E-BOOKS

Amerika

-Books :   E-List@post.cz

Franz Kafka - AMERIKA
  



 

PŘÍPAD ROBINSON
→Der Fall Robinson

Vtom mu kdosi poklepal na rameno. Karel si přirozeně myslil, že je to nějaký host, zastrčil rychle jablko do kapsy, skoro se na muže ani nepodíval a spěchal k výtahu.
→ Da klopfte ihm jemand auf die Schulter. Karl, der natürlich dachte, es wäre ein Gast, steckte den Apfel eiligst in die Tasche und eilte, kaum daß er den Mann ansah, zum Aufzug hin.

„Dobrý večer, pane Rossmanne,“ řekl však ten muž, „to jsem já, Robinson.“
→ »Guten Abend, Herr Roßmann«, sagte nun aber der Mann, »ich bin es, Robinson.«

„Vy jste se ale změnil!“ řekl Karel a potřásl hlavou.
→ »Sie haben sich aber verändert!« sagte Karl und schüttelte den Kopf.

„Ano, daří se mi dobře,“ řekl Robinson a díval se na své šaty, jejichž jednotlivé části byly docela pěkné, ale jako celek vypadaly přímo ošuměle, protože se k sobě naprosto nehodily.
→ »Ja, es geht mir gut«, sagte Robinson und sah an seiner Kleidung hinunter, die vielleicht aus ziemlich feinen Stücken bestand, aber so zusammengewürfelt war, daß sie geradezu schäbig aussah.

Nejnápadnější byla bílá vesta, kterou měl zřejmě po prvé na sobě, se čtyřmi malými, černě lemovanými kapsičkami, na něž se Robinson snažil upozornit také tím, že vypjal hruď.
→Das Auffallendste war eine offenbar zum erstenmal getragene weiße Weste mit vier kleinen, schwarz eingefaßten Täschchen, auf die Robinson auch durch Vorstrecken der Brust aufmerksam zu machen suchte.

„Vy máte drahé šaty,“ řekl Karel a letmo pomyslil na své krásné, jednoduché šaty, v nichž by obstál dokonce i vedle Renella a jež ti dva špatní přátelé prodali.
→ »Sie haben teuere Kleider«, sagte Karl und dachte flüchtig an sein schönes einfaches Kleid, in dem er sogar neben Renell hätte bestehen können und das die zwei schlechten Freunde verkauft hatten.

„Ano,“ řekl Robinson, „kupuji si skoro každý den něco.
→ »Ja«, sagte Robinson, »ich kaufe mir fast jeden Tag irgend etwas.

Jak se vám líbí ta vesta?“ „Líbí,“ řekl Karel. „To ale nejsou opravdové kapsy, to je jen tak uděláno,“ řekl Robinson a vzal Karla za ruku, aby se o tom sám přesvědčil.
→Wie gefällt Ihnen die Weste?« »Ganz gut«, sagte Karl. »Es sind aber keine wirklichen Taschen, das ist nur so gemacht«, sagte Robinson und faßte Karl bei der Hand, damit sich dieser selbst davon überzeuge.

Ale Karel ucouvl, neboť z Robinsonových úst vycházel nesnesitelný zápach kořalky.
→Aber Karl wich zurück, denn aus Robinsons Mund kam ein unerträglicher Branntweingeruch.

„Už zase hodně pijete,“ řekl Karel a stoupl si znovu k zábradlí. „Ne,“ řekl Robinson, „moc nepiju,“ a dodal v rozporu se svou dřívější spokojeností:
→ »Sie trinken wieder viel«, sagte Karl und stand schon wieder am Geländer. »Nein«, sagte Robinson, »nicht viel«, und fügte im Widerspruch zu seiner früheren Zufriedenheit hinzu:

„Co má jinak člověk na světě.“ Rozmluva byla přerušena jízdou a sotva byl Karel zase dole, zavolali ho telefonicky, aby došel pro hotelového lékaře, protože v sedmém poschodí omdlela jedna dáma.
→»Was hat der Mensch sonst auf der Welt.« Eine Fahrt unterbrach das Gespräch, und kaum war Karl wieder unten, erfolgte ein telephonischer Anruf, laut dessen Karl den Hotelarzt holen sollte, da eine Dame im siebenten Stockwerk einen Ohnmachtsanfall erlitten hatte.

Cestou Karel tajně doufal, že se Robinson zatím vzdálí, poněvadž nechtěl, aby ho s ním někdo spatřil, ani nechtěl nic slyšet o Delamarchovi, neboť myslil na Terezino varování.
→Während dieses Weges hoffte Karl im geheimen, daß Robinson sich inzwischen entfernt haben werde, denn er wollte nicht mit ihm gesehen werden und, in Gedanken an Theresens Warnung, auch von Delamarche nichts hören.

Ale Robinson ještě čekal ve strnulém postoji opilce a právě šel kolem vyšší hotelový úředník v černém vycházkovém kabátě a s cylindrem, ale na štěstí si Robinsona patrně ani zvlášť nevšiml.
→ Aber Robinson wartete noch in der steifen Haltung eines Vollgetrunkenen, und gerade ging ein höherer Hotelbeamter in schwarzem Gehrock und Zylinderhut vorüber, glücklicherweise ohne Robinson, wie es schien, besonders zu beachten.

„Nechtěl byste se někdy podívat k nám, Rossmanne, žijeme si teď velice dobře,“ řekl Robinson a pohlédl lákavě na Karla.
→»Wollen Sie, Roßmann, nicht einmal zu uns kommen, wir haben es jetzt sehr fein«, sagte Robinson und sah Karl lockend an.

„Zvete mě vy nebo Delamarche?“ zeptal se Karel. „Já i Delamarche. Jsme v tom zajedno,“ řekl Robinson. „Tak vám říkám a prosím, vyřiďte to také Delamarchovi:
→ »Laden Sie mich ein oder Delamarche?« fragte Karl. »Ich und Delamarche. Wir sind darin einig«, sagte Robinson. »Dann sage ich Ihnen und bitte Sie, Delamarche das gleiche auszurichten:

Rozešli jsme se navždy, aby v tom bylo už jednou provždy jasno.
→Unser Abschied war, wenn das nicht schon an und für sich klar gewesen sein sollte, ein endgültiger.

Vy dva jste mi ublížili víc než kdokoli jiný.
→ Sie beide haben mir mehr Leid getan als irgend jemand.

Vzali jste si snad do hlavy, že mi nedáte ani teď pokoj?“ „Jsme přece vaši kamarádi,“ řekl Robinson a do očí mu vstoupily odporné slzy opilců.
→Haben Sie sich vielleicht in den Kopf gesetzt, mich auch weiterhin nicht in Ruhe zu lassen?« »Wir sind doch Ihre Kameraden«, sagte Robinson, und widerliche Tränen der Trunkenheit stiegen ihm in die Augen.

„Delamarche vám vzkazuje, že vám chce vynahradit všechno, co bylo dřív. Bydlíme teď s Bruneldou, báječnou zpěvačkou.“
→»Delamarche läßt Ihnen sagen, daß er Sie für alles Frühere entschädigen will. Wir wohnen jetzt mit Brunelda zusammen, einer herrlichen Sängerin.«

A hned chtěl vysokým hlasem zazpívat nějakou píseň, jenže Karel na něho ještě včas zasykl:
→Und im Anschluß daran wollte er gerade ein Lied in hohen Tönen singen, wenn ihn nicht Karl noch rechtzeitig angezischt hätte:

„Buďte zticha, ale okamžitě; copak nevíte, kde jste?“
→»Schweigen Sie, aber augenblicklich; wissen Sie denn nicht, wo Sie sind!«



„Rossmanne,“ řekl Robinson, který se už ze strachu neodvážil zpívat, „já jsem váš kamarád, říkejte si, co chcete.
→»Roßmann«, sagte Robinson, nun rücksichtlich des Singens eingeschüchtert, »ich bin doch Ihr Kamerad, sagen Sie, was Sie wollen.

A vy zde teď máte takové krásné postavení, mohl byste mi dát nějaké peníze?“
→Und nun haben Sie hier eine so schöne Position, könnten Sie mir einiges Geld überlassen?«

„Vy je zase jenom propijete,“ řekl Karel, „tady dokonce vidím ve vaší kapse láhev s nějakou kořalkou, z té jste se jistě napil, když jsem byl pryč, neboť zpočátku jste přece byl ještě docela při smyslech.“
→»Sie vertrinken es ja bloß wieder«, sagte Karl, »da sehe ich in Ihrer Tasche sogar irgendeine Branntweinflasche, aus der Sie gewiß, während ich weg war, getrunken haben, denn anfangs waren Sie ja noch ziemlich bei Sinnen.«

„To já jenom na posilněnou, když mám nějakou cestu,“ omlouval se Robinson.
→»Das ist nur zur Stärkung, wenn ich auf einem Wege bin«, sagte Robinson entschuldigend.

„Já vás už vůbec nechci napravovat,“ řekl Karel. „Ale ty peníze!“ řekl Robinson s vytřeštěnýma očima.
→ »Ich will Sie ja nicht mehr bessern«, sagte Karl. »Aber das Geld!« sagte Robinson mit aufgerissenen Augen.

„Delamarche vám asi přikázal, že musíte přinést peníze.
→ »Sie haben wohl von Delamarche den Auftrag bekommen, Geld mitzubringen.

Dobrá, dám vám peníze, ale jen s tou podmínkou, že odtud okamžitě odejdete a že mě tu už nikdy nenavštívíte.
→Gut, ich gebe Ihnen Geld, aber nur unter der Bedingung, daß Sie sofort von hier fortgehen und niemals mehr mich hier besuchen.

Když mi chcete něco sdělit, napište mi. Karel Rossmann, liftboy, hotel Occidental, to jako adresa stačí.
→Wenn Sie mir etwas mitteilen wollen, schreiben Sie an mich. Karl Roßmann, Liftjunge, Hotel Occidental, genügt als Adresse.

Ale tady, říkám to znovu, už mě nesmíte nikdy navštívit.
→Aber hier dürfen Sie, das wiederhole ich, mich nicht mehr besuchen.

Tady jsem ve službě a nemám na návštěvy kdy.
→Hier bin ich im Dienst und habe keine Zeit für Besuche.

Chcete tedy peníze s touto podmínkou?“ zeptal se Karel a sahal do kapes u vesty, neboť se rozhodl, že na to obětuje spropitné za dnešní noc.
→Wollen Sie also das Geld unter dieser Bedingung?« fragte Karl und griff in die Westentasche, denn er war entschlossen, das Trinkgeld der heutigen Nacht zu opfern.

Robinson na otázku jenom přikývl a těžce dýchal.
→Robinson nickte bloß zu der Frage und atmete schwer.

