Chap. 01b
Amerika
E-Books :
E-List@post.cz
Proti člověku, jaký je topič, není ani možno postupovat s dostatek přísně, a dá-li se něco vytknout Šubalovi, pak jenom to, že nedovedl za tu dobu zlomit topičovu vzpurnost natolik, aby se dnes už neodvážil objevit před kapitánem.
→ Gegen einen Mann wie den Heizer konnte man nicht streng genug verfahren, und wenn dem Schubal etwas vorzuwerfen war, so war es der Umstand, daß er die Widerspenstigkeit des Heizers im Laufeder Zeit nicht so weit hatte brechen können, daß es dieser heute noch gewagt hatte, vor dem Kapitän zu erscheinen.
Dalo se snad ještě čekat, že se přímé střetnutí topiče se Šubalem ani před lidmi nemine účinkem, jaký mu přísluší před vyšším fórem, neboť i když se Šubal dovedl dobře přetvařovat, vůbec nebylo jisté, že to vydrží do konce.
→ Nun konnte man ja vielleicht noch annehmen, die Gegenüberstellung des Heizers und Schubals werde die ihr vor einem höheren Forum zukommende Wirkung auch vor den Menschen nicht verfehlen, denn wenn sich auch Schubal gut verstellen konnte, er mußte es doch durchaus nicht bis zum Ende aushalten können.
Postačil by krátký záblesk jeho špatnosti, a aby byla pánům jasně patrna, o to by se Karel už postaral.
→ Ein kurzes Aufblitzen seiner Schlechtigkeit sollte genügen, um sie den Herren sichtbar zu machen, dafür wollte Karl schon sorgen.
Vždyť už přibližně znal bystrost, slabosti, nálady jednotlivých pánů a z tohoto hlediska nebyl ztracen čas, který tu dosud strávil.
→ Er kannte doch schon beiläufig den Scharfsinn, die Schwächen, die Launen der einzelnen Herren, und unter diesem Gesichtspunkt war die bisher hier verbrachte Zeit nicht verloren.
Jen kdyby si topič lépe počínal, ale ten se zdál naprosto neschopen boje.
→ Wenn nur der Heizer besser auf dem Platz gewesen wäre, aber der schien vollständig kampfunfähig.
Kdyby mu byli Šubala podrželi, byl by asi dokázal rozbít tu nenáviděnou lebku pěstmi.
→ Wenn man ihm den Schubal hingehalten hätte, hätte er wohl dessen gehaßten Schädel mit den Fäusten aufklopfen können.
Ale sotva asi byl schopen dojít k němu i jen těch několik kroků.
→ Aber schon die paar Schritte zu ihm hinzugehen, war er wohl kaum imstande.
Proč Karel nepředvídal, co se dalo předvídat tak snadno, že Šubal musí konečně přijít, ne-li z vlastního popudu, tedy proto, že ho zavolá kapitán?
→ Warum hatte denn Karl das so leicht Vorauszusehende nicht vorausgesehen, daß Schubal endlich kommen müsse, wenn nicht aus eigenem Antrieb, so vom Kapitän gerufen?
Proč se cestou s topičem nedomluvil na přesném válečném plánu, místo aby beznadějně nepřipraven, jak se ve skutečnosti stalo, prostě vstoupil tam, kde byly dveře?
→ Warum hatte er auf dem Herweg mit dem Heizer nicht einen genauen Kriegsplan besprochen, statt, wie sie es in Wirklichkeit getan hatten, heillos unvorbereitet einfach dort einzutreten, wo eine Tür war?
Je topič vůbec ještě schopen mluvit, říkat ano a ne, jak by bylo třeba při křížovém výslechu, k němuž by ovšem došlo jen v nejpříznivějším případě?
→ Konnte der Heizer überhaupt noch reden, ja und nein sagen, wie es bei dem Kreuzverhör, das allerdings nur im günstigsten Fall bevorstand, nötig sein würde?
Stál tu rozkročen, nejistý v kolenou, hlavu měl poněkud zvrácenu a vzduch proudil otevřenými ústy, jako by uvnitř už nebyly plíce, do nichž by vnikal.
→ Er stand da, die Beine auseinandergestellt, die Knie unsicher, den Kopf etwas gehoben, und die Luft verkehrte durch den offenen Mund, als gäbe es innen keine Lungen mehr, die sie verarbeiteten.
Karel se ovšem cítil tak silný a při smyslech, jak snad doma nikdy nebyl.
→ Karl allerdings fühlte sich so kräftig und bei Verstand, wie er es vielleicht zu Hause niemals gewesen war.
Kdyby ho tak mohli spatřit jeho rodiče, jak hájí dobro v cizí zemi před váženými osobnostmi, a třebaže ještě nezvítězil, je přece úplně připraven, aby dobyl konečného vítězství!
→ Wenn ihn doch seine Eltern sehen könnten, wie er in fremdem Land vor angesehenen Persönlichkeiten das Gute verfocht und, wenn er es auch noch nicht zum Siege gebracht hatte, so doch zur letzten Eroberung sich vollkommen bereitstellte!
Změnili by pak své mínění o něm? Posadili by ho mezi sebe a pochválili by ho?
→ Würden sie ihre Meinung über ihn revidieren? Ihn zwischen sich niedersetzen und loben?
Pohlédli by mu jednou, jedinkrát do očí, které jim jsou tak oddány?
→ Ihm einmal, einmal in die ihnen so ergebenen Augen sehn?
Nejisté otázky a nejméně vhodný okamžik, aby si je kladl!
→ Unsichere Fragen und ungeeignetster Augenblick, sie zu stellen!
„Přicházím, protože se domnívám, že mě topič obviňuje z nějaké nepoctivosti.
→ »Ich komme, weil ich glaube, daß mich der Heizer irgendwelcher Unredlichkeiten beschuldigt.
Jedno děvče z kuchyně mi řeklo, že ho vidělo, jak sem jde.
→ Ein Mädchen aus der Küche sagte mir, sie hätte ihn auf dem Wege hierher gesehen.
Pane kapitáne a vy všichni, pánové, jsem připraven vyvrátit každé obvinění svými spisy, a bude-li třeba, výpovědmi nezaujatých a neovlivněných svědků, kteří stojí za dveřmi.“
→ Herr Kapitän und Sie alle meine Herren, ich bin bereit, jede Beschuldigung an der Hand meiner Schriften, nötigenfalls durch Aussagen unvoreingenommener und unbeeinflußter Zeugen, die vor der Türe stehen, zu widerlegen.«
Tak pravil Šubal.
→ So sprach Schubal.
To byla ovšem jasná, mužná řeč a podle toho, jak se změnil výraz ve tvářích posluchačů, dalo se soudit, že po prvé po dlouhé době zase slyší lidské zvuky.
→ Das war allerdings die klare Rede eines Mannes, und nach der Veränderung in den Mienen der Zuhörer hätte man glauben können, sie hörten zum erstenmal nach langer Zeit wieder menschliche Laute.
Nepozorovali ovšem, že i tato krásná řeč má své mezery.
→ Sie bemerkten freilich nicht, daß selbst diese schöne Rede Löcher hatte.
Proč první věcné slovo, které ho napadlo, bylo „nepoctivost“?
→ Warum war das erste sachliche Wort, das ihm einfiel, »Unredlichkeiten«?
Měl snad topič ve svém obviňování vycházet z toho místo z jeho národní zaujatosti?
→ Hätte vielleicht die Beschuldigung hier einsetzen müssen, statt bei seinen nationalen Voreingenommenheiten?
Děvče z kuchyně vidělo topiče jít do kanceláře a Šubal hned pochopil, oč jde? Ein Mädchen aus der Küche hatte den Heizer auf dem Weg ins Büro gesehen, und Schubal hatte sofort begriffen?
Nebylo to vědomí viny, co bystřilo jeho chápavost?
→ War es nicht das Schuldbewußtsein, das ihm den Verstand schärfte?
A hned si přivedl svědky a ještě k tomu tvrdil, že jsou nezaujatí a neovlivnění?
→ Und Zeugen hatte er gleich mitgebracht und nannte sie noch außerdem unvoreingenommen und unbeeinflußt?
Darebáctví, nic než darebáctví! A ti pánové to trpí a ještě to uznávají za správné jednání?
→ Gaunerei, nichts als Gaunerei! Und die Herren duldeten das und anerkannten es noch als richtiges Benehmen?
Proč nechal zřejmě uplynout velmi dlouhou dobu mezi hlášením děvčete a svým příchodem? Rozumí se, že jen proto, aby topič pány tak unavil, že pozvolna ztratí schopnost jasně usuzovat, neboť Šubal se musil především obávat jejich soudnosti.
→ Warum hatte er zweifellos sehr viel Zeit zwischen der Meldung des Küchenmädchens und seiner Ankunft hier verstreichen lassen? Doch zu keinem anderen Zwecke, als damit der Heizer die Herren so ermüde, daß sie allmählich ihre klare Urteilskraft verlören, welche Schubal vor allem zu fürchten hatte.
Což nezaklepal Šubal, který jistě stál už dlouho za dveřmi, teprve ve chvíli, kdy zcela vedlejší otázka onoho pána v něm vzbudila naději, že topič je vyřízen?
→ Hatte er, der sicher schon lange hinter der Tür gestanden, nicht erst im Augenblick geklopft, als er infolge der nebensächlichen Frage jenes Herrn hoffen durfte, der Heizer sei erledigt?
Všechno bylo jasné a Šubal to také bezděky tak podal, ale těm pánům se to musí ukázat jinak, ještě víc po lopatě.
→ Alles war klar und wurde ja auch von Schubal wider Willen so dargeboten, aber den Herren mußte man es anders, noch handgreiflicher zeigen.
Je třeba je vyburcovat. Tak rychle, Karle, využij aspoň teď času, dříve než vstoupí svědkové jako záplava a všechno přehluší.
→ Sie brauchen Aufrüttelung. Also, Karl, rasch, nütze wenigstens die Zeit aus, ehe die Zeugen auftreten und alles überschwemmen!
Kapitán však právě pokynul Šubalovi, ten hned odstoupil stranou - jako by jeho záležitost byla na chvilku odložena - a začal se potichu bavit se sluhou, který se k němu hned přidal, díval se přitom postranními pohledy na topiče a na Karla a velmi přesvědčivě rozkládal rukama.
→ Eben aber winkte der Kapitän dem Schubal ab, der daraufhin sofort - denn seine Angelegenheit schien für ein Weilchen aufgeschoben zu sein - beiseitetrat und mit dem Diener, der sich ihm gleich angeschlossen hatte, eine leise Unterhaltung begann, bei der es an Seitenblicken nach dem Heizer und Karl sowie an den überzeugtesten Handbewegungen nicht fehlte.
Zdálo se, že Šubal tak nacvičuje svou příští řeč.
