Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chap. 03b

10. 3. 2019

Amerika

E-Books : 
 E-List@post.cz

 


amerika.jpg

 

 

 

 

 

 

Franz Kafka - AMERIKA

Karlovi připadalo, že každému, kdo se na obrázek podívá, musí to být tak nápadné, že se mu v příštím okamžiku zase zdálo, jako by ten dojem byl příliš silný a téměř protismyslný.
→Karl schien es, als müsse dies jedem, der das Bild ansah, so sehr auffallen, daß es ihm im nächsten Augenblick wieder schien, die Deutlichkeit dieses Eindrucks sei zu stark und fast widersinnig.

Čím to, že snímek budí tak silné a nezvratné přesvědčení, že zpodobený člověk skrývá jakýsi cit? A na chvilku se přestal dívat na snímek a zahleděl se jinam.
→Wie könne man von einem Bild so sehr die unumstößliche Überzeugung eines verborgenen Gefühls des Abgebildeten erhalten! Und er sah vom Bild ein Weilchen lang weg.

Když se jeho pohled zas vrátil, povšiml si matčiny ruky, jež docela v popředí visela z opěradla křesla a byla blizoučko, jen ji políbit.
→ Als er mit den Blicken wieder zurückkehrte, fiel ihm die Hand der Mutter auf, die ganz vorne an der Lehne des Fauteuils herabhing, zum Küssen nahe.

Pomyslil si, zda by snad přece jen nebylo dobře napsat rodičům, jak to také opravdu oba po něm žádali, otec naposledy velmi přísně v Hamburku.
→ Er dachte, ob es nicht vielleicht doch gut wäre, den Eltern zu schreiben, wie sie es ja tatsächlich beide (und der Vater zuletzt sehr streng in Hamburg) von ihm verlangt hatten.

Tenkrát, toho strašného večera, kdy mu matka u okna oznámila, že pojede do Ameriky, se ovšem neodvolatelně zapřísáhl, že nikdy nenapíše, ale co znamená taková přísaha nezkušeného chlapce tady v těch nových poměrech!
→Er hatte sich freilich damals, als ihm die Mutter am Fenster an einem schrecklichen Abend die Amerikareise angekündigt hatte, unabänderlich zugeschworen, niemals zu schreiben, aber was galt ein solcher Schwur eines unerfahrenen Jungen hier in den neuen Verhältnissen!

Právě tak dobře mohl tehdy přísahat, že se po dvou měsících, strávených v Americe, stane generálem americké milice, a zatím ve skutečnosti je se dvěma lumpy v podkrovní komůrce v hostinci u New Yorku a navíc musí uznat, že tady je na svém místě.
→Ebensogut hätte er damals schwören können, daß er nach zwei Monaten amerikanischen Aufenthalts General der amerikanischen Miliz sein werde, während er tatsächlich in einer Dachkammer mit zwei Lumpen beisammen war, in einem Wirtshaus vor New York, und außerdem zugeben mußte, daß er hier wirklich an seinem Platze war.

A s úsměvem zkoumal tváře rodičů, jako by z nich mohl poznat, zda stále ještě touží, aby dostali od syna zprávu.
→Und lächelnd prüfte er die Gesichter der Eltern, als könne man aus ihnen erkennen, ob sie noch immer das Verlangen hatten, eine Nachricht von ihrem Sohn zu bekommen.

Jak se tak díval, uvědomil si brzo, že je přece jen velmi unaven a že sotva dokáže být celou noc vzhůru.
→ In diesem Anschauen merkte er bald, daß er doch sehr müde war und kaum die Nacht werde durchmachen können.

Snímek mu vyklouzl z rukou, Karel si naň položil obličej, ucítil na tváři konejšivý chlad a spokojeně usnul.
→ Das Bild entfiel seinen Händen, dann legte er das Gesicht auf das Bild, dessen Kühle seiner Wange wohltat, und mit einem angenehmen Gefühl schlief er ein.

Ráno se probudil tím, že ho kdosi lechtal pod paží.
→Geweckt wurde er früh durch das Kitzeln unter der Achsel.

To ten Francouz si dovolil takovou dotěrnost.
→Es war der Franzose, der sich diese Zudringlichkeit erlaubte.

Ale už také Ir stál před Karlovým stolem a oba se na Karla dívali s velkým zájmem, zrovna tak jako si Karel prohlížel v noci je.
→Aber auch der Irländer stand schon vor Karls Tisch und beide sahen ihn mit keinem geringeren Interesse an, als es Karl in der Nacht ihnen gegenüber getan hatte.

Karla neudivilo, že se nevzbudil, když hoši vstávali; sotva si ze špatného úmyslu počínali zvlášť tiše, neboť on tvrdě spal a mimoto jim oblékání a zřejmě ani mytí nedalo moc práce.
→ Karl wunderte sich nicht darüber, daß ihn ihr Aufstehen nicht schon geweckt hatte; sie mußten durchaus nicht aus böser Absicht besonders leise aufgetreten sein, denn er hatte tief geschlafen und außerdem hatte ihnen das Anziehen und offenbar auch das Waschen nicht viel Arbeit gemacht.

Teď se navzájem náležitě a poněkud obřadně pozdravili a Karel se dověděl, že oba jsou strojní zámečníci, že už dlouho nemohou sehnat v New Yorku práci, a proto velmi sešli.
→Nun begrüßten sie einander ordentlich und mit einer gewissen Förmlichkeit, und Karl erfuhr, daß die beiden Maschinenschlosser waren, die in New York schon lange Zeit keine Arbeit hatten bekommen können und infolgedessen ziemlich heruntergekommen waren.

Aby to dosvědčili, rozepjal Robinson kabát a ukázalo se, že nemá košili; dalo se to ovšem poznat už podle límečku, neboť mu seděl na krku příliš volně a byl přichycen vzadu na kabátě.
→ Robinson öffnete zum Beweise dessen seinen Rock, und man konnte sehen, daß kein Hemd da war, was man allerdings auch schon an dem lose sitzenden Kragen hätte erkennen können, der hinten am Rock befestigt war.

Měli v úmyslu dojít do městečka Butterfordu, vzdáleného dva dny cesty od New Yorku, neboť tam prý jsou volná místa.
→ Sie hatten die Absicht, in das zwei Tagereisen von New York entfernte Städtchen Butterford zu marschieren, wo angeblich Arbeitsstellen frei waren.

Neměli nic proti tomu, aby Karel šel s nimi, a slíbili mu za prvé, že mu chvílemi ponesou kufr, za druhé, že mu opatří místo učedníka, dostanou-li sami práci, to že by byla maličkost, jen když vůbec bude nějaká práce.
→Sie hatten nichts dagegen, daß Karl mitkomme, und versprachen ihm erstens, zeitweilig seinen Koffer zu tragen, und zweitens, falls sie selbst Arbeit bekommen sollten, ihm eine Lehrlingsstelle zu verschaffen, was, wenn nur überhaupt Arbeit vorhanden sei, eine Leichtigkeit wäre.

Karel se ještě ani závazně nevyjádřil, a už mu přátelsky radili, aby svlékl ty krásné šaty, protože mu budou vždycky na překážku, až se bude ucházet o nějaké místo.
→Karl hatte noch kaum zugestimmt, als sie ihm schon freundschaftlich den Rat gaben, das schöne Kleid auszuziehen, da es ihm bei jeder Bewerbung um eine Stelle hinderlich sein werde.

Že má právě v tomto domě dobrou příležitost zbavit se těch šatů, protože pokojská obchoduje se šatstvem.
→ Gerade in diesem Hause sei eine gute Gelegenheit, das Kleid loszuwerden, denn die Zimmerfrau betreibe einen Kleiderhandel.

Karel se dosud ještě ani nerozhodl, co se šaty udělá, a už mu je pomáhali svléknout a odnesli je.
→ Sie halfen Karl, der auch rücksichtlich des Kleides noch nicht ganz entschlossen war, aus dem Kleid heraus und trugen es davon.

Když si Karel, osamělý a trochu rozespalý, pomalu oblékal starý cestovní oblek, vyčítal si, že prodal šaty, jež by mu snad mohly uškodit při hledání učednického místa, ale jež by mu mohly jen prospět, kdyby se ucházel o něco lepšího.
→Als Karl, allein gelassen und ein wenig schlaftrunken, sein altes Reisekleid noch langsam anzog, machte er sich Vorwürfe, das Kleid verkauft zu haben, das ihm vielleicht bei der Bewerbung um eine Lehrlingsstelle schaden, bei der um einen besseren Posten aber nur nützen konnte,

Otevřel dveře, aby ty dva zavolal zpátky, srazil se však s nimi na prahu a oni položili na stůl jako výtěžek půldolar; tvářili se přitom tak radostně, že se člověk neubránil dojmu, že měli při tom prodeji také svůj výdělek, a to tak velký, že to bylo k zlosti.
→und er öffnete die Tür, um die beiden zurückzurufen, stieß aber schon mit ihnen zusammen, die einen halben Dollar als Erlös auf den Tisch legten, dabei aber so fröhliche Gesichter machten, daß man sich unmöglich dazu überreden konnte, sie hätten bei dem Verkauf nicht auch ihren Verdienst gehabt, und zwar einen ärgerlich großen.

Nebylo ostatně kdy, aby si s nimi o tom promluvil, neboť vešla pokojská, právě tak rozespalá jako v noci, prohlásila, že musí připravit pokoj pro nové hosty, a vyhnala všechny tři na chodbu.
→Es war übrigens keine Zeit, sich darüber auszusprechen, denn die Zimmerfrau kam herein, genau so verschlafen wie in der Nacht, und trieb alle drei auf den Gang hinaus, mit der Erklärung, daß das Zimmer für neue Gäste hergerichtet werden müsse.

