Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chap. 05

12. 3. 2019

 

kapitola Schwejk auf dem Polizeikommissariat in der Salmgasse 
→Švejk na policejním komisařství v Salmově ulici

Auf die schönen sonnigen Tage im Irrenhaus folgten für Schwejk Stunden voller Nachstellungen. 
→Po krásných slunných dnech v blázinci přišly na Švejka hodinyplné pronásledování. 

Polizeiinspektor Braun arrangierte die Begegnungsszene mit Schwejk mit der Grausamkeit römischer Henkersknechte aus der Zeit des reizenden Kaisers Nero. 
→Policejní inspektor Braun aranžoval scénu setkání se Švejkem s krutostí římských pochopů doby roztomilého císaře Nerona. 

Hart, wie damals, als man sagte: »Werft diesen Lumpen, den Christen, vor die Löwen«, sagte Inspektor Braun: » 
→Tvrdé, jako tenkrát, když oni říkali: „Hoďte toho lumpa křesťana lvům, řekl inspektor Braun: „

Steckt ihn hinters ›Katr‹!« 
→Dejte ho za katr!

Kein Wort mehr und kein Wort weniger. 
→Ani o slovíčko více, ani méně. 

Nur die Augen des Herrn Polizeiinspektors Braun leuchteten dabei in einer sonderbaren perversen Wollust. 
→Jenom oči pana policejního inspektora Brauna zasvítily přitom zvláštní, perverzní rozkoší. Š Schwejk verneigte sich und sagte stolz: »Ich bin bereit, meine Herren. 
→Švejk se uklonil a řekl hrdě: „Jsem připraven, pánové. 

Ich denk, dass Katr dasselbe bedeutet wie Separation, und das is nicht das ärgste.« 
→Myslím, že katr znamená tolik co separace, a to není právě tak zlý. „ »Machen Sie sich hier nicht zu breit«, entgegnete der Polizist, worauf Schwejk sich vernehmen ließ: » 
→Moc se nám tady neroztahujou, odpověděl policejní stráník, nače se ŠŠvejk ozval: 

Ich bin ganz bescheiden und dankbar für alles, was Sie für mich tun.« 
→„Já jsem úplně skromnej a vděčnej za všechno, co pro mne uděláte.

In der Separation auf der Pritsche saß ein melancholischer Mann. 
→V separaci na pryčně seděl zadumaně jeden muž. 

Er saß apathisch da, und seinem Äußeren merkte man an, dass er beim Kreischen der Schlüssel in der Tür der Separationszelle nicht daran glaubte, dass sich für ihn die Tür zur Freiheit öffnen könnte. 
→Seděl apaticky a na jeho vzezření bylo vidět, že nevěřil tomu, když zaskřípal klíč ve dveřích separace, že se mu otvírají dveře na svobodu. „ »Kompliment, Euer Gnaden«, sagte Schwejk, während er sich zu ihm auf die Pritsche setzte, »wieviel Uhr kanns beiläufig sein?« 
→Má poklona, vašnosti, řekl ŠŠvejk, usedaje k němu na pryčnu, kolik asi může být hodin?

»Die Uhr ist nicht mein Herr«, entgegnete der melancholische Mann. 
→„Hodiny nejsou mými pány, odvětil zadumaný muž.

»Hier is es nicht so übel«, fuhr Schwejk im Gespräch fort, » die Pritsche ist aus gehobeltem Holz.« 
→„Zde to není špatný, navazoval dál ŠŠvejk rozmluv, „tahle pryčna je z hlazeného dříví:

Der ernste Mann antwortete nicht, stand auf und fing an, rasch in dem kleinen Raum zwischen Tür und Pritsche auf und ab zu gehen, als hätte er Eile, etwas zu retten. 
→Vážný mu neodpověděl, vstal a počal rychle chodit v  malém prostoru mezi dveřmi a pryčnou, jako kdyby spěchal, aby něco zachránil.

ŠSchwejk betrachtete inzwischen mit Interesse die auf die Wände gekritzelten Inschriften. 
→Švejk mezitím pozoroval se zájmem nápisy načmárané po stěnách. 

Da gab es eine Inschrift, in der ein unbekannter Arrestant einen Kampf mit der Polizei auf Leben und Tod gelobte. 
→Byl tu nápis, ve kterém neznámý vězeň slibuje nebi zápas na život i na smrt s policií. 

Der Text lautete: »Ihr werdet es euch auslöffeln. 
→Text zněl: „Vy si to vypijete. 

« Ein anderer Arrestant hatte geschrieben: » 
→Jiný vězeň napsal: 

Steigt mir am Buckel, Hornochsen. 
→„Vlezte mně na záda, kohouti. 

« Ein anderer Arrestant hatte geschrieben: » 
→Jiný opět prostě konstatoval fakt: „

Ich bin hier am 5. Juni 1913 gesessen, und man ist anständig mit mir verfahren. 
→Seděl jsem zde 5. června 1913 a bylo se mnou slušně zacházeno. 

Josef Maretschek, Kaufmann aus Wrschowitz. 
→Josef Mareček, obchodník z Vršovic. 

« Ferner gab es hier eine Inschrift, die durch ihre Tiefe erschütterte: » 
→A byl tu i nadpis otřásající svou hloubkou: „

Gnade, großer Gott –« und darunter: » 
→Milost, velký bože . . . a pod tím: 

„»Leckts mich am A. « Der Buchstabe »A« war jedoch durchgestrichen, und an der Seite stand mit großen Buchstaben »Rockschoß«. Polibte mně P. Písmena „P byla však přeškrtnuta a po straně napsáno velkými literami ŠOS. 

Daneben hatte irgendeine poetische Seele Verse geschrieben: 
→Vedle toho nějaká poetická duše napsala verše: 

„ »Ich sitz traurig an dem Bache, am Himmel zeigt sich schon der Mond, und blicke auf die dunklen Berge, wo mein teures Schätzchen wohnt.« 
→U potůčku zarmoucený sedím, slunko se za hory ukrývá, na pahorky ozářené hledím, tam, kde drahá milka přebývá.

Der Mann, der zwischen Tür und Pritsche auf und ab lief, als wollte er den Marathonlauf gewinnen, blieb stehen, setzte sich abgehetzt wieder auf seinen alten Platz, legte das Haupt in die Hände und brüllte plötzlich auf: 
→Muž, který běhal mezi dveřmi a pryčnou, jako by chtěl vyhrát maratónský běh, se zastavil a udýchán se posadil opět na své staré místo, složil hlavu do dlaní a náhle zařval: 

»Lassts mich heraus! 
→„Pusťte mne ven! „ Nein, sie lassen mich nicht frei«, redete er vor sich hin, »sie lassen mich nicht und nicht frei. 
→Ne, oni mne nepustí, mluvil pro sebe, „nepustí a nepustí. 

Ich bin schon seit sechs Uhr früh hier.« 
→Už jsem zde od rána od šesti hodin.

Er bekam einen Anfall von Mitteilsamkeit, richtete sich auf und fragte Schwejk: 
→Dostal záchvat sdílnosti, vztyčil se a otázal se ŠŠvejka: 

»Haben Sie nicht zufällig einen Riemen bei sich, damit ich Schluss mache?« 
→Nemáte náhodou u sebe řemen, abych s tím pokončil?

„»Damit kann ich Ihnen herzlich gern dienen«, antwortete Schwejk, während er seinen Riemen abknöpfte, »ich hab noch nie gesehen, wie sich Leute in der Separation auf einem Riemen aufhängen. 
→Tím vám mohu posloužit milerád, odpověděl ŠŠvejk odpínaje řemen, „já jsem ještě nikdy neviděl, jak se v separaci lidi věší na řemenu. 

Es is nur ärgerlich«, fuhr er fort, indem er umherblickte, »dass kein Haken hier is. 
→ Jenom to je mrzuté, pokračoval rozhlížej se kolem, „že tu není žádná skoba. 

Die Klinke am Fenster wird Sie nicht erhalten. 
→Klika na okně vás neudrží. 

Außer Sie hängen sich kniend an der Pritsche auf, wies der Mönch im Kloster in Emaus gemacht hat, der was sich wegen einer jungen Jüdin am Kruzifix aufgehängt hat. 
→Ledaže byste se pověsil vkleče u pryčny, jako to udělal ten mnich v klášteře v Emauzích, co se oběsil na krucifixu kvůli jedný mladý židovce.

Ich hab Selbstmörder sehr gern, also nur lustig ans Werk.« Der düstere Mann, dem Schwejk den Riemen zusteckte, schaute den Riemen an, schleuderte ihn in einen Winkel und begann zu weinen, wobei er die Tränen mit den schwarzen Händen verschmierte und folgende Schreie aus sich hervorstieß: 
→Já mám sebevrahy moc rád, tak jen s chutí do toho, Zachmuřený mu, kterému ŠŠvejk strčil řemen do ruky, podíval se na řemen, odhodil ho do kouta a dal se do pláče, rozmazávaje si slzy černýma rukama, přičemž vyrážel ze sebe skřeky: 

„»Ich habe Kinderchen, ich bin hier wegen Trunkenheit und unsittlichem Lebenswandel. Jesusmaria, meine arme Frau, was wird man mir im Amt sagen? 
→Já mám dětičky, já jsem tu pro opilství a nemravný život, jeříšmarjá, moje ubohá žena, co mně řeknou v úřadě? 

Ich habe Kinderchen, ich bin hier wegen Trunkenheit und unsittlichem Lebenswandel« usw. ohne Unterlass. 
→Já mám dětičky, já jsem tu pro opilství a nemravný život, a tak dále a donekonečna.

Zum Schluss beruhigte er sich doch ein bisschen, ging zur Tür und begann in sie zu stoßen und mit den Fäusten auf sie zu trommeln. 
→Nakonec se přece jen trochu uklidnil, šel ke dveřím a  počal do nich kopat a bušit na ně pěstí. 

Hinter der Tür ließen sich Schritte vernehmen, und eine Stimme ertönte: 
→Za dveřmi ozvaly se kroky a hlas: „ »Was wolln Sie?« 
→Co chcete? „ »Lassts mich heraus!« sagte er mit einer Stimme, als bliebe ihm keine Lebenshoffnung mehr. 
→Pusťte mne ven! řekl takovým hlasem, jako by mu nezbývalo už ničeho, aby žil. „ »Wohin?« ertönte es fragend von der andern Seite. 
→Kam? byla otázka z druhé strany.

»Ins Amt«, entgegnete der unglückliche Vater, Gatte, Beamte, Säufer und Lüstling. -„Do úřadu, odvětil nešťastný otec, manžel, úředník, piják a nemrava.

