E-BOOKS

 

 

 

The LORD said to Moses, 
→ I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 

“Consecrate to me all the firstborn. Whatever is the first to open the womb among the people of Israel, both of man and of beast, is mine.” 
→ Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.

Then Moses said to the people, “Remember this day in which you came out from Egypt, out of the house of slavery, for by a strong hand the LORD brought you out from this place. No leavened bread shall be eaten. 
→ Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného. 

Today, in the month of Abib, you are going out. 
→ Dnes vycházíte vy, měsíce Abib. 

And when the LORD brings you into the land of the Canaanites, the Hittites, the Amorites, the Hivites, and the Jebusites, which he swore to your fathers to give you, a land flowing with milk and honey, you shall keep this service in this month. 
→ Když tedy uvede tě Hospodin do země Kananejských, Hetejských, Amorejských, Hevejských a Jebuzejských, tak jakž přisáhl otcům tvým, a dá tobě zemi oplývající mlékem a strdí: tedy vykonávati budeš službu tuto v tento měsíc. 

Seven days you shall eat unleavened bread, and on the seventh day there shall be a feast to the LORD. 
→ Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova. 

Unleavened bread shall be eaten for seven days; no leavened bread shall be seen with you, and no leaven shall be seen with you in all your territory. 
→ Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých. 

You shall tell your son on that day, ‘It is because of what the LORD did for me when I came out of Egypt.’ 
→ A vypravovati budeš synu svému v ten den, řka: Proto, což mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta. 

And it shall be to you as a sign on your hand and as a memorial between your eyes, that the law of the LORD may be in your mouth. For with a strong hand the LORD has brought you out of Egypt. 
→ A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta. 

You shall therefore keep this statute at its appointed time from year to year. 
→ Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.

“When the LORD brings you into the land of the Canaanites, as he swore to you and your fathers, and shall give it to you, 
→ A když by tě uvedl Hospodin do země Kananejských, tak jakž přisáhl tobě a otcům tvým, a dal by ji tobě: 

you shall set apart to the LORD all that first opens the womb. All the firstborn of your animals that are males shall be the LORD’s. 
→ Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest. 

Every firstborn of a donkey you shall redeem with a lamb, or if you will not redeem it you shall break its neck. Every firstborn of man among your sons you shall redeem. 
→ Každé pak prvorozené osle vyplatíš hovádkem; pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného člověka mezi syny svými vyplatíš. 

And when in time to come your son asks you, ‘What does this mean?’ you shall say to him, ‘By a strong hand the LORD brought us out of Egypt, from the house of slavery. 
→ A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.

For when Pharaoh stubbornly refused to let us go, the LORD killed all the firstborn in the land of Egypt, both the firstborn of man and the firstborn of animals. Therefore I sacrifice to the LORD all the males that first open the womb, but all the firstborn of my sons I redeem.’ 
→ Nebo když se byl zatvrdil Farao, a nechtěl nás propustiti, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného z lidí, až do prvorozeného z hovad; i tou příčinou já obětuji Hospodinu všecky samce otvírající život, ale všecko prvorozené z synů svých vyplacuji. 

It shall be as a mark on your hand or frontlets between your eyes, for by a strong hand the LORD brought us out of Egypt.” 
→ Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.

When Pharaoh let the people go, God did not lead them by way of the land of the Philistines, although that was near. For God said, “Lest the people change their minds when they see war and return to Egypt.” 
→ Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta. 

But God led the people around by the way of the wilderness toward the Red Sea. And the people of Israel went up out of the land of Egypt equipped for battle. 
→ Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské. 

Moses took the bones of Joseph with him, for Josepha had made the sons of Israel solemnly swear, saying, “God will surely visit you, and you shall carry up my bones with you from here.” 
→ Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou. 

And they moved on from Succoth and encamped at Etham, on the edge of the wilderness. 
→ Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště. 

And the LORD went before them by day in a pillar of cloud to lead them along the way, and by night in a pillar of fire to give them light, that they might travel by day and by night. 
→ Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli. 

The pillar of cloud by day and the pillar of fire by night did not depart from before the people. 
→ Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.

Then the LORD said to Moses, 
→ Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka: 

“Tell the people of Israel to turn back and encamp in front of Pi-hahiroth, between Migdol and the sea, in front of Baal-zephon; you shall encamp facing it, by the sea. 
→ Mluv k synům Izraelským, ať navrátíce se, rozbijí stany před Fiarot, mezi Magdalem a mořem, proti Belsefon; naproti němu rozbijete stany při moři. 

For Pharaoh will say of the people of Israel, ‘They are wandering in the land; the wilderness has shut them in.’ 
→ A dí Farao o synech Izraelských: Ssouženi jsou na zemi, sevřela je poušť. 

And I will harden Pharaoh’s heart, and he will pursue them, and I will get glory over Pharaoh and all his host, and the Egyptians shall know that I am the LORD.” And they did so. 
→ I zatvrdím srdce Faraonovo, a honiti je bude, a oslaven budu v Faraonovi a ve všem vojsku jeho; a zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin. I učinili tak.