Karel si to nesprávně vyložil a zeptal se ještě jednou:
→Karl deutete das unrichtig und fragte nochmals:

„Ano nebo ne?“ Tu mu Robinson pokynul, aby k němu přistoupil; bylo už na něm zřetelně vidět, jak ztěžka polyká, a zašeptal:
→ »Ja oder nein?« Da winkte ihn Robinson zu sich heran und flüsterte unter Schlingbewegungen, die schon ganz deutlich waren:

„Rossmanne, mně je strašně špatně.“ „K čertu,“ ulevil si Karel a vlekl ho oběma rukama k zábradlí.
→»Roßmann, mir ist sehr schlecht.« »Zum Teufel«, entfuhr es Karl, und mit beiden Händen schleppte er ihn zum Geländer.

A už se to valilo z Robinsonových úst dolů do hloubky. V přestávkách mezi návaly nevolnosti utíkal se bezmocně poslepu ke Karlovi:
→Und schon ergoß es sich aus Robinsons Mund in die Tiefe. Hilflos strich er in den Pausen, die ihm seine Übelkeit ließ, blindlings zu Karl hin.

„Jste opravdu dobrý hoch,“ říkal pak, nebo: „Už je po tom,“ což však ještě dávno nebylo pravda, nebo:
→»Sie sind wirklich ein guter Junge«, sagte er dann, oder: »Es hört schon auf«, was aber noch lange nicht richtig war, oder:

„Ti darebáci, co mi to tam nalili za svinstvo?“ Karel to už u něho samým neklidem a hnusem nevydržel a začal přecházet sem a tam.
→ »Die Hunde, was haben sie mir dort für ein Zeug eingegossen!« Karl hielt es vor Unruhe und Ekel bei ihm nicht mehr aus und begann auf und ab zu gehen.

Zde v koutě vedle výtahu je Robinson sice trochu schován, ale co kdyby ho přece jen někdo spatřil, jeden z těch nervozních bohatých hostů, kteří čekají jen na to, aby si stěžovali u hotelového úředníka, který hned přiběhne a pak se za to vztekle mstí celému domu, nebo co kdyby šel kolem jeden z těch neustále se střídajících hotelových detektivů, jež kromě ředitelství nikdo nezná a jež člověk vidí v každém, kdo se zkoumavě dívá, třeba jen proto, že je krátkozraký.
→Hier, im Winkel neben dem Aufzug, war ja Robinson ein wenig versteckt, aber wie, wenn ihn doch jemand bemerkte, einer dieser nervösen, reichen Gäste, die nur darauf warten, dem herbeilaufenden Hotelbeamten eine Beschwerde mitzuteilen, für welche dieser dann wütend am ganzen Hause Rache nimmt, oder wenn einer dieser immerfort wechselnden Hoteldetektive vorüberkäme, die niemand kennt außer der Direktion und die man in jedem Menschen vermutet, der prüfende Blicke, vielleicht bloß aus Kurzsichtigkeit, macht.

A stačilo by už, kdyby dole, kde je restaurace po celou noc nepřetržitě v provozu, někdo šel do spižíren, všiml si s údivem té ohavnosti ve světlíku a zeptal se Karla telefonicky, co se to proboha tam nahoře děje.
→Und unten brauchte nur jemand bei dem die ganze Nacht nicht aussetzenden Restaurationsbetrieb in die Vorratskammern zu gehen, staunend die Scheußlichkeit im Lichtschacht zu bemerken und Karl telephonisch anzufragen, was denn um Himmels willen da oben los sei.

Mohl by pak Karel Robinsona zapřít? A kdyby to udělal, což by se Robinson ve své hlouposti a ve svém zoufalství neodvolával právě jenom na Karla, místo aby se omluvil?
→Konnte Karl dann Robinson verleugnen? Und wenn er es täte, würde sich nicht Robinson in seiner Dummheit und Verzweiflung statt aller Entschuldigung gerade nur auf Karl berufen?

A nebudou pak musit Karla okamžitě propustit, poněvadž se stalo něco tak neslýchaného, že liftboy, nejnižší a nejspíš postradatelný zaměstnanec v ohromné stupnici služebnictva tohoto hotelu, dopustil, aby jeho přítel znečistil hotel a hosty polekal, nebo je dokonce vyhnal?
→Und mußte dann nicht Karl sofort entlassen werden, da dann das Unerhörte geschehen war, daß ein Liftjunge, der niedrigste und entbehrlichste Angestellte in der ungeheueren Stufenleiter der Dienerschaft dieses Hotels, durch seinen Freund das Hotel hatte beschmutzen und die Gäste erschrecken oder ganz vertreiben lassen?

Mohli by dále trpět liftboye, který má takové přátele a ke všemu jim ještě dovoluje, aby ho navštěvovali ve službě?
→Konnte man einen Liftjungen weiter dulden, der solche Freunde hatte, von denen er sich überdies während seiner Dienststunden besuchen ließ?

Nenasvědčovalo by všechno tomu, že takový liftboy je sám piják, nebo snad i něco horšího, neboť co je víc nasnadě než domněnka, že častoval své přátele z hotelových zásob tak dlouho, až pak provádějí takové věci, jako teď Robinson, na kterémkoli místě tohoto úzkostlivě čistého hotelu?
→ Sah es nicht ganz so aus, als ob ein solcher Liftjunge selbst ein Säufer oder gar etwas Ärgeres sei, denn welche Vermutung war einleuchtender, als daß er seine Freunde aus den Vorräten des Hotels so lange überfütterte, bis sie an einer beliebigen Stelle dieses gleichen, peinlich rein gehaltenen Hotels solche Dinge ausführten, wie jetzt Robinson?

A proč by se takový hoch omezoval na krádeže potravin, když přece možnosti krádeže jsou opravdu nepřeberné; každý ví, jak jsou hosté nedbalí, že jsou všude otevřené skříně, na stolech se povalují cenné věci, kazety že jsou dokořán a klíče bezmyšlenkovitě pohozeny.
→Und warum sollte sich ein solcher Junge auf die Diebstähle von Lebensmitteln beschränken, da doch die Möglichkeit zu stehlen bei der bekannten Nachlässigkeit der Gäste, den überall offenstehenden Schränken, den auf den Tischen herumliegenden Kostbarkeiten, den aufgerissenen Kassetten, den gedankenlos hingeworfenen Schlüsseln wirklich unzählige waren?

Vtom Karel v dáli zahlédl, jak vycházejí hosté ze sklepního lokálu, kde právě skončilo varietní představení.
→Gerade sah Karl in der Ferne Gäste aus einem Kellerlokal heraufsteigen, in dem eben eine Varietévorstellung beendet worden war.

Postavil se k výtahu a ani se neodvažoval otočit se po Robinsonovi, ze strachu, jaká podívaná by se mu naskytla.
→ Karl stellte sich zu seinem Aufzug und wagte sich gar nicht nach Robinson umzudrehen, aus Furcht vor dem, was er zu sehen bekommen könnte.

Málo ho upokojilo, že odtamtud neslyšel žádný zvuk, ani jediný povzdech.
→Es beruhigte ihn wenig, daß er keinen Laut, nicht einmal einen Seufzer, von dort hörte.

Obsluhoval sice své hosty a jezdil s nimi nahoru a dolů, ale ¨ nemohl přece jen docela skrýt svou roztržitost a pokaždé, když jel dolů, byl připraven, že ho dole čeká trapné překvapení.
→Er bediente zwar seine Gäste und fuhr mit ihnen auf und ab, aber seine Zerstreutheit konnte er doch nicht ganz verbergen, und bei jeder Abwärtsfahrt war er darauf gefaßt, unten eine peinliche Überraschung vorzufinden.



Konečně měl zase chvilku, aby se podíval po Robinsonovi; dřepěl docela skrčen v koutě a tiskl obličej ke kolenům.
→ Endlich hatte er wieder Zeit, nach Robinson zu sehen, der in seinem Winkel ganz klein kauerte und das Gesicht gegen die Knie drückte.

Kulatý tvrdý klobouk si posunul hluboko do týla. „Ale teď už jděte,“ řekl Karel tiše a pevně. „Tady jsou peníze.
→Seinen runden, harten Hut hatte er weit aus der Stirne geschoben. »Also jetzt gehen Sie schon«, sagte Karl leise und bestimmt. »Hier ist das Geld.

Když si pospíšíte, mohu vám ještě ukázat nejkratší cestu.“ „Nemohu odejít,“ řekl Robinson a utíral si malinkým kapesníkem čelo, „já tady umřu.
→Wenn Sie sich beeilen, kann ich Ihnen noch den kürzesten Weg zeigen.« »Ich werde nicht weggehen können«, sagte Robinson und wischte sich mit einem winzigen Taschentuche die Stirn, »ich werde hier sterben.

Nedovedete si představit, jak je mi zle. Delamarche mě bere všude s sebou do vybraných podniků, ale já ty jemné věci nesnáším, denně to Delamarchovi říkám.“
→ Sie können sich nicht vorstellen, wie schlecht mir ist. Delamarche nimmt mich überall in die feinen Lokale mit, aber ich vertrage dieses zimperliche Zeug nicht, ich sage es Delamarche täglich.«

„Tady nemůžete zůstat,“ řekl Karel, „považte přece, kde jste.
→ »Hier können Sie nun einmal nicht bleiben«, sagte Karl, »bedenken Sie doch, wo Sie sind.

Když vás tu najdou, potrestají vás a já přijdu o místo.
→Wenn man Sie hier findet, werden Sie bestraft, und ich verliere meinen Posten.

Chtěl byste to?“ „Nemohu odejít,“ řekl Robinson, „raději skočím tady dolů,“ a ukázal mezi tyčemi zábradlí do švětlíku.
→Wollen Sie das?« »Ich kann nicht weggehen«, sagte Robinson, »lieber springe ich da hinunter«, und er zeigte zwischen den Geländerstangen in den Lichtschacht.

„Když tu tak sedím, dá se to ještě snést, ale vstát nemohu, vždyť jsem to už zkoušel, jak jste byl pryč.“
→ »Wenn ich hier so sitze, so kann ich es noch ertragen, aber aufstehen kann ich nicht, ich habe es ja schon versucht, während Sie weg waren.«

„Tak tedy dojdu pro vůz a pojedete do nemocnice,“ řekl Karel a trochu zatřásl Robinsonovýma nohama, neboť hrozilo, že co nevidět upadne do úplné netečnosti.
→ »Dann hole ich also einen Wagen, und Sie fahren ins Krankenhaus«, sagte Karl und schüttelte ein wenig Robinsons Beine, der jeden Augenblick in völlige Teilnahmslosigkeit zu verfallen drohte.

Ale sotvaže Robinson uslyšel slovo nemocnice, které v něm patrně budilo strašné představy, začal hlasitě plakat a vzpínal ke Karlovi ruce, jako by prosil o milost.
→Aber kaum hatte Robinson das Wort Krankenhaus gehört, das ihm schreckliche Vorstellungen zu erwecken schien, als er laut zu weinen anfing und die Hände, um Gnade bittend, nach Karl ausstreckte.