Ein Lachen, ein fürchterliches Lachen in der Stille des Korridors, und die Schritte entfernten sich wieder. 
→Ozval se smích, příšerný smích v tichu chodby, a kroky se opět vzdálily. „ »Mir scheint, der Polizist hasst Sie, dass er Sie so auslacht«, sagte Schwejk, während der hoffnungslose Mann sich wieder neben ihn setzte. 
→Jak se mně zdá, ten pán vás nenávidí, když se vám tak směje, řekl ŠŠvejk, zatímco beznadějný mu opět se posadil vedle něho. „ »So ein Polizist, wenn er Wut hat, kann vieles machen, und wenn er noch größere Wut kriegt, is alles imstand. 
→Takovej strážník, když má zlost, dovede učinit moc, a  když má ještě větší zlost, udělá všechno. 

Sitzen Sie nur ruhig, wenn Sie sich nicht aufhängen wolln, und warten Sie, wie die Dinge sich entwickeln. 
→Seďte jen klidně, když se nechcete oběsit, a čekejte, jak se věci vyvinou. 

Wenn Sie Beamter sind, verheiratet und Kinder ham, so is es schrecklich, das geb ich zu. 
→Jste-li úředník, ženat a máte-li dítky, je to, přiznávám, strašný. 

Sie sind wahrscheinlich überzeugt, dass man Sie aus dem Amt entlassen wird, wenn ich mich nicht irr.« 
→Vy jste asi přesvědčenej, že vás pustí z úřadu, jestli se nemejlím. „ »Das kann ich Ihnen nicht sagen«, seufzte der Mann, »weil ich mich selbst nicht mehr erinner, was ich aufgeführt hab, ich weiß nur, dass man mich irgendwo hinausgeworfen hat und dass ich wieder hineingehen wollt, um mir eine Zigarre anzuzünden. 
→To vám nemohu říct, vzdychl, „poněvadž sám se nepamatuji, co jsem vyváděl, já jenom vím, že mne odněkud vyhodili a že jsem se tam chtěl vrátit, abych si zapálil doutník. 

Aber erst hats so schön angefangen! 
→Ale napřed to pěkně začlo. 

Unser Abteilungsvorstand hat seinen Namenstag gefeiert und hat uns in eine Weinstube eingeladen, dann gings in die zweite, in die dritte, in die vierte, in die fünfte, in die sechste, in die siebente, in die achte, in die neunte.« 
→Přednosta našeho oddělení slavil jmeniny a pozval nás do jedné vinárny, pak se šlo do druhé, do třetí, do čtvrté, do páté, do šesté, do sedmé, do osmé, do deváté . . . „ »Soll ich Ihnen vielleicht zähln helfen?« fragte Schwejk. 
→Nepřejete si, abych vám pomohl počítat? otázal se ŠŠvejk.

„ »Ich kenn mich drin aus, ich war mal in einer Nacht in achtundzwanzig Lokalen. 
→Já se v tom vyznám, já byl jednou za noc v osmadvaceti místnostech.

Aber alle Achtung, nirgends hab ich mehr gehabt als höchstens drei Biere.« 
→Ale všechna čest, nikde jsem víc neměl ne nanejvýš tři piva:

„Zkrátka, pokračoval nešťastný podřízený přednosty, který slavil tak velikolepé své jmeniny, „když jsme přešli asi tucet těch různých pajzlíčků, zpozorovali jsme, že se nám přednosta ztratil, ačkoliv jsme si ho uvázali za pagát a vodili s sebou jako pejska. 
→»Kurz«, fuhr der unglückliche Untergebene des Vorstands fort, der seinen Namenstag so großartig gefeiert hatte, »als wir etwa in einem Dutzend solcher verschiedener Beiseln gewesen waren, bemerkten wir, dass uns der Vorstand verlorengegangen war, obwohl wir ihn an einem Spagat angebunden hatten und hinter uns führten wie ein Hunterl. 

So sind wir ihn wieder überallhin suchen gegangen, und zu guter Letzt haben wir uns einer dem anderen verloren, bis ich zum Schluss in einem Nachtcafé auf den Weinbergen, einem sehr anständigen Lokal, einen Likör direkt aus der Flasche getrunken hab. 
→Tak jsme ho šli opět všude hledat a nakonec jsme se ztratili jeden druhému, a nakonec jsem se ocitl v jedné z nočních kaváren na Vinohradech, velmi sluné místnosti, kde jsem pil nějaký likér přímo z láhve. 

Was ich dann gemacht hab, dran erinner ich mich nicht mehr, ich weiß nur, dass die beiden Herren Polizisten hier auf dem Kommissariat, wie man mich hergebracht hat, schon gemeldet hatten, dass ich betrunken war und mich unsittlich benommen hab. Außerdem soll ich eine Dame verprügelt 
→Co jsem potom dělal, na to se nepamatuji, jenom vím, že již zde na komisařství, když mne sem přivedli, hlásili oba páni stráníci raportem, že jsem se opil, choval nemravně, zbil jednu dámu, 

und mit dem Taschenmesser einen fremden Hut zerschnitten haben, den ich vom Kleiderrechen genommen haben soll. Dann soll ich die Damenkapelle vertrieben und den Oberkellner vor allen des Diebstahls einer Zwanzigkronennote beschuldigt haben. 
→rozřezal kapesním nožem cizí klobouk, který jsem sňal z věšáku, rozehnal dámskou kapelu, obvinil vrchního číšníka přede všemi z krádeže dvacetikoruny, 

Dann hab ich angeblich die Marmorplatte an dem Tisch, an dem ich gesessen bin, zerschlagen und einem unbekannten Herrn am Nebentisch absichtlich in den schwarzen Kaffee gespuckt. 
→přerazil mramorovou desku u stolu, kde jsem seděl, a plivl neznámému pánovi u vedlejího stolu zúmyslně do černé kávy. 

Mehr hab ich nicht gemacht, wenigstens kann ich mich nicht dran erinnern, dass ich noch was angestellt hätt. 
→Víc jsem neudělal, alespoň se nedovedu upamatovat, že bych byl ještě něco provedl. 

Und glauben Sie mir, ich bin so ein anständiger, intelligenter Mensch, der an nichts andres denkt als an seine Familie. 
→A věřte mně, že jsem takový pořádný, inteligentní člověk, který na nic jiného nemyslí než na svou rodinu. 

Was sagen Sie da dazu? Ich bin doch kein Exzedent! « 
→Co tomu všemu říkáte? Já přece nejsem žádný výtržník!

„»Hats Ihnen viel Arbeit gegeben, bevor Sie die Marmorplatte zerbrochen ham?« fragte Schwejk mit Interesse statt einer Antwort, »oder ham Sie sie mit einem Schlag zerdroschen?« 
→Dalo vám to mnoho práce, než jste přerazil tu mramorovou desku, otázal se se zájmem ŠŠvejk místo odpovědi, „nebo jste ji přerazil naráz?

»Mit einem Schlag«, antwortete der intelligente Herr. „
→Naráz, odvětil inteligentní pán. „ »Dann sind Sie verloren«, sagte Schwejk melancholisch. »Man wird Ihnen beweisen, dass Sie sich durch fleißiges Training drauf vorbereitet ham. 
→Pak jste ztracenej, zádumčivě řekl ŠŠvejk. „Dokážou vám, že jste se na to připravoval pilným cvičením. 

Und der Kaffee von diesem fremden Herrn, in den Sie gespuckt ham, war Rum drin oder nicht?« 
→A ta káva toho cizího pána, do které jste plivl, byla bez rumu nebo s rumem?

Und ohne eine Antwort abzuwarten, legte er dar: 
→A nečekaje na odpověď, vyjasňoval: „ »Wenn Rum drin war, so wirds ärger sein, weil der teurer is. 
→Jestli byla s rumem, tak to bude horší, poněvadž je dražší.

Bei Gericht wird alles berechnet und summiert, damits zumindest auf ein Verbrechen herauskommt.« 
→U soudu se všechno počítá, dává dohromady, aby to vylezlo nejmíň na zločin.

»Bei Gericht …«, flüsterte der gewissenhafte Familienvater kleinlaut, ließ den Kopf hängen und verfiel in den unangenehmen Zustand, in dem Gewissensbisse an einem fressen. 
→„U soudu . . ., malomyslně zašeptal svědomitý otec rodiny, a svěsiv hlavu, upadl v nepříjemný stav, kdy člověka žerou výčitky svědomí.

 

Někteří spisovatelé užívají výrazu „hryžou výčitky svědomí. Nepovažuji ten výraz úplně přiléhajícím. i tygr člověka žere, a nehryže.

»Und weiß man zu Haus«, fragte Schwejk, »dass Sie eingesperrt sind, oder wird mans erst erfahren, bis es in der Zeitung stehn wird?« 
→„A vědí doma, otázal se ŠŠvejk, ž„e jste zavřenej, nebo počkají, až to bude v novinách? „ »Sie glauben, dass es in der Zeitung stehen wird?« fragte das Opfer des Namenstages seines Vorgesetzten naiv. 
→Vy myslíte, že to bude v novinách? naivně otázala se oběť jmenin svého představeného. „ »Das is mehr als gewiss«, lautete die unverblümte Antwort, denn Schwejk hatte nicht die Gewohnheit, etwas vor einem anderen zu verbergen. 
→Je to víc ne jistý, zněla přímá odpověď, nebo ŠŠvejk neměl nikdy ve zvyku skrývat něco před druhým. 

»Der Bericht über Sie wird allen Zeitungslesern sogar sehr gefalln. „
→Tohle o vás se bude všem čtenářům novin náramně líbit. 

Já taky čtu rád tu rubriku o těch vopilejch a jejich výtržnostech. 
→Ich les auch gern die Rubrik von den Besoffenen und ihren Ausschreitungen. 

Neulich beim ›Kelch‹ hat ein Gast nichts andres angestellt, als dass er sich selbst mit seinem Glas den Kopf zerschlagen hat. 
→Nedávno u Kalicha nevyvedl jeden host nic jinýho, než že sám sobě rozbil sklenicí hlavu. 

Er hats in die Höh geworfen und sich druntergestellt. 
→Vyhodil ji do vejšky a postavil se pod ni. 

Man hat ihn weggeschafft, und früh ham wirs schon zu lesen bekommen. 
→Odvezli ho, a ráno už jsme to četli. 

Oder ich hab im ›Bendlovka‹ einmal einem Funebrak einen Watschen heruntergehaut, und er hat sie mir zurückgegeben. 
→Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu funebrákovi facku a on mně ji vrátil. 

Damit wir uns versöhnen, hat man uns beide einsperrn müssen, und gleich wars im Mittagsblatt. 
→Abychom se smířili, museli nás oba zatknout, a hned to bylo v odpoledníčku. 

Oder wie ein gewisser Herr Rat im Kaffeehaus ›Zum Leichnam‹ zwei Tassen zerbrochen hat, glauben Sie, man hat ihn geschont? 
→Nebo když v kavárně U mrtvoly rozbil ten pan rada dva tácky, myslíte, že ho šetřili? 