When the king of Egypt was told that the people had fled, the mind of Pharaoh and his servants was changed toward the people, and they said, “What is this we have done, that we have let Israel go from serving us?” 
→ Povědíno pak bylo králi Egyptskému, že by lid utíkal. I obráceno jest srdce Faraonovo a služebníků jeho proti lidu, a řekli: Co jsme to učinili, že jsme propustili Izraele, aby nesloužil nám? 

So he made ready his chariot and took his army with him, 
→ Protož zapřáhl do svého vozu, a lid svůj vzal s sebou. 

and took six hundred chosen chariots and all the other chariots of Egypt with officers over all of them. 
→ A vzal šest set vozů vybraných, i všecky vozy Egyptské, nad nimiž nade všemi byli hejtmané. 

And the LORD hardened the heart of Pharaoh king of Egypt, and he pursued the people of Israel while the people of Israel were going out defiantly. 
→ I zatvrdil Hospodin srdce Faraona krále Egyptského, tak že honil syny Izraelské; synové pak Izraelští vyšli v ruce vyvýšené. 

The Egyptians pursued them, all Pharaoh’s horses and chariots and his horsemen and his army, and overtook them encamped at the sea, by Pi-hahiroth, in front of Baal-zephon. 
→ I honili je Egyptští, a postihli je, když se položili při moři, všickni vozové Faraonovi, a jezdci jeho i vojsko jeho podlé Fiarot, před Belsefon.

When Pharaoh drew near, the people of Israel lifted up their eyes, and behold, the Egyptians were marching after them, and they feared greatly. And the people of Israel cried out to the LORD. 
→ A když se přiblížil Farao, pozdvihli synové Izraelští očí svých, a aj, Egyptští táhnou za nimi. I báli se velmi, a volali synové Izraelští k Hospodinu. 

They said to Moses, “Is it because there are no graves in Egypt that you have taken us away to die in the wilderness? What have you done to us in bringing us out of Egypt? 
→ A řekli Mojžíšovi: Zdali proto, že nebylo hrobů v Egyptě, vyvedl jsi nás, abychom zemřeli na poušti? Co jsi nám to učinil, že jsi vyvedl nás z Egypta? 

Is not this what we said to you in Egypt: ‘Leave us alone that we may serve the Egyptians’? For it would have been better for us to serve the Egyptians than to die in the wilderness.” 
→ Zdali jsme toho nemluvili tobě ještě v Egyptě, řkouce: Nech nás, ať sloužíme Egyptským? Nebo lépe bylo nám sloužiti Egyptským, než zemříti na poušti.

And Moses said to the people, “Fear not, stand firm, and see the salvation of the LORD, which he will work for you today. For the Egyptians whom you see today, you shall never see again. 
→ I řekl Mojžíš lidu: Nebojte se, stůjte a vizte spasení Hospodinovo, kteréž vám způsobí dnes; nebo Egyptských, kteréž jste viděli dnes, neuzříte nikdy více až na věky. 

The LORD will fight for you, and you have only to be silent.” 
→ Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete.

The LORD said to Moses, “Why do you cry to me? Tell the people of Israel to go forward. 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Co voláš ke mně? Mluv synům Izraelským, ať jdou předce. 

Lift up your staff, and stretch out your hand over the sea and divide it, that the people of Israel may go through the sea on dry ground. 
→ Ty pak zdvihni hůl svou, a vztáhni ruku svou na moře, a rozděl je; a nechať jdou synové Izraelští prostředkem moře po suše. 

And I will harden the hearts of the Egyptians so that they shall go in after them, and I will get glory over Pharaoh and all his host, his chariots, and his horsemen. 
→ Jáť pak, aj, já zatvrdím srdce Egyptských, a vejdou za nimi; i budu oslaven v Faraonovi, a ve všem vojsku jeho, v vozích jeho i v jezdcích jeho. 

And the Egyptians shall know that I am the LORD, when I have gotten glory over Pharaoh, his chariots, and his horsemen.” 
→ A zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin, když oslaven budu v Faraonovi, v vozích jeho a v jezdcích jeho.

Then the angel of God who was going before the host of Israel moved and went behind them, and the pillar of cloud moved from before them and stood behind them, 
→ I bral se anděl Boží, kterýž byl prvé předcházel vojsko Izraelské, a šel z zadu za nimi; nebo hnul se sloup oblakový, kterýž byl před nimi, a stál z zadu za nimi. 

coming between the host of Egypt and the host of Israel. And there was the cloud and the darkness. And it lit up the night a without one coming near the other all night. 
→ A přišed mezi vojska Egyptských a vojska Izraelská, byl Egyptským oblakem a tmou, Izraelským pak osvěcoval noc, tak aby nepřiblížili se jedni k druhým přes celou noc.