Jistě to tak nebylo, jednala tak jenom ze zlomyslnosti. Karel, který se právě chystal, že si složí kufr, musil přihlížet, jak ta žena popadla oběma rukama jeho věci a hodila je do kufru takovou silou, jako by to byla zvířata, která je třeba zneškodnit.
→ Davon war aber natürlich keine Rede, sie handelte nur aus Bosheit. Karl, der seinen Koffer gerade hatte ordnen wollen, mußte zusehen, wie die Frau seine Sachen mit beiden Händen packte und mit einer Kraft in den Koffer warf, als seien es irgendwelche Tiere, die man zum Kuschen bringen mußte.

Oba zámečníci se sice kolem ní točili, tahali ji za sukni, poklepávali jí po zádech, ale jestliže měli v úmyslu Karlovi pomoci, pak se minuli cílem.
→Die beiden Schlosser machten sich zwar um sie zu schaffen, zupften sie an ihrem Rock, beklopften ihren Rücken, aber wenn sie die Absicht hatten, Karl damit zu helfen, so war das ganz verfehlt.

Když žena kufr zavřela, vtiskla Karlovi držadlo do ruky, setřásla se sebe zámečníky a vyhnala všechny tři z pokoje s pohrůžkou, že nedostanou kávu, neposlechnou-li ji.
→ Als die Frau den Koffer zugeklappt hatte, drückte sie Karl den Halter in die Hand, schüttelte die Schlosser ab und jagte alle drei mit der Drohung aus dem Zimmer, daß sie, wenn sie nicht folgten, keinen Kaffee bekommen würden.

Zřejmě docela zapomněla, že Karel nepatřil hned od počátku k těm zámečníkům, neboť s nimi jednala, jako by byli jedna parta.
→Die Frau mußte offenbar gänzlich vergessen haben, daß Karl nicht von allem Anfang an zu den Schlossern gehört hatte, denn sie behandelte sie als eine einzige Bande.

Zámečníci jí ovšem prodali Karlovy šaty a tím prokázali mezi sebou jakési společenství.
→Allerdings hatten die Schlosser Karls Kleid ihr verkauft und damit eine gewisse Gemeinsamkeit erwiesen.

Na chodbě musili dlouho chodit sem a tam a zvláště Francouz, který se zavěsil do Karla, neustále nadával a vyhrožoval, že zboxuje hostinského, odváží-li se vylézt, a jako by se už na něho chystal, zuřivě třel o sebe zaťaté pěsti.
→Auf dem Gange mußten sie lange hin und her gehen, und besonders der Franzose, der sich in Karl eingehängt hatte, schimpfte ununterbrochen, drohte, den Wirt, wenn er sich v orwagen sollte, niederzuboxen, und es schien eine Vorbereitung dazu zu sein, daß er die geballten Fäuste rasend aneinander rieb.

Konečně přišel malý, nevinný chlapec; musil se natáhnout, když podával Francouzi konvici s kávou.
→Endlich kam ein unschuldiger kleiner Junge, der sich strecken mußte, als er dem Franzosen die Kaffeekanne reichte.

Bohužel přinesl jen konvici a nemohl pochopit, že by si byli přáli ještě sklenky.
→Leider war nur eine Kanne vorhanden, und man konnte dem Jungen nicht begreiflich machen, daß noch Gläser erwünscht wären.

Tak mohl pít vždycky jenom jeden a druzí dva stáli vedle něho a čekali. Karel neměl na kávu chuť, nechtěl však ty druhé urazit, a když došlo na něho, držel jen konvici u úst a nepil.
→So konnte immer nur einer trinken und die beiden anderen standen vor ihm und warteten. Karl hatte keine Lust zu trinken, wollte aber die anderen nicht kränken und stand also, wenn er an der Reihe war, untätig da, die Kanne an den Lippen.

Na rozloučenou hodil Ir konvicí na kamenné dlaždice.
→ Zum Abschied warf der Irländer die Kanne auf die steinernen Fliesen hin.

Dostali se z domu, aniž je někdo spatřil, a vyšli do husté, nažloutlé ranní mlhy. Kráčeli celkem tiše vedle sebe po kraji ulice, Karel si musil sám nést kufr, ti dva by ho patrně vystřídali, teprve kdyby je o to poprosil;
→ Sie verließen, von niemandem gesehen, das Haus und traten in den dichten, gelblichen Morgennebel. Sie marschierten im allgemeinen still nebeneinander am Rande der Straße, Karl mußte seinen Koffer tragen, die anderen würden ihn wahrscheinlich erst auf seine Bitte ablösen;

tu a tam vyrazilo z mlhy auto a všichni tři se po něm otáčeli; jezdily zde ponejvíce obrovské vozy a byly tak nápadné a objevovaly se tak nakrátko, že ani nebylo kdy, aby si člověk povšiml, zda v nich někdo sedí.
→hie und da schoß ein Automobil aus dem Nebel, und die drei drehten ihre Köpfe nach den meist riesenhaften Wagen, die so auffällig in ihrem Bau und so kurz in ihrer Erscheinung waren, daß man nicht Zeit hatte, auch nur das Vorhandensein von Insassen zu bemerken.

Později se objevily kolony povozů, jež vezly do New Yorku potraviny, a zaplnily celou šířku ulice v pěti nepřerušených proudech, že nebylo možno přejít na druhou stranu.
→Später begannen die Kolonnen von Fuhrwerken, welche Lebensmittel nach New York brachten, und die in fünf die ganze Breite der Straße einnehmenden Reihen so ununterbrochen dahinzogen, daß niemand die Straße hätte überqueren können.

Místy se ulice rozšiřovala v náměstí, v jehož středu přecházel strážník na věžovitě vyvýšeném místě,
→Von Zeit zu Zeit verbreiterte sich die Straße zu einem Platz, in dessen Mitte auf einer turmartigen Erhöhung ein Polizist auf und ab schritt,

aby měl dobrý přehled a mohl řídit svou hůlkou jak provoz na hlavní ulici, tak i provoz, který sem vyúsťoval z ulic postranních.
→um alles übersehen und mit einem Stöckchen den Verkehr auf der Hauptstraße sowie den von den Seitenstraßen hier einmündenden Verkehr ordnen zu können,

Až k příštímu náměstí a k příštímu strážníkovi pak nikdo na dopravu nedohlížel, ale mlčící a pozorní vozkové a řidiči dobrovolně zachovávali nutný pořádek.
→der dann bis zum nächsten Platze und zum nächsten Polizisten unbeaufsichtigt blieb, aber von den schweigenden und aufmerksamen Kutschern und Chauffeuren freiwillig in genügender Ordnung gehalten wurde.

Nejvíce se Karel divil naprostému klidu, s jakým se všechno dělo. Nebýt křiku bezstarostných zvířat, vezených na porážku, nebylo by snad slyšet nic než dusot kopyt a svištění pneumatik.
→Über die allgemeine Ruhe staunte Karl am meisten. Wäre nicht das Geschrei der sorglosen Schlachttiere gewesen, man hätte vielleicht nichts gehört als das Klappern der Hufe und das Sausen der Antiderapants.

Přitom ovšem vozy nejely stále stejnou rychlostí.
→Dabei war die Fahrtschnelligkeit natürlich nicht immer die gleiche.



Místy se musila vozidla úplně jinak seřadit, protože byl z postranních ulic příliš velký nával, a tu se pak zarazily celé proudy a jely jen krok za krokem,
→Wenn auf einzelnen Plätzen infolge allzu großen Andrangs von den Seiten große Umstellungen vorgenommen werden mußten, stockten die ganzen Reihen und fuhren nur Schritt für Schritt,

ale pak se opět stávalo, že se chvilku všechno hnalo bleskurychle kupředu, až se zas provoz uklidnil, jakoby ovládán jedinou brzdou.
→dann aber kam es auch wieder vor, daß für ein Weilchen alles blitzschnell vorbeijagte, bis es, wie von einer einzigen Bremse regiert, sich wieder besänftigte.

Přitom na ulici nezavířil ani prášek, všechno se pohybovalo v úplně čistém vzduchu.
→ Dabei stieg von der Straße nicht der geringste Staub auf, alles bewegte sich in der klarsten Luft.

Nebyli tu chodci, zde neputovaly do města trhovkyně jako v Karlově vlasti, ale přece se tu a tam objevovala velká plochá auta,
→ Fußgänger gab es keine, hier wanderten keine einzelnen Marktweiber zur Stadt wie in Karls Heimat, aber doch erschienen hie und da große, flache Automobile,

na nichž stálo asi dvacet žen s nůšemi, tedy snad přece trhovkyně, a natahovaly krk, aby viděly, jaký je na silnici provoz, a mohou-li doufat, že pojedou rychleji.
→auf denen an zwanzig Frauen mit Rückenkörben, also doch vielleicht Marktweiber, standen und die Hälse streckten, um den Verkehr zu überblicken und sich Hoffnung auf raschere Fahrt zu holen.

Pak bylo vidět podobná auta, a po nich se procházeli muži s rukama v kapsách.
→Dann sah man ähnliche Automobile, auf denen einzelne Männer, die Hände in den Hosentaschen, herumspazierten.

Na všech autech byly rozmanité nápisy a Karel lehce vykřikl, když si na jednom z aut přečetl toto oznámení:
→Auf einem dieser Automobile, die verschiedene Aufschriften trugen, las Karl unter einem kleinen Aufschrei:

„Přijmou se přístavní dělníci pro zasílatelství Jakob.“ Vůz jel právě docela pomalu a přihrblý čilý chlapík, který stál na schůdkách, vyzval ty tři pocestné, aby nastoupili.
→»Hafenarbeiter für die Spedition Jakob aufgenommen.« Der Wagen fuhr gerade ganz langsam, und ein auf der Wagentreppe stehender kleiner, gebückter, lebhafter Mann lud die drei Wanderer zum Einsteigen ein.