Er war auch gleich am nächsten Tag in der Zeitung. 
→Byl taky na druhej den hned v novinách. 

Sie können höchstens aus dem Gefängnis eine Berichtigung in die Zeitung schicken, dass der Bericht, was über Sie veröffentlicht worden is, nicht Sie betrifft und dass Sie mit dem Herrn dieses Namens weder verwandt noch identisch sind, und nach Haus einen Brief, dass sie Ihnen Ihre Berichtigung ausschneiden und aufheben solln, damit Sie sichs lesen können, bis Sie sich die Strafe abgesessen ham.« 
→Vy můžete jedině z vězení poslat do novin opravu, že zpráva, která byla o vás uveřejněná, se vás netýká a že s  pánem toho jména nejste ani příbuznej, ani společnej, a domů psaní, aby vám tu vaši opravu vystřihli a, schovali, abyste si to mohl přečíst, a??? si vodsedíte trest. 

»Is Ihnen nicht kalt?« 
→ Není vám zima? 

fragte Schwejk voll Teilnahme, als er bemerkte, dass der intelligente Herr mit den Zähnen klapperte. 
→otázal se ŠŠvejk pln účasti, když zpozoroval, že inteligentní pán se klepe. 

»Wir ham heuer einen kalten Sommer.« 
→„Máme letos nějak moc studenej konec léta:

»Ich bin unmöglich«, schluchzte der Kollege Schwejks, » aus ists mit meinem Avancement.« 
→„Já jsem nemožný, zalkal společník ŠŠvejkův, „já mám po postupu.

»Das stimmt«, bekräftigte Schwejk entgegenkommend. 
→„To máte, ochotně přisvědčoval ŠŠvejk. 

»Wenn man Sie, bis Sie die Strafe abgesessen ham, nicht ins Amt zurücknimmt, weiß ich nicht, ob Sie bald einen andern Posten finden wern, weil ein jeder, sogar wenn Sie beim Schinder dienen wollten, von Ihnen ein Leumundszeugnis verlangen wird. 
→„Jestli vás, až si trest odsedíte, nepřijmou nazpátek do úřadu, nevím, jestli tak brzo najdete druhý místo, poněvadž každej, i kdybyste chtěl sloužit u pohodnýho, žádá od vás vysvědčení zachovalosti. 

Ja, so ein Augenblick der Lust, wie Sie sich ihn vergönnt ham, zahlt sich nicht aus. 
→Ba, taková chvilka rozkoše, kterou jste si popřál, se nevyplácí. 

Und hat Ihre Frau mit Ihren Kindern von was zu leben, während der Zeit, wo Sie sitzen wern? 
→A má být vaše paní i s vašimi dětmi od čeho živa po tu dobu, co budete sedět?

Oder wird sie betteln gehn und die Kinder verschiedene Laster lernen müssen?« 
→Nebo bude muset chodit žebrat a učit dítky různým neřestem?

Ein Schluchzen ertönte: 
→Ozval se vzlykot: „ »Meine armen Kinder, mein armes Weib!« 
→Mé ubohé dítky, má ubohá žena!

Der gewissenlose Büßer stand auf und begann von seinen Kindern zu sprechen: 
→Nesvědomitý kajícník vstal a rozhovořil se o svých dítkách.

Er hatte ihrer fünf, der Älteste war zwölf Jahre alt und war bei den Skauts. 
→Má jich pět, nejstaršímu je dvanáct let a je u těch skautů. 

Er trank bloß Wasser und hätte seinem Vater, der so was zum erstenmal in seinem Leben angestellt hatte, zum Beispiel dienen sollen. 
→Pije jen vodu a měl by být příkladem svému otci, který tohle provedl prvně ve svém životě.

»Bei den Skauts?« rief Schwejk, » 
→„U skautů? zvolal ŠŠvejk. „

von den Skauts hör ich gern. 
→O těch skautech rád slyším. 

Einmal in Mydlowar bei Zliw, Bezirk Hluboká, Bezirkshauptmannschaft Budweis, grad wie wir Einundneunziger dort eine Übung gehabt ham, ham die Bauern aus der Umgebung im Gemeindewald eine Treibjagd auf die Skauts gemacht, die sich ihnen dort eingenistet hatten. 
→Jednou v Mydlovarech u Zlivi, okres Hluboká, okresní hejtmanství České Budějovice, právě když jsme tam měli jednadevadesátí cvičení, udělali si sedláci z okolí hon na skauty v obecním lese, kteří se jim tam rozplemenili. 

Drei ham sie gefangen. Der kleinste von ihnen hat gekreischt, geheult und gejammert, wie sie ihn angebunden ham, dass wir abgehärtete Soldaten es nicht mit anschaun konnten und lieber zur Seite gegangen sind. 
→Chytli tři. Ten nejmenší z nich, když ho svazovali, kvílel, pištěl a naříkal, že my, otužilí vojáci, jsme se na to nemohli dívat a raději jsme odešli stranou. 

Und wie sie sie so gebunden ham, ham diese drei Skauts acht Bauern gebissen. 
→Při tom svazování ti tři skauti pokousali osm sedláků. 

Beim Foltern vorm Bürgermeister ham sie dann unterm Staberl gestanden, dass es keine einzige Wiese in der Umgebung gegeben hat, die sie nicht zerwälzt ham, wie sie an der Sonne gelegen sind, dann ham sie gestanden, dass der Strich Korn bei Ražitz, grad vor der Ernte, durch einen bloßen Zufall abgebrannt ist, wie sie sich im Korn auf dem Rost ein Reh gebraten ham, an das sie im Gemeindewald mit Messern herangeschlichen sind. 
→Potom na trápení u starosty, pod rákoskou, doznali, že není ani jedna louka v okolí, kterou by nebyli zváleli, když se vyhřívali na slunci, dále že ten lán žita nastojatě, právě před žněmi, u Ražic, vyhořel čirou náhodou, když si v žitě pekli na rožni srnku, ku které se přikradli s noži v obecním lese. 

In ihrem Versteck, im Wald, hat man über einen halben Meterzentner abgenagte Knochen von Geflügel und Wild gefunden, eine ungeheure Menge Kirschkerne, eine Masse Griebsche [Kerngehäuse] von unreifen Äpfeln und andre gute Dinge.« 
→V jejich doupěti v lese našli přes půl metráku vohlodanejch kostí drůbeže i lesní zvěře, ohromný mnoství pecek z třešní, spoustu vohryzků z nezralejch jablek a jinejch dobrejch věcí:

Der bedauernswerte Vater eines Skauts war aber nicht zu beruhigen. 
→Ubohý otec skauta nebyl však k upokojení. „ »Was hab ich da gemacht?« wehklagte er, »mein Ruf ist ruiniert.« 
→Co jsem to udělal? bědoval, „já mám zničenou pověst. „ »Das stimmt«, sagte Schwejk mit der ihm angeborenen Aufrichtigkeit, »nach dem, was geschehn is, muss Ihr Ruf fürs ganze Leben ruiniert sein, weil, bis man es in der Zeitung lesen wird, wern Ihre Bekannten noch was zugeben. 
→To máte, řekl ŠŠvejk s upřímností jemu vrozenou, „po tom, co se stalo, musíte mít zničenou pověst na celý život, poněvadž až to budou číst v novinách, ještě vaši známí k tomu něco přidají.

Das macht man immer so, aber machen Sie sich nichts draus. 
→To se tak vždy dělá, ale z toho si nic nedělejte. 

Menschen, die einen ruinierten und verdorbenen Ruf ham, gibts in der Welt wenigstens zehnmal soviel wie die mit einem guten Ruf. 
→Lidí, kteří mají zničenou a zkaženou pověstí, je ve světě aspoň desetkrát tolik než těch s čistou pověstí. 

Das is bloß eine ganz unbedeutende Kleinigkeit.« 
→To je pouhá a pranepatrná maličkost.

Auf dem Gang wurden schwere Tritte laut, der Schlüssel rasselte im Schloss, die Tür wurde weit geöffnet, und ein Polizist rief Schwejks Namen. 
→Na chodbě se ozvaly pádné kroky, klíč zarachotil v  zámku, otevřely se dveře a policejní strážník vyvolal ŠŠvejkovo jméno. „ »Entschuldigen Sie«, sagte Schwejk ritterlich, »ich bin hier erst seit zwölf Uhr mittag, aber dieser Herr is schon seit sechs Uhr früh hier. 
→Odpusťte, řekl rytířsky ŠŠvejk, „já jsem tu teprve od dvanáctí hodin v poledne, ale tenhle pán je tu už od šesti hodin ráno. 

Ich habs nicht so eilig.« 
→Já tak nespěchám.

Anstelle einer Antwort wurde Schwejk von der starken Hand des Schutzmannes auf den Gang gezogen, der ihn schweigend über die Treppe in den ersten Stock hinaufführte. 
→Místo odpovědi vytáhla ŠŠvejka na chodbu silná ruka policejního strážníka a mlčky ho vyvedla po schodech do prvního poschodí.

Im zweiten Zimmer saß am Tisch der Polizeikommissär, ein dicker Herr von gutmütigem Äußeren, der zu Schwejk sagte: 
→V druhém pokoji seděl u stolu policejní komisař, tlustý pán bodrého vzezření, který řekl k ŠŠvejkovi: „ »Also Sie sind der Schwejk? 
→Tak vy jste tedy ten ŠŠvejk? 

Und wie sind Sie hergekommen?« 
→A jak jste se sem dostal? „ »Auf die einfachste Art«, entgegnete Schwejk, 
→Prachobyčejným způsobem, odpověděl ŠŠvejk; 

„»ich bin in Begleitung eines Polizisten gekommen, weil ich mir nicht hab gefalln lassen wolln, dass man mich ausm Irrenhaus ohne Mittagmahl herauswirft. 
→přišel jsem sem v průvodu jednoho pana strážníka, poněvadž jsem si nechtěl dát líbit, aby mne z blázince vyhazovali bez oběda. 

Das kommt mir so vor, wie wenn man mich für ein Straßenmädl halten möcht.« 
→To je, jako kdyby mne považovali za nějakou odkopnutou holku z ulice: „ »Wissen Sie was, Schwejk«, sagte der Herr Kommissär freundlich, »wozu solln wir uns hier in der Salmgasse mit Ihnen ärgern? 
→Víte co, ŠŠvejku, řekl vlídně pan komisař, „nač se zde, na Salmovce, máme s vámi zlobit? 