„Ticho,“ řekl Karel, srazil mu ruce dolů, až to plesklo, běžel k liftboyovi, kterého v noci zastupoval, požádal ho, aby mu tu službu na malou chvilku oplatil, spěchal zpátky k Robinsonovi, zvedl ho vší silou do výše, zatím co Robinson stále ještě vzlykal, a pošeptal mu:
→»Still«, sagte Karl, schlug ihm mit einem Klaps die Hände nieder, lief zu dem Liftjungen, den er in der Nacht vertreten hatte, bat ihn für ein kleines Weilchen um die gleiche Gefälligkeit, eilte zu Robinson zurück, zog den noch immer Schluchzenden mit aller Kraft in die Höhe und flüsterte ihm zu:

„Robinsone, chcete-li, abych se vás ujal, pak se ale snažte jít teď docela malý kousek cesty rovně.
→»Robinson, wenn Sie wollen, daß ich mich Ihrer annehme, dann strengen Sie sich aber an, jetzt eine ganz kleine Strecke Wegs aufrecht zu gehen.

Dovedu vás totiž ke své posteli a tam můžete zůstat tak dlouho, až vám bude dobře.
→ Ich führe Sie nämlich in mein Bett, in dem Sie so lange bleiben können, bis Ihnen gut ist.

Budete překvapen, jak rychle se zotavíte.
→Sie werden staunen, wie bald Sie sich erholen werden.

Jen se ale teď chovejte rozumně, neboť všude na chodbách jsou lidé, a také moje postel je ve společné ložnici.
→ Aber jetzt benehmen Sie sich nur vernünftig, denn auf den Gängen sind überall Leute, und auch mein Bett ist in einem allgemeinen Schlafsaal.

Vzbudíte-li jen sebemenší pozornost, nebudu pro vás moci už nic udělat.
→Wenn man auf Sie auch nur ein wenig aufmerksam wird, kann ich nichts mehr für Sie tun.

A oči musíte mít otevřené, nemohu vás tu vodit jako člověka na smrt nemocného.“
→Und die Augen müssen Sie offenhalten, ich kann Sie da nicht wie einen Todkranken herumführen.«

„Udělám všechno, co považujete za správné,“ řekl Robinson, „ale sám mě asi sotva dokážete vést.
→ »Ich will ja alles tun, was Sie für recht halten«, sagte Robinson, »aber Sie allein werden mich nicht führen können.

Nemohl byste ještě dojít pro Renella?“ „Renell tu není,“ řekl Karel.
→ Könnten Sie nicht noch Renell holen?« »Renell ist nicht hier«, sagte Karl.

„Ach, pravda,“ řekl Robinson, „Renell je s Delamarchem.
→ »Ach ja«, sagte Robinson, »Renell ist mit Delamarche beisammen.

Ti dva mě přece za vámi poslali. Já už si všecko pletu.“
→Die beiden haben mich ja nach Ihnen ausgeschickt. Ich verwechsle schon alles.«

Karel využil této samomluvy i dalších Robinsonových nesrozumitelných řečí a postrkoval Robinsona kupředu.
→Karl benützte diese und noch andere unverständliche Selbstgespräche Robinsons, um ihn vorwärts zu schieben,

Šťastně se dostali až k rohu, odkud vedla poněkud slaběji osvětlená chodba k ložnici liftboyů.
→und kam mit ihm auch glücklich bis zu einer Ecke, von der aus ein etwas schwächer beleuchteter Gang zum Schlafsaal der Liftjungen führte.

Jeden z liftboyů proti nim právě prudce vyběhl a utíkal kolem nich dál.
→ Gerade jagte in vollem Lauf ein Liftjunge auf sie zu und an ihnen vorüber.

Jinak se až dosud setkali s lidmi, kteří nebyli nebezpeční; mezi čtvrtou a pátou hodinou bylo totiž nejklidněji a Karel dobře věděl, že nepodaří-li se mu odstranit Robinsona teď, nebude na to za svítání, až začne denní provoz, už vůbec pomyšlení.
→Im übrigen hatten sie bis jetzt nur ungefährliche Begegnungen gehabt; zwischen vier und fünf Uhr war nämlich die stillste Zeit, und Karl hatte wohl gewußt, daß, wenn ihm das Wegschaffen Robinsons jetzt nicht gelänge, in der Morgendämmerung und im beginnenden Tagesverkehr überhaupt nicht mehr daran zu denken wäre.

Ve společné ložnici se právě konala na druhém konci sálu velká pranice nebo nějaký podobný podnik, bylo slyšet rytmické tleskání, vzrušený dupot a sportovní výkřiky.
→ Im Schlafsaal war am anderen Ende des Saales gerade eine große Rauferei oder sonstige Veranstaltung im Gange, man hörte rhythmisches Händeklatschen, aufgeregtes Füßetrappeln und sportliche Zurufe.

V té polovině sálu, v níž byly dveře, bylo vidět na postelích jen několik málo tvrdošíjných spáčů, hoši většinou leželi na zádech a strnule hleděli do vzduchu, tu a tam někdo vyskočil z postele, oblečený či neoblečený, tak, jak právě byl, aby se podíval, co se děje na druhém konci.
→In der bei der Tür gelegenen Saalhälfte sah man in den Betten nur wenige unbeirrte Schläfer, die meisten lagen auf dem Rücken und starrten in die Luft, während hie und da einer, bekleidet oder unbekleidet, wie er gerade war, aus dem Bett sprang, um nachzusehen, wie die Dinge am anderen Saalende standen.

Karel tedy dovedl Robinsona, který se zatím rozchodil, celkem nepozorovaně k Renellově posteli.
→So brachte Karl Robinson, der sich an das Gehen inzwischen ein wenig gewöhnt hatte, ziemlich unbeachtet in Renells Bett,

Byla velmi blízko u dveří a naštěstí nebyla obsazena, kdežto v jeho vlastní posteli, jak z dálky viděl, spal klidně jiný hoch, kterého vůbec neznal.
→da es der Türe sehr nahe lag und glücklicherweise nicht besetzt war, während in seinem eigenen Bett, wie er aus der Ferne sah, ein fremder Junge, den er gar nicht kannte, ruhig schlief.

Robinson ihned usnul, jakmile pod sebou ucítil postel - jedna noha se mu ještě klátila z postele.
→ Kaum fühlte Robinson das Bett unter sich, als er sofort ein Bein baumelte noch aus dem Bett heraus - einschlief.

Karel mu přetáhl přikrývku vysoko přes obličej a myslil, že má alespoň pro nejbližší dobu po starosti.
→ Karl zog ihm die Decke weit über das Gesicht und glaubte, sich wenigstens für die nächste Zeit keine Sorgen machen zu müssen,

Robinson se jistě nevzbudí před šestou ráno, a do té doby tu Karel zase bude, a pak, snad už s Renellem, vymyslí, jakým způsobem by odtud Robinsona dostal.
→da Robinson gewiß nicht vor sechs Uhr früh erwachen würde, und bis dahin würde er wieder hier sein und dann, vielleicht schon mit Renell, ein Mittel finden, um Robinson wegzubringen.

Vyšší orgány prohlížely ložnici jen výjimečně, liftboyové už před lety prosadili, že byla zrušena všeobecná inspekce, dříve obvyklá, ani po této stránce se tedy neměl čeho obávat.
→Eine Inspektion des Schlafsaales durch irgendwelche höheren Organe gab es nur in außerordentlichen Fällen, die Abschaffung der früher üblichen allgemeinen Inspektion hatten die Liftjungen schon vor Jahren durchgesetzt, es war also auch von dieser Seite nichts zu fürchten.

Když Karel zase přišel k výtahu, viděl, že jeho i sousedův výtah právě vyjely.
→ Als Karl wieder bei seinem Aufzug angelangt war, sah er, daß sowohl sein Aufzug als auch jener seines Nachbarn gerade in die Höhe fuhren.

Znepokojen čekal, jak se to vysvětlí. Jeho výtah sjel dolů dříve a vystoupil z něho hoch, který před chvilkou běžel chodbou.
→Unruhig wartete er darauf, wie sich das aufklären würde. Sein Aufzug kam früher herunter, und es entstieg ihm jener Junge, der vor einem Weilchen durch den Gang gelaufen war.

„Kdepak jsi byl, Rossmanne?“ zeptal se. „Proč jsi odešel? Proč jsi to nehlásil?“ „Ale vždyť jsem přece řekl, že mě má chvilku zastupovat,“ odpověděl Karel a ukázal na hocha od sousední zdviže, který právě přicházel.
→ »Ja, wo bist du denn gewesen, Roßmann?« fragte dieser. »Warum bist du weggegangen? Warum hast du es nicht gemeldet?« »Aber ich habe ihm doch gesagt, daß er mich ein Weilchen vertreten soll«, antwortete Karl und zeigte auf den Jungen vom Nachbarlift, der gerade herankam.

„Já jsem ho přece také zastupoval dvě hodiny v největším provozu.“ „To je všechno v pořádku,“ řekl oslovený hoch, „ale přece to nestačí.
→ »Ich habe ihn doch auch zwei Stunden lang während des größten Verkehrs vertreten.« »Das ist alles sehr gut«, sagte der Angesprochene, »aber das genügt doch nicht.

Copak nevíš, že se i sebekratší nepřítomnost ve službě musí hlásit v kanceláři vrchního číšníka? Na to přece tady máš telefon.
→Weißt du denn nicht, daß man auch die kürzeste Abwesenheit während des Dienstes im Büro des Oberkellners melden muß? Dazu hast du ja das Telephon da.

Já bych za tebe milerád zaskočil, ale víš sám, že to není jen tak. Před oběma výtahy právě stáli noví hosté od rychlíku, který přijíždí o půl páté.
→ Ich hätte dich schon gerne vertreten, aber du weißt ja, daß das nicht so leicht ist. Gerade waren vor beiden Lifts neue Gäste vom Vier-Uhr-dreißig-Expreßzug.

Nemohl jsem přece jet nejdřív tvým výtahem a nechat své hosty čekat, tak jsem tedy vyjel napřed svým!“ „No a?“ zeptal se Karel napjatě, poněvadž oba hoši mlčeli.
→Ich konnte doch nicht zuerst mit deinem Lift laufen und meine Gäste warten lassen, so bin ich also zuerst mit meinem Lift hinaufgefahren!« »Nun?« fragte Karl gespannt, da beide Jungen schwiegen.