Karel se skryl za zámečníky, jako kdyby mohl být na voze strýc a zahlédnout ho. Byl rád, že také ti dva odmítli pozvání, i když se ho jaksi dotkl povýšený výraz, s jakým to učinili.
→ Karl flüchtete sich hinter die Schlosser, als könne sich auf dem Wagen der Onkel befinden und ihn sehen. Er war froh, daß auch die beiden die Einladung ablehnten, wenn ihn auch der hochmütige Gesichtsausdruck gewissermaßen kränkte, mit dem sie das taten.

Jen ať si nemyslí, že jsou příliš dobří, aby vstoupili do strýcových služeb.
→Sie mußten durchaus nicht glauben, daß sie zu gut waren, um in die Dienste des Onkels zu treten.

Dal jim to hned najevo, samozřejmě, že nikoli výslovně. Nato ho Delamarche požádal, aby se laskavě nepletl do věcí, kterým nerozumí;
→Er gab es ihnen, wenn auch natürlich nicht ausdrücklich, sofort zu verstehen. Darauf bat ihn Delamarche, sich gefälligst nicht in Sachen einzumischen, die er nicht verstehe;

přijímat lidi tímto způsobem je prý hanebný podvod a firma Jakob je pověstná po celých Spojených státech.
→diese Art, Leute aufzunehmen, sei ein schändlicher Betrug, und die Firma Jakob sei berüchtigt in den ganzen Vereinigten Staaten.

Karel neodpověděl, měl se však od té doby víc k Irovi, také ho poprosil, aby mu chvilku nesl kufr.
→Karl antwortete nicht, hielt sich aber von nun an mehr an den Irländer, er bat ihn auch, ihm jetzt ein wenig den Koffer zu tragen,

Když Karel prosbu několikrát opakoval, Ir mu s kufrem skutečně pomohl.
→was dieser, nachdem Karl seine Bitte mehrmals wiederholt hatte, auch tat.

Jenom si neustále stěžoval, jak je kufr těžký, a ukázalo se, že má v úmyslu pouze ulehčit kufru o veronský salám, který mu asi už v hotelu padl do oka.
→Nur klagte er ununterbrochen über die Schwere des Koffers, bis es sich zeigte, daß er nur die Absicht hatte, den Koffer um die Veroneser Salami zu erleichtern, die ihm wohl schon im Hotel angenehm aufgefallen war.

Karel musil salám vybalit, Francouz se ho ujal, zpracoval ho nožem podobným dýce a snědl skoro sám.
→Karl mußte sie auspacken, der Franzose nahm sie zu sich, um sie mit seinem dolchartigen Messer zu behandeln und fast ganz allein aufzuessen.

Robinson dostal jen tu a tam kolečko, kdežto Karel, který si už zase musil sám nést kufr, nechtěl-li jej nechat stát na silnici, nedostal nic, jako by si byl vzal svůj díl už předem.
→ Robinson bekam nur hie und da eine Schnitte, Karl dagegen, der wieder den Koffer tragen mußte, wenn er ihn nicht auf der Landstraße stehen lassen wollte, bekam nichts, als hätte er sich seinen Anteil schon im voraus genommen.

Zdálo se mu příliš malicherné žebrat o kousek, ale žluč v něm vzkypěla.
→ Es schien ihm zu kleinlich, um ein Stückchen zu betteln, aber die Galle regte sich in ihm.

Mlha se už docela rozptýlila, v dálce se třpytilo vysoké pohoří, jeho zvlněný hřeben se ztrácel ještě dál ve slunečním oparu.
→Aller Nebel war schon verschwunden, in der Ferne erglänzte ein hohes Gebirge, das mit welligem Kamm in noch ferneren Sonnendunst führte.

Podél silnice ležela špatně obdělaná pole, táhla se kolem velkých továren, které stály ve volné krajině, temné a plné kouře.
→ An der Seite der Straße lagen schlecht bebaute Felder, die sich um große Fabriken hinzogen, die dunkel angeraucht im freien Lande standen.

V činžácích, podobných kasárnám a bez ladu postavených, se zachvívala spousta oken nejrůznějšími otřesy a záblesky a na všech těch malých, chatrných balkónech se ženy a děti věnovaly rozmanité činnosti, přičemž rozvěšené a rozložené šátky a kusy prádla poletovaly a mocně se vzdouvaly v ranním větru a střídavě ženy i děti zakrývaly nebo odhalovaly.
→In den wahllos hingestellten einzelnen Mietskasernen zitterten die vielen Fenster in der mannigfaltigsten Bewegung und Beleuchtung, und auf all den kleinen, schwachen Balkonen hatten Frauen und Kinder vielerlei zu tun, während um sie herum, sie verdeckend und enthüllend, aufgehängte und hingelegte Tücher und Wäschestücke im Morgenwind flatterten und mächtig sich bauschten.

Když člověk odvrátil pohled od domů, viděl, jak vysoko na nebi lítají skřivánci a dole zas vlaštovky, téměř nad hlavami jedoucích lidí.
→Glitten die Blicke von den Häusern ab, dann sah man Lerchen hoch am Himmel fliegen und unten wieder die Schwalben, nicht allzuweit über den Köpfen der Fahrenden.

Mnoho věcí připomínalo Karlovi domov a nevěděl, zda dělá dobře, že opouští New York a jde do vnitrozemí.
→ Vieles erinnerte Karl an seine Heimat und er wußte nicht, ob er gut daran tue, New York zu verlassen und in das Innere des Landes zu gehen.

V New Yorku je moře a možnost vrátit se kdykoli do vlasti.
→In New York war das Meer und zu jeder Zeit die Möglichkeit der Rückkehr in die Heimat.

Zastavil se tedy a řekl oběma průvodcům, že má přece jen chuť zůstat v New Yorku. A když ho chtěl Delamarche prostě hnát dál, nedal se a řekl, že má snad ještě právo sám o sobě rozhodovat.
→Und so blieb er stehen und sagte zu seinen beiden Begleitern, er habe doch wieder Lust, in New York zu bleiben. Und als Delamarche ihn einfach weitertreiben wollte, ließ er sich nicht treiben und sagte, daß er doch wohl noch das Recht habe, über sich zu entscheiden.

Ir musil napřed spor urovnat a vysvětlit, že Butterford je mnohem krásnější než New York, a oba musili Karla ještě hodně prosit, než se znovu vydal na cestu.
→Der Irländer mußte erst vermitteln und erklären, daß Butterford viel schöner als New York sei, und beide mußten ihn noch sehr bitten, ehe er wieder weiterging.

A ještě ani potom by byl nešel dál, kdyby si neřekl, že je možná pro něho lepší dostat se na místo, kde není taková příležitost k návratu do vlasti.
→ Und selbst dann wäre er noch nicht gegangen, wenn er sich nicht gesagt hätte, daß es für ihn vielleicht besser sei, an einen Ort zu kommen, wo die Möglichkeit der Rückkehr in die Heimat keine so leichte sei.

Jistě tam bude lépe pracovat a dostane se spíš kupředu, když se nebude zdržovat zbytečnými myšlenkami.
→Gewiß werde er dort besser arbeiten und vorwärtskommen, da ihn keine unnützen Gedanken hindern würden.

Teď naopak on poháněl své druhy a ti měli takovou radost z jeho horlivosti, že mu střídavě nesli kufr, aniž je o to musil napřed prosit; a Karel vůbec nechápal, čím je vlastně tak rozradostnil.
→Und nun war er es, der die beiden anderen zog, und sie freuten sich so sehr über seinen Eifer, daß sie, ohne sich erst bitten zu lassen, den Koffer abwechselnd trugen und Karl gar nicht recht verstand, womit er ihnen eigentlich diese Freude verursache.

Šli krajinou, která se mírně zvedala, a když se tu a tam zastavili a ohlédli se, viděli, jak se panorama New Yorku a jeho přístavu rozvíjí do větší a větší šíře.
→ Sie kamen in eine ansteigende Gegend, und wenn sie hie und da stehenblieben, konnten sie beim Rückblick das Panorama New Yorks und seines Hafens immer ausgedehnter sich entwickeln sehen.

Most, který spojuje New York s Brooklynem, vznášel se jemně nad East Riverem a zachvíval se, když člověk přimhouřil oči.
→Die Brücke, die New York mit Brooklyn verbindet, hing zart über den East River, und sie erzitterte, wenn man die Augen klein machte.

Zdálo se, že na něm není žádný provoz, a pod ním se táhl neoživený, hladký pruh vody.
→Sie schien ganz ohne Verkehr zu sein, und unter ihr spannte sich das unbelebte, glatte Wasserband.

V obou obrovských městech vypadalo všechno prázdné a zbytečně vystavěné.
→Alles in beiden Riesenstädten schien leer und nutzlos aufgestellt.

Nebylo skoro rozdílu mezi velkými a malými domy.
→Unter den Häusern gab es kaum einen Unterschied zwischen den großen und den kleinen.

V nepostřehnutelné hloubi ulic šel asi život po svém dál, ale nad nimi nebylo vidět nic než lehký opar, který byl sice nehybný, ale vypadal, jako by se dal lehce rozptýlit.
→In der unsichtbaren Tiefe der Straßen ging wahrscheinlich das Leben fort nach seiner Art, aber über ihnen war nichts zu sehen als leichter Dunst, der sich zwar nicht bewegte, aber ohne Mühe verjagbar zu sein schien.