Ist es nicht besser, wenn wir Sie auf die Polizeidirektion schicken?« 
→Nebude lepší, když vás pošleme na policejní ředitelství? „ »Sie sind, wie man zu sagen pflegt, Herr der Situation«, meinte Schwejk zufrieden, »jetzt gegen Abend auf die Polizeidirektion gehn, is ein ganz angenehmer kleiner Spaziergang.« 
→Vy jste, jak se říká, pravil ŠŠvejk spokojeně, „pánem situace; projít se na policejní ředitelství teď k večeru je docela příjemná malá procházka, „ »Das freut mich, dass wir uns geeinigt haben«, sagte der Polizeikommissär lustig, »ist es nicht besser, wenn wir uns verständigen, Schwejk?« 
→To jsem rád, že jsme se shodli, pravil vesele policejní komisař, není lepší, když se domluvíme? žŽe je to pravda, Š Švejku? „ »Ich berat mich auch mit jedem sehr gern«, erwiderte Schwejk, »glauben Sie mir, Herr Kommissär, ich wer Ihnen nie Ihre Güte vergessen.« 
→Já se také s každým náramně rád radím, odvětil ŠŠvejk, „já vám, věřte mně, pane komisaři, nikdy nezapomenu na vaši dobrotu.

Mit einer ehrerbietigen Verbeugung ging er mit dem Polizisten hinunter zur Wachstube, und eine Viertelstunde später konnte man an der Ecke der Gerstengasse und des Karlsplatzes Schwejk in Begleitung eines zweiten Polizisten sehen, der unter der Achsel ein umfangreiches Buch mit der deutschen Aufschrift »Arrestantenbuch« trug. 
→Ukloniv se uctivě, odcházel s policejním strážníkem dolů na strážnici a za čtvrt hodiny bylo již vidět na rohu Ječné ulice a Karlova náměstí ŠŠvejka v průvodu druhého policejního strážníka, který měl pod paždí objemnou knihu s  německým nápisem Arrestantenbuch.

An der Ecke der Brenntegasse stießen Schwejk und sein Begleiter auf eine Menschenmenge, die sich um ein Plakat drängte. 
→Na rohu Spálené ulice setkal se ŠŠvejk se svým průvodčím s tlupou lidí, kteří se tlačili kolem vyvěšeného plakátu. „ »Das ist das Manifest Seiner Majestät des Kaisers über die Kriegserklärung«, sagte der Schutzmann zu Schwejk. 
→To je manifest císaře pána o vypovězení války, řekl policejní stráník k ŠŠvejkovi. „ »Ich habs vorausgesagt«, sagte Schwejk, »aber im Irrenhaus wissen sie noch nichts davon, obzwar sies aus erster Hand haben sollten.« 
→Já to předpovídal, řekl ŠŠvejk, „ale v blázinci o tom ještě nic nevědí, ačkoliv by to měli mít z první ruky. „ »Wie meinen Sie das?« fragte der Schutzmann Schwejk. 
→Jak to myslíte? otázal se policejní strážník ŠŠvejka. „ »Weil dort viele Herren Offiziere eingesperrt sind«, erklärte Schwejk, und als sie auf eine neue Gruppe stießen, die sich vor dem Manifest drängte, schrie er laut: 
→Poněvadž je tam zavřenejch mnoho pánů důstojníků, vysvětlil Švejk, a když přišli k nové tlupě tlačící se před manifestem, ŠŠvejk vykřikl:

»Heil Kaiser Franz Josef! Diesen Krieg gewinnen wir!« 
→„Císaři Frantikovi Josefovi nazdar! Tuhle vojnu vyhrajme.

Jemand aus der begeisterten Menge drückte ihm den Hut über die Ohren, und so trat der brave Soldat Schwejk, von einer Menschenmenge umringt, wiederum in das Tor der Polizeidirektion. 
→Někdo z nadšeného davu narazil mu klobouk přes uši a  tak za sběhu lidu dobrý voják ŠŠvejk vkročil opětně do vrat policejního ředitelství. „ »Wir gewinnen den Krieg ganz bestimmt, ich wiederhols nochmals, meine Herren!«, mit diesen Worten verabschiedete sich Schwejk von der Menge, die ihn begleitete. 
→Tuhle vojnu vyhrajem docela určité, opakuji to ještě jednou, pánové! s těmi slovy rozloučil se ŠŠvejk s davem, který ho vyprovázel.

Und irgendwo in weiten Fernen der Geschichte senkte sich auf Europa die Wahrheit herab, dass das Morgen die Pläne der Gegenwart zunichte machen werde. 
→A kdesi v dálných dálavách historie snášela se k  Evropě pravda, že zítřek rozboří i plány přítomnosti.

Schwejk kehrt nach Durchbrechung des Zauberkreises wieder nach Hause zurück 
→Švejk opět doma, proraziv začarovaný kruh

Durch das Gebäude der Polizeidirektion wehte der Geist einer fremden Autorität, die das Maß der Begeisterung für den Krieg feststellte. 
→Budovou policejního ředitelství vanul duch cizí autority, která zjišťovala, jak dalece je obyvatelstvo nadšeno pro válku. 

Bis auf einzelne, die ihre Zugehörigkeit zu einer Nation, deren Söhne für völlig fremde Interessen verbluten sollten, nicht leugneten, stellte die Polizeidirektion die schönste Gruppe bürokratischer Raubtiere dar, deren ganzes Sinnen und Trachten sich auf Kerker und Galgen konzentriert, um die Existenz der gekrümmten Paragraphen zu wahren. 
→Kromě několika výjimek, lidí, kteří nezapřeli, že jsou synové národa, který má vykrvácet za zájmy jemu úplně cizí, policejní ředitelství představovalo nejkrásnějí skupinu byrokratických dravců, kteří měli smysl jedině pro žalář a šibenici, aby uhájili existenci zakroucených paragrafů.

Dabei behandelten sie ihre Opfer mit giftiger Freundlichkeit und erwogen vorher bedächtig jedes Wort. 
→Přitom nakládali se svými obětmi s jízlivou vlídností, uvažujíce předem každé slovo. „ »Es tut mir sehr leid«, sagte eines dieser schwarzgelbgestreiften Raubtiere, als man ihm Schwejk vorführte, »dass Sie wieder in unsere Hände gefallen sind. 
→Je mně velmi líto, řekl jeden z těch dravců černožlutě žíhaných, když k němu přivedli ŠŠvejka, že vy jste opět padl v naše ruce. 

Wir haben geglaubt, dass Sie sich bessern werden, aber wir haben uns getäuscht.« 
→Mysleli jsme, že se polepšíte, ale zklamali jsme se. Š Schwejk nickte stumm mit dem Kopf und gebärdete sich so unschuldig, dass das schwarzgelbe Raubtier ihn fragend anblickte und mit Nachdruck sagte: 
→Švejk němě přitakal hlavou a tvářil se tak nevinně, že černožlutý dravec pohlédl tázavě na něho a zdůraznil: „ »Machen Sie nicht so ein blödes Gesicht.« 
→Netvařte se tak pitomě.

Er ging jedoch sofort zu einem liebenswürdigen Ton über und fuhr fort: 
→Přešel však ihned do laskavého tónu a pokračoval: „ »Für uns ist es gewiss sehr unangenehm, Sie in Haft zu halten, und ich kann Ihnen versichern, dass meiner Meinung nach Ihre Schuld nicht so groß ist, denn bei Ihrer geringen Intelligenz besteht kein Zweifel, dass Sie verleitet worden sind. 
→Pro nás je jisté velmi nemilé držet vás ve vazbě a mohu vás ujistit, že podle mého mínění vaše vina není tak veliká, neboť při vaší malé inteligenci není pochyby, že jste byl sveden. 

Sagen Sie mir, Herr Schwejk, wer verleitet Sie eigentlich dazu, solche Dummheiten zu machen?« 
→Řekněte mně, pane ŠŠvejku, kdo vlastně vás svádí, abyste vyváděl takové hlouposti? Š Schwejk hustete und sagte: 
→Švejk zakašlal a ozval se: „ »Ich weiß, bitte, von keinen Dummheiten.« 
→Já prosím o žádných hloupostech nevím.

„»Und ist das keine Dummheit, Herr Schwejk«, hieß es in gekünstelt väterlichem Ton, »wenn Sie, nach Angabe des Polizisten, der Sie hergebracht hat, vor einem an der Straßenecke affichierten [öfftl. ausgehängt] Kriegsmanifest einen Menschenauflauf hervorrufen und das Volk mit Ausrufen aufwiegeln, wie: ›Heil Kaiser Franz Josef, diesen Krieg gewinnen wir!‹« 
→A to není hloupost, pane ŠŠvejku, řekl umělý otcovský tón, „když vy, podle udání policejního strážníka, který vás sem přivedl, způsobil jste sběh lidu před manifestem o válce nalepeným na nároží a když jste pobuřoval lid výkřiky ,Nazdar císaři Frantikovi Josefovi. Tahle vojna je vyhrána!?

»Ich konnt nicht untätig bleiben«, erklärte Schwejk, seine guten Augen auf das Antlitz des Inquisitors heftend, »ich war so aufgeregt, wie ich gesehn hab, dass alle das Kriegsmanifest lesen und keine Freude zeigen. 
→Já nemoh zahálet, prohlásil ŠŠvejk, upíraje své dobré oči v zrak inkvizitora, „já jsem se rozčílil, když jsem viděl, že všichni čtou ten manifest o vojně a nevyjeví žádnou radost. Ž

Keine Hochrufe, kein Hurra, überhaupt nichts, Herr Rat. 
→Žádný volání slávy, žádný hurrá, vůbec nic, pane rado.

So wie wenns sie überhaupt nichts angehn möcht. 
→Tak jako kdyby se jich to vůbec netýkalo. 

Und da hab ich alter Soldat von den Einundneunzigern nicht mehr länger zuschaun können und hab diese Sätze ausgerufen, und ich denk, wenn Sie an meiner Stelle gewesen wären, dass Sie es gradso gemacht hätten wie ich. 
→A tu já, starý voják od jednadevadesátýho regimentu, nemoh jsem se na to dívat, a tak jsem vykřikl ty věty, a  já si myslím, že kdybyste vy byl na mým místě, že byste to udělal zrovna jako já. 

Wenn schon Krieg is, müssen wir ihn gewinnen, und man muss dem Kaiser Heil rufen, das wird mir keiner ausreden!« 
→Když je válka, musí se vyhrát a musí se volat sláva císaři pánu, to mně nikdo nevymluví.

Überwunden und zerknirscht ertrug das schwarzgelbe Raubtier nicht den Blick des unschuldigen Schäfchens Schwejk; es senkte die Augen auf die Gerichtsakten und sagte: 
→Překonán a zkrušen nesnesl černožlutý dravec zrak nevinného beránka ŠŠvejka, sklopil jej na úřední akta a řekl: „ »Ich anerkenne vollkommen Ihre Begeisterung, aber Sie hätten sie unter andern Umständen bekunden müssen. 
→Přiznávám plně vaše nadšení, ale kdyby se bylo projevilo za jiných okolností.