„No,“ řekl hoch od sousedního výtahu, „vtom jde právě kolem vrchní číšník, vidí čekat lidi před tvým výtahem, a obsluha nikde, vzkypí v něm žluč, zeptá se mě, když jsem hned přiběhl, kde vězíš, já neměl potuchy, tys mi přece vůbec neřekl, kam jdeš, a tak hned telefonoval do ložnice, aby sem okamžitě přišel jiný hoch.“
→»Nun«, sagte der Junge vom Nachbarlift, »da geht gerade der Oberkellner vorüber, sieht die Leute vor deinem Lift ohne Bedienung, bekommt Galle, fragt mich, der ich gleich hergerannt bin, wo du steckst, ich habe keine Ahnung davon, denn du hast mir ja gar nicht gesagt, wohin du gehst, und so telephoniert er gleich in den Schlafsaal, daß sofort ein anderer Junge herkommen soll.«

„Vždyť jsem tě potkal už na chodbě,“ řekl Karlův náhradník.
→ »Ich habe dich ja noch im Gang getroffen«, sagte Karls Ersatzmann.

Karel přikývl. „Pochopitelně,“ ujišťoval druhý hoch, „jsem hned řekl, žes mě poprosil, abych tě zastupoval, ale copak ten dá na takové omluvy?
→Karl nickte. »Natürlich«, beteuerte der andere Junge, »habe ich gleich gesagt, daß du mich um deine Vertretung gebeten hast, aber hört denn der auf solche Entschuldigungen?

Ty ho asi ještě neznáš. A my ti máme vyřídit, že máš přijít do kanceláře.
→Du kennst ihn wahrscheinlich noch nicht. Und wir sollten dir ausrichten, daß du sofort ins Büro kommen sollst.

Tak se raději nezdržuj a běž tam. Snad ti to ještě odpustí, vždyť jsi byl pryč opravdu jenom dvě minuty.
→Also halte dich lieber nicht auf und lauf hin. Vielleicht verzeiht er es dir noch, du warst ja wirklich nur zwei Minuten weg.

Odvolej se jen klidně na to, žes mě požádal, abych tě zastupoval.
→Berufe dich nur ruhig darauf, daß du mich um Vertretung gebeten hast.

O tom, že ty jsi zastupoval mne, raději nemluv, dej si poradit, mně se nemůže nic stát, měl jsem povolení, ale není dobře o takové věci mluvit a plést ji ještě do této záležitosti, se kterou nemá nic společného.“
→Davon, daß du mich vertreten hast, rede lieber nicht, laß dir raten, mir kann nichts geschehen, ich hatte Erlaubnis, aber es ist nicht gut, von einer solchen Sache zu reden und sie noch in diese Angelegenheit zu mischen, mit der sie nichts zu tun hat.«

„Bylo to poprvé, co jsem odešel ze služby,“ řekl Karel.
→ »Es ist das erstemal gewesen, daß ich meinen Posten verlassen habe«, sagte Karl.

„To je vždycky tak, jenže tomu nikdo nevěří,“ řekl hoch a běžel ke svému výtahu, protože se blížili lidé.
→ »Das ist immer so, nur glaubt man es nicht«, sagte der Junge und lief zu seinem Lift, da sich Leute näherten.

Karlův zástupce, hoch asi čtrnáctiletý, který měl zřejmě s Karlem soucit, řekl: „Už se stalo, a nejednou, že podobnou věc prominuli.
→ Karls Vertreter, ein etwa vierzehnjähriger Junge, der offenbar mit Karl Mitleid hatte, sagte: »Es sind schon viele Fälle vorgekommen, in denen man solche Sachen verziehen hat.

Obyčejně člověka přeloží na jinou práci. Pokud vím, byl pro něco takového propuštěn jenom jeden.
→Gewöhnlich wird man zu anderen Arbeiten versetzt. Entlassen wurde, soviel ich weiß, wegen einer solchen Sache nur einer.

Musíš si vymyslit dobrou omluvu. Rozhodně neříkej, že se ti najednou udělalo špatně, to se ti vysměje.
→Du mußt dir eine gute Entschuldigung ausdenken. Auf keinen Fall sage, daß dir plötzlich schlecht geworden ist, da lacht er dich aus.

To už je lepší, když řekneš, že ti nějaký host přikázal, abys rychle něco vyřídil jinému hostu, a že už nevíš, kdo byl první host, a druhého že jsi nemohl najít.“
→Da ist es schon besser, du sagst, ein Gast hat dir irgendeine eilige Bestellung an einen anderen Gast aufgegeben und du weißt nicht mehr, wer der erste Gast war, und den zweiten hast du nicht finden können.«

„No,“ řekl Karel, „však to nebude tak zlé,“ po všem, co slyšel, nevěřil už, že to dobře dopadne.
→ »Na«, sagte Karl, »es wird nicht so schlimm werden«, nach allem, was er gehört hatte, glaubte er an keinen guten Ausgang mehr.

A kdyby mu snad i prominuli tu nedbalost ve službě, tam v ložnici leží přece ještě Robinson jako živoucí ztělesnění jeho viny a při žlučovité povaze vrchního číšníka je velmi pravděpodobné, že se nespokojí s povrchním vyšetřováním a že nakonec ještě vyšťárá Robinsona.
→Und wenn selbst dieses Dienstversäumnis verziehen werden sollte, so lag doch drinnen im Schlafsaal noch Robinson als lebendige Schuld, und es war bei dem galligen Charakter des Oberkellners nur zu wahrscheinlich, daß man sich mit keiner oberflächlichen Untersuchung begnügen und Robinson schließlich doch noch aufstöbern würde.

Není sice výslovně zakázáno brát do ložnice cizí lidi, ale jenom proto ne, že se nezakazují věci naprosto nepředstavitelné.
→Es bestand wohl kein ausdrückliches Verbot, nach dem fremde Leute in den Schlafsaal nicht mitgenommen werden durften, aber dies bestand nur deshalb nicht, weil eben unausdenkbare Dinge nicht verboten werden.

Když Karel vstoupil do kanceláře, seděl vrchní číšník právě u snídaně, chvílemi se napil kávy a pak se zase díval do seznamu, který mu zřejmě přinesl nejvyšší hotelový vrátný, jenž byl rovněž přítomen.
→Als Karl in das Büro des Oberkellners eintrat, saß dieser gerade bei seinem Morgenkaffee, machte einmal einen Schluck und sah dann wieder in ein Verzeichnis, das ihm offenbar der gleichfalls anwesende oberste Hotelportier überbracht hatte.

Byl to hřmotný člověk, kterého honosný, bohatě zdobený stejnokroj – i po ramenou a dolů po pažích mu splývaly zlaté řetězy a stuhy – dělal ještě ramenatějším, než skutečně byl.
→Es war dies ein großer Mann, den seine üppige, reichgeschmückte Uniform - noch auf den Achseln und die Arme hinunter schlängelten sich goldene Ketten und Bänder - noch breitschultriger machte, als er von Natur aus war.

Lesknoucí se černé kníry, protažené do ostrých špiček, jaké se nosí v Uhrách, nepohnuly se ani při seberychlejším pohybu hlavou.
→Ein glänzender schwarzer Schnurrbart, weit in Spitzen ausgezogen, so wie ihn Ungarn tragen, rührte sich auch bei der schnellsten Kopfbewegung nicht.

Celkem se ten muž mohl pod břemenem svého oděvu jen těžko pohybovat a nepostavil se jinak než s rozkročenýma nohama, aby správně rozložil svou váhu.
→Im übrigen konnte sich der Mann infolge seiner Kleiderlast überhaupt nur schwer bewegen und stellte sich nicht anders als mit seitwärts eingestemmten Beinen auf, um sein Gewicht richtig zu verteilen.

Karel vstoupil hbitě a bez váhání, jak si tu v hotelu navykl, neboť pomalost a opatrnost, jež se u soukromníků pokládají za projev zdvořilosti, považují se u liftboyů za lenost.
→ Karl war frei und eilig eingetreten, wie er es sich hier im Hotel angewöhnt hatte, denn die Langsamkeit und Vorsicht, die bei Privatpersonen Höflichkeit bedeutet, hält man bei Liftjungen für Faulheit.

Mimo to ani nebylo třeba, aby na něm hned při vstupu poznali, že si je vědom viny.
→Außerdem mußte man ihm auch nicht gleich beim Eintreten sein Schuldbewußtsein ansehen.

Vrchní číšník sice letmo pohlédl na otvírající se dveře, ale hned se pak vrátil ke své kávě a četbě a už se o Karla nestaral.
→Der Oberkellner hatte zwar flüchtig auf die sich öffnende Tür hingeblickt, war dann aber sofort zu seinem Kaffee und zu seiner Lektüre zurückgekehrt, ohne sich weiter um Karl zu kümmern.

Ale vrátný se snad cítil vyrušen Karlovou přítomností, snad chtěl přednést nějakou tajnou zprávu nebo prosbu,
→Der Portier aber fühlte sich vielleicht durch Karls Anwesenheit gestört, vielleicht hatte er irgendeine geheime Nachricht oder Bitte vorzutragen,

rozhodně se co chvíli díval nevrle a s hlavou strnule sklopenou na Karla, a když se střetl s Karlovými pohledy, jak měl zřejmě v úmyslu, odvrátil se pak zase k vrchnímu číšníkovi.
→jedenfalls sah er alle Augenblicke bös und mit steif geneigtem Kopf nach Karl hin, um sich dann, wenn er, offenbar seiner Absicht entsprechend, mit Karls Blicken zusammengetroffen war, wieder dem Oberkellner zuzuwenden.

Karel si však myslil, že by to nedělalo dobrý dojem, kdyby teď, když už tu jednou je, zase z kanceláře odešel, jestliže mu to nepřikáže vrchní číšník.
→ Karl aber glaubte, es würde sich nicht gut ausnehmen, wenn er jetzt, da er nun schon einmal hier war, das Büro wieder verließe, ohne vom Oberkellner den Befehl hierzu erhalten zu haben.

Ten však studoval dál seznam, a aniž přestal číst, ukusoval z kousku koláče a občas z něho oklepl cukr.
→ Dieser aber studierte weiter das Verzeichnis und aß zwischendurch von einem Stück Kuchen, von dem er hie und da, ohne im Lesen innezuhalten, den Zucker abschüttelte.

Najednou spadl na zem jeden list seznamu, vrátný se ani nepokusil jej zdvihnout, věděl, že by to nedokázal, a nebylo to ani třeba, neboť už tu byl Karel a podal list vrchnímu číšníkovi, který jej od něho vzal takovým pohybem ruky, jako by list sám vzlétl se země.
→ Einmal fiel ein Blatt des Verzeichnisses zu Boden, der Portier machte nicht einmal den Versuch, es aufzuheben, er wußte, daß er es nicht zustande brächte, es war auch nicht nötig, denn Karl war schon zur Stelle und reichte das Blatt dem Oberkellner, der es ihm mit einer Handbewegung abnahm, als sei es von selbst vom Boden aufgeflogen.

Celá ta malá služba nebyla nic platná, neboť vrátný se i nadále nepřestal nevrle dívat.
→Die ganze kleine Dienstleistung hatte nichts genützt, denn der Portier hörte auch weiterhin mit seinen bösen Blicken nicht auf.

