Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chap. 04

12. 3. 2019

SCHWEIK HOME AGAIN AFTER HAVING BROKEN THE VICIOUS CIRCLE
→Švejk opět doma, proraziv začarovaný kruh

Through the premises of the police headquarters was wafted the spirit of authority which had been ascertaining how far the people’s enthusiasm for the war actually went.
→Budovou policejního ředitelství vanul duch cizí autority, která zjišťovala, jak dalece je obyvatelstvo nadšeno pro válku.

With the exception of a few persons who did not disavow the fact that they were sons of the nation which was destined to bleed on behalf of interests entirely alien to it, the police headquarters harboured a magnificent col- lection of bureaucratic beasts of prey, the scope of whose minds did not extend beyond the jail and the gallows with which they could protect the existence of the warped laws.
→Kromě několika výjimek, lidí, kteří nezapřeli, že jsou synové národa, který má vykrvácet za zájmy jemu úplně cizí, policejní ředitelství představovalo nejkrásnější skupinu byrokratických dravců, kteří měli smysl jedině pro žalář a šibenici, aby uhájili existenci zakroucených paragrafů.

During this process they treated their victims with a spiteful affability, weighing each word beforehand.
→Přitom nakládali se svými obětmi s jízlivou vlídností, uvažujíce předem každé slovo.

“I’m extremely sorry,” said one of these beasts of prey with black and yellow stripes, when Schweik was brought before him, “that you’ve fallen into our hands again.
→"Je mně velmi líto,"? řekl jeden z těch dravců černožlutě žíhaných, když k němu přivedli Švejka, "že vy jste opět padl v naše ruce.

We thought you’d turn over a new leaf, but we were mistaken.”
→Mysleli jsme, že se polepšíte, ale zklamali jsme se.?"

Schweik mutely assented with a nod of the head and displayed so innocent a demeanour that the beast of prey gazed dubiously at him and said with emphasis :
→Švejk němě přitakal hlavou a tvářil se tak nevinně, že černožlutý dravec pohlédl tázavě na něho a zdůraznil:

“Take that idiotic expression off your face.”
→"Netvařte se tak pitomě."

But he immediately switched over to a courteous tone and continued:
→Přešel však ihned do laskavého tónu a pokračoval:

“You may be quite certain that we very much dislike keeping you in custody, and I can assure you that in my opinion your guilt is not so very great, because in view of your weak intellect there can be no doubt that you have been led astray.
→"Pro nás je jisté velmi nemilé držet vás ve vazbě a mohu vás ujistit, že podle mého mínění vaše vina není tak veliká, neboť při vaší malé inteligenci není pochyby, že jste byl sveden.

Tell me, Mr. Schweik, who was it induced you to indulge in such silly tricks?”
→Řekněte mně, pane Švejku, kdo vlastně vás svádí, abyste vyváděl takové hlouposti?"

Schweik coughed and said :
→Švejk zakašlal a ozval se:

“Begging your pardon, sir, but I don’t know what silly tricks you mean.”
→"Já prosím o žádných hloupostech nevím."

“Well, now, Mr. Schweik,” he said in an artificially paternal tone, “isn’t it a foolish trick to cause a crowd to collect, as the police officer who brought you here says you did, in front of the royal proclamation of war posted up at the street comer, and to incite the crowd by shout- ing : ‘ Long live Franz Josef. We’ll win this war ! ’”
→"A to není hloupost, pane Švejku,?" řekl umělý otcovský tón, když vy, podle udání policejního strážníka, který vás sem přivedl, způsobil jste sběh lidu před manifestem o válce nalepeným na nároží a když jste pobuřoval lid výkřiky ,Nazdar císaři Františkovi Josefovi. Tahle vojna je vyhrána!?"

“I couldn’t stand by and do nothing,” declared Schweik, fixing his guiltless eyes upon his inquisitor’s face. “It fairly riled me to see them all reading the royal proclamation and not showing any signs that they was pleased about it.
→"Já nemohl zahálet," prohlásil Švejk, upíraje své dobré oči v zrak inkvizitora,"já jsem se rozčílil, když jsem viděl, že všichni čtou ten manifest o vojně a nejevějí žádnou radost.