Then Moses stretched out his hand over the sea, and the LORD drove the sea back by a strong east wind all night and made the sea dry land, and the waters were divided. 
→ I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody. 

And the people of Israel went into the midst of the sea on dry ground, the waters being a wall to them on their right hand and on their left. 
→ Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po suše, a vody jim byly jako zed po pravé i po levé straně. 

The Egyptians pursued and went in after them into the midst of the sea, all Pharaoh’s horses, his chariots, and his horsemen. 
→ A honíce je Egyptští, vešli za nimi do prostřed moře, všecka jízda Faraonova, vozové i jízdní jeho. 

And in the morning watch the LORD in the pillar of fire and of cloud looked down on the Egyptian forces and threw the Egyptian forces into a panic, 
→ Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko Egyptské. 

clogging their chariot wheels so that they drove heavily. And the Egyptians said, “Let us flee from before Israel, for the LORD fights for them against the Egyptians.” 
→ A odjal kola vozů jejich, aby je těžce táhli. I řekli Egyptští: Utecme před Izraelem, nebo Hospodin bojuje za ně proti Egyptským.

Then the LORD said to Moses, “Stretch out your hand over the sea, that the water may come back upon the Egyptians, upon their chariots, and upon their horsemen.” 
→ Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na moře, ať se zase vrátí vody na Egyptské, na vozy jejich a na jezdce jejich. 

So Moses stretched out his hand over the sea, and the sea returned to its normal course when the morning appeared. And as the Egyptians fled into it, the LORD threw the Egyptians into the midst of the sea 
→ I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře. 

The waters returned and covered the chariots and the horsemen; of all the host of Pharaoh that had followed them into the sea, not one of them remained. 
→ A navrátivše se vody, zatopily vozy i jezdce se vším vojskem Faraonovým, což jich koli vešlo za nimi do moře, tak že nezůstal z nich ani jeden. 

But the people of Israel walked on dry ground through the sea, the waters being a wall to them on their right hand and on their left. 
→ Ale synové Izraelští šli po suchu prostředkem moře, a vody jim byly místo zdi po pravé i po levé straně.

Thus the LORD saved Israel that day from the hand of the Egyptians, and Israel saw the Egyptians dead on the seashore. 
→ A tak vysvobodil Hospodin v ten den Izraele z ruky Egyptských; a viděl Izrael Egyptské mrtvé na břehu mořském. 

Israel saw the great power that the LORD used against the Egyptians, so the people feared the LORD, and they believed in the LORD and in his servant Moses. 
→ Viděl také Izrael moc velikou, kterouž prokázal Hospodin na Egyptských. I bál se lid Hospodina, a věřili Hospodinu i Mojžíšovi, služebníku jeho.

Then Moses and the people of Israel sang this song to the LORD, saying, “I will sing to the LORD, for he has triumphed gloriously; the horse and his ridera he has thrown into the sea. 
→ Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neboť jest slavně zveleben; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

The LORD is my strength and my song, and he has become my salvation; this is my God, and I will praise him, my father’s God, and I will exalt him. 
→ Síla má a píseň jest Hospodin, nebo vysvobodil mne. Onť jest Bůh můj silný, protož stánek vzdělám jemu; onť jest Bůh otce mého, protož vyvyšovati ho budu.

The LORD is a man of war; the LORD is his name. 
→ Hospodin jest udatný bojovník, Hospodin jméno jeho.

“Pharaoh’s chariots and his host he cast into the sea, and his chosen officers were sunk in the Red Sea. 
→ Vozy Faraonovy i vojsko jeho uvrhl do moře; a nejpřednější hejtmané jeho ztopeni jsou v moři Rudém.

The floods covered them; they went down into the depths like a stone. 
→ Propasti přikryly je; vpadli do hlubiny jako kámen.

Your right hand, O LORD, glorious in power, your right hand, O LORD, shatters the enemy. 
→ Pravice tvá, Hospodine, zvelebena jest v síle, pravice tvá, ó Hospodine, potřela nepřítele.

In the greatness of your majesty you overthrow your adversaries; you send out your fury; it consumes them like stubble. 
→ A ve mnohé vyvýšenosti své podvrátil jsi povstávající proti tobě; pustils hněv svůj, kterýžto sežral je jako strniště.

At the blast of your nostrils the waters piled up; the floods stood up in a heap; the deeps congealed in the heart of the sea. 
→ A duchem chřípí tvých shromážděny jsou vody, stály tekuté vody jako hromada, ssedly se propasti u prostřed moře.

The enemy said, ‘I will pursue, I will overtake, I will divide the spoil, my desire shall have its fill of them. I will draw my sword; my hand shall destroy them.’ 
→ Řekl nepřítel: Honiti budu, dohoním se, budu děliti loupeže, nasytí se jimi duše má, vytrhnu meč svůj, zahladí je ruka má.