Sie wissen selbst gut, dass ein Polizist Sie geführt hat, so dass so eine patriotische Kundgebung auf die Bevölkerung eher ironisch als ernsthaft wirken konnte und musste.« 
→Víte však sám dobře, že vás vedl policejní strážník, také takový vlastenecký projev mohl a musel účinkovat na obecenstvo spíše ironicky než vážně. „ »Wenn jemanden ein Polizist führt«, entgegnete Schwejk, »is das ein schwerer Moment im Menschenleben. 
→Jestli vede někoho policejní strážník, odpověděl ŠŠvejk, „je to těžký moment v životě lidským. 

Aber wenn man nicht mal in so schweren Momenten vergisst, was sich zu tun gebührt, wenn Krieg is, so denk ich, dann is man kein schlechter Mensch.« 
→Ale jestli člověk ani v takovej těžkej moment nezapomíná, co se patří dělat, když je vojna, myslím, že takovej člověk není tak špatnej.

Das schwarzgelbe Raubtier knurrte und schaute Schwejk noch einmal in die Augen. 
→Černožlutý dravec zavrčel a podíval se ještě jednou Š Švejkovi do očí. Š Schwejk antwortete mit der unschuldigen, weichen, bescheidenen und sanften Wärme seines Blickes. 
→Švejk odpověděl nevinným, měkkým, skromným a něžným teplem svého zraku.

Eine Zeitlang blickten einander die beiden unverwandt an. 
→Chvíli dívali se ti dva upřené na sebe. „ »Hol Sie der Teufel, Schwejk«, sagte schließlich der Amtsbart, »wenn Sie noch einmal herkommen, werde ich Sie überhaupt nicht mehr ausfragen, und Sie werden direkt ins Militärgericht auf den Hradschin [Burganlage in Prag] wandern. 
→Vem vás čert,. ŠŠvejku, řekla nakonec úřední brada, „jestli se sem ještě jednou dostanete, tak se vás vůbec nebudu na nic ptát a poputujete přímo k vojenskému soudu na Hradčany. 

Haben Sie verstanden?« 
→Rozuměl jste?

Und eh er sichs versah, schritt Schwejk auf ihn zu, küsste ihm die Hand und sagte: 
→A nežli se nadál, ŠŠvejk přikročil k němu, políbil mu ruku a řekl: „ »Vergelts Gott tausendmal. Wenn Sie mal ein Hunterl brauchen sollten, wenden Sie sich gefälligst an mich. 
→Zaplať vám pánbůh za všechno, kdybyste potřeboval někdy nějakého čistokrevného pejska, račte se obrátit na mne.

Ich hab ein Geschäft mit Hunden.« 
→Já mám obchod se psy.

Und so befand sich Schwejk wieder in Freiheit und auf dem Weg zu seinem Heim. 
→A tak se ocitl ŠŠvejk opět na svobodě a na cestě k domovu.

Seine Erwägung, ob er sich zuerst beim »Kelch« aufhalten sollte, endete damit, dass er jene Türe öffnete, durch die er vor einiger Zeit in Begleitung des Detektivs Bretschneider geschritten war. 
→Jeho uvažováni, má-li se stavit napřed ještě u Kalichu, skončilo tím, že otevřel ty dveře, odkud vyšel před časem v průvodu detektiva Bretschneidra.

Im Ausschank herrschte Grabesstille. 
→Ve výčepu panovalo hrobové ticho. 

Es saßen dort einige Gäste, unter ihnen der Küster von der Apollinarkirche. 
→Sedělo tam několik hostů, mezi nimi kostelník od Svatého Apolináře. 

Sie sahen bekümmert aus. 
→Tvářili se zachmuřeně.

Hinter dem Schanktisch saß die Wirtin Palivec und blickte stumpf auf die Bierhähne. 
→Za výčepním pultem seděla hostinská Palivcová a tupě se dívala na pivní pípy. „ »Also da bin ich schon wieder«, sagte Schwejk lustig, »geben Sie mir ein Glas Bier. 
→Tak už jsem se vrátil, řekl ŠŠvejk vesele, „dejte mně sklenici piva. 

Wo hamr denn den Herrn Palivec, is er auch schon zu Haus?« 
→Kdepak máme pana Palivce, je u také doma?

Statt einer Antwort begann die Palivec zu weinen. Sie stöhnte, und indem sie ihr Unglück in eine eigentümliche Betonung jedes Wortes zusammenfasste, hub sie an: 
→Místo odpovědi dala se Palivcová do pláče, a  soustřeďujíc své neštěstí ve zvláštním přízvuku na každém slově, zasténala: „ »Sie – ham – ihm – zehn – Jahre – aufgebrummt – vor – einer Woche …« 
→Dali - mu - deset - let - před - tejdnem. „ »No also«, sagte Schwejk, »da hat er also schon sieben Tage hinter sich.« 
→Nu vida, řekl ŠŠvejk, „tak už má sedm dní za sebou.

„»Er war so vorsichtig«, weinte die Palivec, »er hats selbst immer von sich behauptet.« 
→On byl takovej opatrnej, plakala Palivcová, „sám to také vždycky o sobě tvrdil.

Die Gäste im Ausschank schwiegen hartnäckig, als gehe hier der Geist des Palivec um und mahne sie zu noch größerer Vorsicht. 
→Hosté ve výčepu tvrdošíjně mlčeli, jako by tu bloudil duch Palivcův a nabádal je ještě k větší opatrnosti.

»Vorsicht is die Mutter der Weisheit«, sagte Schwejk, während er sich an den Tisch zu einem Glas Bier setzte, in dessen Schaum sich kleine Löcher befanden, die durch die herabtropfenden Tränen der Frau Palivec entstanden waren, als sie Schwejk das Bier auf den Tisch getragen hatte, »heutzutage sind die Zeiten so, dass sie einen zur Vorsicht zwingen.« 
→Opatrnost matkou moudrostí, řekl ŠŠvejk, usedaje ke stolu za sklenici piva, ve které v pěně byly malé otvory, jak na pěnu kapaly slzy paní Palivcové, když nesla ŠŠvejkovi pivo na stůl, dnešní doba je taková, že vona nutí člověka k  opatrnosti. „ »Gestern hamr zwei Begräbnisse gehabt«, lenkte der Küster von der Apollinarkirche das Gespräch auf ein anderes Geleise. 
→Včera jsme měli dva pohřby, zaváděl řeč na jiné pole kostelník od Svatého Apolináře. „ »Da is wohl jemand gestorben«, sagte ein anderer Gast, worauf ein dritter hinzufügte: 
→To patrně někdo umřel, řekl druhý host, načež třetí dodal: „ »Warens Begräbnisse erster Klasse?« 
→Byly ty pohřby s katafalkem? „ »Ich möcht gern wissen«, sagte Schwejk, »wie jetzt im Krieg die Militärbegräbnisse sein wern.« 
→Rád bych věděl, řekl ŠŠvejk, „jaký budou ve válce též ty vojenský pohřby.

Die Gäste erhoben sich, zahlten und gingen still davon. 
→Hosté se zvedli, zaplatili a tiše odešli. 

ŠSchwejk blieb allein mit Frau Palivec. 
→Švejk osaměl s paní Palivcovou.

„»Das hab ich mir nicht gedacht«, sagte er, »dass sie einen unschuldigen Menschen zu zehn Jahren verurteilen wern. 
→To jsem si nepomyslil, řekl, „aby odsuzovali nevinnýho člověka na deset let. Ž

Dass sie einen unschuldigen Menschen zu fünf Jahren verurteilt ham, das hab ich schon gehört, aber zehn, das is bissl viel.« 
→že jednoho nevinnýho člověka odsoudili na pět let, to jsem už slyšel, ale na deset, to je trochu moc.

»Wenn mein Alter gestanden hat!« weinte die Palivec. »Wie er das hier von den Fliegen gesagt hat und von dem Bild, so hat ers auch auf der Direktion und bei Gericht wiederholt. „
→Když on se můj přiznal, plakala Palivcová, „jak to tady říkal o těch mouchách a o tom obraze, tak to opakoval i na direkci, i u soudu. 

Ich war bei der Hauptverhandlung als Zeugin, aber was hab ich bezeugen können, wenn sie mir gesagt ham, dass ich in einem verwandtschaftlichen Verhältnis zu meinem Mann steh und dass ich mich der Zeugenschaft entschlagen kann. 
→Já byla na tom přelíčení jako svědek, ale co jsem mohla svědčit, když mně řekli, že jsem v příbuzenském poměru k svému muži a že se mohu vzdát svědectví. 

Ich hab mich so erschreckt über dieses verwandtschaftliche Verhältnis, damit draus vielleicht nicht was wird, so hab ich mich der Zeugenschaft entschlagen, und der arme Kerl hat mich so angeschaut, mein Leben lang wer ich seine Augen nicht vergessen. 
→Já jsem se tak lekla toho příbuzenského poměru, aby snad ještě z toho něco nebylo, tak jsem se vzdala svědectví a on chudák stará se tak na mne podíval, do smrti na ty jeho oči nezapomenu. 

Und dann, nach dem Urteil, wie man ihn abgeführt hat, hat er auf dem Gang geschrien, so blöd war er davon: 
→A potom, po rozsudku, když ho odváděli, vykřik jim tam na chodbě, jak byl z toho celej pitomej:

›Es lebe der Freie Gedanke! ‹« 
→,Ať žije Volná myšlenka!` „ »Und Herr Bretschneider geht nicht mehr her? « fragte Schwejk. 
→A pan Bretschneider už sem nechodí? otázal se ŠŠvejk. „ »Er war paarmal hier«, erwiderte die Wirtin, »hat ein oder zwei Biere getrunken, hat mich gefragt, wer hergeht und hat zugehört, wie die Gäste vom Fußball reden. 
→Byl tady několikrát, odpověděla paní hostinská, „vypil jedno nebo dvě piva, ptal se mne, kdo sem chodí, a  poslouchal, jak si hosti vypravují o fotbalu. 

Immer, wenn sie ihn sehn, reden sie nur vom Fußball. 
→Oni si vždycky, když ho vidí, vypravují jen o fotbalu. 

Und mit ihm hats gezuckt, als ob er jede Weile hätt toben und sich winden wolln. 
→A on sebou cukal, jako kdyby každou chvilku chtěl běsnit a svíjet se. 

Während dieser ganzen Zeit is ihm nur ein einziger Tapezierer aus der Quergasse aufn Leim gegangen.« 
→Za tu celou dobu dostal na lep jen jednoho čalouníka z Příčné ulice. „ »Es is Übungssache«, bemerkte Schwejk, »war der Tapezierer ein dummer Mensch?« 
→Je to věc výcviku, poznamenal ŠŠvejk, „byl ten čalouník hloupej člověk? „ »Ungefähr wie mein Mann«, antwortete sie unter Tränen, »er hat ihn gefragt, ob er auf die Serben schießen möcht. 
→Asi jako můj muž, odpověděla s pláčem, „ptal se ho, jestli by střílel proti Srbům. 