→ Schubal schien so seine nächste Rede einzuüben.
„Nechtěl jste se toho mladého muže na něco zeptat, pane Jakobe?“ řekl kapitán pánovi s bambusovou hůlkou za všeobecného mlčení.
→ »Wollten Sie nicht den jungen Menschen etwas fragen, Herr Jakob?« sagte der Kapitän unter allgemeiner Stille zu dem Herrn mit dem Bambusstöckchen.
„Pravda,“ řekl pán a poděkoval malou úklonou za tuto pozornost.
→ »Allerdings«, sagte dieser, mit einer kleinen Neigung für die Aufmerksamkeit dankend.
A potom se Karla ještě jednou zeptal: „jak se vlastně jmenujete?“ Karel se domníval, že prospěje hlavní záležitosti, když rychle vyřídí rušivý dotaz tvrdošíjného tazatele, a proto se nepředstavil, jak byl zvyklý, předložením pasu, který by byl musil teprve hledat, nýbrž jen krátce odpověděl:
→ Und fragte dann Karl nochmals: »Wie heißen Sie eigentlich?" Karl, welcher glaubte, es sei im Interesse der großen Hauptsache gelegen, wenn dieser Zwischenfall des hartnäckigen Fragers bald erledigt würde, antwortete kurz, ohne, wie es seine Gewohnheit war, durch Vorweisung des Passes sich vorzustellen, den er erst hätte suchen müssen:
„Karel Rossmann.“ „Ale,“ řekl muž oslovený jménem Jakob a zprvu ustoupil s téměř nevěřícím úsměvem.
→ »Karl Roßmann.« »Aber«, sagte der mit Jakob Angesprochene und trat zuerst fast ungläubig lächelnd zurück.
Také v tvářích kapitána, vrchního pokladníka, lodního důstojníka, ba dokonce sluhy se zřejmě zračil úžas nad Karlovým jménem.
→ Auch der Kapitän, der Oberkassier, der Schiffsoffizier, ja sogar der Diener zeigten deutlich ein übermäßiges Erstaunen wegen Karls Namen.
Jen pánové od přístavního úřadu a Šubal zůstali lhostejní. „Ale,“ opakoval pan Jakob a přistoupil poněkud strnulými kroky ke Karlovi, „potom jsem přece tvůj strýc Jakob a ty jsi můj milý synovec.
→ Nur die Herren von der Hafenbehörde und Schubal verhielten sich gleichmütig. »Aber«, wiederholte Herr Jakob und trat mit etwas steifen Schritten auf Karl zu, »dann bin ich ja dein Onkel Jakob, und du bist mein lieber Neffe.
Vždyť jsem to po celou tu dobu tušil!“ řekl kapitánovi, než objal a políbil Karla, což Karel mlčky strpěl.
→ Ahnte ich es doch die ganze Zeit über!« sagte er zum Kapitän hin, ehe er Karl umarmte und küßte, der alles stumm geschehen ließ.
„Jak se jmenujete vy,“ zeptal se Karel, když cítil, že strýc uvolnil paže, sice velmi zdvořile, ale bez jakéhokoli dojetí, a snažil se odhadnout, jaké následky by ta nová událost mohla mít pro topiče.
→ »Wie heißen Sie?« fragte Karl, nachdem er sich losgelassen fühlte, zwar sehr höflich, aber gänzlich ungerührt, und strengte sich an, die Folgen abzusehen, welche dieses neue Ereignis für den Heizer haben dürfte.
Zatím nic nenasvědčovalo tomu, že by Šubal mohl mít z té věci nějaký prospěch.
→ Vorläufig deutete nichts darauf hin, daß Schubal aus dieser Sache Nutzen ziehen könnte.
„Tak přece pochopte své štěstí, mladý muži,“ řekl kapitán, jemuž se zdálo, že se Karel svou otázkou dotýká vážnosti pana Jakoba, který se postavil k oknu, patrně proto, aby nemusil ostatním ukázat svou vzrušenou tvář, kterou si ostatně otíral kapesníkem.
→ »Begreifen Sie doch, junger Mann, Ihr Glück«, sagte der Kapitän, der durch Karls Frage die Würde der Person des Herrn Jakob verletzt glaubte, der sich zum Fenster gestellt hatte, offenbar, um sein aufgeregtes Gesicht, das er überdies mit einem Taschentuch betupfte, den andern nicht zeigen zu müssen.
„Je to senátor Edward Jakob, který se k vám hlásí jako váš strýc.
→ »Es ist der Senator Edward Jakob, der sich Ihnen als Ihr Onkel zu erkennen gegeben hat.
Čeká vás teď skvělá životní dráha, jaké jste se asi vůbec nenadál.
→ Es erwartet Sie nunmehr, doch wohl ganz gegen Ihre bisherigen Erwartungen, eine glänzende Laufbahn.
Pokuste se to pochopit, pokud je to v první chvíli možné, a vzpamatujte se!“ „Mám sice v Americe strýce Jakoba,“ řekl Karel, obrácen ke kapitánovi, „ale rozuměl-li jsem správně, je jméno Jakob jen příjmením pana senátora.“
→ Versuchen Sie das einzusehen, so gut es im Augenblick geht, und fassen Sie sich!« »Ich habe allerdings einen Onkel Jakob in Amerika«, sagte Karl zum Kapitän gewendet, »aber wenn ich recht verstanden habe, ist Jakob bloß der Zuname des Herrn Senators.
„Tak jest,“ řekl kapitán pln očekávání. „Nu, a můj strýc Jakob, bratr mé matky, se jmenuje Jakob křestním jménem, kdežto jeho příjmení by ovšem musilo znít stejně jako příjmení matčino, která je rozená Bendelmayerová.“
→ »So ist es«, sagte der Kapitän würdevoll. »Nun, mein Onkel Jakob, welcher der Bruder meiner Mutter ist, heißt aber mit dem Taufnamen Jakob, während sein Zuname natürlich gleich jenem meiner Mutter lauten müßte, welche eine geborene Bendelmayer ist.«
„Pánové!“ zvolal senátor na toto Karlovo vysvětlení a hbitě se vrátil od okna, kde se vzpamatovával.
→ »Meine Herren!« rief der Senator, der von seinem Erholungsposten vom Fenster munter zurückkehrte, mit Bezug auf Karls Erklärung aus.
S výjimkou přístavních dělníků se všichni rozesmáli, někteří jakoby dojetím, smích ostatních byl neproniknutelný.
→ Alle mit Ausnahme des Hafenbeamten brachen in Lachen aus, manche wie in Rührung, manche undurchdringlich.
„To, co jsem řekl, přece nebylo tak směšné,“ myslil si Karel.
→ »So lächerlich war das, was ich gesagt habe, doch keineswegs« dachte Karl.
„Pánové,“ opakoval senátor, „proti mé i proti své vůli jste svědky malého rodinného výjevu, a proto nemohu jinak než podat vám vysvětlení, neboť se domnívám, že úplně zasvěcen je pouze pan kapitán.“
→ »Meine Herren«, wiederholte der Senator, »Sie nehmen gegen meinen und gegen Ihren Willen an einer kleinen Familienszene teil, und ich kann deshalb nicht umhin, Ihnen eine Erläuterung zu geben, da, wie ich glaube, nur der Herr Kapitän«
- Po této zmínce se oba uklonili. „Teď si ale musím opravdu dávat pozor na každé slovo,“ řekl si Karel a potěšilo ho, když postranním pohledem zpozoroval, že se do topiče začíná vracet život.
→ - diese Erwähnung hatte eine gegenseitige Verbeugung zur Folge »vollständig unterrichtet ist.« >Jetzt muß ich aber wirklich auf jedes Wort achtgeben<, sagte sich Karl und freute sich, als er bei einem Seitwärtsschauen bemerkte, daß in die Figur des Heizers das Leben zurückzukehren begann.
„Žiji po všechna ta dlouhá léta svého pobytu v Americe - slovo pobyt se zde ovšem dobře nehodí pro amerického občana, kterým jsem celou duší - po všechna ta dlouhá léta tedy žiji bez jakéhokoli styku se svými evropskými příbuznými, z důvodů,
→ »Ich lebe seit allen den langen Jahren meines amerikanischen Aufenthaltes das Wort Aufenthalt paßt hier allerdings schlecht für den amerikanischen Bürger, der ich mit ganzer Seele bin -, seit allen den langen Jahren lebe ich also von meinen europäischen Verwandten vollständig getrennt, aus Gründen,
jež sem za prvé nepatří a o nichž za druhé nemohu vyprávět proto, že by mě to opravdu příliš rozrušilo.
→ die erstens nicht hierhergehören und die zweitens zu erzählen mich wirklich zu sehr hernehmen würde.
Bojím se dokonce okamžiku, kdy snad budu nucen o nich vyprávět svému milému synovci, neboť při tom bude bohužel nezbytné, abych otevřeně promluvil o jeho rodičích a o jejich rodině.“
→ Ich fürchte mich sogar vor dem Augenblick, wo ich vielleicht gezwungen sein werde, sie meinem lieben Neffen zu erzählen, wobei sich leider ein offenes Wort über seine Eltern und ihren Anhang nicht vermeiden lassen wird.«
„Je to můj strýc, bezpochyby,“ řekl si Karel a poslouchal, „pravděpodobně si dal změnit jméno.“
→ >Er ist mein Onkel, kein Zweifel<, sagte sich Karl und lauschte, >wahrscheinlich hat er seinen Namen ändern lassen.<
„Můj milý synovec byl tedy svými rodiči jednoduše odstraněn - nazvěme tu věc pravým jménem - tak, jako se vyhazuje za dveře kočka, když zlobí.
→ »Mein lieber Neffe ist nun von seinen Eltern - sagen wir nur das Wort, das die Sache auch wirklich bezeichnet - einfach beiseitegeschafft worden, wie man eine Katze vor die Tür wirft, wenn sie ärgert.
Nemám naprosto v úmyslu přikrášlovat, co můj synovec provedl, že byl takto potrestán, ale jeho provinění je takového rázu, že stačí je nazvat jménem, a už tím se z velké části omlouvá.“
→ Ich will durchaus nicht beschönigen, was mein Neffe gemacht hat, daß er so gestraft wurde, aber sein Verschulden ist ein solches, daß sein einfaches Nennen schon genug Entschuldigung enthält.«
„Dobře se to poslouchá,“ myslil si Karel, „ale nechci, aby všechno vyprávěl.
→ >Das läßt sich hören<, dachte Karl, >aber ich will nicht, daß er alles erzählt.