You blew with your wind; the sea covered them; they sank like lead in the mighty waters. 
→ Povanul jsi větrem svým, i přikrylo je moře; pohlceni jsou jako olovo v prudkých vodách.

“Who is like you, O LORD, among the gods? Who is like you, majestic in holiness, awesome in glorious deeds, doing wonders? 
→ Kdo podobný tobě mezi silnými, ó Hospodine? Kdo jest tak, jako ty, velebný v svatosti, hrozný v chvalách, činící divy?

You stretched out your right hand; the earth swallowed them. 
→ Vztáhls pravici svou, i požřela je země.

“You have led in your steadfast love the people whom you have redeemed; you have guided them by your strength to your holy abode. 
→ Zprovodíš v milosrdenství svém lid tento, kterýž jsi vykoupil; laskavě povedeš jej v síle své k příbytku svatosti své.

The peoples have heard; they tremble; pangs have seized the inhabitants of Philistia. 
→ Uslyší lidé, bouřiti se budou; bolest zachvátí obyvatele Filistinské.

Now are the chiefs of Edom dismayed; trembling seizes the leaders of Moab; all the inhabitants of Canaan have melted away. 
→ Tedy zkormoucena budou knížata Idumejská, silné Moábské podejme strach, rozplynou se všickni obyvatelé Kananejští.

Terror and dread fall upon them; because of the greatness of your arm, they are still as a stone, till your people, O LORD, pass by, till the people pass by whom you have purchased. 
→ Připadne na ně strach a lekání, pro velikost ramene tvého; mlčeti budou jako kámen, dokudž nepřejde lid tvůj, ó Hospodine, dokudž nepřejde lid ten, kteréhožs sobě dobyl.

You will bring them in and plant them on your own mountain, the place, O LORD, which you have made for your abode, the sanctuary, O Lord, which your hands have established. 
→ Uvedeš je, a štípíš je na hoře dědictví svého, na místě, kteréž jsi k příbytku svému připravil, Hospodine, v svatyni, kterouž utvrdí ruce tvé, Pane.

The LORD will reign forever and ever.” 
→ Hospodin kralovati bude na věky věků.

For when the horses of Pharaoh with his chariots and his horsemen went into the sea, the LORD brought back the waters of the sea upon them, but the people of Israel walked on dry ground in the midst of the sea. 
→ Nebo vešli koni Faraonovi s vozy jeho i s jezdci jeho do moře, a obrátil na ně Hospodin vody mořské, synové pak Izraelští šli po suše u prostřed moře.

Then Miriam the prophetess, the sister of Aaron, took a tambourine in her hand, and all the women went out after her with tambourines and dancing. 
→ I vzala Maria prorokyně, sestra Aronova, buben v ruku svou, a vyšly za ní všecky ženy s bubny a s píšťalami.

And Miriam sang to them: “Sing to the LORD, for he has triumphed gloriously; the horse and his rider he has thrown into the sea.” 
→ I odpovídala jim Maria: Zpívejte Hospodinu, poněvadž slavně zveleben jest; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

Then Moses made Israel set out from the Red Sea, and they went into the wilderness of Shur. They went three days in the wilderness and found no water. 
→ Hnul pak Mojžíš lidem Izraelským od moře Rudého, a táhli na poušť Sur. I šli tři dni po poušti, a nenalezli vod. 

When they came to Marah, they could not drink the water of Marah because it was bitter; therefore it was named Marah. 
→ A přišedše do Marah, nemohli píti vod z Marah, nebo byly hořké; protož nazváno jest jméno jeho Marah. 

And the people grumbled against Moses, saying, “What shall we drink?” 
→ Z té příčiny reptal lid na Mojžíše, řka: Co budeme píti? 

And he cried to the LORD, and the LORD showed him a log, and he threw it into the water, and the water became sweet. There the LORD made for them a statute and a rule, and there he tested them, 
→ I volal k Hospodinu, a ukázal mu Hospodin dřevo, kteréž jakž uvrhl do vod, učiněny jsou sladké vody. Tu vydal jemu práva a soudy, a tu ho zkusil. 

saying, “If you will diligently listen to the voice of the LORD your God, and do that which is right in his eyes, and give ear to his commandments and keep all his statutes, I will put none of the diseases on you that I put on the Egyptians, for I am the LORD, your healer.” 
→ A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.

Then they came to Elim, where there were twelve springs of water and seventy palm trees, and they encamped there by the water. 
→ I přišli do Elim, kdež bylo dvanácte studnic vod a sedmdesáte palm; i rozbili tu stany při vodách.

They set out from Elim, and all the congregation of the people of Israel came to the wilderness of Sin, which is between Elim and Sinai, on the fifteenth day of the second month after they had departed from the land of Egypt. 
→ Když se pak hnuli z Elim, přišlo všecko množství synů Izraelských na poušť Sin, kteráž jest mezi Elim a Sinai, v patnáctý den druhého měsíce po vyjití z země Egyptské. 