Und da hat er ihm gesagt, dass er nicht schießen kann, dass er einmal bei einer Schießbude war und dort die Krone durchschossen hat. 
→A on mu řek, že neumí střílet, že byl jednou na střelnici a prostřílel tam korunu. 

Dann hamr alle gehört, dass der Herr Bretschneider gesagt hat, wie er sein Notizbuch herausgezogen hat: 
→Pak jsme všichni slyšeli, že pan Bretschneider řekl, vytahuje si zápisník: 

›Da schau her, wieder ein neuer hübscher Hochverrat!‹, und dann is er mit dem Tapezierer aus der Quergasse fortgegangen, und der is nicht mehr zurückgekommen.« 
→,I hleďme, zase nová pěkná velezrada!`, a odešel s tím čalouníkem z Příčné ulice, který se již nevrátil.

»Ja, ja, es wern ihrer viele nicht mehr zurückkommen«, sagte Schwejk, »geben Sie mir einen Rum.« „
→Ono se jich nevrátí víc, pravil ŠŠvejk, „dejte mně rum.

Schwejk ließ sich gerade zum zweitenmal Rum einschenken, als der Geheimpolizist Bretschneider die Wirtsstube betrat. 
→Právě si ŠŠvejk dával nalít rum podruhé, když do výčepu přišel civilní strážník Bretschneider. 

Er warf einen hastigen Blick in den Ausschank und in das leere Lokal, setzte sich zu Schwejk, bestellte ein Bier und wartete, was Schwejk sagen würde. 
→Vrhnuv zběžný pohled do výčepu i prázdného lokálu, přisedl k ŠŠvejkovi a poručiv si pivo čekal, co řekne Švejk.

Schwejk nahm eine Zeitung vom Ständer und bemerkte, während er die rückwärtige Inseratenseite betrachtete: 


→Švejk sňal z věšáku nějaké noviny a prohlížeje zadní stranu inzerátů ozval se:

„»Na also, dieser Tschimpera in Straschkow Nummer 5, Post Ratschinewes, verkauft seine Wirtschaft mit dreizehn Strich eigenen Feldern, Schule und Bahn im Ort.« 
→Tak vida, tenhle Čimpera v Straškově číslo 5, pošta Račiněves, prodá hospodářství s třinácti korci vlastních polí, škola a dráha na místě.

Bretschneider trommelte nervös mit den Fingern, drehte sich zu Schwejk herum und sagte: 
→Bretschneider nervózně zabubnoval prsty a obraceje se k Švejkovi řekl: „

»Das wundert mich aber, dass Sie diese Wirtschaft interessiert, Herr Schwejk.« 
→To se divím, proč vás to hospodářství zajímá, pane Švejku. „

»Ach, das sind Sie«, sagte Schwejk, indem er ihm die Hand reichte, »ich hab Sie nicht gleich erkannt, ich hab ein sehr schlechtes Gedächtnis. 
→Ach, to jste vy, pravil ŠŠvejk, podávaje mu ruku, „já vás hned nemoh poznat, já mám velmi slabou paměť. 

Zum letztenmal hamr uns, wenn ich mich nicht irr, in der Aufnahmskanzlei der Polizeidirektion gesehen. 
→Posledně jsme se rozešli, jestli se nemejlím, v přijímací kanceláři policejního ředitelství. 

Was machen Sie denn seit der Zeit, kommen Sie oft her?« 
→Copak děláte od té doby, chodíte sem často? „

»Ich bin heut Ihretwegen gekommen«, sagte Bretschneider, »mir wurde auf der Polizeidirektion mitgeteilt, dass Sie Hunde verkaufen. 
→Já jsem dnes přišel kvůli vám, řekl Bretschneider, „bylo mně sděleno na policejním ředitelství, že prodáváte psy. 

Ich brauche einen Rattler oder Spitz oder etwas Ähnliches.« 
→Potřeboval bych pěkného ratlíčka, nebo špice, nebo něco podobného. „

»Das kann ich Ihnen alles verschaffen«, antwortete Schwejk, »wünschen Sie ein reinrassiges Tier oder so einen Straßenköter?« 
→To vám všechno mohu opatřit, odvětil Švejk, „přejete si čistokrevný zvíře nebo nějaké z ulice? „

»Ich glaube«, entgegnete Bretschneider, »dass ich mich für ein reinrassiges Tier entscheiden werde.« 
→Myslím, odpověděl Bretschneider, „že se rozhodnu pro čistokrevné zvíře.

„»Und wie wärs mit einem Polizeihund?« fragte Schwejk, »so einen, was gleich alles ausschnüffelt und auf die Spur des Verbrechens führt? 
→A což policejního psa byste si nepřál? otázal se Švejk, „takovýho, kerej hned všechno vyslídí a přivede na stopu zločinu.

Ein Fleischer in Wrschowitz hat einen, und er zieht ihm das Wagerl. Dieser Hund hat, wie man sagt, seinen Beruf verfehlt.« 
→Má ho jeden řezník ve Vršovicích a on mu tahá vozejk, ten pes se, jak se říká, minul se svým povoláním.

„ »Ich möcht einen Spitz«, sagte Bretschneider mit ruhiger Hartnäckigkeit, »einen Spitz, der nicht beißt.« 
→Já bych chtěl špice, s klidnou umírněností řekl Bretschneider, špice, který by nekousal. „

»Wünschen Sie also einen zahnlosen Spitz?« fragte Schwejk, »ich weiß von einem. 
→Přejete si tedy bezzubého špice? otázal se ŠŠvejk, „vím o jednom. 

Ein Wirt in Dejwitz hat einen.« 
→Má ho jeden hostinský v Dejvicích. „

»Also lieber einen Rattler«, ließ sich Bretschneider verlegen vernehmen, dessen kynologische Kenntnisse sich erst im Anfangsstadium befanden und der, wenn er nicht den Befehl dazu von der Polizeidirektion erhalten hätte, nie etwas über Hunde erfahren haben würde. 
→Tak raději ratlíčka, rozpačitě ozval se Bretschneider, jeho kynologické schopnosti byly v samých začátcích, a kdyby byl nedostal ten rozkaz z policejního ředitelství, nikdy by se o psech byl ničeho nedověděl.

Aber der Befehl lautete deutlich, klar und hart. 
→Ale rozkaz zněl přesně, jasně a tvrdě. 

Er sollte mit Schwejk auf Grund seines Hundegeschäftes näher bekannt werden und erhielt zu diesem Zweck das Recht, sich Gehilfen auszusuchen und über Beträge zum Ankauf von Hunden zu disponieren. 
→Seznámit se důvěrněji se Švejkem na podkladě jeho obchodu se psy, ku kterému účelu měl právo vybrat si pomocníky a disponovat obnosy na nákup psů.

»Rattler gibts größere und kleinere«, sagte Schwejk, »ich weiß von zwei kleinern und drei größern. 
→„Ratlíčkové jsou větší a menší, řekl ŠŠvejk, „vím o dvou menších a třech větších. 

Alle fünf kann man aufn Schoß nehmen. 
→Všech pět se dá chovat na klíně. 

Ich kann Ihnen sie aufs wärmste empfehlen.« 
→Mohu vám je co nejvřeleji odporučit. „

»Das wär was für mich«, erklärte Bretschneider, »und was kostet einer?« 
→To by se mně zamlouvalo, prohlásil Bretschneider, „a co by stál jeden?

»Das kommt auf die Größe an«, antwortete Schwejk, » das hängt nur von der Größe ab. 
→„To přijde na velikost, odpověděl ŠŠvejk, „to záleží na velikostí.

Ein Rattler is kein Kalb, bei Rattlern is es grad umgekehrt, je kleiner, desto teurer.« 
→Ratlík není tele, u ratlíků je to právě naopak, čím menší, tím dražší.

»Ich reflektiere auf einen größern, der hüten kann «, entgegnete Bretschneider, der fürchtete, den Geheimfonds der Staatspolizei zu sehr zu belasten.„ 
→Já reflektuji na větší, kteří by hlídali, odvětil Bretschneider, obávaje se, aby neztížil tajný fond státní policie.

„ »Gut«, sagte Schwejk, »größere kann ich Ihnen zu fünfundzwanzig Kronen verkaufen, und noch größere zu fünfundvierzig, aber dabei hamr auf was vergessen. 
→Dobrá, řekl Švejk, „větší vám mohu prodat po padesáti korunách a ještě větší po pětačtyřiceti korunách, ale přitom jsme zapomněli na jednu věc. 

Solln es junge Hunde sein oder ältere Hunde, und dann Hunde oder Hündinnen?« 
→Mají to být štěňata nebo starší psi, nebo psíci či feny?

»Das is mir egal«, antwortete Bretschneider, der hier unbekannten Problemen gegenüberstand, »verschaffen Sie mir einen, und ich hole mir ihn morgen um sieben Uhr abend bei Ihnen. Abgemacht?« 
→„Mně je to jedno, odpověděl Bretschneider, který měl tu co dělat s neznámými problémy, „zaopatřte mně je a já si zítra v sedm hodin večer k vám pro ně přijdu. Budou? 

»Abgemacht, kommen Sie«, antwortete Schwejk trocken, »aber in diesem Fall bin ich gezwungen, Sie um eine Anzahlung von dreißig Kronen zu bitten.« 
→Přijďte, budou, suše odvětil Švejk, „ale v takovém případě jsem nucen požádat vás o zálohu třiceti korun.

„Als sie ausgetrunken hatten, bestellte Schwejk ein Viertel auf sein Konto, 
→Bezevšeho, řekl Bretschneider, vypláceje peníze, „a teď si dáme každý čtvrtku vína na moje konto.

dann wieder Bretschneider, wobei er Schwejk aufforderte, sich nicht vor ihm zu fürchten, er sei heute nicht im Dienst, und man könne mit ihm daher über Politik sprechen. 
→Když vypili, dal Švejk čtvrtku vína na svůj účet, potom Bretschneider, vyzývaje Švejka, aby se ho nebál, že dnes není ve službě a že se může mluvit dnes s ním o  politice.

 Schwejk erklärte, er spreche niemals im Wirtshaus über Politik, die ganze Politik sei ein Geschäft für kleine Kinder. 
→Švejk prohlásil, že on nikdy o politice v hospodě nemluví, že celá politika je pro malé děti. 

Bretschneider hatte dagegen revolutionäre Anschauungen; er erklärte, dass jeder schwache Staat zum Untergang verurteilt sei und fragte Schwejk nach seiner Ansicht darüber. 
→Bretschneider byl naproti tomu revolučnějších názorů a říkal, že každý slabý stát je předurčen k zániku, a ptal se Švejka, jaký je jeho názor v této věci.