Nemůže to ostatně ani vědět. Odkud také?“ „Byl totiž,“ pokračoval strýc a nakláněl se nad bambusovou hůlku,
→ Übrigens kann er es ja auch nicht wissen. Woher denn?< »Er wurde nämlich«, fuhr der Onkel fort und stützte sich mit kleinen Neigungen auf das vor ihm eingestemmte Bambusstäbchen,
kterou před sebou opřel o podlahu, a skutečně se mu tak podařilo setřít zbytečně slavnostní ráz, jaký by byl ten výjev jinak nezbytně měl,
→ wodurch es ihm tatsächlich gelang, der Sache die unnötige Feierlichkeit zu nehmen, die sie sonst unbedingt gehabt hätte,
„byl totiž sveden služebnou, Janou Brummerovou, asi pětatřicetiletou ženskou.
→ »er wurde nämlich von einem Dienstmädchen, Johanna Brummer, einer etwa fünfunddreißigjährigen Person, verführt.
Rozhodně se nechci slovy ,byl sveden’ svého synovce dotknout, ale je přece jen těžké najít jiný, stejně výstižný výraz.“
→ Ich will mit dem Worte >verführt< meinen Neffen durchaus nicht kränken, aber es ist doch schwer, ein anderes, gleich passendes Wort zu finden.«
Karel, který přistoupil již hodně blízko ke strýci, se otočil, aby vyčetl z tváří přítomných, jakým dojmem na ně to vyprávění působí.
→ Karl, der schon ziemlich nahe zum Onkel getreten war, drehte sich um, um den Eindruck der Erzählung von den Gesichtern der Anwesenden abzulesen.
Nikdo se neusmál, všichni trpělivě a vážně poslouchali.
→ Keiner lachte, alle hörten geduldig und ernsthaft zu.
Ostatně ani není zvykem smát se senátorovu synovci při první příležitosti, která se naskytne.
→ Schließlich lacht man auch nicht über den Neffen eines Senators bei der ersten Gelegenheit, die sich darbietet.
Dalo by se spíš už říci, že se usmál na Karla topič, i když jen nepatrně, bylo to však potěšující jako nová známka života i omluvitelné, neboť Karel předtím dělal v kabině takové tajnosti s věcí, která se teď veřejně rozhlásila.
→ Eher hätte man schon sagen können, daß der Heizer, wenn auch nur ganz wenig, Karl anlächelte, was aber erstens als neues Lebenszeichen erfreulich und zweitens entschuldbar war, da ja Karl in der Kabine aus dieser Sache, die jetzt so publik wurde, ein besonderes Geheimnis hatte machen wollen.
„A tak tahle Brummerová,“ pokračoval strýc, „má teď s mým synovcem dítě, zdravého chlapce, kterého dala pokřtít jménem Jakob, bezpochyby po mé maličkosti, o níž se můj synovec zmínil jistě jen zcela mimochodem, ale která zřejmě na to děvče udělala velký dojem.
→ »Nun hat diese Brummer«, setzte der Onkel fort, »von meinem Neffen ein Kind bekommen, einen gesunden Jungen, welcher in der Taufe den Namen Jakob erhielt, zweifellos in Gedanken an meine Wenigkeit, welche, selbst in den sicher nur ganz nebensächlichen Erwähnungen meines Neffen, auf das Mädchen einen großen Eindruck gemacht haben muß.
Na štěstí, dodávám. Neboť protože se rodiče chtěli vyhnout placení alimentů, po případě jinému skandálu, který by je byl rovněž postihl. Zdůrazňuji, že neznám ani tamní zákony, ani poměry rodičů
→ Glücklicherweise, sage ich. Denn da die Eltern zur Vermeidung der Alimentenzahlung oder sonstigen bis an sie selbst heranreichenden Skandals. Ich kenne, wie ich betonen muß, weder die dortigen Gesetze noch die sonstigen Verhältnisse der Eltern,
protože se tedy chtěli vyhnout placení alimentů a skandálu, poslali svého syna, mého milého synovce, do Ameriky, naprosto nevybaveného,
→ da sie also zur Vermeidung der Alimentenzahlung und des Skandals ihren Sohn, meinen lieben Neffen, nach Amerika haben transportieren lassen, mit unverantwortlich ungenügender Ausrüstung,
jak vidíte, a nebýt divů a zázraků, které se vyskytují právě ještě v Americe, byl by chlapec, odkázaný sám na sebe, asi bídně zašel hned v první uličce newyorkského přístavu, nebýt toho, že mi ta služebná poslala dopis, který se mi po dlouhém bloudění dostal předevčírem do ruky a ve kterém mě zpravila o celé té historii, popsala zevnějšek mého synovce a prozíravě sdělila také jméno lodi.
→ wie man sieht, so wäre der Junge, ohne die gerade noch in Amerika lebendigen Zeichen und Wunder, auf sich allein angewiesen, wohl schon gleich in einem Gäßchen im Hafen von New York verkommen, wenn nicht jenes Dienstmädchen in einem an mich gerichteten Brief, der nach langen Irrfahrten vorgestern in meinen Besitz kam, mir die ganze Geschichte samt Personenbeschreibung meines Neffen und vernünftigerweise a uch Namensnennung des Schiffes mitgeteilt hätte.
Kdyby mi šlo o to vás pobavit, pánové, mohl bych snad některá místa z toho dopisu tady přečíst“ - a vytáhl z kapsy dva obrovské, hustě popsané archy dopisního papíru a zamával jimi.
→ Wenn ich es darauf angelegt hätte, Sie, meine Herren, zu unterhalten, könnte ich wohl einige Stellen jenes Briefes« er zog zwei riesige engbeschriebene Briefbogen aus der Tasche und schwenkte sie - »hier vorlesen.
„Ten dopis by jistě na vás zapůsobil, neboť je napsán s poněkud prostou, i když dobře míněnou zchytralostí a s velkou láskou k otci dítěte.
→ Er würde sicher Wirkung machen, da er mit einer etwas einfachen, wenn auch immer gutgemeinten Schlauheit und mit viel Liebe zu dem Vater des Kindes geschrieben ist.
Ale nechci vás bavit víc, než je třeba k vysvětlení, tím méně se chci na uvítanou dotknout citů, které můj synovec možná ještě k ní chová, a bude-li chtít, může si pro své poučení přečíst ten dopis sám v tichém pokoji, který je už pro něho připraven.“
→ Aber ich will weder Sie mehr unterhalten, als es zur Aufklärung nötig ist, noch vielleicht gar zum Empfang möglicherweise noch bestehende Gefühle meines Neffen verletzen, der den Brief, wenn er mag, in der Stille seines ihn schon erwartenden Zimmers zur Belehrung lesen kann.«
Karel však nechoval k onomu děvčeti žádné city.
→ Karl hatte aber keine Gefühle für jenes Mädchen.
Ve změti vzpomínek stále více se ztrácejících seděla v kuchyni vedle kredence a opírala se loktem o její desku.
→ Im Gedränge einer immer mehr zurücktretenden Vergangenheit saß sie in ihrer Küche neben dem Küchenschrank, auf dessen Platte sie ihren Ellbogen stützte.
Dívala se na něho, když tu a tam přišel do kuchyně, aby přinesl otci sklenici vody nebo aby vyřídil matčin příkaz.
→ Sie sah ihn an, wenn er hin und wieder in die Küche kam, um ein Glas zum Wassertrinken für seinen Vater zu holen oder einen Auftrag seiner Mutter auszurichten.
Někdy psala celá zkroucená vedle kredence dopis a čerpala nápady z Karlovy tváře.
→ Manchmal schrieb sie in der vertrackten Stellung seitlich vom Küchenschrank einen Brief und holte sich die Eingebungen von Karls Gesicht.
Mnohdy měla oči zakryté rukou, potom k ní neproniklo žádné oslovení.
→ Manchmal hielt sie die Augen mit der Hand verdeckt, dann drang keine Anrede zu ihr.
Někdy klečela ve svém úzkém pokojíčku vedle kuchyně a modlila se k dřevěnému kříži; Karel ji pak jen ostýchavě pozoroval skulinou pootevřených dveří, když šel kolem.
→ Manchmal kniete sie in ihrem engen Zimmerchen neben der Küche und betete zu einem hölzernen Kreuz; Karl beobachtete sie dann nur mit Scheu im Vorübergehen durch die Spalte der ein wenig geöffneten Tür.
Někdy pobíhala po kuchyni, a když jí Karel přišel do cesty, uskočila a smála se jako čarodějnice.
→ Manchmal jagte sie in der Küche herum und fuhr, wie eine Hexe lachend, zurück, wenn Karl ihr in den Weg kam.
Někdy zavřela kuchyňské dveře, když Karel vešel, a držela kliku tak dlouho v ruce, až ji žádal, aby ho pustila ven.
→ Manchmal schloß sie die Küchentüre, wenn Karl eingetreten war, und behielt die Klinke so lange in der Hand, bis er wegzugehen verlangte.
Někdy přinášela věci, které ani nechtěl, a vtiskla mu je mlčky do rukou.
→ Manchmal holte sie Sachen, die er gar nicht haben wollte, und drückte sie ihm schweigend in die Hände.
Jednou však řekla „Karle“ a odvedla ho, ještě užaslého nad neočekávaným oslovením, se vzdechy a grimasami do svého pokojíku a zamkla.
→ Einmal aber sagte sie »Karl« und führte ihn, der noch über die unerwartete Ansprache staunte, unter Grimassen seufzend in ihr Zimmerchen, das sie zusperrte.
Objala ho rdousivě kolem krku, a zatím co ho prosila, aby ji svlékl, svlékla ve skutečnosti ona jeho a položila ho do své postele, jako by ho od nynějška nechtěla už nikomu nechat a chtěla ho hladit a pečovat o něho až do skonání světa.
→ Würgend umarmte sie seinen Hals, und während sie ihn bat, sie zu entkleiden, entkleidete sie in Wirklichkeit ihn und legte ihn in ihr Bett, als wolle sie ihn von jetzt niemandem mehr lassen und ihn streicheln und pflegen bis zum Ende der Welt.
„Karle, ach ty můj Karle!“ volala, jako by ho viděla a ubezpečovala se, že je její, kdežto on vůbec nic neviděl a cítil se nesvůj ve spoustě teplých peřin, které tu patrně nakupila zvlášť pro něho.
→ »Karl, o du mein Karl!« rief sie, als sähe sie ihn und bestätigte sich seinen Besitz, während er nicht das geringste sah und sich unbehaglich in dem vielen warmen Bettzeug fühlte, das sie eigens für ihn aufgehäuft zu haben schien.
Potom si také k němu lehla a chtěla na něm vyzvědět jakási tajemství, ale když jí nemohl žádná povědět, zlobila se, ať už žertem či doopravdy, třásla jím, poslouchala tlukot jeho srdce,
→ Dann legte sie sich auch zu ihm und wollte irgendwelche Geheimnisse von ihm erfahren, aber er konnte ihr keine sagen, und sie ärgerte sich im Scherz oder Ernst, schüttelte ihn, horchte sein Herz ab,
nabízela mu svá prsa, aby si také poslechl, ale nemohla k tomu Karla přimět, tiskla nahé břicho na jeho tělo, hledala rukou mezi jeho nohama tak protivně, že se Karel otřásl, až vystrčil hlavu a krk z podušek, přirazila pak břichem několikrát proti němu - bylo mu, jako by byla částí jeho samého, a snad proto se ho zmocnila strašlivá potřeba ochrany.