Nobody shouted hooray or called for three cheers — nothing at all, your worship.
→Žádný volání slávy, žádný hurá, vůbec nic, pane rado.

Anyone’d think it didn’t concern them a bit.
→Tak jako kdyby se jich to vůbec netýkalo.

So, being an old soldier of the 91st, I couldn’t stand it, and that’s why I shouted those remarks and I think that if you’d been in my place, you’d have done just the same as me. If there’s a war, it’s got to be won, and there’s got to be three cheers for the Emperor. Nobody’s going to talk me out of that.”
→A tu já, starý voják od jednadevadesátýho regimentu, nemoh jsem se na to dívat, a tak jsem vykřikl ty věty, a  já si myslím, že kdybyste vy byl na mým místě, že byste to udělal zrovna jako já.

Quelled and contrite the beast of prey flinched from the gaze of Schweik, the guileless lamb, and plunging his eyes into official documents, he said :
→Překonán a zkrušen nesnesl černožlutý dravec zrak nevinného beránka Švejka, sklopil jej na úřední akta a řekl:

“I thoroughly appreciate your enthusiasm, but I only wish it had been exhibited under other circumstances.
→"Přiznávám plně vaše nadšení, ale kdyby se bylo projevilo za jiných okolností.

You yourself know full well that you were brought here by a police officer, because a patriotic demonstration of such a kind might, and indeed, inevitably would be interpreted by the public as being ironical rather than serious.”
→Víte však sám dobře, že vás vedl policejní strážník, také takový vlastenecký projev mohl a musel účinkovat na obecenstvo spíše ironicky než vážně."

“When a man is being run in by a police officer,” replied Schweik, “it’s a critical moment in his life.
→"Jestli vede někoho policejní strážník," odpověděl Švejk, je to těžký moment v životě lidským.

“Go to blazes, Schweik,” said the jack-in-office at last, “and if you get brought here again, I’ll make no bones about it, but off you’ll go before a court-martial.
→"Vem vás čert,. Švejku," řekla nakonec úřední brada, "jestli se sem ještě jednou dostanete, tak se vás vůbec nebudu na nic ptát a poputujete přímo k vojenskému soudu na Hradčany.

Is that clear?”
→Rozuměl jste?"

But before he realized what was happening, Schweik had corns up to him, had kissed his hand and said :
→A nežli se nadál, Švejk přikročil k němu, políbil mu ruku a řekl:

“God bless you for everything you’ve done. If you’d like a thoroughbred dog at any time, just you come to me.
→"Zaplať vám pánbůh za všechno, kdybyste potřeboval někdy nějakého čistokrevného pejska, račte se obrátit na mne.

I’m a dog fancier.”
→Já mám obchod se psy.?"

And so Schweik found himself again at liberty and on his way home.
→A tak se ocitl Švejk opět na svobodě a na cestě k domovu.

He considered whether he ought not first of all to look in at The Flagon, and so it came about that he opened the door through which he had passed a short while ago in the company of Detective Bretschneider.
→Jeho uvažováni, má-li se stavit napřed ještě u Kalichu, skončilo tím, že otevřel ty dveře, odkud vyšel před časem v průvodu detektiva Bretschneidra.

There was a deathlike stillness in the bar.
→Ve výčepu panovalo hrobové ticho.

A few customers were sitting there.
→Sedělo tam několik hostů.

They looked gloomy.
→Tvářili se zachmuřeně.

Behind the bar sat the landlady, Mrs. Palivec, and stared dully at the beer handles.
→Za výčepním pultem seděla hostinská Palivcová a tupě se dívala na pivní pípy.

“Well, here I am back again,” said Schweik gaily, “let’s have a glass of beer.
→"Tak už jsem se vrátil," řekl Švejk vesele, dejte mně sklenici piva.

Where’s Mr. Palivec? Is he home again, too?”
→Kdepak máme pana Palivce, je u také doma?"