Dokonce i v přístavu, největším na světě, se rozhostil klid a jen tu a tam se člověku zdálo, patrně ve vzpomínce na to, co dříve viděl zblízka, že vidí loď, jak zvolna pluje malý kousek cesty.
→Selbst in den Hafen, den größten der Welt, war Ruhe eingekehrt, und nur hie und da glaubte man, wohl beeinflußt von der Erinnerung an einen früheren Anblick aus der Nähe, ein Schiff zu sehen, das eine kurze Strecke sich fortschob.

Ale ani tu nebylo možno dlouho sledovat, zmizela z očí a už se nedala najít.
→Aber man konnte ihm auch nicht lange folgen, es entging den Augen und war nicht mehr zu finden.

Ale Delamarche a Robinson viděli zřejmě mnohem víc, ukazovali napravo i nalevo a vztaženýma rukama vyznačovali náměstí a zahrady a nazývali je jmény.
→Aber Delamarche und Robinson sahen offenbar viel mehr, sie zeigten nach rechts und links und überwölbten mit den ausgestreckten Händen Plätze und Gärten, die sie mit Namen benannten.

Nemohli pochopit, že Karel byl přes dva měsíce v New Yorku a že viděl z města sotva co jiného než jedinou ulici.
→Sie konnten es nicht begreifen, daß Karl über zwei Monate in New York gewesen war und kaum etwas anderes von der Stadt gesehen hatte als eine Straße.

A slíbili mu, že s ním půjdou do New Yorku, až si v Butterfordu vydělají peníze, a že mu ukáží všechny pozoruhodnosti města, hlavně ta místa, kde se člověk může dosyta pobavit.
→Und sie versprachen ihm, wenn sie in Butterford genug verdient hätten, mit ihm nach New York zu gehen und ihm alles Sehenswerte zu zeigen und ganz besonders natürlich jene Örtlichkeiten, wo man sich bis zum Seligwerden unterhielt.

A Robinson spustil z plna hrdla píseň, Delamarche ji provázel tleskáním a Karel v tom poznal operetní popěvek ze své vlasti, který se mu zde s anglickým textem líbil mnohem víc, než se mu kdy líbil doma.
→ Und Robinson begann im Anschluß daran mit vollem Mund ein Lied zu singen, das Delamarche mit Händeklatschen begleitete und das Karl als eine Operettenmelodie aus seiner Heimat erkannte, die ihm hier mit einem englischen Text viel besser gefiel, als sie ihm je zu Hause gefallen hatte.

Tak si udělali malé představení pod širým nebem, jehož se všichni zúčastnili, jenom to město dole, jež se prý při té melodii dobře baví, patrně o tom vůbec nic nevědělo.
→So gab es eine kleine Vorstellung im Freien, an der alle Anteil nahmen, nur die Stadt unten, die sich angeblich bei dieser Melodie unterhielt, schien gar nichts davon zu wissen.

Jednou se Karel zeptal, kde je zasílatelská firma Jakob, a hned viděl, že Delamarchův a Robinsonův ukazovák míří možná na týž bod, možná na body na míle vzdálené.
→ Einmal fragte Karl, wo denn die Spedition Jakob liege, und sofort sah er Delamarches und Robinsons ausgestreckte Zeigefinger vielleicht auf den gleichen, vielleicht auf meilenweit entfernte Punkte gerichtet.

Když potom pokračovali v cestě, zeptal se Karel, kdy nejdřív by se mohli vrátit do New Yorku s dostatečným výdělkem.
→ Als sie dann weitergingen, fragte Karl, wann sie frühestens mit genügendem Verdienst nach New York zurückkehren könnten.

Delamarche řekl, že to může být docela dobře už za měsíc, neboť v Butterfordu je prý nedostatek dělníků a mzdy jsou vysoké.
→Delamarche sagte, das könne schon ganz gut in einem Monat sein, denn in Butterford sei Arbeitermangel und die Löhne seien hoch.

Dají ovšem své peníze do společné pokladny, aby se mezi nimi jako mezi kamarády vyrovnaly náhodné rozdíly ve výdělku.
→Natürlich würden sie ihr Geld in eine gemeinsame Kasse legen, damit zufällige Unterschiede im Verdienst unter ihnen als Kameraden ausgeglichen würden.

Společná pokladna se Karlovi nezamlouvala, ačkoli ovšem jako učedník vydělá méně než vyučení dělníci.
→Die gemeinsame Kasse gefiel Karl nicht, obwohl er als Lehrling natürlich weniger verdienen würde als ausgelernte Arbeiter.

Mimoto to se Robinson zmínil, že kdyby v Butterfordu nenašli práci, musili by putovat dál, a buď by se někde uchytili jako zemědělští dělníci, nebo by možná šli do kalifornských zlatých rýžovišť, což byl Robinsonův nejmilejší plán, jak se dalo soudit z jeho obšírného vyprávění.
→Überdies erwähnte Robinson, daß sie natürlich, wenn in Butterford keine Arbeit wäre, weiterwandern müßten, entweder um als Landarbeiter irgendwo unterzukommen oder vielleicht nach Kalifornien in die Goldwäscherei zu gehen, was, nach Robinsons ausführlichen Erzählungen zu schließen, sein liebster Plan war.

„Proč jste se stal zámečníkem, když teď chcete na zlatá rýžoviště?“ zeptal se Karel, který nerad slyšel, že budou musit dělat tak dlouhé a nejisté cesty.
→ »Warum sind Sie denn Schlosser geworden, wenn Sie jetzt in die Goldwäscherei wollen?« fragte Karl, der ungern von der Notwendigkeit solcher weiten, unsicheren Reisen hörte.

„Proč jsem se stal zámečníkem?“ řekl Robinson. „Určitě ne proto, aby mé matky syn při tom umřel hlady.
→ »Warum ich Schlosser geworden bin?« sagte Robinson, »doch gewiß nicht deshalb, damit meiner Mutter Sohn dabei verhungert.

Na zlatých rýžovištích se dá hezky vydělat.“ „Dalo se vydělat,“ řekl Delamarche.
→In den Goldwäschereien ist ein feiner Verdienst.« »War einmal«, sagte Delamarche.

„Vydělá se pořád,“ řekl Robinson a vyprávěl o četných známých, kteří přitom zbohatli a stále tam ještě jsou, nehnou ovšem už ani prstem, ale ze starého přátelství by pomohli k bohatství jemu a samozřejmě i jeho kamarádům.
→ »Ist noch immer«, sagte Robinson und erzählte von vielen dabei reich gewordenen Bekannten, die noch immer dort waren, natürlich keinen Finger mehr rührten, aus alter Freundschaft ihm aber und selbstverständlich auch seinen Kameraden zu Reichtum verhelfen würden.

„Však už nějaké místo v Butterfordu splašíme,“ řekl Delamarche a promluvil tím Karlovi z duše, avšak zvlášť přesvědčivě to nevyznělo.
→ »Wir werden schon in Butterford Stellen erzwingen«, sagte Delamarche und sprach damit Karl aus der Seele, aber eine zuversichtliche Ausdrucksweise war es nicht.

Přes den se zastavili jenom jednou v hostinci a pojedli u stolu, který byl, jak se Karlovi zdálo, ze železa, venku před hostincem skoro syrové maso, jež se nedalo krájet nožem a vidličkou, nýbrž dalo se jenom trhat.
→Während des Tages machten sie nur einmal in einem Wirtshaus halt und aßen davor im Freien an einem, wie es Karl schien, eisernen Tisch fast rohes Fleisch, das man mit Messer und Gabel nicht zerschneiden, sondern nur zerreißen konnte.

Chléb byl válcovitého tvaru a v každé šišce vězel dlouhý nůž.
→Das Brot hatte eine walzenartige Form, und in jedem Brotlaib steckte ein langes Messer.

K tomuto jídlu se podávala jakási černá tekutina, která pálila v krku.
→ Zu diesem Essen wurde eine schwarze Flüssigkeit gereicht, die im Halse brannte.

Delamarchovi a Robinsonovi však chutnala, často zvedali sklenice a přáli si splnění rozličných přání, přiťukávali si přitom a drželi vždy chvilku sklenice ve vzduchu tak, že se dotýkaly.
→Delamarche und Robinson schmeckte sie aber, sie erhoben oft auf die Erfüllung verschiedener Wünsche ihre Gläser und stießen miteinander an, wobei sie ein Weilchen lang in der Höhe Glas an Glas hielten.

U vedlejšího stolu seděli dělníci v halenách zastříkaných vápnem a všichni popíjeli stejnou tekutinu.
→Am Nebentisch saßen Arbeiter in kalkbespritzten Blusen, und alle tranken die gleiche Flüssigkeit.

Kolem jezdila spousta aut a vrhala na stoly mračna prachu.
→ Automobile, die in Mengen vorüberfuhren, warfen Schwaden von Staub über die Tische hin.

Velké noviny šly z ruky do ruky, hovořilo se vzrušeně o stávce stavebních dělníků, občas někdo vyslovil jméno Mack.
→Große Zeitungsblätter wurden herumgereicht, man sprach erregt vom Streik der Bauarbeiter, der Name Mack wurde öfters genannt.

Karel se na něho vyptával a dověděl se, že to je otec toho Macka, kterého zná, a že je největším stavebním podnikatelem v New Yorku.
→Karl erkundigte sich über ihn und erfuhr, daß dies der Vater des ihm bekannten Mack und der größte Bauunternehmer von New York war.

Stávka ho prý stojí miliony a ohrožuje možná jeho obchodní postavení.
→Der Streik kostete ihn Millionen und bedrohte vielleicht seine geschäftliche Stellung.