Přesto byl Karel klidnější než předtím. Už to, že se zdálo, jako by jeho záležitost nepřipadala vrchnímu číšníkovi důležitá, mohlo se pokládat za dobré znamení.
→Trotzdem war Karl gefaßter als früher. Schon daß seine Sache für den Oberkellner so wenig Wichtigkeit zu haben schien, konnte man für ein gutes Zeichen halten.

Bylo to konec konců docela pochopitelné. Takový liftboy neznamená ovšem vůbec nic, a nesmí si proto nic dovolit, ale právě proto, že nic neznamená, nemůže ani provést nic mimořádného.
→Es war schließlich auch nur begreiflich. Natürlich bedeutet ein Liftjunge gar nichts und darf sich deshalb nichts erlauben, aber eben deshalb, weil er nichts bedeutet, kann er auch nichts Außergewöhnliches anstellen.

Vrchní číšník byl přece v mládí sám liftboyem - ještě tato generace liftboyů byla na to hrdá - on to byl, jenž liftboye po prvé organizoval, a jistě i on někdy odešel ze služby bez dovolení,
→Schließlich war der Oberkellner in seiner Jugend selbst Liftjunge gewesen - was noch der Stolz dieser Generation von Liftjungen war -, er war es gewesen, der die Liftjungen zum erstenmal organisiert hatte, und gewiß hat auch er einmal ohne Erlaubnis seinen Posten verlassen,

i když ho teď ovšem nikdo nemůže přimět, aby si na to vzpomněl, a když se také musí uvážit, že právě jako bývalý liftboy pokládá za svou povinnost, aby v tomto povolání udržoval kázeň tím, že je někdy neúprosně přísný.
→wenn ihn auch jetzt allerdings niemand zwingen konnte, sich daran zu erinnern, und wenn man auch nicht außer acht lassen durfte, daß er, gerade als gewesener Liftjunge, darin seine Pflicht sah, diesen Stand durch zeitweilig unnachsichtliche Strenge in Ordnung zu halten.

Mimo to však Karel skládal naději v ubíhající čas.
→Nun setzte aber Karl außerdem seine Hoffnung auf das Vorrücken der Zeit.

Hodiny v kanceláři ukazovaly už čtvrt na šest, každou chvíli se může vrátit Renell, snad už tu dokonce je, vždyť mu jistě bylo nápadné, že se Robinson nevrátil,
→ Nach der Bürouhr war es schon viertel sechs, jeden Augenblick konnte Renell zurückkehren, vielleicht war er sogar schon da, denn es mußte ihm doch aufgefallen sein, daß Robinson nicht zurückgekommen war,

Delamarche a Renell nemohli ostatně být nijak daleko od hotelu Occidental, jak teď Karla napadlo, neboť jinak by sem Robinson ve svém bídném stavu nebyl došel.
→übrigens konnten sich Delamarche und Renell gar nicht weit vom Hotel Occidental aufgehalten haben, wie Karl jetzt einfiel, denn sonst hätte auch Robinson in seinem elenden Zustand den Weg hierher nicht gefunden.

Najde-li Renell Robinsona ve své posteli, a to se přece musí stát, pak je všechno v pořádku.
→Wenn nun Renell Robinson in seinem Bett antraf, was doch geschehen mußte, dann war alles gut.

Neboť Renell je praktický, zvláště když jde o jeho vlastní zájmy, a nějak už Robinsona z hotelu hned odstraní, což přece může udělat tím snadněji, že se Robinson zatím trochu sebral a že mimo to Delamarche asi čeká před hotelem, aby se ho ujal.
→Denn praktisch, wie Renell war, besonders wenn es sich um seine Interessen handelte, würde er schon Robinson irgendwie gleich aus dem Hotel entfernen, was ja um so leichter geschehen konnte, als Robinson sich inzwischen ein wenig gestärkt hatte und überdies wahrscheinlich Delamarche vor dem Hotel wartete, um ihn in Empfang zu nehmen.

Je-li však už Robinson pryč, pak může Karel mnohem klidněji předstoupit před vrchního číšníka a může se snad tentokrát z toho dostat ještě s důtkou, třebaže přísnou.
→Wenn aber Robinson einmal entfernt war, dann konnte Karl dem Oberkellner viel ruhiger entgegentreten und für diesmal vielleicht noch mit einer, wenn auch schweren, Rüge davonkommen.

Pak se poradí s Terezou, dá-li se vrchní kuchařce říci pravda - co se jeho týče, neviděl tu žádnou překážku -, a půjde-li to jen trošku, sprovodí se ta záležitost ze světa bez zvláštní škody.
→Dann würde er sich mit Therese beraten, ob er der Oberköchin die Wahrheit sagen dürfe - er für seinen Teil sah kein Hindernis -, und wenn das möglich war, würde die Sache ohne besonderen Schaden aus der Welt geschafft sein.

Karel se právě trochu uklidnil takovými úvahami a chystal se, že si nenápadně přepočítá spropitné, jež v noci dostal, neboť po hmatu mu připadalo neobyčejně bohaté, když vtom položil vrchní číšník na stůl seznam se slovy:
→Gerade hatte sich Karl durch solche Überlegungen ein wenig beruhigt und machte sich daran, das in dieser Nacht eingenommene Trinkgeld unauffällig zu überzählen, denn es schien ihm dem Gefühl nach besonders reichlich gewesen zu sein, als der Oberkellner das Verzeichnis mit den Worten »

„Počkejte prosím ještě okamžik, Fjodore,“ pružně vyskočil a vykřikl na Karla tak hlasitě, že Karel zprvu jen polekaně civěl do velké černé díry úst.
→Warten Sie noch, bitte, einen Augenblick, Feodor«, auf den Tisch legte, elastisch aufsprang und Karl so laut anschrie, daß dieser erschrocken vorerst nur in das große, schwarze Mundloch starrte.

„Odešel jsi bez dovolení ze svého místa. Víš, co to znamená? To znamená vyhazov.
→ »Du hast deinen Posten ohne Erlaubnis verlassen. Weißt du, was das bedeutet? Das bedeutet Entlassung.

Nechci slyšet žádné omluvy, své vylhané výmluvy si můžeš nechat, mně úplně stačí to, žes tam nebyl.
→ Ich will keine Entschuldigung hören, deine erlogenen Ausreden kannst du für dich behalten, mir genügt vollständig die Tatsache, daß du nicht da warst.

Jestliže takovou věc strpím a prominu jednou, uteče mi příště všech čtyřicet liftboyů ze služby a já si mohu vynést po schodech svých pět tisíc hostů sám.“
→ Wenn ich das einmal dulde und verzeihe, werden nächstens alle vierzig Liftjungen während des Dienstes davonlaufen, und ich kann meine fünftausend Gäste allein die Treppe hinauftragen.«

Karel mlčel. Vrátný přistoupil blíž a trochu popotáhl Karlovi kabátek, na němž bylo několik záhybů, bezpochyby proto, aby vrchního číšníka zvlášť upozornil na tuto nepořádnost v Karlově oblečení.
→ Karl schwieg. Der Portier war näher gekommen und zog das Röckchen Karls, das einige Falten warf, ein wenig tiefer, zweifellos um den Oberkellner auf diese kleine Unordentlichkeit im Anzug Karls besonders aufmerksam zu machen.

„Udělalo se ti snad najednou špatně?“ zeptal se vrchní číšník lstivě.
→»Ist dir vielleicht plötzlich schlecht geworden?« fragte der Oberkellner listig.

Karel se zkoumavě na něho zadíval a odpověděl: „Ne.“ „Tak ani špatně se ti neudělalo?“ zvolal vrchní číšník tím hlasitěji.
→ Karl sah ihn prüfend an und antwortete: »Nein.« »Also nicht einmal schlecht ist dir geworden?« schrie der Oberkellner desto stärker.

„To sis jistě vymyslil nějakou báječnou lež. Jakou omluvu máš? Ven s tím.“
→»Also dann mußt du ja irgendeine großartige Lüge erfunden haben. Welche Entschuldigung hast du? Heraus damit.«

„Nevěděl jsem, že se musí telefonicky žádat o povolení,“ řekl Karel.
→ »Ich habe nicht gewußt, daß man telephonisch um Erlaubnis bitten muß«, sagte Karl.

„To je ale povedené,“ řekl vrchní číšník, popadl Karla za límec kabátu a vlekl ho téměř ve vzduchu k předpisům pro obsluhu výtahů, které byly připevněny na stěně.
→ »Das ist allerdings köstlich«, sagte der Oberkellner, faßte Karl beim Rockkragen und brachte ihn fast in der Schwebe vor eine Dienstordnung der Lifts, die an der Wand aufgenagelt war.

Také vrátný šel za nimi ke stěně. „Tady čti!“ řekl vrchní číšník a ukázal na jeden paragraf.
→Auch der Portier ging hinter ihnen zur Wand hin. »Da, lies!« sagte der Oberkellner und zeigte auf einen Paragraphen.

Karel myslil, že si to má přečíst potichu. „Nahlas!“ rozkázal však vrchní číšník. Místo aby četl nahlas, řekl Karel, doufaje, že tím spíše uchlácholí vrchního číšníka:
→Karl glaubte, er solle es für sich lesen. »Laut!« kommandierte aber der Oberkellner. Statt laut zu lesen, sagte Karl, in der Hoffnung, damit den Oberkellner besser zu beruhigen:

„Znám ten paragraf, dostal jsem přece také služební řád a důkladně jsem jej pročetl.
→ »Ich kenne den Paragraphen, ich habe ja die Dienstordnung auch bekommen und genau gelesen.

Ale člověk zapomene zrovna takové nařízení, které nikdy nepotřebuje.
→Aber gerade eine solche Bestimmung, die man niemals braucht, vergißt man.

Sloužím už dva měsíce a nikdy jsem neodešel ze svého místa.“ „Zato z něho odejdeš teď,“ řekl vrchní číšník, šel ke stolu, vzal zase do ruky seznam, jako by chtěl dál číst, uhodil jím však o stůl, jako by to byl nějaký bezcenný cár, a přecházel křížem krážem po pokoji, rudý na čele i ve tváři.
→ Ich diene schon zwei Monate und habe niemals meinen Posten verlassen.« »Dafür wirst du ihn jetzt verlassen«, sagte der Oberkellner, ging zum Tisch hin, nahm das Verzeichnis wieder zur Hand, als wolle er darin weiterlesen, schlug damit aber auf den Tisch, als sei es ein nutzloser Fetzen, und ging, starke Röte auf Stirn und Wangen, kreuz und quer im Zimmer herum.

„Má to člověk zapotřebí kvůli takovému výrostku! Takové rozčilování v noční službě!“ vyrazil ze sebe několikrát.
→»Wegen eines solchen Bengels hat man das nötig! Solche Aufregungen beim Nachtdienst!« stieß er einigemal hervor.