 Schwejk erklärte, dass er mit dem Staat nie zu tun gehabt habe, aber einmal habe er ein schwaches Bernhardinerjunges in Pflege genommen und mit Kommisszwieback gefüttert, und es sei auch richtig krepiert. 
→Švejk prohlásil, že neměl se státem co dělat, ale že jednou měl na ošetřování slabé štěně bernardýna, které krmil vojenskými suchary, a že také chcíplo.

Als sie jeder das sechste Viertel getrunken hatten, erklärte Bretschneider, er sei Anarchist und fragte Schwejk, in welche Organisation er sich einschreiben lassen solle. 
→Když měli každý pátou čtvrtku, prohlásil se Bretschneider za anarchistu a ptal se ŠŠvejka, do které organizace se má dát zapsat.

Schwejk sagte, dass ein Anarchist einmal einen Leonberger für hundert Kronen von ihm gekauft habe und ihm die letzte Rate schuldig geblieben sei. 
→Švejk řekl, že si jednou jeden anarchista koupil od něho leonbergra za sto korun a že mu zůstal poslední splátku dlužen.

Beim siebenten Viertel sprach Bretschneider von der Revolution und gegen die Mobilisierung, worauf Schwejk sich zu ihm neigte und ihm ins Ohr flüsterte: 
→Při šesté čtvrtce mluvil Bretschneider o revoluci a proti mobilizaci, načež ŠŠvejk naklonil se k němu a pošeptal mu do ucha: „'

»Grad is ein Gast ins Lokal gekommen, dass er Sie also nicht hört, sonst möchten Sie draus Unannehmlichkeiten haben … Sie sehn doch, dass die Wirtin weint.« 
→Právě přišel do lokálu nějakej host, tak ať vás neslyší, nebo byste mohl mít z toho nepříjemnosti...Vidíte, že hostinská už pláče.

Frau Palivec weinte tatsächlich auf ihrem Stuhl hinter dem Schanktisch. 
→Paní Palivcová opravdu plakala na své židli za výčepním pultem. „

»Warum weinen Sie, Frau Wirtin?« fragte Bretschneider, »in drei Monaten gewinnen wir den Krieg, dann gibts Amnestie, Ihr Mann kommt zurück, und wir trinken uns bei Ihnen einen Rausch an.« 
→Proč pláčete, paní hostinská? otázal se Bretschneider, „za tři měsíce vyhrajeme vojnu, bude amnestie, váš pán se vrátí a pak si dáme u vás do trumpety. 

»Oder glauben Sie nicht, dass wir gewinnen?« wandte er sich an Schwejk. - Nebo nemyslíte, že to vyhrajeme? obrátil se k  Švejkovi. „

»Wozu das immerfort wiederkaun«, sagte Schwejk, » gewinnen muss mans, basta, jetzt muss ich aber schon nach Haus gehn.« 
→Nač to pořád přežvykovat, řekl Švejk, „vyhrát se to musí, a basta, teď ale už musím jít domů. 

ŠSchwejk bezahlte die Zeche und kehrte zu seiner alten Bedienerin, Frau Müller, zurück, die sehr erschrak, als sie sah, dass der Mann, der die Wohnungstür mit einem Schlüssel öffnete, Schwejk war. 
→Švejk zaplatil útratu a vrátil se ku své staré posluhovačce paní Müllerové, která se velice lekla, když viděla, že muž, který si otvírá klíčem dveře do bytu, je Švejk. „

»Ich hab gedacht, gnä’ Herr, dass Sie erst in paar Jahren zurückkommen wern«, sagte sie mit der gewohnten Aufrichtigkeit, »ich hab mir derweil aus Mitleid einen Portier aus einem Nachtcafé auf Quartier genommen, weil bei uns dreimal Hausdurchsuchung war und sie gesagt ham, wie sie nichts ham finden können, dass Sie verloren sind, weil sie raffiniert sind.« 
→Já myslela, milostpane, že se vrátějí a za kolik roků, řekla s obvyklou upřímností, „já jsem si zatím vzala z lítosti na byt jednoho portýra z noční kavárny, poněvadž u nás byla třikrát domovní prohlídka, a když nic nemohli najít, tak říkali, že jste ztracenej, poněvadž jste rafinovanej.

Schwejk überzeugte sich sofort, dass der unbekannte Fremde sich recht bequem eingerichtet hatte. 
→Švejk se ihned přesvědčil, že neznámý cizinec zařídil se úplně pohodlně. 

Er schlief in Schwejks Bett und war sogar so edelmütig, dass er sich mit dem halben Bett begnügte und auf der andern Hälfte irgendein langhaariges Geschöpf einquartiert hatte, das aus Dankbarkeit im Schlaf die Arme um seinen Hals geschlungen hielt, während Herren- und Damengarderobestücke kunterbunt ums Bett herumlagen. 
→Spal v jeho posteli a byl dokonce tak šlechetný, že se spokojil s polovicí postele a na druhou polovici umístil nějaké dlouhovlasé stvoření, které z vděčnosti spalo, a obejme ho kolem krku, zatímco části pánské i dámské garderoby válely se smíchány kolem postele. 

Aus dem Chaos war ersichtlich, dass der Nachtcaféportier mit seiner Dame in fröhlicher Laune heimgekehrt war. 
→Z toho chaosu bylo vidět, že se portýr z noční kavárny vrátil se svou dámou ve veselé náladě.

„ »Herr«, sagte Schwejk, den Eindringling rüttelnd, »dass Sie das Mittagmahl nicht verpassen! 
→Pane, řekl ŠŠvejk, třesa vetřelcem, „abyste nezmeškal k obědu.

Es möchte mich sehr verdrießen, wenn Sie von mir sagen möchten, dass ich Sie herausgeworfen hab, wie Sie schon nirgends was zum Mittagmahl bekommen ham.« 
→Mě by velice mrzelo, kdybyste o mně říkal, že jsem vás vyhodil, když už nikde jste nemoh dostat něco k obědu,

Der Portier war sehr verschlafen, und es dauerte lange, bevor er begriff, dass der Eigentümer des Bettes zurückgekehrt war und Ansprüche darauf erhob. 
→Portýr z noční kavárny byl velice rozespalý, a dlouho to trvalo, než pochopil, že se majitel postele vrátil domů a že si dělá nárok na ni.

Nach der Gewohnheit aller Nachtcaféportiers erklärte auch dieser Herr, er werde jeden, der ihn wecken wolle, durchprügeln, worauf er weiterzuschlafen versuchte. 
→Po zvyku všech portýrů z nočních kaváren i tento pán se vyjádřil, že každého ztluče, kdo ho bude budit, a pokusil se spát dál.

ŠSchwejk klaubte einstweilen die verschiedenen Garderobestücke zusammen, brachte sie dem Portier zum Bett und sagte, während er ihn energisch rüttelte: 
→Švejk sebral mezitím části jeho garderoby, přinesl mu je k posteli, a zatřepav jím energicky, řekl: „

»Wenn Sie sich nicht anziehen, wer ichs probieren, Sie so, wie Sie sind, auf die Gasse zu werfen. Es is ein großer Vorteil für Sie, wenn Sie angezogen von hier herausfliegen.« 
→Jestli se neobléknete, tak vás zkusím vyhodit tak, jak jste, na ulici. Pro vás bude velkou výhodou, když vyletíte odtud oblečenej. „

»Ich hab bis acht Uhr abend schlafen wolln«, ließ sich der Portier verschüchtert vernehmen, während er sich die Hosen anzog, »ich zahl dieser Frau pro Tag zwei Kronen fürs Bett und kann mir Fräuleins ausn Kaffeehaus herführen. 
→Já jsem chtěl spát do osmi večer, zaraženě ozval se portýr, navlékaje si kalhoty, „já platím denně z postele dvě koruny té paní a můžu si sem vodit slečny z kavárny. 

Marie, steh auf!« 
→Mařeno, vstávej! 

Als er sich den Kragen anzog und die Krawatte umband, war er bereits so weit zu sich gekommen, dass er Schwejk versichern konnte, das Nachtcafé »Mimosa« sei wirklich eines der anständigsten Nachtlokale, in das nur Damen Zutritt hätten, deren Polizeibüchel vollständig in Ordnung sei, und lud Schwejk herzlich zu einem Besuch ein. 
→Kdy si bral límeček a skládal kravatu, vzpamatoval se již do té míry, že mohl ujistit ŠŠvejka, že noční kavárna Mimóza jest opravdu jedna z nejslušnějích nočních místností, kam mají přístup jedině dámy, které mají policejní knížku v úplném pořádku, a zval Švejka srdečně, aby přišel na návštěvu.

Seine Gefährtin hingegen war mit Schwejk keineswegs zufrieden und bediente sich einiger recht feiner Ausdrücke, deren feinster lautete: »Klachl, hundsgemeiner!« 
→Naproti tomu jeho společnice nebyla nijak spokojena se ŠŠvejkem a použila několika velice slušných výrazů, z nichž nejslušnější byl „Ty kluku velekněžská!

Nachdem die Eindringlinge gegangen waren, wollte Schwejk mit Frau Müller abrechnen. Er fand aber keine Spur von ihr vor, außer einem Stückchen Papier, auf das mit Bleistift die unregelmäßigen Schriftzüge Frau Müllers geschmiert waren. Sie enthielten ihre Gedanken hinsichtlich des unglücklichen Vorfalls mit Schwejks an den Nachtcaféportier verborgtem Bett: 
→Po odchodu vetřelců šel ŠŠvejk udělat pořádek s paní Müllerovou, ale nenašel po ní žádné jiné stopy kromě kousku papíru, na kterém tužkou byl načmárán rozházený rukopis paní Müllerové, která neobyčejně lehce vyjádřila své myšlenky týkající se nešťastné příhody s propůjčováním ŠŠvejkovy postele portýru z noční kavárny: „

»Verzeihn Sie, gnä’ Herr, dass ich Sie nie mehr sehn wer, weil ich aus dem Fenster spring.« 
→Odpustějí, milostpane, že jich víckrát neuvidím, poněvadž skočím z okna.

»Sie lügt«, sagte Schwejk und wartete. 
→„Lže, řekl ŠŠvejk a čekal.

In einer halben Stunde kam die unglückliche Frau Müller in die Küche geschlichen. Ihrem verstörten Gesichtsausdruck merkte man an, dass sie von Schwejk Worte des Trostes erwartete. 
→Za půl hodiny vplížila se do kuchyně nešťastná paní Müllerová a bylo na její zdrceném výrazu tváře vidět, že čeká od ŠŠvejka slova útěchy.

»Wenn Sie aus dem Fenster springen wolln«, sagte Schwejk, »gehn Sie ins Zimmer, das Fenster hab ich aufgemacht. 
→„Jestli chcete skákat z okna, řekl ŠŠvejk, „jděte do pokoje, okno jsem otevřel. 