Karel nevěřil ani slovo z tohoto tlachání lidí špatně zpravených a zlomyslných.
→Karl glaubte kein Wort von diesem Gerede schlecht unterrichteter, übelwollender Leute.

Ostatně mu ztrpčovalo oběd i to, že bylo velmi pochybné, kdo to jídlo zaplatí.
→ Verbittert wurde das Essen für Karl außerdem dadurch, daß es sehr fraglich war, wie das Essen gezahlt werden sollte.

Bylo by přirozené, aby každý zaplatil svůj díl, ale Delamarche i Robinson při jakési příležitosti prohodili, že vydali zbytek svých peněz za poslední nocleh.
→Das Natürliche wäre gewesen, daß jeder seinen Teil gezahlt hätte, aber Delamarche wie auch Robinson hatten gelegentlich bemerkt, daß für das letzte Nachtlager ihr letztes Geld aufgegangen war.

U nikoho z nich nebylo vidět hodinky, prsten, ani nic jiného, co by se dalo prodat.
→Uhr, Ring oder sonst etwas Veräußerbares war an keinem zu sehen.

A Karel jim přece nemohl vyčítat, že něco vydělali na prodeji jeho šatů, to by byla urážka a rozchod navždy.
→Und Karl konnte ihnen doch nicht vorhalten, daß sie an dem Verkauf seiner Kleider etwas verdient hätten, das wäre doch Beleidigung und Abschied für immer gewesen.

Bylo však podivné, že si ani Delamarche, ani Robinson vůbec nedělali starosti s placením, měli naopak tak dobrou náladu, že se, jak to jen bylo možné, pokoušeli navazovat styky s číšnicí, která pyšně a těžkopádně chodila sem tam mezi stoly.
→Das Erstaunliche aber war, daß weder Delamarche noch Robinson irgendwelche Sorgen wegen der Bezahlung hatten, vielmehr hatten sie gute Laune genug, möglichst oft Anknüpfungen mit der Kellnerin zu versuchen, die stolz und mit schwerem Gang zwischen den Tischen hin und her ging.

Poněkud uvolněné vlasy jí spadaly po stranách do čela a na tváře a ona je neustále znovu přihlazovala nazpátek tím, že si pod ně vjížděla rukama.
→Ihr Haar hing ihr von den Seiten ein wenig lose in Stirn und Wangen, und sie strich es immer wieder zurück, indem sie mit den Händen darunter hinfuhr.

Konečně, když čekali, že snad na ně poprvé přátelsky promluví, přistoupila ke stolu, položila na něj obě ruce a zeptala se:
→Schließlich, als man vielleicht das erste freundliche Wort von ihr erwartete, trat sie zum Tische, legte beide Hände auf ihn und fragte:

„Kdo platí?“ Nikdy nevylétly ruce rychleji než teď ruka Delamarchova a Robinsonova, jež ukázaly na Karla.
→»Wer zahlt?« Nie waren Hände rascher aufgeflogen als jetzt jene von Delamarche und Robinson, die auf Karl zeigten.

Karel se nelekl, vždyť to předvídal a nespatřoval v tom nic zlého, že si kamarádi, od nichž přec také očekává výhody, dají od něho zaplatit nějakou maličkost, třebaže by bylo slušnější, kdyby se o té věci byli výslovně domluvili před tímto rozhodným okamžikem.
→Karl erschrak darüber nicht, denn er hatte es ja vorausgesehen, und sah nichts Schlimmes darin, daß die Kameraden, von denen er ja auch Vorteile erwartete, einige Kleinigkeiten von ihm bezahlen ließen, wenn es auch anständiger gewesen wäre, diese Sache vor dem entscheidenden Augenblick ausdrücklich zu besprechen.

Trapné bylo pouze to, že musil peníze nejdřív vyhrabat z tajné kapsy.
→Peinlich war bloß, daß er das Geld erst aus der Geheimtasche heraufbefördern mußte.

Měl původně v úmyslu, že si peníze uschová, až bude nejhůř, a že se tedy zatím postaví jaksi na stejnou úroveň se svými kamarády.
→Seine ursprüngliche Absicht war es gewesen, das Geld für die letzte Not aufzuheben und sich also vorläufig mit seinen Kameraden gewissermaßen in eine Reihe zu stellen.

Výhoda, kterou Karel získal těmito penězi a především tím, že je kamarádům zatajil, je víc než sdostatek vyrovnána, neboť oni jsou v Americe už od dětství,
→Der Vorteil, den er durch dieses Geld und vor allem durch das Verschweigen des Besitzes gegenüber den Kameraden erlangte, wurde für diese mehr als reichlich dadurch aufgewogen, daß sie schon seit ihrer Kindheit in Amerika waren,

mají dost znalostí a zkušeností, jak vydělávat peníze, a konečně nepřivykli lepším životním poměrům, než jsou jejich dnešní.
→daß sie genügende Kenntnisse und Erfahrungen für Gelderwerb hatten und daß sie schließlich an bessere Lebensverhältnisse als ihre gegenwärtigen nicht gewöhnt waren.

Když Karel teď zaplatí, ani tím vlastně své úmysly týkající se peněz neporuší;
→Diese bisherigen Absichten, die Karl rücksichtlich seines Geldes hatte, mußten an und für sich durch diese Bezahlung nicht gestört werden,

čtvrtdolar může konec konců postrádat a může tedy položit na stůl čtvrtdolarovou minci a prohlásit, že je to jeho jediný majetek a že je ochoten obětovat jej na společnou cestu do Butterfordu.
→ denn einen Vierteldollar konnte er schließlich entbehren und deshalb also ein Vierteldollarstück auf den Tisch legen und erklären, dies sei sein einziges Eigentum und er sei bereit, es für die gemeinsame Reise nach Butterford zu opfern.

Na cestu pěšky ta částka také úplně postačí. Nevěděl však, jestli má dost drobných, a ke všemu ty peníze i složené bankovky leží kdesi v hloubi tajné kapsy, ve které se ještě nejspíš něco najde, když člověk vysype celý obsah na stůl.
→Für die Fußreise genügte ein solcher Betrag auch vollkommen. Nun aber wußte er nicht, ob er genügend Kleingeld hatte, und überdies lag dieses Geld sowie die zusammengelegten Banknoten irgendwo in der Tiefe der Geheimtasche, in der man eben am besten etwas fand, wenn man den ganzen Inhalt auf den Tisch schüttete.

Mimoto by bylo naprosto nevhodné, aby se kamarádi o této tajné kapse vůbec dověděli.
→Außerdem war es höchst unnötig, daß die Kameraden von dieser Geheimtasche überhaupt etwas erfuhren.

Naštěstí se zdálo, že se kamarádi stále ještě zajímají spíš o číšnici než o to, jak Karel sežene peníze k zaplacení.
→Außerdem war es höchst unnötig, daß die Kameraden von dieser Geheimtasche überhaupt etwas erfuhren.

Delamarche přilákal číšnici mezi sebe a Robinsona tím, že ji vyzval, aby spočítala útratu, a ona se mohla ubránit dotěrnostem těch dvou jenom tak, že jednomu nebo druhému položila dlaň celou plochou na obličej a odstrčila ho.
→Delamarche lockte die Kellnerin durch die Aufforderung, die Rechnung aufzustellen, zwischen sich und Robinson und sie konnte die Zudringlichkeiten der beiden nur dadurch abwehren, daß sie einem oder dem anderen die ganze Hand auf das Gesicht legte und ihn wegschob.

Zatím Karel, rozpálený námahou, shromaždoval pod stolem v jedné ruce peníze, které druhou rukou přehraboval v tajné kapse a po kousku vyndával.
→Inzwischen sammelte Karl, heiß vor Anstrengung, unter der Tischplatte in der einen Hand das Geld, das er mit der anderen Stück für Stück in der Geheimtasche herumjagte und herausholte.

Konečně se domníval, ačkoli ještě neznal pořádně americké peníze, že má alespoň podle počtu mincí dostatečnou částku, a položil ji na stůl.
→Endlich glaubte er, obwohl er das amerikanische Geld noch nicht genau kannte, er hätte, wenigstens der Menge der Stücke nach, eine genügende Summe, und legte sie auf den Tisch.

Cinkot peněz rázem učinil konec žertům. Ke Karlově zlosti a k úžasu všech se ukázalo, že tu leží skoro celý dolar.
→Der Klang des Geldes unterbrach sofort die Scherze. Zu Karls Ärger und zu allgemeinem Erstaunen zeigte sich, daß fast ein ganzer Dollar dalag.

Nikdo se sice neptal, proč Karel už dřív nic neřekl o penězích, které by byly stačily na pohodlnou cestu vlakem do Butterfordu, ale Karel byl přesto ve velkých rozpacích.
→Keiner fragte zwar, warum Karl von dem Gelde, das für eine bequeme Eisenbahnfahrt nach Butterford gereicht hätte, früher nichts gesagt hatte, aber Karl war doch in großer Verlegenheit.

Když bylo jídlo zaplaceno, Karel peníze pomalu zase shrábl, Delamarche mu vzal z ruky ještě jednu minci, kterou potřeboval jako spropitné, objal číšnici, přitiskl ji k sobě a z druhé strany jí podal peníz.
→Langsam strich er, nachdem das Essen bezahlt war, das Geld wieder ein, noch aus seiner Hand nahm Delamarche ein Geldstück, das er für die Kellnerin als Trinkgeld brauchte, die er umarmte und an sich drückte, um ihr dann, von der anderen Seite her, das Geld zu überreichen.