→ bot ihre Brust zum gleichen Abhorchen hin, wozu sie Karl aber nicht bringen konnte, drückte ihren nackten Bauch an seinen Leib, suchte mit der Hand, so widerlich, daß Karl Kopf und Hals aus den Kissen herausschüttelte, zwischen seinen Beinen, stieß dann den Bauch einige Male gegen ihn - ihm war, als sei sie ein Teil seiner Selbst, und vielleicht aus diesem Grunde hatte ihn eine entsetzliche Hilfsbedürftigkeit ergriffen.
Konečně se s pláčem octl ve své posteli, když mu mnohokrát řekla na shledanou. To bylo všechno, a přece z toho strýc dokázal udělat velkou událost.
→ Weinend kam er endlich nach vielen Wiedersehenswünschen ihrerseits in sein Bett. Das war alles gewesen, und doch verstand es der Onkel, daraus eine große Geschichte zu machen.
A kuchařka na něho tedy také myslila a zpravila strýce o tom, že přijede.
→ Und die Köchin hatte also auch an ihn gedacht und den Onkel von seiner Ankunft verständigt.
To bylo od ní hezké a on jí to možná ještě někdy oplatí.
→ Das war schön von ihr gehandelt, und er würde es ihr wohl noch einmal vergelten.
„A teď,“ zvolal senátor, „chci od tebe jasně slyšet, zda jsem tvůj strýc nebo ne.“
→ »Und jetzt«, rief der Senator, »will ich von dir offen hören, ob ich dein Onkel bin oder nicht.«
„Jsi můj strýc,“ řekl Karel a políbil mu ruku a dostal za to polibek na čelo. „Jsem velmi rád, že jsem se s tebou setkal, ale mýlíš se, když si myslíš, že moji rodiče o tobě mluví jen špatně.
→ »Du bist mein Onkel«, sagte Karl und küßte ihm die Hand und wurde dafür auf die Stirne geküßt. »Ich bin sehr froh, daß ich dich getroffen habe, aber du irrst, wenn du glaubst, daß meine Eltern nur Schlechtes von dir reden.
Ale i jinak bylo v tvé řeči několik omylů, tím chci říci, že se ve skutečnosti všechno tak nezběhlo.
→ Aber auch abgesehen davon sind in deiner Rede einige Fehler enthalten gewesen, das heißt, ich meine, es hat sich in Wirklichkeit nicht alles so zugetragen.
Vždyť ty opravdu nemůžeš odtud ty věci tak dobře posuzovat a mimo to se domnívám, že z toho nevzejde žádná zvláštní škoda, když pánové byli v podrobnostech trochu nesprávně informováni o věci, na které jim přece opravdu nemůže zvlášť záležet.“
→ Du kannst aber auch wirklich von hier aus die Dinge nicht so gut beurteilen, und ich glaube außerdem, daß es keinen besonderen Schaden bringen wird, wenn die Herren in Einzelheiten einer Sache, an der ihnen doch wirklich nicht viel liegen kann, ein wenig unrichtig informiert worden sind.«
„To jsi řekl dobře,“ pravil senátor, dovedl Karla před kapitána, projevujícího zřejmou účast, a zeptal se:
→ »Wohl gesprochen«, sagte der Senator, führte Karl vor den sichtlich teilnehmenden Kapitän und fragte:
„Nemám skvělého synovce?“ „Jsem šťasten,“ řekl kapitán a uklonil se, jak to dovedou školení vojáci, „že jsem poznal vašeho synovce, pane senátore.
→ »Habe ich nicht einen prächtigen Neffen?« »Ich bin glücklich«, sagte der Kapitän mit einer Verbeugung, wie sie nur militärisch geschulte Leute zustandebringen, »Ihren Neffen, Herr Senator, kennengelernt zu haben.
Je to zvláštní pocta pro mou loď, že právě na ní došlo k takovému setkání.
→ Es ist eine besondere Ehre für mein Schiff, daß es den Ort eines solchen Zusammentreffens abgeben konnte.
Ale cesta v mezipalubí byla asi hodně zlá, ovšem kdo může vědět, koho tam vezeme.
→ Aber die Fahrt im Zwischendeck war wohl sehr arg, ja, wer kann denn wissen, wer da mitgeführt wird.
Děláme všechno možné, abychom lidem v mezipalubí všemožně ulehčili jízdu, mnohem víc na příklad než americké linie, ale abychom z takové cesty udělali zábavu, to se nám ovšem stále ještě nepodařilo.“
→ Nun, wir tun alles mögliche, den Leuten im Zwischendeck die Fahrt möglichst zu erleichtern, viel mehr zum Beispiel als die amerikanischen Linien, aber eine solche Fahrt zu einem Vergnügen zu machen, ist uns allerdings noch immer nicht gelungen.«
„Neuškodilo mi to,“ řekl Karel. „Neuškodilo mu to!“ opakoval senátor a hlasitě se zasmál.
→ »Es hat mir nicht geschadet«, sagte Karl. »Es hat ihm nicht geschadet!« wiederholte laut lachend der Senator.
„Bojím se jen, že jsem ztratil kufr –“ a tu si Karel vzpomněl na všechno, co se stalo a co měl ještě udělat, rozhlédl se a viděl, že všichni přítomní jsou dosud na témž místě a upírají na něho oči, oněmělí úctou a údivem.
→ »Nur meinen Koffer fürchte ich verloren zu -« und damit erinnerte er sich an alles, was geschehen und was noch zu tun übrigblieb, sah sich um und erblickte alle Anwesenden stumm vor Achtung und Staunen auf ihren früheren Plätzen, die Augen auf ihn gerichtet.
Jen na přístavních úřednících, pokud se to dalo poznat z jejich přísných, samolibých tváří, bylo vidět politování, že přišli v tak nevhodnou dobu, a kapesní hodinky, které teď měli před sebou, byly pro ně asi důležitější než všechno, co se dělo v pokoji a co se snad mohlo ještě stát.
→ Nur den Hafenbeamten sah man, soweit ihre strengen, selbstzufriedenen Gesichter einen Einblick gestatteten, das Bedauern an, zu so ungelegener Zeit gekommen zu sein, und die Taschenuhr, die sie jetzt vor sich liegen hatten, war ihnen wahrscheinlich wichtiger als alles, was im Zimmer vorging und vielleicht noch geschehen konnte.
První po kapitánovi, kdo projevil účast, byl kupodivu topič. „Srdečně vám blahopřeji,“ řekl a potřásl Karlovi rukou, čímž chtěl také vyjádřit jakési uznání.
→ Der erste, welcher nach dem Kapitän seine Anteilnahme ausdrückte, war merkwürdigerweise der Heizer. »Ich gratuliere Ihnen herzlich«, sagte er und schüttelte Karl die Hand, womit er auch etwas wie Anerkennung ausdrücken wollte.
Když se potom chtěl obrátit se stejným oslovením i na senátora, ten o krok ustoupil, jako by tím byl topič překročil svá práva; topič toho také ihned nechal.
→ Als er sich dann mit der gleichen Ansprache auch an den Senator wenden wollte, trat dieser zurück, als überschreite der Heizer damit seine Rechte; der Heizer ließ auch sofort ab.
Ostatní si však nyní uvědomili, co mají dělat, a hned se zmateně hrnuli ke Karlovi a k senátorovi.
→ Die übrigen aber sahen jetzt ein, was zu tun war, und bildeten gleich um Karl und den Senator einen Wirrwarr.
Tak se stalo, že Karel dostal blahopřání i od Šubala, že je přijal a že za ně poděkoval.
→ So geschah es, daß Karl sogar eine Gratulation Schubals erhielt, annahm und für sie dankte.
Když se všechno opět uklidnilo, přistoupili jako poslední přístavní úředníci a pronesli dvě anglická slova, což působilo směšným dojmem.
→ Als letzte traten in der wieder entstandenen Ruhe die Hafenbeamten hinzu und sagten zwei englische Worte, was einen lächerlichen Eindruck machte.
Senátorovi se zachtělo plně vychutnat svou radost a připomenout sobě i ostatním podrobnosti a všichni to ovšem nejen strpěli, ale i se zájmem přijali.
→ Der Senator war ganz in der Laune, um das Vergnügen vollständig auszukosten, nebensächlichere Momente sich und den anderen in Erinnerung zu bringen, was natürlich von allen nicht nur geduldet, sondern mit Interesse hingenommen wurde.
Tak upozornil na to, že si nejvýraznější poznávací znamení, jak je kuchařka uvedla ve svém dopise o Karlovi, zapsal do zápisníku pro případ, že by je snad náhle okamžitě potřeboval.
→ So machte er darauf aufmerksam, daß er sich die in dem Brief der Köchin erwähnten hervorstechendsten Erkennungszeichen Karls in sein Notizbuch zu möglicherweise notwendigem augenblicklichem Gebrauch eingetragen hatte.
Když topič tak nesnesitelně žvanil, vytáhl si senátor zápisník, jen aby se rozptýlil, a snažil se pro zábavu porovnávat Karlovo vzezření a kuchařčino pozorování, jež ovšem zrovna nevynikalo detektivní přesností.
→ Nun hatte er während des unerträglichen Geschwätzes des Heizers zu keinem anderen Zweck, als um sich abzulenken, das Notizbuch herausgezogen und die natürlich nicht gerade detektivisch richtigen Beobachtungen der Köchin mit Karls Aussehen zum Spiel in Verbindung zu bringen gesucht.
„A tak člověk najde svého synovce!“ skončil tónem, jako by chtěl, aby mu ještě jednou blahopřáli.
→ »Und so findet man seinen Neffen!« schloß er in einem Ton, als wolle er noch einmal Gratulation bekommen.
„Co teď bude s topičem?“ zeptal se Karel, nedbaje strýcova předchozího vyprávění.
→ »Was wird jetzt mit dem Heizer geschehen?« fragte Karl vorbei an der letzten Erzählung des Onkels.
Domníval se, že ve svém novém postavení může všechno, co si myslí, říci také nahlas.
→ Er glaubte in seiner neuen Stellung alles, was er dachte, auch aussprechen zu können.
„S topičem se bude jednat, jak zaslouží,“ řekl senátor, „a jak pan kapitán uzná za dobré.
→ »Dem Heizer wird geschehen, was er verdient«, sagte der Senator, »und was der Herr Kapitän für gut erachtet.