And the whole congregation of the people of Israel grumbled against Moses and Aaron in the wilderness, 
→ I reptalo všecko shromáždění synů Izraelských proti Mojžíšovi a proti Aronovi na poušti. 

and the people of Israel said to them, “Would that we had died by the hand of the LORD in the land of Egypt, when we sat by the meat pots and ate bread to the full, for you have brought us out into this wilderness to kill this whole assembly with hunger.” 
→ A mluvili jim synové Izraelští: Ó bychom byli zemřeli od ruky Hospodinovy v zemi Egyptské, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme se najídali chleba do sytosti! A teď vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste zmořili všecko shromáždění toto hladem.

And Moses said, “When the LORD gives you in the evening meat to eat and in the morning bread to the full, because the LORD has heard your grumbling that you grumble against him—what are we? Your grumbling is not against us but against the LORD.” 
→   řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude. 

On the sixth day, when they prepare what they bring in, it will be twice as much as they gather daily.” 
→ V den pak šestý přistrojí sobě to, co přinesou; a bude toho dvakrát více, než toho, což sbírati mají na každý den. 

So Moses and Aaron said to all the people of Israel, “At evening you shall know that it was the LORD who brought you out of the land of Egypt, 
→ Tedy mluvil Mojžíš a Aron všechněm synům Izraelským: U večer poznáte, že Hospodin vyvedl vás z země Egyptské. 

and in the morning you shall see the glory of the LORD, because he has heard your grumbling against the LORD. For what are we, that you grumble against us?” 
→ A ráno uzříte slávu Hospodinovu; neboť jest slyšel reptání vaše proti Hospodinu. My zajisté co jsme, že repcete proti nám?

Now Moses was keeping the flock of his father-in-law, Jethro, the priest of Midian, and he led his flock to the west side of the wilderness and came to Horeb, the mountain of God.
→Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb.

And the angel of the LORD appeared to him in a flame of fire out of the midst of a bush. He looked, and behold, the bush was burning, yet it was not consumed.
→Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel. 

And Moses said, “I will turn aside to see this great sight, why the bush is not burned.”
→Protož řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto veliké, proč neshoří keř.

When the LORD saw that he turned aside to see, God called to him out of the bush, “Moses, Moses!” And he said, “Here I am.”
→Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpověděl: Aj,teď jsem.

Then he said, “Do not come near; take your sandals off your feet, for the place on which you are standing is holy ground.”
→I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.

And he said, “I am the God of your father, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob.” And Moses hid his face, for he was afraid to look at God.
→A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha.

Then the LORD said, “I have surely seen the affliction of my people who are in Egypt and have heard their cry because of their taskmasters. I know their sufferings,
→Jemužto řekl Hospodin: Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého,kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšeljsem; nebo znám bolesti jeho.

and I have come down to deliver them out of the hand of the Egyptians and to bring them up out of that land to a good and broad land, a land flowing with milk and honey, to the place of the Canaanites, the Hittites, the Amorites, the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites. 
→Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a vyvedl jej z země té do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského. 

And now, behold, the cry of the people of Israel has come to me, and I have also seen the oppression with which the Egyptians oppress them. 
→Nebo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.

 

 

 

 

 

And Moses said, “When the LORD gives you in the evening meat to eat and in the morning bread to the full, because the LORD has heard your grumbling that you grumble against him—what are we? Your grumbling is not against us but against the LORD.”
→Mluvil dále Mojžíš: Z toho, pravím, poznáte, když vám dá Hospodin u večer masa, abyste se najedli, a chleba ráno do sytosti, poněvadž slyšel Hospodin reptání vaše, jimiž jste na něj reptali. Nebo my co jsme? Ne proti námť jsou reptání vaše, ale proti Hospodinu.

Then Moses said to Aaron, “Say to the whole congregation of the people of Israel, ‘Come near before the LORD, for he has heard your grumbling.’”
→I řekl Mojžíš Aronovi: Mluv ke všemu shromáždění synů Izraelských: Přistuptež před oblíčej Hospodinův; neboť jest slyšel reptání vaše. 

And as soon as Aaron spoke to the whole congregation of the people of Israel, they looked toward the wilderness, and behold, the glory of the LORD appeared in the cloud.
→Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždění synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku. 

And the LORD said to Moses,
→A již byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 

“I have heard the grumbling of the people of Israel. Say tothem, ‘At twilight you shall eat meat, and in the morning you shall be filled with bread. Then you shall know that I am the LORD your God.’”
→Slyšelť jsem reptání synů Izraelských. Mluviž jim a pověz: K večerou jísti budete maso, a ráno chlebem nasyceni budete, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.)

In the evening quail came up and covered the camp, and in the morning dew lay around the camp. 
→Tedy stalo se u večer, že přiletěly křepelky a přikryly tábor; ráno pak spadla rosa okolo táboru. 