Karel jim byl vděčný, že se, když zas pokračovali v cestě, o penězích už nezmínili, a chvilku pomýšlel dokonce na to, že se jim přizná k celému svému majetku, ale upustil od toho, poněvadž se nenaskytla vhodná příležitost.
→ Karl war ihnen dankbar, daß sie auf dem Weitermarsch keine Bemerkungen über das Geld machten, und er dachte sogar eine Zeitlang daran, ihnen sein ganzes Vermögen einzugestehen, unterließ das aber doch, da sich keine rechte Gelegenheit fand.

K večeru se dostali do spíše venkovského, úrodného kraje.
→ Gegen Abend kamen sie in eine mehr ländliche, fruchtbare Gegend.

Kolem dokola bylo vidět velké lány polí, jež se svou časnou zelení prostíraly po mírných kopcích, bohatá venkovská sídla lemovala silnici a po celé hodiny šli rnezi pozlaceným mřížovím zahrad, několikrát přešli stále touž zvolna plynoucí řeku a mnohokrát slyšeli, jak nad nimi duní vlaky na vznosných viaduktech.
→Gegen Abend kamen sie in eine mehr ländliche, fruchtbare Gegend. Ringsherum sah man ungeteilte Felder, die sich in ihrem ersten Grün über sanfte Hügel legten, reiche Landsitze umgrenzten die Straße, und stundenlang ging man zwischen den vergoldeten Gittern der Gärten, mehrmals kreuzten sie den gleichen langsam fließenden Strom und vielemal hörten sie über sich die Eisenbahnzüge auf den hoch sich schwingenden Viadukten donnern.

Slunce právě zapadalo za rovným okrajem dalekých lesů, když se vrhli do trávy na vyvýšenině uprostřed skupinky stromů, aby si odpočali po té námaze.
→Eben ging die Sonne an dem geraden Rande ferner Wälder nieder, als sie sich auf einer Anhöhe inmitten einer kleinen Baumgruppe ins Gras hinwerfen, um sich von den Strapazen auszuruhen.

Delamarche a Robinson tady leželi a protahovali se ze všech sil.
→ Delamarche und Robinson lagen da und streckten sich nach Kräften.

Karel seděl zpříma a díval se na silnici, položenou několik metrů níže, po které se bez přestání, neméně než ve dne, míhala auta, jako by je někdo přesně odpočítaná vysílal odněkud z dálky a někdo jiný je v témže počtu v jiné dálce očekával.
→Karl saß aufrecht und sah auf die ein paar Meter tiefer führende Straße, auf der immer wieder Automobile, wie schon während des ganzen Tages, leicht aneinander vorübereilten, als würden sie in genauer Anzahl immer wieder von der Ferne abgeschickt und in der gleichen Anzahl in der anderen Ferne erwartet.

Po celý den, od nejčasnějšího rána, Karel neviděl, že by jedno auto zastavilo, že by vystoupil některý cestující.
→ Während des ganzen Tages seit dem frühesten Morgen hatte Karl kein Automobil halten, keinen Passagier aussteigen gesehen.

Robinson navrhl, aby zde strávili noc. Jsou přece všichni dost unaveni a mohou potom vyrazit o to časněji a konečně sotva se jim podaří najít lacinější a příhodnější nocleh, než se úplně setmí.
→ Robinson machte den Vorschlag, die Nacht hier zu verbringen, da sie alle genügend müde wären, da sie dann desto früher ausmarschieren könnten und da sie schließlich kaum ein billigeres und besser gelegenes Nachtlager vor Einbruch völliger Dunkelheit finden könnten.

Delamarche souhlasil a jenom Karel se domníval, že je jeho povinností poznamenat, že má dost peněz, aby za všechny zaplatil nocleh třeba i v hotelu.
→Delamarche war einverstanden, und nur Karl glaubte zu der Bemerkung verpflichtet zu sein, daß er Geld genug habe, um das Nachtlager für alle auch in einem Hotel zu bezahlen.

Delamarche řekl, že budou peníze ještě potřebovat, ať jen si je dobře schová.
→ Delamarche sagte, sie würden das Geld noch brauchen, er solle es nur gut aufheben.

Delamarche ani trochu neskrýval, že už počítají s Karlovými penězi.
→Delamarche verbarg nicht im geringsten, daß man mit Karls Geld schon rechnete.

Když jeho první návrh byl přijat, prohlásil Robinson dál, že se teď ale musí před spaním pořádně najíst, aby se posilnili na zítřek, a že by jeden měl dojít všem pro jídlo do hotelu, jehož jméno „Hotel Occidental“ zářilo docela blizoučko u silnice.
→ Da sein erster Vorschlag angenommen war, erklärte nun Robinson weiter, nun müßten sie aber vor dem Schlafen, um sich für morgen zu kräftigen, etwas Tüchtiges essen, und einer solle das Essen für alle aus dem Hotel holen, das in nächster Nähe an der Landstraße mit der Aufschrift »Hotel Occidental« leuchtete.

Jako nejmladší, a protože se stejně nikdo nehlásil, Karel se bez váhání nabídl, že to obstará, a když si poručili slaninu, chléb a pivo, šel do hotelu.
→Als der Jüngste, und da sich auch sonst niemand meldete, zögerte Karl nicht, sich für diese Besorgung anzubieten, und ging, nachdem er eine Bestellung auf Speck, Brot und Bier erhalten hatte, ins Hotel hinüber.

Nablízku bylo jistě velké město, neboť hned v prvním sále hotelu, do něhož Karel vstoupil, byla spousta hlučících lidí a u bufetu, který se táhl podél celé přední stěny a kolem dvou postranních stěn, nepřetržitě pobíhalo množství číšníků s bílými zástěrami na prsou.
→ Es mußte eine große Stadt in der Nähe sein, denn gleich der erste Saal des Hotels, den Karl betrat, war von einer lauten Menge erfüllt, und an dem Büfett, das sich an einer Längswand und an den zwei Seitenwänden hinzog, liefen unaufhörlich viele Kellner mit weißen Schürzen vor der Brust

Přesto nebylo možno netrpělivé hosty uspokojit a na nejrůznějších místech bylo ustavičně slyšet kletby a rány pěstí na stůl.
→und konnten doch die ungeduldigen Gäste nicht zufriedenstellen, denn immer wieder hörte man an den verschiedensten Stellen Flüche und Fäuste, die auf den Tisch schlugen.

Karla si nikdo nepovšiml; přímo v sále ani nikdo neobsluhoval, hosté seděli u malinkých stolků, které se téměř ztrácely mezi třemi vedle sebe sedícími návštěvníky, a nosili si z bufetu všechno, nač měli chuť.
→Karl wurde von niemandem beachtet; es gab auch im Saale selbst keine Bedienung, die Gäste, die an winzigen, bereits zwischen drei Tischnachbarn verschwindenden Tischen saßen, holten alles, was sie wünschten, beim Büfett.

Na každém stolečku stála velká láhev s olejem, octem nebo něčím podobným, a než hosté začali jíst, polévali si všechna jídla, která si donesli z bufetu.
→Auf allen Tischchen stand eine große Flasche mit Öl, Essig oder dergleichen, und alle Speisen, die vom Büfett geholt wurden, wurden vor dem Essen aus dieser Flasche übergossen.

Chtěl-li se Karel vůbec k bufetu dostat, a tam asi potom teprve začnou těžkosti, zvláště když toho tolik objednává, musil se protlačit mezi spoustou stolů, a to se ovšem přes všechnu opatrnost neobešlo bez hrubého obtěžování hostů, kteří však všechno přijímali bez účasti, dokonce i to, že Karel, do něhož strčil jeden host, narazil na stolek a málem jej převrhl.
→Wollte Karl überhaupt erst zum Büfett kommen, wo ja dann wahrscheinlich, besonders bei seiner großen Bestellung, die Schwierigkeiten erst beginnen würden, mußte er sich zwischen vielen Tischen durchdrängen, was natürlich bei aller Vorsicht nicht ohne grobe Belästigung der Gäste durchzuführen war, die jedoch alles wie gefühllos hinnahmen, selbst als Karl einmal, allerdings gleichfalls von einem Gast, gegen ein Tischchen gestoßen wurde, das er fast umgeworfen hätte.

Omluvil se sice, ale patrně mu nerozuměli; ostatně ani on sám nerozuměl za mák tomu, co na něho volali.
→Er entschuldigte sich zwar, wurde aber offenbar nicht verstanden, verstand übrigens auch nicht das geringste von dem, was man ihm zurief.

U bufetu si s námahou našel malé volné místečko, ale dlouho se odtud nemohl kolem sebe rozhlédnout, protože mu v tom překážely lokty sousedů, opřené o stůl.
→ Beim Büfett fand er mit Mühe ein kleines freies Plätzchen, auf dem ihm eine lange Weile die Aussicht durch die aufgestützten Ellbogen seiner Nachbarn genommen war.

Bylo tu patrně vůbec zvykem opírat se o lokty a tisknout pěsti na spánky.
→Es schien hier überhaupt eine Sitte, die Ellbogen aufzustützen und die Faust an die Schläfe zu drücken;

Karel si vzpomněl na profesora latiny dr. Krumpala, jenž nenáviděl právě tento postoj, vždycky se pokradmu a nečekaně přiblížil a srazil lokty ze stolu tím, že je žertovně podtrhl pravítkem, které se nečekaně objevilo v jeho ruce.
→Karl mußte daran denken, wie der Lateinprofessor Dr. Krumpal gerade diese Haltung gehaßt hatte und wie er immer heimlich und unversehens herangekommen war und mittels eines plötzlich erscheinenden Lineals mit scherzhaftem Ruck die Ellbogen von den Tischen gestreift hatte.