Myslím, že máme topiče dost a víc než dost a každý z přítomných pánů mi jistě přisvědčí.“
→ Ich glaube, wir haben von dem Heizer genug und übergenug, wozu mir jeder der anwesenden Herren sicher zustimmen wird.«
„Na tom přece nezáleží, jde-li o spravedlivou věc,“ řekl Karel. Stál mezi strýcem a kapitánem a domníval se, snad právě proto, že rozhodnutí závisí na něm.
→ »Darauf kommt es doch nicht an, bei einer Sache der Gerechtigkeit«, sagte Karl. Er stand zwischen dem Onkel und dem Kapitän und glaubte, vielleicht durch diese Stellung beeinflußt, die Entscheidung in der Hand zu haben.
A přesto topič vypadal, jako by už ztratil všechny naděje.
→ Und trotzdem schien der Heizer nichts mehr für sich zu hoffen.
Ruce měl zpola zastrčeny za opaskem, který bylo vidět při jeho rozčilených pohybech i s pruhem pestré košile.
→ Die Hände hielt er halb in dem Hosengürtel, der durch seine aufgeregten Bewegungen mit dem Streifen eines gemusterten Hemdes zum Vorschein gekommen war.
To mu vůbec nevadilo; postěžoval si na celé své utrpení, ať jen teď lidé vidí i těch několik hadrů, které má na sobě, a pak ať ho třeba vynesou.
→ Das kümmerte ihn nicht im geringsten; er hatte sein ganzes Leid geklagt, nun sollte man auch noch die paar Fetzen sehen, die er am Leibe hatte, und dann sollte man ihn forttragen.
Vymyslil si, že mu tuto poslední poctu mají prokázat sluha a Šubal, protože zde mají nejnižší služební hodnost.
→ Er dachte sich aus, der Diener und Schubal, als die zwei hier im Range Tiefsten, sollten ihm diese letzte Güte erweisen.
Šubal pak bude mít pokoj a nepropadne už zoufalství, jak se vyjádřil vrchní pokladník.
→ Schubal würde dann Ruhe haben und nicht mehr in Verzweiflung kommen, wie sich der Oberkassier ausgedrückt hatte.
Kapitán bude moci zaměstnávat samé Rumuny, všude se bude mluvit rumunsky a snad potom půjde opravdu všechno lépe.
→ Der Kapitän würde lauter Rumänen anstellen können, es würde überall Rumänisch gesprochen werden, und vielleicht würde dann wirklich alles besser gehen.
Žádný topič už nebude žvanit u hlavní pokladny, jen na jeho poslední žvanění se bude vlídně vzpomínat, neboť, jak senátor výslovně prohlásil, bylo nepřímo podnětem k tomu, že senátor poznal svého synovce.
→ Kein Heizer würde mehr in der Hauptkassa schwätzen, nur sein letztes Geschwätz würde man in ziemlich freundlicher Erinnerung behalten, das, wie der Senator ausdrücklich erklärt hatte, die mittelbare Veranlassung zur Erkennung des Neffen gegeben hatte.
Tento synovec se mu ostatně předtím pokoušel pomoci, a proto se mu již dříve víc než dost odvděčil za to, že mu pomohl shledat se se strýcem; topiče ani nenapadne, aby teď od něho ještě něco požadoval.
→ Dieser Neffe hatte ihm übrigens vorher öfters zu nützen gesucht und daher für seinen Dienst bei der Wiedererkennung längst vorher einen mehr als genügenden Dank abgestattet; dem Heizer fiel gar nicht ein, jetzt noch etwas von ihm zu verlangen.
Ostatně, i když je to senátorův synovec, dávno ještě není kapitánem, a z kapitánových úst nakonec padne zlé slovo.
→ Im übrigen, mochte er auch der Neffe des Senators sein, ein Kapitän war er noch lange nicht, aber aus dem Munde des Kapitäns würde schließlich das böse Wort fallen.
Ve shodě se svým přesvědčením nepokoušel se topič na Karla ani pohlédnout, ale v tomto pokoji nepřátel nebylo bohužel jiné místo, kde by jeho oči mohly spočinout.
→ So wie es seiner Meinung entsprach, versuchte auch der Heizer, nicht zu Karl hinzusehen, aber leider blieb in diesem Zimmer der Feinde kein anderer Ruheort für seine Augen.
„Nevykládej si špatně situaci,“ řekl senátor Karlovi, „jde snad o věc spravedlivou, ale zároveň o věc kázně.
→ »Mißverstehe die Sachlage nicht«, sagte der Senator zu Karl, »es handelt sich vielleicht um eine Sache der Gerechtigkeit, aber gleichzeitig um eine Sache der Disziplin.
Obojí, a zejména to druhé, podléhá zde posouzení pana kapitána.“
→ Beides und ganz besonders das letztere unterliegt hier der Beurteilung des Herrn Kapitäns.«
„Tak jest,“ řekl tiše pro sebe topič. Kdo si toho všiml a porozuměl tomu, udiveně se usmál.
→ »So ist es«, murmelte der Heizer. Wer es merkte und verstand, lächelte befremdet.
„Mimo to jsme už pana kapitána tolik zdrželi v jeho úředních záležitostech, jež se jistě nakupí neuvěřitelnou měrou právě při příjezdu do New Yorku, že je nejvyšší čas, abychom opustili loď a nedělali snad událost z této bezvýznamné hádky dvou strojníků tím, že se do toho budeme zcela zbytečně plést.
→ »Wir aber haben überdies den Herrn Kapitän in seinen Amtsgeschäften, die sich sicher gerade bei der Ankunft in New York unglaublich häufen, so sehr schon behindert, daß es höchste Zeit für uns ist, das Schiff zu verlassen, um nicht zum Überfluß auch noch durch irgendwelche höchst unnötige Einmischung diese geringfügige Zänkerei zweier Maschinisten zu einem Ereignis zu machen.
Chápu ostatně úplně tvé jednání, milý synovče, ale zrovna to mě opravňuje, abych tě odtud co nejrychleji odvedl.“
→ Ich begreife deine Handlungsweise, lieber Neffe, übrigens vollkommen, aber gerade das gibt mir das Recht, dich eilends von hier fortzuführen.«
„Dám pro vás okamžitě spustit člun,“ řekl kapitán a ke Karlovu úžasu zhola nic nenamítal proti strýcovým slovům, jež se přece nepochybně mohla vykládat tak, že se strýc pokořil.
→ »Ich werde sofort ein Boot für Sie flottmachen lassen«, sagte der Kapitän, ohne zum Erstaunen Karls auch nur den kleinsten Einwand gegen die Worte des Onkels vorzubringen, die doch zweifellos als eine Selbstdemütigung des Onkels angesehen werden konnten.
Vrchní pokladník běžel o překot k psacímu stolu a telefonoval kapitánův rozkaz vrchnímu lodníkovi.
→ Der Oberkassier eilte überstürzt zum Schreibtisch und telephonierte den Befehl des Kapitäns an den Bootsmeister.
„Čas už kvapí,“ řekl si Karel, „ale nemohu nic dělat, jinak všechny urazím.
→ >Die Zeit drängt schon<, sagte sich Karl, >aber ohne alle zu beleidigen, kann ich nichts tun.
Nemohu přece teď opustit strýce, sotva mě zase nalezl.
→ Ich kann doch jetzt den Onkel nicht verlassen, nachdem er mich kaum wiedergefunden hat.
Kapitán je sice zdvořilý, ale to je také všechno.
→ Der Kapitän ist zwar höflich, aber das ist auch alles.
U kázně jeho zdvořilost končí a strýc mu jistě mluvil z duše.
→ Bei der Disziplin hört seine Höflichkeit auf, und der Onkel hat ihm sicher aus der Seele gesprochen.
Se Šubalem nechci mluvit, dokonce lituji, že jsem mu podal ruku.
→ Mit Schubal will ich nicht reden, es tut mir sogar leid, daß ich ihm die Hand gereicht habe.
A všichni ostatní lidé tady nestojí za nic.“ A v takových myšlenkách šel pomalu k topiči, vytáhl jeho pravou ruku z opasku, držel ji ve své ruce a pohrával si s ní.
→ Und alle anderen Leute hier sind Spreu.< Und er ging langsam in solchen Gedanken zum Heizer, zog dessen rechte Hand aus dem Gürtel und hielt sie spielend in der seinen.
„Proč nic neříkáš?“ zeptal se. „Proč si necháš všechno líbit?“ Topič jen svraštil čelo, jako by hledal výraz pro to, co má říci.
→ »Warum sagst du denn nichts?« fragte er. »Warum läßt du dir alles gefallen?« Der Heizer legte nur die Stirn in Falten, als suche er den Ausdruck für das, was er zu sagen habe.
Hleděl jen dolů na Karlovu a na svou ruku. „Stala se ti přece křivda jako nikomu na lodi, to vím naprosto jistě.“
→ Im übrigen sah er auf Karls und seine Hand hinab. »Dir ist ja unrecht geschehen wie keinem auf dem Schiff, das weiß ich genau.«
A Karel proplétal své prsty mezi prsty topičovými a ten se rozhlížel lesknoucíma se očima, jako by prožíval nějakou slast, kterou si však nikdo nemůže vykládat ve zlém.
→ Und Karl zog seine Finger hin und her zwischen den Fingern des Heizers, der mit glänzenden Augen ringsumher schaute, als widerfahre ihm eine Wonne, die ihm aber niemand verübeln möge.
„Ty se ale musíš bránit, říkat ano a ne, jinak ti lidé přece nebudou mít ani ponětí, kdo má pravdu.
→ »Du mußt dich aber zur Wehr setzen, ja und nein sagen, sonst haben doch die Leute keine Ahnung von der Wahrheit.
Musíš mi slíbit, že mě poslechneš, neboť z mnoha důvodů mám strach, že už ti vůbec nebudu moci pomáhat.“
→ Du mußt mir versprechen, daß du mir folgen wirst, denn ich selbst, das fürchte ich mit vielem Grund, werde dir gar nicht mehr helfen können.«
A Karel teď plakal a líbal topiči ruku a vzal tu ruku, rozpraskanou a téměř bez života, a přitiskl si ji na tvář jako poklad, kterého se musí vzdát.
→ Und nun weinte Karl, während er die Hand des Heizers küßte, und nahm die rissige, fast leblose Hand und drückte sie an seine Wangen, wie einen Schatz, auf den man verzichten muß.
– Vtom však už byl strýc senátor u něho a odtáhl ho, třebaže jen s docela nepatrným úsilím.
→ - Da war aber auch schon der Onkel Senator an seiner Seite und zog ihn, wenn auch nur mit dem leichtesten Zwange, fort.
„Zdá se, že tě topič očaroval,“ řekl a pohlédl pln porozumění přes Karlovu hlavu na kapitána.
→ »Der Heizer scheint dich bezaubert zu haben,« sagte er und sah verständnisinnig über Karls Kopf zum Kapitän hin.