Instead of replying, Mrs. Palivec burst into tears, and, concentrating her unhappiness in a special emphasis which she gave to each word, she moaned :
→Místo odpovědi dala se Palivcová do pláče, a  soustřeďujíc své neštěstí ve zvláštním přízvuku na každém slově, zasténala:

“ They — gave — him — ten — years — a — week — ago.
→"Dali - mu - deset - let - před - tejdnem.?"

“Fancy that, now,” said Schweik. “Then he’s already served seven days of it.”
→"Nu vida,? "řekl Švejk, "tak už má sedm dní za sebou.?"

“He was that cautious,” wept Mrs. Palivec. “He himself always used to say so.”
→"On byl takovej opatrnej," plakala Palivcová, "sám to také vždycky o sobě tvrdil."

The customers rose, paid for their drinks, and went out quietly.
→Hosté se zvedli, zaplatili a tiše odešli.

Schweik was left alone with Mrs. Palivec.
→Švejk osaměl s paní Palivcovou.

“And does Mr. Bretschneider still come here?” asked Schweik.
→A pan Bretschneider už sem nechodí?" otázal se Švejk.

“He was here a few times,” replied the landlady. “He had one or two drinks and asked me who comes here, and he listened to what the customers were saying about a football match.
→"Byl tady několikrát," odpověděla paní hostinská, "vypil jedno nebo dvě piva, ptal se mne, kdo sem chodí, a  poslouchal, jak si hosti vypravují o fotbalu.

Whenever they see him, they only talk about football matches.”
→Oni si vždycky, když ho vidí, vypravují jen o fotbalu.

He glanced rapidly round the empty bar and sat down beside Schweik. Then he ordered some beer and waited for Schweik to say something.
→Vrhnuv zběžný pohled do výčepu i prázdného lokálu, přisedl k Švejkovi a poručiv si pivo čekal, co řekne Švejk.

“Oh, it’s you, is it?” said Schweik, shaking hands mth him. “I didn’t recognize you at first. I’ve got a very bad memory for faces.
→"Ach, to jste vy," pravil Švejk, podávaje mu ruku, já vás hned nemoh poznat, já mám velmi slabou paměť.

The last time I saw you, as far as I remember, was in the office of the police headquarters.
→Posledně jsme se rozešli, jestli se nemejlím, v přijímací kanceláři policejního ředitelství.

What have you been up to since then? Do you come here often?”
→Copak děláte od té doby, chodíte sem často?"

“I came here to-day on your account,” said Bretschneider. “They told me at the police headquarters that you’re a dog fancier.
→"Já jsem dnes přišel kvůli vám," řekl Bretschneider, "bylo mně sděleno na policejním ředitelství, že prodáváte psy.

I’d like a good ratter or a terrier or something of that sort.”
→Potřeboval bych pěkného ratlíčka, nebo špice, nebo něco podobného."

“I can get that for you,” replied Schweik. “Do you want a thoroughbred or one from the street?”
→"To vám všechno mohu opatřit," odvětil Švejk, "přejete si čistokrevný zvíře nebo nějaké z ulice?"

“I think,” replied Bretschneider, “that I’d rather have a thoroughbred.”
→"Myslím," odpověděl Bretschneider, "že se rozhodnu pro čistokrevné zvíře."

“Wouldn’t you like a police dog?” asked Schweik. “One of those that gets on the scent in a jiffy and leads you to the scene of the crime?”
→"A což policejního psa byste si nepřál?" otázal se Švejk, takovýho, kerej hned všechno vyslídí a přivede na stopu zločinu.

“I’d like a terrier,” said Bretschneider with composure, “a terrier that doesn’t bite.”
→ "Já bych chtěl špice," s klidnou umírněností řekl Bretschneider, "špice, který by nekousal."

“Do you want a terrier without teeth, then?” asked Schweik.
→"Přejete si tedy bezzubého špice?" otázal se Švejk, "vím o jednom.