„Víte, kdo chtěl právě vyjet nahoru, když tenhle spratek utekl od výtahu?“ obrátil se na vrátného.
→»Wissen Sie, wer gerade hinauffahren wollte, als dieser Kerl hier vom Lift weggelaufen war?«

A vyslovil jméno, při němž se vrátný, který jistě znal všechny hosty a mohl odhadnout jejich významnost, tak zachvěl, že rychle pohlédl na Karla, jako by pouhá jeho existence byla potvrzením, že nositel onoho jména musil chvilku marně čekat u výtahu, od něhož utekl liftboy.
→wandte er sich zum Portier. Und er nannte einen Namen, bei dem es dem Portier, der gewiß alle Gäste kannte und bewerten konnte, so schauderte, daß er schnell auf Karl hinsah, als sei nur dessen Existenz eine Bestätigung dessen, daß der Träger jenes Namens eine Zeitlang bei einem Lift, dessen Junge weggelaufen war, nutzlos hatte warten müssen.



„To je strašné!“ řekl vrátný a nesmírně znepokojen potřásal zvolna hlavou nad Karlem, který se na něho smutně díval a myslil si, že teď bude musit ještě ke všemu pykat za nechápavost toho člověka.
→»Das ist schrecklich!« sagte der Portier und schüttelte langsam in grenzenloser Beunruhigung den Kopf gegen Karl hin, welcher ihn traurig ansah und dachte, daß er nun auch für die Begriffsstutzigkeit dieses Mannes werde büßen müssen.

„Ostatně já už tě taky znám,“ řekl vrátný a vztáhl proti němu svůj tlustý, velký, strnule napjatý ukazovák.
→ »Ich kenne dich übrigens auch schon«, sagte der Portier und streckte seinen dicken, großen, steifgespannten Zeigefinger aus.

„Ty jsi jediný hoch, který mě zásadně nezdraví.
→ »Du bist der einzige Junge, welcher mich grundsätzlich nicht grüßt.

Co si vlastně myslíš? Každý, kdo projde kolem vrátnice, musí mě pozdravit.
→Was bildest du dir eigentlich ein! Jeder, der an der Portierloge vorübergeht, muß mich grüßen.

U ostatních vrátných si můžeš dělat, co chceš, ale já vyžaduji, abyste mě zdravili.
→Mit den übrigen Portiers kannst du es halten, wie du willst, ich aber verlange gegrüßt zu werden.

Někdy se sice tvářím, jako bych nedával pozor, ale můžeš být docela klidný, vím velmi dobře, kdo mě zdraví a kdo ne, ty klacku!“
→ Ich tue zwar manchmal so, als ob ich nicht aufpaßte, aber du kannst ganz ruhig sein, ich weiß sehr genau, wer mich grüßt oder nicht, du Lümmel!«

A odvrátil se od Karla, napřímil se a kráčel k vrchnímu číšníkovi; ten však dojídal snídani, a místo aby se vyjádřil o záležitosti vrátného, zběžně prohlížel ranní noviny, které sluha právě přinesl do pokoje.
→Und er wandte sich von Karl ab und schritt hochaufgerichtet auf den Oberkellner zu, der aber, statt sich zu des Portiers Sache zu äußern, sein Frühstück beendete und eine Morgenzeitung überflog, die ein Diener eben ins Zimmer hereingebracht hatte.

„Pane vrchní vrátný,“ řekl Karel, který chtěl urovnat aspoň tu záležitost s vrátným, dokud vrchní číšník nedával pozor, neboť si byl vědom, že mu sotva může uškodit vrátného výtka, ale zato jistě jeho nepřátelství,
→»Herr Oberportier«, sagte Karl, der während der Unachtsamkeit des Oberkellners wenigstens die Sache mit dem Portier ins reine bringen wollte, denn er begriff, daß ihm vielleicht der Vorwurf des Portiers nicht schaden konnte, wohl aber dessen Feindschaft,

„já vás docela určitě zdravím. Nejsem přece ještě dlouho v Americe a pocházím z Evropy, kde se, jak známo, zdraví daleko víc, než je třeba.
→»ich grüße Sie ganz gewiß. Ich bin doch noch nicht lange in Amerika und stamme aus Europa, wo man bekanntlich viel mehr grüßt, als nötig ist.

To jsem si ovšem ještě docela neodvykl a ještě před dvěma měsíci mi při každé příležitosti domlouvali v New Yorku, kde jsem se náhodou stýkal s lidmi z vyšších kruhů, abych zanechal své přepjaté zdvořilosti.
→ Das habe ich mir natürlich noch nicht ganz abgewöhnen können, und noch vor zwei Monaten hat man mir in New York, wo ich zufällig in höheren Kreisen verkehrte, bei jeder Gelegenheit zugeredet, mit meiner übertriebenen Höflichkeit aufzuhören.

A právě vás že bych nezdravil! Zdravil jsem vás každý den několikrát. Ale přirozeně ne po každé, když jsem vás viděl, protože přece kolem vás přejdu stokrát za den.“
→Und da sollte ich gerade Sie nicht gegrüßt haben! Ich habe Sie jeden Tag einigemal gegrüßt. Aber natürlich nicht jedesmal, wenn ich Sie gesehen habe, da ich doch täglich hundertmal an Ihnen vorüberkomme.«

„Musíš mě zdravit po každé, po každé bez výjimky, musíš po celou dobu, co se mnou mluvíš, držet čepici v ruce;
→ »Du hast mich jedesmal zu grüßen, jedesmal, ohne Ausnahme, du hast die ganze Zeit, während du mit mir sprichst, die Kappe in der Hand zu halten,

musíš mě vždycky oslovovat ,pane vrchní vrátný`, a ne ,vy`.
→du hast mich immer mit >Oberportier< anzureden und nicht mit >Sie<.

A to po každé, po každé.“ „Po každé?“ opakoval Karel tiše a tázavě a vzpomněl si, že se na něj vrátný po celou dobu, co tu byl, díval vždycky přísně a vyčítavě,
→Und alles das jedesmal und jedesmal.« »Jedesmal?« wiederholte Karl leise und fragend, er erinnerte sich jetzt, wie er vom Portier während der ganzen Zeit seines hiesigen Aufenthaltes immer streng und vorwurfsvoll angeschaut worden war,

už od toho prvního rána, kdy se ještě docela nepřizpůsobil svému podřízenému postavení a kdy se trochu příliš směle a bez okolků, zevrubně a naléhavě vrátného vyptával, zda se snad po něm neptali dva muži a zda tu nenechali pro něho fotografii.
→schon von jenem ersten Morgen an, an dem er, seiner dienenden Stellung noch nicht recht angepaßt, etwas zu kühn, diesen Portier ohne weiteres umständlich und dringlich ausgefragt hatte, ob nicht zwei Männer vielleicht nach ihm gefragt und etwa eine Photographie für ihn zurückgelassen hätten.

„Teď vidíš, kam vede takové chování,“ řekl vrátný, jenž se zase vrátil těsně ke Karlovi, a ukázal na vrchního číšníka, který stále ještě četl, jako by to byl mstitel vykonávající za něho pomstu.
→ »Jetzt siehst du, wohin ein solches Benehmen führt«, sagte der Portier, der wieder ganz nahe zu Karl zurückgekehrt war, und zeigte auf den noch lesenden Oberkellner, als sei dieser der Vertreter seiner Rache.

„Ve svém příštím místě už budeš umět vrátného zdravit, i když to třeba bude jen v nějaké bídné špelunce.“
→ »In deiner nächsten Stellung wirst du es schon verstehen, den Portier zu grüßen, und wenn es auch nur vielleicht in einer elenden Spelunke sein wird.«

Karel pochopil, že vlastně již přišel o místo, neboť vrchní číšník to už vyslovil, vrchní vrátný to opakoval jako hotovou věc, a u liftboye bude asi sotva třeba, aby propuštění potvrdilo ředitelství hotelu.
→ Karl sah ein, daß er eigentlich seinen Posten schon verloren hatte, denn der Oberkellner hatte es bereits ausgesprochen, der Oberportier als fertige Tatsache wiederholt, und wegen eines Liftjungen dürfte wohl die Bestätigung der Entlassung seitens der Hoteldirektion nicht nötig sein.

Šlo to sice rychleji, než by si byl pomyslil, neboť konec konců sloužil přece dva měsíce, jak nejlépe dovedl, jistě lépe než leckterý jiný hoch.
→Es war allerdings schneller gegangen, als er gedacht hatte, denn schließlich hatte er doch zwei Monate gedient, so gut er konnte, und gewiß besser als mancher andere Junge.

Ale na takové věci se v rozhodujícím okamžiku zřejmě nebere zřetel v žádném světadílu, ani v Evropě, ani v Americe, nýbrž rozhodne se tak, jak komu v první zlosti vyjde ortel z úst.
→Aber auf solche Dinge wird eben im entscheidenden Augenblick offenbar in keinem Weltteil, weder in Europa noch in Amerika, Rücksicht genommen, sondern es wird so entschieden, wie einem in der ersten Wut das Urteil aus dem Munde fährt.

Snad by bylo teď nejlepší, kdyby se hned rozloučil a odešel, vrchní kuchařka a Tereza možná ještě spí,
→Vielleicht wäre es jetzt am besten gewesen, wenn er sich gleich verabschiedet hätte und weggegangen wäre, die Oberköchin und Therese schliefen vielleicht noch,

mohl by se s nimi rozloučit písemně, aby se nemusil loučit osobně a vyhnul se projevům zklamání a smutku nad svým chováním, mohl by rychle sbalit kufr a tiše odejít.
→er hätte sich, um ihnen die Enttäuschung und Trauer über sein Benehmen wenigstens beim persönlichen Abschied zu ersparen, brieflich verabschieden, hätte rasch seinen Koffer packen und in der Stille fortgehen können.

Zůstane-li tu však i jen jediný den, a jistě by potřeboval trochu se vyspat, nečeká ho nic jiného než vyhrocení jeho záležitosti ve skandál, výčitky ze všech stran, nesnesitelný pohled na slzy Terezy a snad i vrchní kuchařky a nakonec možná také ještě trest.
→Blieb er aber auch nur einen Tag noch, und er hätte allerdings ein wenig Schlaf gebraucht, so erwartete ihn nichts anderes als Aufbauschung seiner Sache zum Skandal, Vorwürfe von allen Seiten, der unerträgliche Anblick der Tränen Theresens und vielleicht gar der Oberköchin und möglicherweise zuguterletzt auch noch eine Bestrafung.

Byl však zmaten tím, že tu má proti sobě dva nepřátele a že v každém slově, které řekne, najde ne-li jeden, tedy druhý něco, co by mohl vytknout a vyložit ve zlém.
→ Andererseits aber beirrte es ihn, daß er hier zwei Feinden gegenüberstand und daß an jedem Wort, das er aussprechen würde, wenn nicht der eine, so der andere etwas aussetzen und zum Schlechten deuten würde.