And when the dew had gone up, there was on the face of the wilderness a fine, flake-like thing, fine as frost on the ground. 
→A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouště drobného cosi a okrouhlého, drobného jako jíní na zemi. 

When the people of Israel saw it, they said to one another, “What is it?”a For they did not know what it was. And Moses said to them, “It is the bread that the LORD has given you to eat.
→Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému: Man jest toto. Nebo nevěděli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš: To jest ten chléb, kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu. 

This is what the LORD has commanded: ‘Gather of it, each one of you, as much as he can eat. You shall each take an omer, according to the number of the persons that each of you has in his tent.’” 
→To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobě toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho člověka vedlé počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete. 

And the people of Israel did so. They gathered, some more, some less. 
→I učinili tak synové Izraelští, a nasbírali jiní více, jiní méně. 

But when they measured it with an omer, whoever gathered much had nothing left over, and whoever gathered little had no lack. Each of them gathered as much as he could eat. 
→Potom měřili na gomer. A nezbylo tomu, kdo nasbíral mnoho, a ten, kdo nasbíral málo, neměl nedostatku; ale každý, což mohl snísti, nasbíral.

And Moses said to them, “Let no one leave any of it over tillthe morning.”
→I řekl jim Mojžíš: Žádný ať nic z toho nepozůstavuje k jitru.

But they did not listen to Moses. Some left part of it till the morning, and it bred worms and stank. And Moses was angrywith them.
→Ale neuposlechli Mojžíše. Nebo někteří zanechali díl z toho až do jitra; i zčervivělo a zsmradilo se. Pročež rozhněval se na ně Mojžíš. 

Morning by morning they gathered it, each as much as he could eat; but when the sun grew hot, it melted.
→Tak tedy sbírali to každého jitra, každý což snísti mohl. A když horké bylo slunce, tedy se ta manna rozpouštěla.

On the sixth day they gathered twice as much bread, two omers each. And when all the leaders of the congregation came and told Moses, 
→Když pak bylo v den šestý, nasbírali toho chleba dvojnásobně, po dvou gomer na každého; protož přišla všecka knížata toho shromáždění, a pověděli Mojžíšovi. 

he said to them, “This is what the LORD has commanded:‘Tomorrow is a day of solemn rest, a holy Sabbath to the LORD; bake what you will bake and boil what you will boil, and all that is left over lay aside to be kept till the morning.’”
→Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. 

So they laid it aside till the morning, as Moses commanded them, and it did not stink, and there were no worms in it. 
→Protož schovali to do rána, jakž přikázal Mojžíš; a nezsmradilo se, ani v něm červů nebylo. 

Moses said, “Eat it today, for today is a Sabbath to the LORD;today you will not find it in the field. 
→I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli. 

Six days you shall gather it, but on the seventh day, which is a Sabbath, there will be none.”
→Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní.

On the seventh day some of the people went out to gather, but they found none. 
→Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, anenašli. 

And the LORD said to Moses, “How long will you refuse to keep my commandments and my laws?
→Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokudž zpěčovati se budete přikázaní mých ostříhati a zákonů mých? 

See! The LORD has given you the Sabbath; therefore on the sixth day he gives you bread for two days. Remain each of you in his place; let no one go out of his place on the seventh day.”
→Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý. 

So the people rested on the seventh day.
→I odpočinul lid v den sedmý.

Now the house of Israel called its name manna. It was like coriander seed, white, and the taste of it was like wafers made with honey.
→Nazval pak lid Izraelský jméno toho chleba man; kterýž byl jako símě koliandrové, a bílý, a chut jeho jako koláče s medem. 

Moses said, “This is what the LORD has commanded: ‘Let an omer of it be kept throughout your generations, so that they may see the bread with which I fed you in the wilderness, when I brought you out of the land of Egypt.’” 
→Řekl také Mojžíš: Toť jest, což přikázal Hospodin: Naplň gomer tou mannou, aby chována byla na budoucí věky vaše, aby viděli pokrm, kterýž jsem vám dával jísti na poušti, když jsem vás vyvedl z země Egyptské. 

And Moses said to Aaron, “Take a jar, and put an omer of manna in it, and place it before the LORD to be kept throughout your generations.” 
→I řekl Mojžíš Aronovi: Vezmi jedno věderce, a vsyp do něho plné gomer manny; a nech jí před tváří Hospodinovou, aby chována byla na budoucí věky vaše. 

As the LORD commanded Moses, so Aaron placed it before the testimony to be kept. 
→A protož jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, nechal jí Aron před svědectvím, aby tu chována byla. 

The people of Israel ate the manna forty years, till they came to a habitable land. They ate the manna till they came to the border of the land of Canaan. 
→Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské. 

An omer is the tenth part of an ephah.
→Gomer pak jest desátý díl efi.