„Cítil ses opuštěn, tu jsi nalezl topiče a jsi mu teď vděčný, to je docela chvályhodné.
→ »Du hast dich verlassen gefühlt, da hast du den Heizer gefunden und bist ihm jetzt dankbar, das ist ja ganz löblich.
Nepřeháněj to však, už kvůli mně, a snaž se chápat své postavení.“
→ Treibe das aber, schon mir zuliebe, nicht zu weit und lerne deine Stellung begreifen.«
Za dveřmi nastal hluk, bylo slyšet volání, a dokonce se zdálo, že kdosi je brutálně strkán ke dveřím.
→ Vor der Tür entstand ein Lärmen, man hörte Rufe, und es war sogar, als werde jemand brutal gegen die Türe gestoßen.
Vstoupil poněkud zpustlý námořník se ženskou zástěrou kolem pasu.
→ Ein Matrose trat ein, etwas verwildert, und hatte eine Mädchenschürze umgebunden.
„Venku jsou lidé,“ zvolal a ohnal se loktem, jako by byl ještě v tlačenici. Konečně se vzpamatoval a chtěl kapitánovi zasalutovat, tu si povšiml zástěry, strhl ji, hodil ji na zem a volal:
→ »Es sind Leute draußen«, rief er und stieß einmal mit dem Ellbogen herum, als sei er noch im Gedränge. Endlich fand er seine Besinnung und wollte vor dem Kapitän salutieren, da bemerkte er die Mädchenschürze, riß sie herunter, warf sie zu Boden und rief:
„To je přece odporné, tak oni mi uvázali zástěru.“ Potom však srazil podpatky a salutoval.
→ »Das ist ja ekelhaft, da haben sie mir eine Mädchenschürze umgebunden.« Dann aber klappte er die Hacken zusammen und salutierte.
Někdo se pokusil zasmát, ale kapitán řekl přísně:
→ Jemand versuchte zu lachen, aber der Kapitän sagte streng:
„Tomu já říkám dobrá nálada. Kdopak je venku?“ „To jsou moji svědkové,“ řekl Šubal a předstoupil, „prosím zdvořile, abyste omluvil jejich nevhodné chování.
→ »Das nenne ich eine gute Laune. Wer ist denn draußen?« »Es sind meine Zeugen«, sagte Schubal vortretend, »ich bitte ergebenst um Entschuldigung für ihr unpassendes Benehmen.
Když ti lidé mají plavbu za sebou, jsou někdy jako diví.“ „Zavolejte je okamžitě dovnitř!“ poručil kapitán, obrátil se hned k senátorovi a řekl zdvořile, ale rychle:
→ Wenn die Leute die Seefahrt hinter sich haben, sind sie manchmal wie toll.« »Rufen Sie sie sofort herein!« befahl der Kapitän, und gleich sich zum Senator umwendend, sagte er verbindlich, aber rasch:
„Buďte teď tak laskav, vážený pane senátore, a jděte se svým panem synovcem za tímto námořníkem; dovede vás ke člunu.
→ »Haben Sie jetzt die Güte, verehrter Herr Senator, mit Ihrem Herrn Neffen diesem Matrosen zu folgen, der Sie ins Boot bringen wird.
Nemusím snad ani říkat, jakým potěšením a jakou ctí pro mne bylo, že jsem se s vámi, pane senátore, osobně seznámil.
→ Ich muß wohl nicht erst sagen, welches Vergnügen und welche Ehre mir das persönliche Bekanntwerden mit Ihnen, Herr Senator, bereitet hat.
Přeji si jen, abych měl brzy příležitost pokračovat zase jednou, pane senátore, s vámi v našem přerušeném rozhovoru o poměrech v americkém loďstvu a abych pak byl snad opět přerušen tak příjemným způsobem jako dnes.“
→ Ich wünsche mir nur, bald Gelegenheit zu haben, mit Ihnen, Herr Senator, unser unterbrochenes Gespräch über die amerikanischen Flottenverhältnisse wieder einmal aufnehmen zu können und dann vielleicht neuerdings auf so angenehme Weise, wie heute, unterbrochen zu werden.«
„Prozatím mi stačí tento jeden synovec,“ řekl strýc se smíchem. „A teď přijměte můj srdečný dík za vaši laskavost a žijte blaze.
→ »Vorläufig genügt mir dieser eine Neffe«, sagte der Onkel lachend. »Und nun nehmen Sie meinen besten Dank für Ihre Liebenswürdigkeit und leben Sie wohl.
Není ostatně tak docela nemožné, že se s vámi oba –“ přitiskl Karla srdečně k sobě – „snad sejdeme na delší dobu na své příští cestě do Evropy.“
→ Es wäre übrigens gar nicht so unmöglich, daß wir« - er drückte Karl herzlich an sich - »bei unserer nächsten Europareise vielleicht für längere Zeit mit Ihnen zusammenkommen könnten.«
„Bylo by mi to velkou radostí,“ řekl kapitán. Oba pánové si potřásli rukama, Karel mohl podat kapitánovi ruku už jen mlčky a letmo,
→ »Es würde mich herzlich freuen«, sagte der Kapitän. Die beiden Herren schüttelten einander die Hände, Karl konnte nur noch stumm und flüchtig seine Hand dem Kapitän reichen,
neboť kapitána již zaměstnávalo asi patnáct lidí, kteří vtáhli dovnitř pod Šubalovým vedením, sice poněkud zaraženě, ale přece jen velmi hlučně.
→ denn dieser war bereits von den vielleicht fünfzehn Leuten in Anspruch genommen, welche unter Führung Schubals zwar etwas betroffen, aber doch sehr laut einzogen.
Námořník poprosil senátora, aby směl jít napřed, a razil pak cestu jemu i Karlovi, takže snadno prošli mezi uklánějícími se lidmi.
→ Der Matrose bat den Senator, vorausgehen zu dürfen, und teilte dann die Menge für ihn und Karl, die leicht zwischen den sich verbeugenden Leuten durchkamen.
Zdálo se, že tito lidé, celkem dobrosrdeční, považují Šubalovu hádku s topičem za povyražení, které nepřestává být směšné ani před kapitánem.
→ Es schien, daß diese im übrigen gutmütigen Leute den Streit Schubals mit dem Heizer als einen Spaß auffaßten, dessen Lächerlichkeit nicht einmal vor dem Kapitän aufhöre.
Karel mezi nimi zpozoroval také děvečku Línu, jež na něho vesele mrkla a ovázala si zástěru, kterou námořník odhodil, neboť patřila jí.
→ Karl bemerkte unter ihnen auch das Küchenmädchen Line, welche, ihm lustig zuzwinkernd, die vom Matrosen hingeworfene Schürze umband, denn es war die ihre.
Vyšli za námořníkem z kanceláře a zahnuli do malé chodby, tou se po několika krocích dostali ke dvířkám, odkud vedly krátké schody dolů do člunu, který byl pro ně připraven.
→ Weiter dem Matrosen folgend, verließen sie das Büro und bogen in einen kleinen Gang ein, der sie nach ein paar Schritten zu einem Türchen brachte, von dem aus eine kurze Treppe in das Boot hinabführte, welches für sie vorbereitet war.
V člunu, do něhož jejich vůdce hned rovnou seskočil, povstali námořníci a salutovali.
→ Die Matrosen im Boot, in das ihr Führer gleich mit einem einzigen Satz hinuntersprang, erhoben sich und salutierten.
Senátor právě napomínal Karla, aby sestupoval opatrně, když vtom se Karel ještě na nejhořejším schodu prudce rozplakal.
→ Der Senator gab Karl gerade eine Ermahnung zu vorsichtigem Hinuntersteigen, als Karl noch auf der obersten Stufe in heftiges Weinen ausbrach.
Senátor dal Karlovi ruku pod bradu, přitiskl ho pevně k sobě a levou rukou ho hladil.
→ Der Senator legte die rechte Hand unter Karls Kinn, hielt ihn fest an sich gepreßt und streichelte ihn mit der linken Hand.
Tak pomalu sestupovali schod za schodem a vstoupili v těsném objetí do člunu, kde senátor vyhledal pro Karla pěkné místo právě proti sobě.
→ So gingen sie langsam Stufe für Stufe hinab und traten engverbunden ins Boot, wo der Senator für Karl gerade sich gegenüber einen guten Platz aussuchte.
Na senátorovo znamení odrazili námořníci od lodi a dali se hned naplno do práce.
→ Auf ein Zeichen des Senators stießen die Matrosen vom Schiffe ab und waren gleich in voller Arbeit.
Sotvaže byli vzdáleni několik metrů od lodi, objevil Karel znenadání, že jsou právě u onoho boku lodi, kam vedou okna hlavní pokladny.
→ Kaum waren sie ein paar Meter vom Schiffe entfernt, machte Karl die unerwartete Entdeckung, daß sie sich gerade auf jener Seite des Schiffes befanden, wohin die Fenster der Hauptkassa gingen.
Všechna tři okna byla obsazena Šubalovými svědky, kteří velmi přátelsky zdravili a mávali, strýc dokonce poděkoval a jeden námořník provedl bravurní kousek, že poslal rukou vzhůru polibek, aniž přestal pravidelně veslovat.
→ Alle drei Fenster waren mit Zeugen Schubals besetzt, welche freundschaftlich grüßten und winkten, sogar der Onkel dankte, und ein Matrose machte das Kunststück, ohne eigentlich das gleichmäßige Rudern zu unterbrechen, eine Kußhand hinaufzuschicken.
Bylo to opravdu, jako by topič už neexistoval. Karel upřel oči na strýce, jehož se skoro dotýkal koleny, a zmocnily se ho pochybnosti, zda mu tento muž dokáže vůbec kdy nahradit topiče.
→ Es war wirklich, als gäbe es keinen Heizer mehr. Karl faßte den Onkel, mit dessen Knien sich die seinen fast berührten, genauer ins Auge, und es kamen ihm Zweifel, ob dieser Mann ihm jemals den Heizer werde ersetzen können.
Strýc se také vyhnul jeho pohledu a díval se na vlny, které se čeřily kolem jejich člunu.
→ Auch wich der Onkel seinem Blicke aus und sah auf die Wellen hin, von denen ihr Boot umschwankt wurde.
STRÝC
→ Der Onkel
Ve strýcově domě Karel brzo přivykl novým poměrům.
→ Im Hause des Onkels gewöhnte sich Karl bald an die neuen Verhältnisse.
Však mu také strýc vycházel přátelsky vstříc v každé maličkosti a Karel nemusil nejprve projít školou trpkých zkušeností, což většinou tolik ztrpčuje první dobu života v cizině.
→ Der Onkel kam ihm aber auch in jeder Kleinigkeit freundlich entgegen, und niemals mußte Karl sich erst durch schlechte Erfahrungen belehren lassen, wie dies meist das erste Leben im Ausland so verbittert.