Proto mlčel a těšil se zatím z klidu, který se v pokoji rozhostil, neboť vrchní číšník stále ještě četl noviny a vrchní vrátný rovnal podle stránek seznam rozházený po stole, což mu působilo velké potíže, neboť byl zřejmě krátkozraký.
→Deshalb schwieg er und genoß vorläufig die Ruhe, die im Zimmer herrschte, denn der Oberkellner las noch immer die Zeitung, und der Oberportier ordnete sein über den Tisch hin verstreutes Verzeichnis nach den Seitenzahlen, was ihm bei seiner offenbaren Kurzsichtigkeit große Schwierigkeiten machte.

Konečně vrchní číšník zívl a odložil noviny, ujistil se pohledem, že tu Karel ještě je, a zazvonil na zvonek u telefonu, který stál na stole.
→ Endlich legte der Oberkellner die Zeitung gähnend hin, vergewisserte sich durch einen Blick auf Karl, daß dieser noch anwesend sei, und drehte die Glocke des Tischtelephons an.

Volal několikrát „haló!“, ale nikdo se nehlásil. „Nikdo se nehlásí,“ řekl vrchnímu vrátnému.
→Er rief mehrere Male »Hallo!«, aber niemand meldete sich. »Es meldet sich niemand«, sagte er zum Oberportier.

Vrátný, jak se Karlovi zdálo, sledoval telefonování se zvláštním zájmem a řekl:
→ Dieser, der das Telephonieren, wie es Karl schien, mit besonderem Interesse beobachtete, sagte:

„Je přece už tři čtvrti na šest.
→»Es ist ja schon dreiviertel sechs.

Jistě už je vzhůru. Jen zazvoňte silněji.“ V tom okamžiku dostal bez další výzvy spojení.
→Sie ist gewiß schon wach. Läuten Sie nur stärker.« In diesem Augenblick kam, ohne weitere Aufforderung, das telephonische Gegenzeichen.

„Zde vrchní číšník Isbary,“ řekl vrchní číšník. „Dobré jitro, paní vrchní kuchařko. Snad jsem vás dokonce nevzbudil?
→»Hier Oberkellner Isbary«, sagte der Oberkellner. »Guten Morgen, Frau Oberköchin. Ich habe Sie doch nicht am Ende geweckt?

To je mi velmi líto. Ano, ano, je už tři čtvrti na šest. Ale to je mi skutečně líto, že jsem vás polekal.
→Das tut mir sehr leid. Ja, ja, dreiviertel sechs ist es schon. Aber es tut mir aufrichtig leid, daß ich Sie erschreckt habe.

Měla byste na noc vypínat telefon. Ne, ne, je to opravdu neomluvitelné, zvláště proto, že věc, o které chci s vámi mluvit, je tak málo důležitá.
→ Sie wollten während des Schlafens das Telephon abstellen. Nein, nein, tatsächlich, es gibt für mich keine Entschuldigung, besonders bei der Geringfügigkeit der Sache, wegen der ich Sie sprechen will.

Ale ovšemže mám čas, prosím, počkám u telefonu, přejete-li si.“
→ Aber natürlich habe ich Zeit, bitte sehr, ich bleibe beim Telephon, wenn es Ihnen recht ist.«

„Přiběhla jistě k telefonu v noční košili,“ řekl vrchní číšník s úsměvem vrchnímu vrátnému, který s napětím ve tváři stál po celou dobu nakloněn nad telefonním přístrojem.
→»Sie muß im Nachthemd zum Telephon gelaufen sein«, sagte der Oberkellner lächelnd zum Oberportier, der die ganze Zeit über mit gespanntem Gesichtsausdruck zum Telephonkasten sich gebückt gehalten hatte.



„Opravdu jsem ji vzbudil, jinak ji totiž budí to malé děvče, co jí píše na stroji, ale dnes to asi výjimečně opomenula udělat.
→»Ich habe sie wirklich geweckt, sie wird nämlich sonst von dem kleinen Mädel, das bei ihr auf der Schreibmaschine schreibt, geweckt, und die muß es heute ausnahmsweise versäumt haben.

Je mi líto, že jsem ji vylekal, ona je beztoho nervozní.“
→Es tut mir leid, daß ich sie aufgeschreckt habe, sie ist sowieso nervös.«

„Proč nemluví dál?“ „Šla se podívat, co je s tím děvčetem,“ odpověděl vrchní číšník už se sluchátkem u ucha, neboť telefon zase zvonil.
→ »Warum spricht sie nicht weiter?« »Sie ist nachschauen gegangen, was mit dem Mädel los ist«, antwortete der Oberkellner schon mit der Muschel am Ohr, denn es läutete wieder.

„Však už se najde,“ mluvil dál do telefonu. „Nesmíte se nechat vším tak vylekat.
→»Sie wird sich schon finden«, redete er weiter ins Telephon hinein. »Sie dürfen sich nicht von allem so erschrecken lassen.

Potřebujete opravdu pořádný oddech. Nu tedy, mám malý dotaz. Je tady liftboy jménem“ - obrátil se tázavě na Karla a ten mohl hned pohotově dodat své jméno, neboť dával bedlivě pozor – „tedy jménem Karel Rossmann.
→ Sie brauchen wirklich eine gründliche Erholung. Ja also, meine kleine Anfrage. Es ist da ein Liftjunge namens« - er drehte sich fragend nach Karl um, der, da er genau aufpaßte, gleich mit seinem Namen aushelfen konnte -, »also namens Karl Roßmann.

Vzpomínám-li si dobře, zajímala jste se trochu o něho;
→Wenn ich mich recht erinnere, so haben Sie sich für ihn ein wenig interessiert;

bohužel se vám špatně odvděčil za vaši laskavost, odešel bez dovolení ze služby, způsobil mi tím velké nepříjemnosti, ani je teď ještě nemohu odhadnout, a já jsem ho kvůli tomu právě propustil.
→leider hat er Ihre Freundlichkeit schlecht belohnt, er hat ohne Erlaubnis seinen Posten verlassen, hat mir dadurch schwere, jetzt noch gar nicht übersehbare Unannehmlichkeiten verursacht, und ich habe ihn daher soeben entlassen.

Doufám, že tu věc neberete tragicky. Co říkáte? Propustil, ano, propustil.
→ Ich hoffe, Sie nehmen die Sache nicht tragisch. Wie meinen Sie? Entlassen, ja, entlassen.

Ale vždyť jsem vám řekl, že odešel ze služby. Ne, v tom vám opravdu nemohu povolit, milá paní vrchní kuchařko.
→Aber ich sagte Ihnen doch, daß er seinen Posten verlassen hat. Nein, da kann ich Ihnen wirklich nicht nachgeben, liebe Frau Oberköchin.

Jde o mou autoritu, tady je mnoho v sázce, jeden takový hoch mi zkazí celou tu bandu.
→Es handelt sich um meine Autorität, da steht viel auf dem Spiel, so ein Junge verdirbt mir die ganze Bande.

Právě u liftboyů musí člověk po čertech dávat pozor. Ne, ne, v tomto případě vám nemohu vyhovět, jakkoli se o to vždy snažím.
→Gerade bei den Liftjungen muß man teuflisch aufpassen. Nein, nein, in diesem Falle kann ich Ihnen den Gefallen nicht tun, so sehr ich es mir immer angelegen sein lasse, Ihnen gefällig zu sein.

Kdybych ho tu přese všechno nechal, jen proto, aby mi neustále hýbal žlučí, kvůli vám, ano, kvůli vám, paní vrchní kuchařko, tu nesmí zůstat.
→Und wenn ich ihn schon trotz allem hier ließe, zu keinem anderen Zweck, als um meine Galle in Tätigkeit zu erhalten, Ihretwegen, ja, Ihretwegen, Frau Oberköchin, kann er nicht hierbleiben.

Vy na něm máte zájem, jaký si vůbec nezasluhuje, a protože znám nejen jeho, ale i vás, vím, že by vás jistě velice zklamal, a toho vás chci stůj co stůj ušetřit.
→Sie nehmen einen Anteil an ihm, den er durchaus nicht verdient, und da ich nicht nur ihn kenne, sondern auch Sie, weiß ich, daß das zu den schwersten Enttäuschungen für Sie führen müßte, die ich Ihnen um jeden Preis ersparen will.

Říkám to docela otevřeně, ačkoli ten zatvrzelý mladík stojí pár kroků přede mnou.
→ Ich sage das ganz offen, obwohl der verstockte Junge ein paar Schritte vor mir steht.

Bude propuštěn, ne, ne, paní vrchní kuchařko, bude nadobro propuštěn, ne, ne, nebude přeložen na jinou práci, není vůbec k ničemu.
→ Er wird entlassen, nein, nein, Frau Oberköchin, er wird vollständig entlassen, nein, nein, er wird zu keiner anderen Arbeit versetzt, er ist vollständig unbrauchbar.

Ostatně jsou i jinak na něho stížnosti. Vrchní vrátný na příklad, ano, copak, Fjodor, ano, si stěžuje na nezdvořilost a drzost toho mladíka.
→Übrigens laufen ja auch sonst Beschwerden gegen ihn ein. Der Oberportier zum Beispiel, ja also, was denn, Feodor, ja, Feodor beklagt sich über die Unhöflichkeit und Frechheit dieses Jungen.

Jak, že to nestačí? Ale, milá paní vrchní kuchařko, vy kvůli tomu mladíkovi zapíráte svůj charakter.
→Wie, das soll nicht genügen? Ja, liebe Frau Oberköchin, Sie verleugnen wegen dieses Jungen Ihren Charakter.

Ne, tak na mne nesmíte naléhat.“ V tomto okamžiku sklonil se vrátný k uchu vrchního číšníka a něco mu pošeptal.
→Nein, so dürfen Sie mir nicht zusetzen.« In diesem Augenblick beugte sich der Portier zum Ohr des Oberkellners und flüsterte etwas.

Vrchní číšník napřed na něho udiveně pohlédl a pak mluvil do telefonu tak rychle, že mu Karel zpočátku dost dobře nerozuměl, a proto přistoupil po špičkách o dva kroky blíž.
→Der Oberkellner sah ihn zuerst erstaunt an und redete dann so rasch in das Telephon, daß Karl ihn anfangs nicht ganz genau verstand und auf den Fußspitzen zwei Schritte näher trat.

„Milá paní vrchní kuchařko,“ zaslechl, „upřímně řečeno, nebyl bych si pomyslil, že se tak špatně vyznáte v lidech.
→»Liebe Frau Oberköchin«, hieß es, »aufrichtig gesagt, ich hätte nicht geglaubt, daß Sie eine so schlechte Menschenkennerin sind.

Zrovna se dovídám o tom vašem andílkovi něco, co od základu změní vaše mínění o něm, a je mi téměř líto, že vám to musím říci právě já.
→Eben erfahre ich etwas über Ihren Engelsjungen, was Ihre Meinung über ihn gründlich ändern wird, und es tut mir fast leid, daß gerade ich es Ihnen sagen muß.