 

 

 

 

All the congregation of the people of Israel moved on from the wilderness of Sin by stages, according to the commandment of the LORD, and camped at Rephidim, but there was no water for the people to drink. 
→Tedy když se odebralo všecko shromáždění synů Izraelských z pouště Sin, po stanovištích svých vedlé rozkazu Hospodinova, položili se v Rafidim, kdež nebylo vod, kteréž by lid píti mohl. 

Therefore the people quarreled with Moses and said, “Giveus water to drink.” And Moses said to them, “Why do you quarrel with me? Why do you test the LORD?”
→Protož domlouval se lid na Mojžíše, pravě: Dejte nám vody, abychom pili. Jimž odpověděl Mojžíš: Proč se na mne domlouváte? Proč pokoušíte Hospodina? 

But the people thirsted there for water, and the people grumbled against Moses and said, “Why did you bring us up out of Egypt, to kill us and our children and our livestock with thirst?”
→I žíznil tu lid pro nedostatek vod, a reptal na Mojžíše a mluvil: Proč jsi vyvedl nás z Egypta, abys mne s syny i dobytky mými žízní zmořil? 

So Moses cried to the LORD, “What shall I do with this people? They are almost ready to stone me.”
→Tedy volal Mojžíš k Hospodinu, řka: Což mám činiti s tím lidem? Však již tudíž ukamenují mne. 

And the LORD said to Moses, “Pass on before the people, taking with you some of the elders of Israel, and take in your hand the staff with which you struck the Nile, and go.
→I řekl Hospodin Mojžíšovi: Jdiž před lidem, pojma s sebou některé z starších Izraelských; hůl také svou kterouž jsi udeřil v vodu, vezmi do ruky své a jdi. 

Behold, I will stand before you there on the rock at Horeb, and you shall strike the rock, and water shall come out of it, and the people will drink.” And Moses did so, in the sight of the elders of Israel.
→Aj, já státi budu před tebou tam na skále, na Orébě; i udeříš v skálu, a vyjdou z ní vody, kteréž bude píti lid. I učinil tak Mojžíš před očima starších Izraelských. 

And he called the name of the place Massaha and Meribah, because of the quarreling of the people of Israel, and because they tested the LORD by saying, “Is the LORD among us or not?”
→A dal jméno místu tomu Massah a Meribah, pro reptání synů Izraelských, a že pokoušeli Hospodina, řkouce: Jest-li Hospodin u prostřed nás, či není?

Then Amalek came and fought with Israel at Rephidim.
→Přitáhl pak Amalech, a bojoval s Izraelem v Rafidim. 

So Moses said to Joshua, “Choose for us men, and go out and fight with Amalek. Tomorrow I will stand on the top of the hill with the staff of God in my hand.”
→I řekl Mojžíš k Jozue: Vybeř nám některé muže, a vytáhna, bojuj s Amalechem; já zítra státi budu na vrchu hory, a hůl Boží v ruce své míti budu. 

So Joshua did as Moses told him, and fought with Amalek, while Moses, Aaron, and Hur went up to the top of the hill.
→Tedy Jozue udělal tak, jakž mu poručil Mojžíš, a bojoval s Amalechem; Mojžíš pak, Aron a Hur vstoupili na vrch hory. 

Whenever Moses held up his hand, Israel prevailed, and whenever he lowered his hand, Amalek prevailed. 
→A dokudž Mojžíš vzhůru držel ruce své, vítězil Izrael; ale jakž opouštěl ruku svou, přemáhal Amalech. 

But Moses’ hands grew weary, so they took a stone and put it under him, and he sat on it, while Aaron and Hur held up his hands, one on one side, and the other on the other side. So his hands were steady until the going down of the sun.
→Ale že ruce Mojžíšovy byly obtíženy, protož vzavše kámen, podložili pod něho, a on sedl na něm; Aron pak a Hur podpírali ruce jeho, jeden z jedné, druhý z druhé strany. I byly obě ruce jeho vztažené až do západu slunce. 

And Joshua overwhelmed Amalek and his people with the sword.
→A tak porazil Jozue Amalecha i lid jeho mečem.

Then the LORD said to Moses, “Write this as a memorial in a book and recite it in the ears of Joshua, that I will utterly blot out the memory of Amalek from under heaven.” 
→Mluvil potom Hospodin k Mojžíšovi: Vpiš to do knih na památku, a pilně to vkládej v uši Jozue, že do konce vyhladím památku Amalechovu všudy pod nebem. 

And Moses built an altar and called the name of it, The LORD Is My Banner, 
→Tedy vzdělal Mojžíš oltář a nazval jméno jeho: Hospodin korouhev má. 

saying, “A hand upon the thronec of the LORD! The LORD will have war with Amalek from generation to generation.”
→Nebo řekl: Tak má jmenován býti, proto že ruka nad trůnem Hospodinovým osvědčuje boj Hospodinův proti Amalechovi od národu až do národu.