Aus dem Küchenfenster zu springen möcht ich Ihnen nicht raten, weil Sie in den Garten auf die Rosen fallen könnten und die Sträucher zerdrücken möchten und sie bezahlen müssten. 
→Skákat z kuchyňského okna bych vám neradil, poněvadž spadnete do zahrádky na růže a pomačkala byste keře a musela byste to platit. 

Aus dem Zimmerfenster fliegen Sie schön aufs Trottoir, und wenn Sie Glück ham, brechen Sie sich das Genick. 
→Z pokojského okna sletíte krásně na chodník, a kdy budete mít štěstí, zlomíte si vaz. 

Wenn Sie Pech ham, brechen Sie sich bloß alle Rippen, Hände und Füße und wern noch das Spital zahlen müssen.« 
→Jestli budete mít smůlu, tak si přelámete jedině všechny žebra, ruce a nohy a budete muset platit nemocnici.

Frau Müller brach in Tränen aus, ging leise ins Zimmer und schloss das Fenster, und als sie zurückkehrte, sagte sie: 
→Paní Müllerová se dala do pláče, potichu odešla do pokoje, zavřela okno, a když se vrátila, řekla: 

»Es zieht nämlich, und das wär nicht gut für den gnä’ Herr sein Rheumatismus.« Dann machte sie das Bett zurecht, brachte wieder alles ungewöhnlich sorgfältig in Ordnung, und als sie zu Schwejk in die Küche trat, bemerkte sie tränenden Auges: „
→Vono to táhne a nebylo by to dobrý na milostpánův revmatismus, Pak šla stlát postel, neobyčejně pečlivě uváděla všechno do pořádku a vrátiv se k ŠŠvejkovi do kuchyně se zaslzením zrakem poznamenala: 

»Die zwei jungen Hunde, gnä’ Herr, was wir am Hof gehabt ham, sind krepiert. „
→Ty dvě štěňata, milostpane, co jsme měli na dvoře, chcíply. 

Und der Bernhardiner is uns weggelaufen, wie sie hier die Hausdurchsuchung vorgenommen ham.« 
→A ten bernardýn, ten nám utekl, když tady dělali domovní prohlídku.

„»Jesusmariandjosef«, schrie Schwejk, »der kann in eine hübsche Schlamastik kommen, der wird jetzt sicher von der Polizei gesucht werden.« 
→A prokristapána, vykřikl ŠŠvejk, „ten se může dostat do pěkný bryndy, toho též jisté bude hledat policie. „

»Er hat einen Polizeikommissär gebissen, wie er ihn bei der Durchsuchung unterm Bett herausgezogen hat «, fuhr Frau Müller fort, »nämlich zerst hat einer von den Herrn gesagt, dass dort jemand unterm Bett is, so ham sie den Bernhardiner im Namen des Gesetzes aufgefordert, er soll herauskriechen, und wie er nicht wollt, ham sie ihn herausgezogen. 
→On kousl jednoho pana policejního komisaře, když ho při prohlídce vytáhl zpod postele, pokračovala paní Müllerová, „napřed totiž jeden z těch pánů řek, že tam někdo je pod postelí, tak vyzvali toho bernardýna jménem zákona, aby vylezl ven, a když nechtěl, tak ho vytáhli. 

Und er wollt sie beißen, dann is er aus der Tür geflogen und nicht mehr zurückgekommen. 
→A on je chtěl spolknout, pak vyrazil ze dveří a víc se nevrátil. 

Mit mir ham sie auch ein Verhör angestellt, wer zu uns kommt, ob wir nicht Geld ausm Ausland kriegen, und dann ham sie Anspielungen gemacht, dass ich dumm bin, weil ich gesagt hab, dass das Geld ausm Ausland nur selten kommt, 
→Se mnou také dělali výslech, kdo k nám chodí, jestli nedostáváme nějaké peníze z ciziny, a potom dělali narážky, že jsem hloupá, když jsem jim řekla, že peníze z  ciziny chodějí jen zřídka, 

zuletzt von dem Herrn Direktor aus Brünn, die Anzahlung von sechzig Kronen auf die Angorakatze, die Sie in der ›Národni Politika‹ inseriert ham und statt der Sie ihm in der Dattelkiste das blinde Foxterrierjunge geschickt ham. 
→posledně od toho pana řídícího z Brna ta záloha šedesát korun na angorskou kočku, kterou jste inzeroval v Národní politice a místo který jste mu poslal v bedničce od datlí to slepé štěňátko foxteriéra. 

Dann ham sie mit mir sehr freundlich gesprochen und ham mir den Portier aus dem Nachtcafé empfohlen, damit ich mich nicht allein in der Wohnung fürcht, den nämlichen, was Sie herausgeworfen ham.« 
→Potom se mnou mluvili velice vlídně a odporučili mně sem toho portýra z noční kavárny, abych se sama v bytě nebála, toho samýho, kterýho vyhodili... „

»Ich hab halt schon mal ein Pech mit diesen Behörden, Frau Müller, Sie wern sehn, wie viele Leute jetzt zu mir Hunde kaufen kommen wern«, seufzte Schwejk. 
→Já už mám s těmi úřady smůlu, paní Müllerová, tež uvidíte, kolik jich sem přijde kupovat psy, povzdechl Švejk.

Ich weiß nicht, ob die Herren, die nach dem Umsturz das Polizeiarchiv prüften, die Posten des Geheimfonds der Staatspolizei entziffern konnten, die lauteten: 
→Nevím, jestli ti pánové, kteří po převratu prohlíželi policejní archív, rozšifrovali položky tajného fondu státní policie, kde stálo:

B – 40 K, F – 50 K, L – 80 K usw., aber sie haben sich entschieden geirrt, wenn sie dachten, dass B, F, L die Anfangsbuchstaben von Männern waren, die für 40, 50, 80 usw. Kronen die tschechische Nation an den schwarzgelben Adler verkauften. 
→B . . . 40 K, F . . . 50 K, L . . . 80 K atd., ale rozhodně se mýlili, že B, F, L jsou začáteční písmena nějakých pánů, kteří za 40, 50, 80 atd. korun prodávali český národ černožlutému orlu.

»B« bedeutet Bernhardiner, »F« Foxterrier, »L« heißt Leonberger. 
→B znamená bernardýn, F foxteriér a L značí leonbergra. 

Alle diese Hunde brachte Bretschneider von Schwejk zur Polizeidirektion. 
→Tyto všechny psy přivedl Bretschneider od ŠŠvejka na policejní ředitelství.

Es waren abscheuliche Scheusäler, die nicht das Geringste mit jener reinen Rasse zu tun hatten, für die sie Schwejk Bretschneider gegenüber ausgab. 
→Byly to ohyzdné obludy, které neměly toho nejmenšího společného s nějakou čistokrevnou rasou, za kterou je ŠŠvejk Bretschneidrovi vydával.

Der Bernhardiner war eine Kreuzung aus einem nicht reinrassigen Pudel und einem Straßenköter, der Foxterrier hatte die Ohren eines Dachshundes, die Größe eines Fleischerhundes und krumme Beine, als hätte er die englische Krankheit durchgemacht. 
→Bernardýn byla směs z nečistokrevného pudla a  nějakého pouličního čokla, foxteriér měl uši jezevčíka a  velikost řeznického psa se zakroucenýma nohama, jako by prodělal andělskou nemoc.

Der Leonberger erinnerte mit dem Kopf an das haarige Maul eines Stallpinschers, hatte einen abgehackten Schweif, die Höhe eines Dachshundes und einen kahlen Hintern wie die berühmten nackten amerikanischen Hündchen. 
→Leonberger připomínal hlavou chlupatou tlamu stájového pinče, měl useknutý ohon, výšku jezevčíka a zadek holý jako proslulí psíci naháčkové američtí.

Einmal kam Detektiv Kalous, um einen Hund zu kaufen, und kehrte mit einem verstörten Biest zurück, das an eine gefleckte Hyäne mit der Mähne eines schottischen Schäferhundes gemahnte; und unter den Posten des Geheimfonds erschien ein neues: D – 90 K. 
→Pak tam šel koupit psa detektiv Kalous a vrátil se s  vyjevenou potvorou, připomínající hyenu skvrnitou, s  hřívou škotského ovčáka, a v položkách tajného fondu přibyla nová: D . . . 90 K.

Das Ungetüm spielte die Rolle einer Dogge … 
→Ta potvora hrála roli dogy...

Aber auch Kalous gelang es nicht, etwas aus Schwejk herauszubekommen. 
→Ale ani Kalousovi se nepodařilo vyzvědět něco od ŠŠvejka.

Es erging ihm so wie Bretschneider. 
→Dařilo se mu tak jako Bretschneidrovi. 

Selbst die geschicktesten politischen Gespräche leitete Schwejk auf die Behandlung der Hundeseuche bei jungen Hunden über, und das Ergebnis der scharfsinnigst erdachten Fälle endete damit, dass Bretschneider von Schwejk abermals ein neues, unerhört gekreuztes Scheusal nach Hause brachte. 
→I nejobratnějí politické rozhovory ŠŠvejk převedl na léčení psinky u štěňat a nejbystřejší záludné léčky končily tím, že si Bretschneider odváděl s sebou od ŠŠvejka opět novou nemyslitelně kříženou obludu.

Und das war das Ende des berühmten Detektivs Bretschneider. 
→A to byl konec slavného detektiva Bretschneidra. 

Als er in seiner Wohnung bereits sieben solcher Scheusäler hatte, sperrte er sich mit ihnen im Hinterzimmer ein und gab ihnen so lange nichts zu fressen, bis sie ihn auffraßen. 
→Když měl již ve svém bytě sedm takových ohav, uzavřel se s nimi v zadním pokoji a nedal jim tak dlouho nic jíst, dokud ho nesežraly.

Er war so ehrenhaft, dass er dem Ärar [Staat] die Begräbniskosten ersparte. 
→Byl tak čestný, že ušetřil eráru za pohřeb.

In seinem Dienstvermerk auf der Polizeidirektion waren in die Rubrik: »Beförderung im Dienst« folgende Worte voller Tragik eingetragen: 
→V jeho služebním spisku na policejním ředitelství byla zanesena do rubriky „Postup ve službě tato slova plná tragiky:

„ »Aufgefressen von den eigenen Hunden.« 
→Sežrán vlastními psy.

Als Schwejk später von dieser tragischen Begebenheit erfuhr, sagte er: 
→Kdy se později dověděl ŠŠvejk o té tragické události, řekl:

„ »Aber das eine möcht ich nur gern wissen, wie sie ihn beim Jüngsten Gericht zusammensetzen wern.« 
→To mně jenom vrtá hlavou, jako ho dají při posledním soudu dohromady.