“Perhaps I’d rather have a ratter,” announced Bretschneider with embarrassment. His knowledge of dogcraft was in its very infancy, and if he hadn’t received these particular instructions from the police headquarters, he’d never have bothered his head about dogs at all.
→"Tak raději ratlíčka, "rozpačitě ozval se Bretschneider, jehož kynologické schopnosti byly v samých začátcích, a kdyby byl nedostal ten rozkaz z policejního ředitelství, nikdy by se o psech byl ničeho nedověděl.

But his instructions were precise, clear and stringent.
→Ale rozkaz zněl přesně, jasně a tvrdě.

He was to make himself more closely acquainted with Schweik on the strength of his activities as a dog fancier, for which purpose he was authorized to select assistants and expend sums of money for the purchase of dogs.
→Seznámit se důvěrněji se Švejkem na podkladě jeho obchodu se psy, ku kterému účelu měl právo vybrat si pomocníky a disponovat obnosy na nákup psů.

“Ratters are of all different sizes,” said Schweik. “I know of two little ’uns and three big ’uns.
→"Ratlíčkové jsou větší a menší," řekl Švejk, vím o dvou menších a třech větších.

You could nurse the whole five of ’em on your lap.
→Všech pět se dá chovat na klíně.

I can strongly recommend them.”
→Mohu vám je co nejvřeleji odporučit."

“That might suit me,” announced Bretschneider, “and what would they cost?”
→"To by se mně zamlouvalo," prohlásil Bretschneider,"a co by stál jeden?"

“That depends on the size,” replied Schweik. “ It’s all a question of size.
→"To přijde na velikost," odpověděl Švejk, "to záleží na velikostí.

A ratter’s not like a calf. It’s the other way round with them. The smaller they are, the more they cost.”
→Ratlík není tele, u ratlíků je to právě naopak, čím menší, tím dražší."

“What 1 had in mind was some big ones to use as watch dogs,” replied Bretschneider, who was afraid he might encroach too far on his secret police funds.
→"Já reflektuji na větší, kteří by hlídali," odvětil Bretschneider, obávaje se, aby neztížil tajný fond státní policie.

“Right you are,” said Schweik. “I can sell you some big ’uns for fifty crowns each, and some bigger still for twenty-five crowns. Only there’s one thing we’ve forgotten.
→"Dobrá," řekl Švejk, "větší vám mohu prodat po padesáti korunách a ještě větší po pětačtyřiceti korunách, ale přitom jsme zapomněli na jednu věc.

Do you want puppies or older dogs, and then is it to be dogs or bitches?”
→Mají to být štěňata nebo starší psi, nebo psíci či feny?"

“It’s all the same to me,” replied Bretschneider, who found himself grappling with unknown problems. “You get them for me and I’ll come and fetch them from you at seven o’clock tomorrow evening. Will they be ready by then?”
→"Mně je to jedno," odpověděl Bretschneider, který měl tu co dělat s neznámými problémy, zaopatřte mně je a já si zítra v sedm hodin večer k vám pro ně přijdu. Budou?"

“Just you come along. I’ll have them without fail,” answered Schweik drily. “But under the circumstances I shall have to ask you for an advance of thirty crowns.”
→"Přijďte, budou," suše odvětil Švejk, ale v takovém případě jsem nucen požádat vás o zálohu třiceti korun."

“That’s all tight,” said Bretschneider, paying the money. “And now let’s have a drink on the strength of it. I’ll stand treat.”
→"Bezevšeho?" řekl Bretschneider, vypláceje peníze, "a teď si dáme každý čtvrtku vína na moje konto."

When they had each had four drinks, Schweik paid his reckoning and returned to Mrs. Müller, his old charwoman, who was extremely scared when she saw that the man who had let himself in with a key was Schweik.

“I didn’t think you’d be back for years and years,” she said with her usual frankness.