Karlův pokoj byl v šestém poschodí; pět spodních poschodí zabíraly strýcovy obchodní místnosti a v hloubce pod nimi byla ještě tři poschodí v podzemí.
→ Karls Zimmer lag im sechsten Stockwerk eines Hauses, dessen fünf untere Stockwerke, an welche sich in der Tiefe noch drei unterirdische anschlossen, von dem Geschäftsbetrieb des Onkels eingenommen wurden.
Světlo vnikalo do jeho pokoje dvěma okny a dveřmi vedoucími na balkón, a když sem ráno vstupoval ze své malé ložnice, uvádělo ho to světlo vždy nanovo v úžas.
→ Das Licht, das in sein Zimmer durch zwei Fenster und eine Balkontüre eindrang, brachte Karl immer wieder zum Staunen, wenn er des Morgens aus seiner kleinen Schlafkammer hier eintrat.
Kde by asi musil bydlit, kdyby byl vystoupil na pevninu jako ubohý malý přistěhovalec?
→ Wo hätte er wohl wohnen müssen, wenn er als armer kleiner Einwanderer ans Land gestiegen wäre?
Nebyli by ho možná ani vpustili do Spojených států, ale byli by ho poslali domů a nestarali se vůbec o to, že už nemá domov; strýc to dokonce pokládal za velmi pravděpodobné, jak znal přistěhovalecké zákony.
→ Ja, vielleicht hätte man ihn, was der Onkel nach seiner Kenntnis der Einwanderungsgesetze sogar für sehr wahrscheinlich hielt, gar nicht in die Vereinigten Staaten eingelassen, sonder n ihn nach Hause geschickt, ohne sich weiter darum zu kümmern, daß er keine Heimat mehr hatte.
Neboť tady člověk nemůže doufat, že s ním budou mít soucit, a co Karel v tomto ohledu o Americe četl, bylo pravdivé;
→ Denn auf Mitleid durfte man hier nicht hoffen, und es war ganz richtig, was Karl in dieser Hinsicht über Amerika gelesen hatte;
patrně jen šťastlivci tu doopravdy užívají svého štěstí uprostřed bezstarostných tváří, které jsou kolem nich.
→ nur die Glücklichen schienen hier ihr Glück zwischen den unbekümmerten Gesichtern ihrer Umgebung wahrhaft zu genießen.
Před pokojem byl po celé jeho délce úzký balkón.
→ Ein schmaler Balkon zog sich vor dem Zimmer seiner ganzen Länge nach hin.
Co by však v Karlově rodném městě bylo asi nejvyšším vyhlídkovým bodem, neposkytovalo zde o mnoho víc než rozhled po jedné ulici, jež vedla jako přímka dvěma řadami domů hranatých tvarů, a proto jako by unikala a ztrácela se v dálce, kde se z mlh přízračně zvedaly obrysy katedrály.
→ Was aber in der Heimatstadt Karls wohl der höchste Aussichtspunkt gewesen wäre, gestattete hier nicht viel mehr als den Überblick über eine Straße, die zwischen zwei Reihen förmlich abgehackter Häuser gerade, und darum wie fliehend, in die Ferne sich verlief, wo aus vielem Dunst die Formen einer Kathedrale ungeheuer sich erhoben.
A ráno i večer i za nočních snů byl v této ulici neustále tísnivý ruch, vypadalo to seshora, jako by se stále znovu začínaly mísit a proplétat zkreslené lidské postavy a střechy nejrůznějších vozidel, a z této změti nadto vycházela nová,
→ Und morgens wie abends und in den Träumen der Nacht vollzog sich auf dieser Straße ein immer drängender Verkehr, der, von oben gesehen, sich als eine aus immer neuen Anfängen ineinandergestreute Mischung von verzerrten menschlichen Figuren und von Dächern der Fuhrwerke aller Art darstellte, von der aus sich noch eine neue,
zmnožená, divočejší změť hluku, prachu a výparů, a to všechno bylo zalito a prozářeno mocným světlem, jež bylo spoustou předmětů stále znovu rozptylováno, unášeno a rychle zase vrháno zpět, takže se to světlo zdálo oslněným očím tak hmotné, jako by nad touto ulicí byl každou chvíli vší silou rozbíjen všechno přikrývající skleněný poklop.
→ vervielfältigte, wildere Mischung von Lärm, Staub und Gerüchen erhob, und alles dieses wurde erfaßt und durchdrungen von einem mächtigen Licht, das immer wieder von der Menge der Gegenstände verstreut, fortgetragen und wieder eifrig herbeigebracht wurde und das dem betörten Auge so körperlich erschien, als werde über dieser Straße eine alles bedeckende Glasscheibe jeden Augenblick immer wieder mit aller Kraft zerschlagen.
Strýc, který byl ve všem opatrný, radil Karlovi, aby se zatím do ničeho vážně nepouštěl.
→ Vorsichtig wie der Onkel in allem war, riet er Karl, sich vorläufig ernsthaft nicht auf das geringste einzulassen.
Má si prý všechno prohlédnout a zkusit, ale nedat se unést.
→ Er sollte wohl alles prüfen und anschauen, aber sich nicht gefangennehmen lassen.
První dny Evropana v Americe dají se přirovnat ke zrození, a ač si tu člověk, jen ať Karel nemá zbytečné obavy, zvykne rychleji, než vstoupí-li z onoho světa do světa pozemského, musí přece mít na paměti, že první úsudek je vždy nejistý a že člověk nesmí dopustit, aby mu snad zkreslil všechny příští úsudky, na nichž má být založen jeho další život v této zemi.
→ Die ersten Tage eines Europäers in Amerika seien ja einer Geburt vergleichbar, und wenn man sich hier auch, damit nur Karl keine unnötige Angst habe, rascher eingewöhne, als wenn man vom jenseits in die menschliche Welt eintrete, so müsse man sich vor Augen halten, daß das erste Urteil immer auf schwachen Füßen stehe und daß man sich dadurch nicht vielleicht alle künftigen Urteile, mit deren Hilfe man ja hier sein Leben weiterführen wolle, in Unordnung bringen lassen dürfe.
On sám prý poznal přistěhovalce, kteří se nechovali podle těchto správných zásad a prostáli na příklad celé dny na balkóně a dívali se jako zbloudilé ovce dolů na ulici.
→ Er selbst habe Neuankömmlinge gekannt, die zum Beispiel, statt nach diesen Grundsätzen sich zu verhalten, tagelang auf ihrem Balkon gestanden und wie verlorene Schafe auf die Straße hinuntergesehen hätten.
To člověka nepochybně zmate! Tato osamělá nečinnost, která se zahledí do rušného newyorského dne, může být dovolena někomu, kdo cestuje pro zábavu, a může mu snad být doporučena, třebaže ne bez výhrad, ale pro toho, kdo tu zůstane, je to zkáza, v tomto případě se dá toho slova klidně užít, i když to je nadsázka.
→ Das müsse unbedingt verwirren! Diese einsame Untätigkeit, die sich in einen arbeitsreichen New Yorker Tag verschaut, könne einem Vergnügungsreisenden gestattet und vielleicht, wenn auch nicht vorbehaltlos, angeraten werden, für einen, der hierbleiben wird, sei sie ein Verderben, man könne in diesem Fall ruhig das Wort anwenden, wenn es auch eine Übertreibung ist.
A strýc se skutečně zakabonil, když zastihl Karla na balkóně při jedné ze svých návštěv, na něž chodíval vždy jen jednou za den, a to vždy v nejrůznější denní dobu.
→ Und tatsächlich verzog der Onkel ärgerlich das Gesicht, wenn er bei einem seiner Besuche, die immer nur einmal täglich, und zwar immer zu den verschiedensten Tageszeiten, erfolgten, Karl auf dem Balkon antraf.
Karel si toho brzo povšiml, a proto si pokud možno odpíral potěšení postávat na balkóně.
→ Karl merkte das bald und versagte sich infolgedessen das Vergnügen, auf dem Balkon zu stehen, nach Möglichkeit.
Nebylo to také zdaleka jediné potěšení, jež měl.
→ Es war ja auch bei weitem nicht das einzige Vergnügen, das er hatte.
V jeho pokoji stál americký psací stůl v nejlepším provedení, jaký si jeho otec už léta přál a jaký se snažil koupit na nejrůznějších dražbách za levnou, jemu dostupnou cenu, což se mu však při jeho nepatrných prostředcích nikdy nepodařilo.
→ In seinem Zimmer stand ein amerikanischer Schreibtisch bester Sorte, wie sich ihn sein Vater seit Jahren gewünscht und auf den verschiedensten Versteigerungen um einen ihm erreichbaren billigen Preis zu kaufen gesucht hatte, ohne daß es ihm bei seinen kleinen Mitteln jemals gelungen wäre.
Tento stůl ovšem nebylo možno srovnávat s psacími stoly, které se vyskytují na evropských dražbách a které se vydávají za americké.
→ Natürlich war dieser Tisch mit jenen angeblich amerikanischen Schreibtischen, wie sie sich auf europäischen Versteigerungen herumtreiben, nicht zu vergleichen.
Měl na příklad ve svém nástavci sto přihrádek nejrůznější velikosti, a sám president Spojených států našel by vhodné místo pro každý svůj spis, ale mimo to bylo po straně regulační zařízení a člověk mohl otočením kliky na nejrůznější způsob přestavovat a nově pořádat přihrádky podle přání a potřeby.
→ Er hatte zum Beispiel in seinem Aufsatz hundert Fächer verschiedenster Größe, und selbst der Präsident der Union hätte für jeden seiner Akten einen passenden Platz gefunden, aber außerdem war an der Seite ein Regulator, und man konnte durch Drehen an einer Kurbel die verschiedensten Umstellungen und Neueinrichtungen der Fächer nach Belieben und Bedarf erreichen.
Tenké, malé postranní stěny se pomalu spouštěly a tvořily dno nově vystupujících přihrádek nebo vršek přihrádek, jež se nečekaně zvedaly;
→ Dünne Seitenwändchen senkten sich langsam und bildeten den Boden neu sich erhebender oder die Decke neu aufsteigender Fächer;
už po jednom otočení vypadal nástavec docela jinak a to všechno se dělo zvolna nebo nesmyslně rychle, podle toho, jak člověk točil klikou.
→ schon nach einer Umdrehung hatte der Aufsatz ein ganz anderes Aussehen, und alles ging, je nachdem man die Kurbel drehte, langsam oder unsinnig rasch vor sich.
