noch lange nachher nach Tabakabsud und Schmiere.