Tento jemný hoch tedy, kterého nazýváte vzorem slušnosti, nenechá uplynout jedinou noc, kdy má volno, aby neběžel do města, a vrací se odtamtud až ráno.
→Dieser feine Junge also, den Sie ein Muster von Anstand nennen, läßt keine dienstfreie Nacht vergehen, ohne in die Stadt zu laufen, aus der er erst am Morgen wiederkommt.

Ano, ano, paní vrchní kuchařko, to je prokázáno svědky, věrohodnými svědky, ano.
→ Ja, ja, Frau Oberköchin, das ist durch Zeugen bewiesen, durch einwandfreie Zeugen, ja.

Můžete mi snad říci, kde bere peníze na takové radovánky? Jak má potom být bdělý ve službě? A chcete snad ještě také, abych vám vylíčil, co ve městě provádí?
→Können Sie mir nun vielleicht sagen, wo er das Geld zu diesen Lustbarkeiten hernimmt? Wie er die Aufmerksamkeit für seinen Dienst behalten soll? Und wollen Sie vielleicht auch noch, daß ich Ihnen beschreiben soll, was er in der Stadt treibt?

To si ale opravdu zvlášť pospíším, abych se toho hocha zbavil.
→ Diesen Jungen loszuwerden will ich mich aber ganz besonders beeilen.

A vy to, prosím, berte jako výstrahu, jak má být člověk opatrný vůči přivandrovalým klukům.“
→Und Sie, bitte, nehmen das als Mahnung, wie vorsichtig man gegen hergelaufene Burschen sein soll.«

„Ale, pane vrchní číšníku,“ zvolal teď Karel, jemuž se přímo ulevilo, neboť tu zřejmě došlo k velkému omylu, což ale by mohlo zase nejspíš vést k tomu, že se všechno ještě nade všechno očekávání zlepší, „tady jde určitě o záměnu.
→»Aber, Herr Oberkellner«, rief nun Karl, förmlich erleichtert durch den großen Irrtum, der hier unterlaufen schien und der vielleicht am ehesten dazu führen konnte, daß sich alles noch unerwartet besserte, »da liegt bestimmt eine Verwechslung vor.

Myslím, že vám pan vrchní vrátný řekl, že odcházím každou noc.
→ Ich glaube, der Herr Oberportier hat Ihnen gesagt, daß ich jede Nacht weggehe.

Ale to je naprosto nesprávné, jsem naopak každou noc ve společné ložnici, to mohou potvrdit všichni hoši.
→Das ist aber durchaus nicht richtig, ich bin vielmehr jede Nacht im Schlafsaal, das können alle Jungens bestätigen.

Když nespím, učím se obchodní korespondenci, ale ze sálu se v noci vůbec nehnu.
→Wenn ich nicht schlafe, lerne ich kaufmännische Korrespondenz, aber aus dem Schlafsaal rühre ich mich keine Nacht.

To se přece dá snadno dokázat. Pan vrchní vrátný si mě zřejmě plete s někým jiným a teď chápu, proč se domnívá, že ho nezdravím.“
→ Das ist ja leicht zu beweisen. Der Herr Oberportier verwechselt mich offenbar mit jemand anderem, und jetzt verstehe ich auch, warum er glaubt, daß ich ihn nicht grüße.«

„Budeš hned zticha,“ křičel vrchní vrátný a hrozil pěstí, někdo jiný by v té situaci sotva pohnul prstem.
→ »Wirst du sofort schweigen«, schrie der Oberportier und schüttelte die Faust, wo andere einen Finger bewegt hätten.

„Já že si tě s někým pletu!
→»Ich soll dich mit jemand anderem verwechseln!

No, pak už nemohu být vrchním vrátným, když si pletu lidi. Slyšíte, pane Isbary, pak už nemohu být vrchním vrátným, nu ovšem, když si pletu lidi.
→Ja, dann kann ich nicht mehr Oberportier sein, wenn ich die Leute verwechsle. Hören Sie nur, Herr Isbary, dann kann ich nicht mehr Oberportier sein, nun ja, wenn ich die Leute verwechsle.

Za mých třicet služebních let se mi sice ještě nestalo, abych si někoho spletl, jak mohou dosvědčit stovky pánů vrchních číšníků, které jsme za tu dobu měli, ale u tebe, ty kluku mizerná, jsem prý s tím začal.
→In meinen dreißig Dienstjahren ist mir allerdings noch keine Verwechslung passiert, wie mir Hunderte von Herren Oberkellnern, die wir seit jener Zeit hatten, bestätigen müssen, aber bei dir, miserabler Junge, soll ich mit den Verwechslungen angefangen haben.

U tebe, s tím tvým nápadným hladkým obličejem. Jaképak záměny! Kdybys běžel do města každou noc za mými zády, potvrdím už podle toho, jak vypadáš, že jsi práskaný lump.“
→Bei dir, mit deiner auffallenden, glatten Fratze. Was gibt es da zu verwechseln! Du könntest jede Nacht hinter meinem Rücken in die Stadt gelaufen sein, und ich bestätige bloß nach deinem Gesicht, daß du ein ausgegorener Lump bist.«

„Nech toho, Fjodore!“ řekl vrchní číšník, jehož telefonický rozhovor s vrchní kuchařkou byl zřejmě náhle přerušen.
→ »Laß, Feodor!« sagte der Oberkellner, dessen telephonisches Gespräch mit der Oberköchin plötzlich abgebrochen worden zu sein schien.

„Je to přece docela jednoduché. Na jeho nočních zábavách ani tak zvlášť nesejde.
→ »Die Sache ist ja ganz einfach. Auf seine Unterhaltungen in der Nacht kommt es in erster Reihe gar nicht an.

Chtěl by možná na rozloučenou ještě vyvolat nějaké velké vyšetřování o tom, co provádí v noci.
→ Er möchte ja vielleicht vor seinem Abschied noch irgendeine große Untersuchung über seine Nachtbeschäftigung verursachen wollen.

Dovedu si představit, jak by se mu to líbilo.
→Ich kann mir schon vorstellen, daß ihm das gefallen würde.

Pro nic za nic bychom sem volali pokud možno všech čtyřicet liftboyů a vyslechli je jako svědky, ti by si ho ovšem také všichni spletli,
→ Es würden womöglich alle vierzig Liftjungen heraufzitiert und als Zeugen einvernommen, die würden ihn natürlich auch alle verwechselt haben,

musil by tedy svědčit pomalu všechen personál, v hotelu by se samozřejmě na chvilku zastavil provoz, a než bychom ho konečně vyhodili, přišel by si aspoň na své.
→es müßte also zur Zeugenschaft allmählich das ganze Personal heran, der Hotelbetrieb würde natürlich auf ein Weilchen eingestellt, und wenn er dann schließlich doch hinausgeworfen würde, so hätte er doch wenigstens seinen Spaß gehabt.

To tedy raději neuděláme. Vrchní kuchařku, tu hodnou paní, měl už za blázna a to nám může stačit.
→Also das machen wir lieber nicht. Die Oberköchin, diese gute Frau, hat er schon zum Narren gehalten, und damit soll es genug sein.

Nechci už nic slyšet; jsi na místě propuštěn ze služby pro nedbalost.
→Ich will nichts weiter hören; du bist wegen Dienstversäumnis auf der Stelle aus dem Dienst entlassen.

Tady ti dávám poukaz na pokladnu, aby ti vyplatili mzdu až do dnešního dne.
→ Da gebe ich dir eine Anweisung an die Kasse, daß dir dein Lohn bis zum heutigen Tage ausgezahlt werde.

To je ostatně - mezi námi řečeno - po tom, jak ses choval, prostě dar, který ti dávám jenom z ohledu na paní vrchní kuchařku.“
→Das ist übrigens bei deinem Verhalten unter uns gesagt - einfach ein Geschenk, das ich dir nur aus Rücksicht auf die Frau Oberköchin mache.«

Nový telefonický hovor zdržel vrchního číšníka, takže nemohl hned podepsat poukaz.
→ Ein telephonischer Anruf hielt den Oberkellner ab, die Anweisung sofort zu unterschreiben.

„Ti liftboyové mi dají dnes práce!“ zvolal, jakmile uslyšel první slova. „To je neslýchané!“ zvolal za chvilku.
→»Die Liftjungen geben mir aber heute zu schaffen!« rief er schon nach Anhören der ersten Worte. »Das ist ja unerhört!« rief er nach einem Weilchen.

Obrátil se od telefonu na vrátného a řekl: „Fjodore, zadrž prosím chvilku toho hocha, musíme si s ním ještě promluvit.“
→Und vom Telephon weg wandte er sich zum Hotelportier und sagte: »Bitte, Feodor, halt mal diesen Burschen ein wenig, wir werden noch mit ihm zu reden haben.«

A do telefonu přikázal: „Přijď ihned nahoru!“ Teď alespoň se vrchní vrátný mohl vyzuřit, když se mu to nepovedlo během rozmluvy.
→Und ins Telephon gab er den Befehl: »Komm sofort herauf.« Nun konnte sich der Oberportier wenigstens austoben, was ihm beim Reden nicht hatte gelingen wollen.

Držel Karla pevně nahoře za paži, ne snad klidným sevřením, jež by se konec konců dalo vydržet, nýbrž občas sevření uvolnil a pak zase tiskl Karla silněji a silněji, a poněvadž měl velkou sílu, připadalo Karlovi, že to vůbec nebere konce, a dělaly se mu mžitky před očima.
→Er hielt Karl oben am Arm fest, aber nicht etwa mit ruhigem Griff, der schließlich auszuhalten gewesen wäre, sondern er lockerte hie und da den Griff und machte ihn dann mit Steigerung fester und fester, was bei seinen großen Körperkräften gar nicht aufzuhören schien und ein Dunkel vor Karls Augen verursachte.

Ale nejenom že Karla držel, občas ho také vytáhl do výšky, jako by měl rozkaz, aby ho zároveň natahoval, cloumal jím a přitom znovu a znovu říkal zpola tázavě vrchnímu číšníkovi: Aber er hielt Karl nicht nur, sondern als hätte er auch den Befehl bekommen, ihn gleichzeitig zu strecken, zog er ihn auch hie und da in die Höhe und schüttelte ihn, wobei er immer wieder halb fragend zum Oberkellner sagte:

„Jen abych si ho teď nespletl, jen abych si ho teď nespletl.“
→ »Ob ich ihn jetzt nur nicht verwechsle, ob ich ihn jetzt nur nicht verwechsle.«

Pro Karla bylo vysvobozením, když vstoupil vrchní liftboy, jistý Bess, věčně funící, tlustý mladík, a když poněkud obrátil pozornost vrchního vrátného k sobě.
→ Es war eine Erlösung für Karl, als der oberste der Liftjungen, ein gewisser Beß, ein ewig fauchender, dicker Junge, eintrat, und die Aufmerksamkeit des Oberportiers ein wenig auf sich lenkte.