Byl to nejnovější vynález, připomínal však Karlovi velmi živě jesličky,
→ Es war eine neueste Erfindung, erinnerte aber Karl sehr lebhaft an die Krippenspiele,
které byly doma na vánočním trhu předváděny žasnoucím dětem, a také Karel často před nimi stál, navlečen do zimních šatů, a nepřetržitě srovnával, jak se v jeslích projevovaly pohyby starého muže,
→ die zu Hause auf dem Christmarkt den staunenden Kindern gezeigt wurden, und auch Karl war oft, in seine Winterkleider eingepackt, davor gestanden und hatte ununterbrochen die Kurbeldrehung, die ein alter Mann ausführte,
který otáčel klikou, jak strnule postupovali Svatí tři králové, jak se rozzářila hvězda a nesměle ožíval svatý chlév.
→ mit den Wirkungen im Krippenspiel verglichen, mit dem stockenden Vorwärtskommen der Heiligen Drei Könige, dem Aufglänzen des Sternes und dem befangenen Leben im heiligen Stall.
A vždy mu připadalo, že matka, která stála za ním, nesleduje dost podrobně všechny ty výjevy;
→ Und immer war es ihm erschienen, als ob die Mutter, die hinter ihm stand, nicht genau genug alle Ereignisse verfolge;
přitáhl si ji k sobě, až ji cítil těsně za zády, a ukazoval jí s hlasitými výkřiky méně patrné zjevy, třeba zajíčka,
→ er hatte sie zu sich hingezogen, bis er sie an seinem Rücken fühlte, und hatte ihr so lange mit lauten Ausrufen verborgenere Erscheinungen gezeigt, vielleicht ein Häschen,
který vpředu v trávě hned panáčkoval, hned se zase chystal k běhu, tak dlouho, až mu matka zakryla rukou ústa a byla patrně zase tak nepozorná jako předtím.
→ das vorn im Gras abwechselnd Männchen machte und sich dann wieder zum Lauf bereitete, bis die Mutter ihm den Mund zuhielt und wahrscheinlich in ihre frühere Unachtsamkeit verfiel.
Ten stůl nebyl ovšem zhotoven proto, aby jen budil takové vzpomínky, ale v dějinách vynálezů vyskytují se asi podobně nejasné souvislosti jako v Karlových vzpomínkách.
→ Der Tisch war freilich nicht dazu gemacht, nur an solche Dinge zu erinnern, aber in der Geschichte der Erfindungen bestand wohl ein ähnlich undeutlicher Zusammenhang wie in Karls Erinnerungen.
Na rozdíl od Karla se strýcovi ten psací stůl vůbec nezamlouval, chtěl jen Karlovi koupit pořádný psací stůl
→ Der Onkel war zum Unterschied von Karl mit diesem Schreibtisch durchaus nicht einverstanden, nur hatte er eben für Karl einen ordentlichen Schreibtisch kaufen wollen,
a takové stoly byly teď vesměs vybaveny tímto novým zařízením, jež mělo i tu přednost, že se jím mohly bez velkých nákladů opatřit také starší psací stoly.
→ und solche Schreibtische waren jetzt sämtlich mit dieser Neueinrichtung versehen, deren Vorzug auch darin bestand, bei älteren Schreibtischen ohne große Kosten angebracht werden zu können.
Strýc přesto neopomenul Karlovi poradit, aby pokud možno vůbec nepoužíval regulátoru;
→ Immerhin unterließ der Onkel nicht, Karl zu raten, den Regulator möglichst gar nicht zu verwenden;
aby ta rada byla účinnější, tvrdil strýc, že mechanismus je velmi choulostivý, že se lehce porouchá a že oprava je velmi nákladná.
→ um die Wirkung des Rates zu verstärken, behauptete der Onkel, die Maschinerie sei sehr empfindlich, leicht zu verderben und die Wiederherstellung sehr kostspielig.
Nebylo těžko uhodnout, že takové poznámky jsou jen výmluvy, i když si člověk naopak musil zase říci, že se regulátor dá velmi snadno pevně nastavit, což však strýc nedělal.
→ Es war nicht schwer einzusehen, daß solche Bemerkungen nur Ausflüchte waren, wenn man sich auch andererseits sagen mußte, daß der Regulator sehr leicht zu fixieren war, was der Onkel jedoch nicht tat.
V prvních dnech, kdy strýc s Karlem rozmlouval samozřejmě častěji, Karel také vyprávěl, že doma hrál na klavír, sice jen trochu, ale rád, a že ovšem má jen začátečnické znalosti, které pochytil od matky.
→ In den ersten Tagen, an denen selbstverständlich zwischen Karl und dem Onkel häufigere Aussprachen stattgefunden hatten, hatte Karl auch erzählt, daß er zu Hause zwar wenig, aber gern Klavier gespielt habe, was er allerdings lediglich mit den Anfangskenntnissen hatte bestreiten können, die ihm die Mutter beigebracht hatte.
Karel si byl dobře vědom, že takové vyprávění je zároveň prosbou o klavír, ale poznal poměry už dost, aby věděl, že strýc nemusí nijak šetřit.
→ Karl war sich dessen wohl bewußt, daß eine solche Erzählung gleichzeitig die Bitte um ein Klavier war, aber er hatte sich schon genügend umgesehen, um zu wissen, daß der Onkel auf keine Weise zu sparen brauchte.
Přesto mu strýc tu prosbu nesplnil hned, ale řekl asi za týden, skoro jako by se proti své vůli k něčemu přiznával, že právě přivezli klavír a že si Karel může dohlédnout na stěhování, má-li zájem.
→ Trotzdem wurde ihm diese Bitte nicht gleich gewährt, aber etwa acht Tage später sagte der Onkel, fast in der Form eines widerwilligen Eingeständnisses, das Klavier sei eben angelangt und Karl könne, wenn er wolle, den Transport überwachen.
To ovšem byla snadná práce, ale přitom ani nebyla o mnoho snazší než stěhování samo, neboť v domě byl zvláštní výtah na nábytek, do něhož by se pohodlně vešel celý stěhovací vůz, a v tomto výtahu se vznášel také klavír vzhůru ke Karlovu pokoji.
→ Das war allerdings eine leichte Arbeit, aber dabei nicht einmal viel leichter als der Transport selbst, denn im Haus war ein eigener Möbelaufzug, in welchem ohne Gedränge ein ganzer Möbelwagen Platz finden konnte, und in diesem Aufzug schwebte auch das Piano zu Karls Zimmer hinauf.
I Karel by byl mohl jet v témže výtahu s pianem a s nosiči, protože však byl hned vedle k disposici osobní výtah,
→ Karl selbst hätte zwar in dem gleichen Aufzug mit dem Piano und den Transportarbeitern fahren können, aber da gleich daneben ein Personenaufzug zur Benützung freistand,
jel tím, řídil jej pákou tak, že byl stále ve stejné výšce jako druhý výtah, a skleněnými stěnami se nepohnutě díval na krásný nástroj, který byl teď jeho majetkem.
→ fuhr er in diesem, hielt sich mittels eines Hebels stets in gleicher Höhe mit dem anderen Aufzug und betrachtete unverwandt durch die Glaswände das schöne Instrument, das jetzt sein Eigentum war.
Když jej měl ve svém pokoji a vyloudil z kláves první tóny, měl takovou bláznivou radost, že vyskočil a raději se obdivoval klavíru trochu zpovzdáli, s rukama opřenýma v bok, místo aby pokračoval ve hře.
→ Als er es in seinem Zimmer hatte und die ersten Töne anschlug, bekam er eine so närrische Freude, daß er, statt weiterzuspielen, aufsprang und aus einiger Entfernung, die Hände in den Hüften, das Klavier lieber anstaunte.
Také akustika pokoje byla výborná a přispěla k tomu, že Karla docela přešla lehká rozmrzelost, kterou z počátku pociťoval proto, že bydlí v železném domě.
→ Auch die Akustik des Zimmers war ausgezeichnet und sie trug dazu bei, ein anfängliches kleines Unbehagen, in einem Eisenhause zu wohnen, gänzlich verschwinden zu lassen.
Ač bylo na budově zvenčí vidět tolik železa, nepozoroval člověk v pokoji opravdu vůbec nic z železných součástí stavby a nikdo by nemohl ukázat ani maličkost v zařízení, jež by nějak rušila naprosto dokonalou útulnost.
→ Tatsächlich merkte man auch im Zimmer, so eisenmäßig das Gebäude von außen erschien, von eisernen Baubestandteilen nicht das geringste, und niemand hätte auch nur eine Kleinigkeit in der Einrichtung aufzeigen können, welche die vollständigste Gemütlichkeit irgendwie gestört hätte.
Karel skládal ze začátku velké naděje ve hru na klavír a nestyděl se myslit alespoň před usnutím na to, že by hrou mohl bezprostředně ovlivnit americké poměry.
→ Karl erhoffte in der ersten Zeit viel von seinem Klavierspiel und schämte sich nicht, wenigstens vor dem Einschlafen an die Möglichkeit einer unmittelbaren Beeinflussung der amerikanischen Verhältnisse durch dieses Klavierspiel zu denken.
Opravdu to znělo zvláštně, když hrál při otevřených oknech do hlučného prostoru starou vojenskou píseň ze své vlasti, jakou si večer zpívají vojáci z okna do okna, když se rozloží v oknech kasáren a dívají se na tmavé náměstí.
→ Er klang ja allerdings sonderbar, wenn er vor den in die lärmerfüllte Luft geöffneten Fenstern ein altes Soldatenlied seiner Heimat spielte, das die Soldaten am Abend, wenn sie in den Kasernenfenstern liegen und auf den finsteren Platz hinausschauen, von Fenster zu Fenster einander zusingen
- Ale když se pak podíval na ulici, nezměnila se, a byla jen malou částí velkého koloběhu, který člověk sám o sobě nemohl zastavit, když neznal všechny síly, jež v tom kruhu působí.
→ - aber sah er dann auf die Straße, so war sie unverändert und nur ein kleines Stück eines großen Kreislaufes, das man nicht an und für sich anhalten konnte, ohne alle Kräfte zu kennen, die in der Runde wirkten.
Strýc snášel Karlovu hru, nic také proti ní nenamítal, zvláště když si Karel, rovněž po strýcově domluvě, dopřával potěšení ze hry jen zřídka;
→ Der Onkel duldete das Klavierspiel, sagte auch nichts dagegen, zumal sich Karl, auch nach seiner Mahnung, nur selten das Vergnügen des Spiels gönnte;
ba dokonce přinesl Karlovi noty amerických pochodů a ovšem také národní hymny, ale sotva asi dalo se vysvětlit pouhou zálibou v hudbě, že se Karla jednou docela vážně zeptal, zda by se nechtěl také učit hrát na housle nebo na lesní roh.
→ ja, er brachte Karl sogar Noten amerikanischer Märsche und natürlich auch der Nationalhymne, aber allein aus der Freude an der Musik war es wohl nicht zu erklären, als er eines Tages ohne allen Scherz Karl fragte, ob er nicht auch das Spiel auf der Geige oder auf dem Waldhorn lernen wolle.