Karel stál těsně přitlačen k bufetu, neboť sotvaže si stoupl do řady, postavili za ním stůl a jeden z hostů, kteří se tam usadili, otíral se svým velkým kloboukem silně o Karlova záda, kdykoli se při řeči jen trochu zaklonil.
→Karl stand eng ans Büfett gedrängt, denn kaum hatte er sich angestellt, war hinter ihm ein Tisch aufgestellt worden, und der eine der dort sich niederlassenden Gäste streifte schwer, wenn er sich nur ein wenig beim Reden zurückbog, mit seinem großen Hut Karls Rücken.

A přitom byla tak nepatrná naděje, že Karel od číšníka něco dostane, i když ti dva nemotorní sousedé odešli uspokojeni.
→Und dabei war so wenig Hoffnung, vom Kellner etwas zu bekommen, selbst als die beiden plumpen Nachbarn befriedigt weggegangen waren.

Několikrát chytil Karel číšníka přes stůl za zástěru, ale ten se vždy s úšklebkem vytrhl.
→Einigemal hatte Karl einen Kellner über den Tisch hin bei der Schürze gefaßt, aber immer hatte sich der mit verzerrtem Gesicht losgerissen.

Nikdo se nedal zadržet, jen pobíhali a pobíhali. Kdyby aspoň bylo v Karlově blízkosti něco vhodného k jídlu a pití, byl by to vzal, zeptal se na cenu, položil by peníze na pult a s radostí by odešel.
→Keiner war zu halten, sie liefen nur und liefen nur. Wenn wenigstens in der Nähe Karls etwas Passendes zum Essen und Trinken gewesen wäre, er hätte es genommen, sich nach dem Preis erkundigt, das Geld hingelegt und wäre mit Freude weggegangen.

Ale právě před ním ležely pouze mísy s rybami podobnými sleďům, jejichž černé šupiny se na kraji nazlátle leskly.
→Aber gerade vor ihm lagen nur Schüsseln mit heringartigen Fischen, deren schwarze Schuppen am Rande goldig glänzten.

Ty budou asi velmi drahé a sotva by někoho nasytily.
→ Die konnten sehr teuer sein und würden wahrscheinlich niemanden sättigen.

Mimo to měl na dosah ruky malé soudky s rumem, ale rum nechtěl kamarádům přinést, mají tak jako tak při každé příležitosti zřejmě spadeno jen na nejkoncentrovanější alkohol, a nechtěl je v tom ještě podporovat.
→Außerdem waren kleine Fäßchen mit Rum erreichbar, aber Rum wollte er seinen Kameraden nicht bringen, sie schienen schon sowieso bei jeder Gelegenheit nur auf den konzentriertesten Alkohol auszugehen und darin wollte er sie nicht noch unterstützen.

Karlovi tedy nezbývalo nic jiného než si najít jiné místo a znovu se namáhat. Čas už ale také velmi pokročil.
→Es blieb also Karl nichts übrig, als einen anderen Platz zu suchen und mit seinen Bemühungen von vorne anzufangen. Nun aber war auch schon die Zeit sehr vorgerückt.

Hodiny na druhém konci sálu, jejichž ručičky se daly pro kouř taktak rozeznat, jen když se člověk dobře podíval, ukazovaly už devět pryč.
→Die Uhr am anderen Ende des Saales, deren Zeiger man bei scharfem Hinsehen durch den Rauch gerade noch erkennen konnte, zeigte schon neun vorüber.

Jinde u bufetu byla však tlačenice ještě větší než na tom trochu odlehlém místě, kde byl Karel předtím.
→Anderswo am Büfett war aber das Gedränge noch größer als an dem früheren, ein wenig abgelegenen Platz. Außerdem füllte sich der Saal desto mehr, je später es wurde.

Kromě toho se sál s přibývajícím večerem víc a víc naplňoval.
→ Immer wieder zogen durch die Haupttüre mit großem Hallo neue Gäste ein.

Neustále přicházeli hlavním vchodem s velkým povykem noví ho sté.
→Immer wieder zogen durch die Haupttüre mit großem Hallo neue Gäste ein.

Na mnoha místech hosté odklidili jídlo z bufetu, jako by tu byli pány oni, a posadili se na pult a připíjeli si navzájem.
→An manchen Stellen räumten Gäste selbstherrlich das Büfett ab und setzten sich aufs Pult und tranken einander zu,

Byla to nejlepší místa a byl z nich rozhled po celém sále.
→es waren die besten Plätze, man übersah den ganzen Saal.

Karel se sice protlačil ještě dál, ale neměl vlastně už naději, že něčeho dosáhne.
→Karl drängte sich zwar noch weiter durch, aber eine eigentliche Hoffnung, etwas zu erreichen, hatte er nicht mehr.

Vyčítal si, že se nabídl k této pochůzce, ač nezná zdejší poměry.
→Er machte sich Vorwürfe darüber, daß er, der die hiesigen Verhältnisse nicht kannte, sich zu dieser Besorgung angeboten hatte.

Jeho kamarádi mu plným právem vyčiní, a navíc si ještě pomyslí, že nepřinesl jen proto nic, aby ušetřil.
→Seine Kameraden würden ihn mit vollem Rechte auszanken und gar noch denken, daß er, nur um Geld zu sparen, nichts mitgebracht hatte.

Tam, kde teď stál, jedli lidé sedící kolem stolů teplá masitá jídla s pěknými žlutými brambory, Karel nechápal, jak si to ti lidé opatřili.
→Nun stand er gar in einer Gegend, wo ringsherum an den Tischen warme Fleischspeisen mit schönen, gelben Kartoffeln gegessen wurden; es war ihm unbegreiflich, wie sich die Leute das verschafft hatten.

Vtom uviděl několik kroků před sebou starší ženu, patřící zřejmě k hotelovému personálu, jež hovořila s jakýmsi hostem a smála se.
→Da sah er ein paar Schritte vor sich eine ältere, offenbar zum Hotelpersonal gehörige Frau, die lachend mit einem Gaste redete.

Přitom se neustále prohrabovala vlásničkou v účesu.
→Dabei arbeitete sie fortwährend mit einer Haarnadel in ihrer Frisur herum.

Karel se ihned rozhodl, že objedná jídlo u této ženy, už proto, že jako jediná žena v sále tvořila výjimku ze všeobecného hluku a shonu,
→Sofort war Karl entschlossen, seine Bestellung bei dieser Frau vorzubringen, schon weil sie ihm als die einzige Frau im Saal eine Ausnahme vom allgemeinen Lärm und Jagen bedeutete

a pak také z toho prostého důvodu, že byla jedinou zaměstnankyní hotelu, jež byla na dosah ruky, za předpokladu ovšem, že neodběhne za svými záležitostmi při prvním slově, se kterým se na ni obrátí.
→und dann auch aus dem einfachen Grunde, weil sie die einzige Hotelangestellte war, die man erreichen konnte, vorausgesetzt allerdings, daß sie nicht beim ersten Wort, das er an sie richten würde, in Geschäften fortlief.

Ale stal se pravý opak.
→Aber ganz das Gegenteil trat ein.

Karel ji ještě ani neoslovil, jen po ní pátravě pokukoval, když vtom se žena podívala na Karla, jako se člověk někdy uprostřed hovoru ohlédne stranou, přestala hovořit a zeptala se Karla přátelsky, angličtinou jasnou jako sama mluvnice, zda něco hledá.
→Karl hatte sie noch gar nicht angeredet, sondern nur ein wenig belauert, als sie, wie man eben manchmal mitten im Gespräch beiseiteschaut, zu Karl hinsah und ihn, ihre Rede unterbrechend, freundlich und in einem Englisch, klar wie die Grammatik, fragte, ob er etwas suche.

„Ovšem,“ řekl Karel, „nemohu tu vůbec nic dostat.“
→ »Allerdings«, sagte Karl, »Ich kann hier gar nichts bekommen.«

„Tak pojďte se mnou, maličký,“ řekla, rozloučila se se svým známým, který smekl, což tu vypadalo jako neuvěřitelná zdvořilost, vzala Karla za ruku, šla k bufetu, odstrčila jakéhosi hosta, otevřela sklápěcí dveře u pultu, prošla chodbou za pultem,
→ »Dann kommen Sie mit mir, Kleiner«, sagte sie, verabschiedete sich von ihrem Bekannten, der seinen Hut abnahm, was hier wie unglaubliche Höflichkeit erschien, faßte Karl bei der Hand, ging zum Büfett, schob einen Gast beiseite, öffnete eine Klapptüre im Pult, durchquerte den Gang hinter dem Pult,

kde se člověk musil mít na pozoru před neúnavně pobíhajícími číšníky,
→wo man sich vor den unermüdlich laufenden Kellnern in acht nehmen mußte,

otevřela dvojité tapetové dveře a už byli ve velkých chladných spižírnách.
→öffnete eine zweite Tapetentüre, und schon befanden sie sich in großen, kühlen Vorratskammern.

„Člověk musí vědět, jak to tu chodí,“ řekl si Karel. „Tak copak si přejete?“ zeptala se a ochotně se k němu naklonila.
→>Man muß eben den Mechanismus kennen<, sagte sich Karl. »Also, was wollen Sie denn?« fragte sie und beugte sich dienstbereit zu ihm herab.

Byla velmi tlustá, její tělo se kolébalo, ale obličej byl utvářen téměř jemně, ovšem ve srovnání s tělem.
→ Sie war sehr dick, ihr Leib schaukelte sich, aber ihr Gesicht hatte eine, natürlich im Verhältnis, fast zarte Bildung.