Then she went to make the bed, putting everything straight with unusual care. When she rejoined Schweik in the kitchen, she remarked with tears in her eyes:
→Pak šla stlát postel, neobyčejně pečlivě uváděla všechno do pořádku a vrátivši se k Švejkovi do kuchyně se zaslzením zrakem poznamenala:

“Those two puppies, sir, that we kept in the yard, they’ve died.
→"Ty dvě štěňata, milostpáne, co jsme měli na dvoře, chcíply.

And the St. Bernard dog ran away when the police were searching the place.”
→A ten bernardýn, ten nám utek, když tady dělali domovní prohlídku.?"

“I’m having a rough time with all these police officers, Mrs. Muller. I bet you won’t see many people coming here to buy dogs now,” sighed Schweik.
→"Já už mám s těmi úřady smůlu, paní Müllerová, též uvidíte, kolik jich sem přijde kupovat psy," povzdechl Švejk.

I do not know whether the gentleman who inspected the police records after the collapse of Austria could make anything of such items in the secret police funds as :
→Nevím, jestli ti pánové, kteří po převratu prohlíželi policejní archív, rozšifrovali položky tajného fondu státní policie, kde stálo:

B. 40 cr. F. 50 cr. M. 80 cr., etc., but they would be quite mistaken if they supposed that B, F and M are the initials of persons who for 40, 50 or 80 crowns betrayed the Czech nation to the Austrian eagle.
→B . . . 40 K, F . . . 50 K, L . . . 80 K atd., ale rozhodně se mýlili, že B, F, L jsou začáteční písmena nějakých pánů, kteří za 40, 50, 80 atd. korun prodávali český národ černožlutému orlu.

B. stands for St. Bernard, F. for fox terrier and M. for mastiff.
→B znamená bernardýn, F foxteriér a L značí leonbergra.

All these dogs were taken by Bretschneider from Schweik to the police headquarters.
→Tyto všechny psy přivedl Bretschneider od Švejka na policejní ředitelství.

They were hideous freaks which had nothing whatever in common with any of the pure breeds, as which Schweik foisted them off upon Bretschneider.
→Byly to ohyzdné obludy, které neměly toho nejmenšího společného s nějakou čistokrevnou rasou, za kterou je Švejk Bretschneidrovi vydával.

The St. Bernard was a cross between a mongrel poodle and a sort of dubious cur; the fox terrier had the ears of a dachshund, was the size of a mastiff and had bandy legs as if it had suffered from rickets.
→Bernardýn byla směs z nečistokrevného pudla a  nějakého pouličního čokla, foxteriér měl uši jezevčíka a  velikost řeznického psa se zakroucenýma nohama, jako by prodělal andělskou nemoc.

The mastiff had a shaggy head resembling fhe jowl of a collie and lopped tail ; it was no taller than a dachshund, and was shorn behind.
→Leonberger připomínal hlavou chlupatou tlamu stájového pinče, měl useknutý ohon, výšku jezevčíka a zadek holý jako proslulí psíci naháčkové američtí.

Then Detective Kalous went there to buy a dog and he returned with a cowed monstrosity resembling a spotted hyena, with the name of a Scottish sheep dog, and to the items of the secret fund was added : R. 90 cr.
→Pak tam šel koupit psa detektiv Kalous a vrátil se s vyjevenou potvorou, připomínající hyenu skvrnitou, s hřívou skotského ovčáka, a v položkách tajného fondu přibyla nová: D . . . 90 K.

This monstrosity was supposed to be a retriever.
→Ta potvora hrála roli dogy...

But not even Kalous managed to worm anything out of Schweik.
→Ale ani Kalousovi se nepodařilo vyzvědět něco od Švejka.

He fared the same as Bretschneider.
→Dařilo se mu tak jako Bretschneidrovi.

Schweik transferred the most skilful political conversation to the subject of how to cure distemper in puppies, and the only result produced by the most artfully contrived traps was that Schweik foisted off upon Bretschneider another incredibly cross-bred canine freak.
→I nejobratnějí politické rozhovory Švejk převedl na léčení psinky u štěňat a nejbystřejší záludné léčky končily tím, že si Bretschneider odváděl s sebou od Švejka opět novou nemyslitelně kříženou obludu.