Když Karel spatřil spoustu jídel, jež tu byla pečlivě urovnána v regálech a na stolech, byl téměř v pokušení, aby si rychle vymyslil a objednal vybranější večeři, zvláště když se dalo očekávat, že ho tato vlídná paní obslouží levněji,
→Karl war fast versucht, im Anblick der vielen Eßwaren, die hier sorgfältig in Regalen und auf Tischen aufgerichtet lagen, für seine Bestellung rasch ein feineres Nachtessen auszudenken, besonders da er erwarten konnte, von dieser einflußreichen Frau billiger bedient zu werden,

avšak nenapadlo ho nic vhodného, a jmenoval proto nakonec zase jenom slaninu, chléb a pivo.
→schließlich aber nannte er doch wieder, da ihm nichts Passendes einfiel, nur Speck, Brot und Bier.

„Nic víc?“ zeptala se žena. „Ne, děkuji,“ řekl Karel, „ale pro tři osoby.“
→ »Nichts weiter?« fragte die Frau. »Nein danke«, sagte Karl, »aber für drei Personen.«

Když se ho paní zeptala na ty druhé dva, řekl jí několika stručnými větami o svých kamarádech a potěšilo ho, že se ho vyptává.
→ Auf die Frage der Frau nach den beiden anderen erzählte Karl in ein paar kurzen Worten von seinen Kameraden, es machte ihm Freude, ein wenig ausgefragt zu werden.

„Ale to je přece jídlo jako pro trestance,“ řekla paní a zřejmě čekala, jaké bude mít Karel další přání.
→ »Aber das ist ja ein Essen für Sträflinge«, sagte die Frau und erwartete nun offenbar weitere Wünsche Karls.

Karla se však zmocnila obava, že mu paní jídlo daruje a nebude chtít za ně peníze, a proto mlčel.
→ Dieser aber fürchtete nun, sie werde ihn beschenken und kein Geld annehmen wollen, und schwieg deshalb.

„Hned to tu všechno bude,“ řekla žena, šla ke stolu, na svou tloušťku podivuhodně hbitě, uřízla dlouhým tenkým nožem, zubatým jako pila, velký kus slaniny silně prorostlé masem, vzala z přihrádky bochník chleba, zvedla zespodu tři láhve piva, dala všechno do lehkého slaměného košíčku a podala to Karlovi.
→»Das werden wir gleich zusammengestellt haben«, sagte die Frau, ging mit einer bei ihrer Dicke bewunderungswerten Beweglichkeit zu einem Tisch hin, schnitt mit einem langen, dünnen, sägeblattartigen Messer ein großes Stück mit viel Fleisch durchwachsenen Specks ab, nahm aus einem Regal einen Laib Brot, hob vom Boden drei Flaschen Bier auf und legte alles in einen leichten Strohkorb, den sie Karl reichte.

Mezitím Karlovi vysvětlovala, že ho sem zavedla proto, že potraviny venku na bufetu, třebaže jdou rychle na odbyt, nejsou už nikdy tak čerstvé v tom kouři a v té spoustě výparů.
→Zwischendurch erklärte sie Karl, sie habe ihn deshalb hierhergeführt, weil die Eßwaren draußen auf dem Büfett im Rauch und in den vielen Ausdünstungen trotz dem schnellen Verbrauch immer die Frische verlieren.

Že však pro ty lidi venku je všechno dobré až dost.
→Für die Leute draußen sei aber alles gut genug.

Karel teď neříkal už vůbec nic, neboť nevěděl, čím si zasloužil, že ho tak vyznamenává.
→ Karl sagte nun gar nichts mehr, denn er wußte nicht, wodurch er diese auszeichnende Behandlung verdiene.

Myslil na své kamarády, kteří by se možná nedostali až do této spižírny, i když se tak vyznají v Americe, a kteří by se musili spokojit se zkaženými potravinami z bufetu.
→Er dachte an seine Kameraden, die vielleicht, so gute Kenner Amerikas sie auch waren, doch nicht bis in diese Vorratskammer gedrungen wären und sich mit den verdorbenen Eßwaren auf dem Büfett hätten begnügen müssen.

Ze sálu sem nebylo slyšet ani hlásku, zdi byly zřejmě velmi silné, aby tyto sklepní místnosti byly stále dostatečně chladné.
→Man hörte hier keinen Laut aus dem Saal, die Mauern mußten sehr dick sein, um diese Gewölbe genügend kühl zu erhalten.

Karel už chvíli držel v ruce slaměný košík, nepomýšlel však na placení a ani se nepohnul.
→Karl hatte schon den Strohkorb ein Weilchen lang in der Hand, dachte aber nicht ans Zahlen und rührte sich auch nicht.

Jenom když paní chtěla ještě dodatečně vložit do koše láhev podobnou těm, které stály venku na stole, poděkoval a zachvěl se.
→ Nur als die Frau noch nachträglich eine Flasche, ähnlich denen, die draußen auf den Tischen standen, in den Korb legen wollte, dankte er schaudernd.

„Máte před sebou dalekou cestu?" zeptala se paní.
→ »Haben Sie noch einen weiten Marsch?« fragte die Frau.

„Až do Butterfordu,“ odpověděl Karel. „To je ještě velmi daleko,“ řekla paní.
→ »Bis nach Butterford«, antwortete Karl. «Das ist noch sehr weit«, sagte die Frau.

„Ještě celý den cesty,“ řekl Karel. „Ne dál?“ zeptala se paní. „To ne,“ řekl Karel.
→»Noch eine Tagereise«, sagte Karl. »Nicht weiter?« fragte die Frau. »O nein«, sagte Karl.

Paní urovnávala nějaké věci na stolech; vešel číšník, rozhlížel se, jako by něco hledal, paní potom ukázala na velkou mísu plnou sardinek, trochu posypaných petrželkou,
→Die Frau rückte einige Sachen auf den Tischen zurecht, ein Kellner kam herein, schaute suchend herum, wurde dann von der Frau auf eine große Schüssel, in der ein breiter, mit ein wenig Petersilie bestreuten Haufen von Sardinen lag, hingewiesen

a číšník tuto mísu odnesl ve vysoko zdvižených rukou.
→und trug dann diese Schüssel in den erhobenen Händen in den Saal hinaus.

„Proč vlastně chcete přenocovat venku?“ zeptala se paní.
→»Warum wollen Sie denn eigentlich im Freien übernachten?« fragte die Frau.

„Máme tady dost místa. Vyspěte se u nás v hotelu.“ To znělo velmi lákavě, zvláště když Karel tak špatně spal minulou noc.
→ »Wir haben hier Platz genug. Schlafen Sie bei uns im Hotel.« Das war für Karl sehr verlockend, besonders da er die vorige Nacht so schlecht verbracht hatte.

„Mám venku zavazadlo,“ řekl váhavě a trochu ješitně.
→ »Ich habe mein Gepäck draußen«, sagte er zögernd und nicht ganz ohne Eitelkeit.

„Tak si je sem přineste,“ řekla paní, „to není na překážku.“ „A co moji kamarádi!“ řekl Karel a hned si povšiml, že ti ovšem na překážku jsou.
→ »Das bringen Sie nur her«, sagte die Frau, »das ist kein Hindernis.« »Aber meine Kameraden!« sagte Karl und merkte sofort, daß die allerdings ein Hindernis waren.

„Ti tady mohou také přenocovat, to se rozumí,“ řekla paní. „Jen pojďte! Nenechte se tak prosit.“
→ »Die dürfen natürlich auch hier übernachten«, sagte die Frau. »Kommen Sie nur! Lassen Sie sich nicht so bitten.«

„Moji kamarádi jsou jinak hodní lidé,“ řekl Karel, „ale nejsou čistotní.“
→»Meine Kameraden sind im übrigen brave Leute,« sagte Karl, »aber sie sind nicht rein.«

„Vy jste neviděl tu špínu v sále?“ zeptala se paní a ušklíbla se. „K nám může opravdu přijít i nejhorší člověk.
→ »Haben Sie den Schmutz im Saal nicht gesehen?« fragte die Frau und verzog das Gesicht. »Zu uns kann wirklich der Ärgste kommen.

Dám tedy hned připravit tři postele. Ovšem jen v podkroví, neboť hotel je plně obsazen, já jsem se také odstěhovala do podkroví, ale jistě je to lepší než venku.“
→Ich werde also gleich drei Betten vorbereiten lassen. Allerdings nur auf dem Dachboden, denn das Hotel ist vollbesetzt, ich bin auch auf den Dachboden übersiedelt, aber besser als im Freien ist es jedenfalls.«

„Nemohu přivést své kamarády,“ řekl Karel. Představil si, jaký povyk by ti dva ztropili na chodbách tohoto pěkného hotelu;
→ »Ich kann meine Kameraden nicht mitbringen,« sagte Karl. Er stellte sich vor, welchen Lärm die beiden auf den Gängen dieses feinen Hotels machen würden;

Robinson by všechno znečistil a Delamarche by nepochybně obtěžoval i tuto paní. „Nevím, proč byste nemohl,“ řekla paní, „ale nechcete-li jinak, nechte tedy kamarády venku a přijďte k nám sám.“
→Robinson würde alles verunreinigen und Delamarche unfehlbar selbst diese Frau belästigen. »Ich weiß nicht, warum das unmöglich sein soll,« sagte die Frau, »aber wenn Sie es so wollen, dann lassen Sie eben Ihre Kameraden draußen und kommen allein zu uns.«

„To nejde, to nejde,“ řekl Karel, „jsou to moji kamarádi a já musím zůstat s nimi.“
→»Das geht nicht, das geht nicht«, sagte Karl, »es sind meine Kameraden und ich muß bei ihnen bleiben.«