 

 

 

 

Jethro, the priest of Midian, Moses’ father-in-law, heard of all that God had done for Moses and for Israel his people, how the LORD had brought Israel out of Egypt. 
→Uslyšel pak Jetro, kníže Madianské, test Mojžíšův, o všech věcech, kteréž učinil Bůh Mojžíšovi a Izraelovi, lidu svému, že vyvedl Hospodin Izraele z Egypta. 

Now Jethro, Moses’ father-in-law, had taken Zipporah, Moses’ wife, after he had sent her home, 
→A vzal Jetro, test Mojžíšův, Zeforu manželku Mojžíšovu, kterouž byl odeslal, 

along with her two sons. The name of the one was Gershom (for he said, “I have been a sojournera in a foreign land”), 
→A dva syny její, z nichž jméno jednoho Gerson; nebo řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí; 

and the name of the other, Eliezerb (for he said, “The God of my father was my help, and delivered me from the sword of Pharaoh”).
→Jméno pak druhého Eliezer; nebo řekl: Bůh otce mého spomocník můj byl, a vytrhl mne od meče Faraonova.

Da nun Jethro, Mose's Schwiegervater, und seine Söhne und sein Weib zu ihm kamen in die Wüste, an den Berg Gottes, da er sich gelagert hatte, 
→Jethro, Moses’ father-in-law, came with his sons and his wife to Moses in the wilderness where he was encamped at the mountain of God.

And when he sent word to Moses, “I, your father-in-law Jethro, am coming to you with your wife and her two sons with her,”
→A vzkázal Mojžíšovi: Já, test tvůj Jetro, jdu k tobě, i žena tvá a oba synové její s ní. 

Moses went out to meet his father-in-law and bowed down and kissed him. And they asked each other of their welfare and went into the tent.
→I vyšel Mojžíš proti testi svému, a pokloniv se, políbil ho. I ptal se jeden druhého, jak se má; potom vešli do stanu. 

Then Moses told his father-in-law all that the LORD had done to Pharaoh and to the Egyptians for Israel’s sake, all the hardship that had come upon them in the way, and how the LORD had delivered them.
→A vypravoval Mojžíš testi svému všecko, což učinil Hospodin Faraonovi a Egyptským pro Izraele, a o všech nevolech, kteréž přicházely na ně na cestě, a jak je vysvobodil Hospodin.

And Jethro rejoiced for all the good that the LORD had done to Israel, in that he had delivered them out of the hand of the Egyptians.
→I radoval se Jetro ze všeho dobrého, což učinil Hospodin Izraelovi, a že vytrhl jej z ruky Egyptských. 

Jethro said, “Blessed be the LORD, who has delivered you out of the hand of the Egyptians and out of the hand of Pharaoh and has delivered the people from under the hand of the Egyptians.
→A řekl Jetro: Požehnaný Hospodin, kterýž vytrhl vás z ruky Egyptských a z ruky Faraonovy, kterýž vytrhl ten lid z poroby Egyptské. 

Now I know that the LORD is greater than all gods, because in this affair they dealt arrogantly with the people.”
→Nyní jsem poznal, že větší jest Hospodin nade všecky bohy; nebo touž věcí, kterouž se vyvyšovali, on je převýšil. 

And Jethro, Moses’ father-in-law, brought a burnt offering and sacrifices to God; and Aaron came with all the elders of Israel to eat bread with Moses’ father-in-law before God.
→A vzal Jetro, test Mojžíšův, zápal a oběti, kteréž obětoval Bohu. Potom přišel Aron a všickni starší Izraelští, aby jedli chléb s tchánem Mojžíšovým před Bohem.

The next day Moses sat to judge the people, and the people stood around Moses from morning till evening. 
→Nazejtří pak posadil se Mojžíš, aby soudil lid; a stál lid před Mojžíšem od jitra až do večera. 

When Moses’ father-in-law saw all that he was doing for the people, he said, “What is this that you are doing for the people? Why do you sit alone, and all the people stand around you from morning till evening?” 
→Vida pak test Mojžíšův všecku práci jeho při lidu, řekl: Co jest to, což děláš s lidem? Proč ty sám sedíš, a všecken lid stojí před tebou od jitra až do večera? 

And Moses said to his father-in-law, “Because the people come to me to inquire of God;
→Odpověděl Mojžíš tchánu svému: Přichází ke mně lid raditi se s Bohem. 

when they have a dispute, they come to me and I decide between one person and another, and I make them know the statutes of God and his laws.”
→Když mají o nějakou věc činiti, přicházejí ke mně, a soud činím mezi stranami, a oznamuji rady Boží a ustanovení jeho.

Moses’ father-in-law said to him, “What you are doing is not good.
→I řekl jemu test Mojžíšův: Nedobře děláš. 

You and the people with you will certainly wear yourselves out, for the thing is too heavy for you. You are not able to do it alone.
→Tudíž tak ustaneš i ty i lid, kterýž s tebou jest. Nad možnost tvou těžká jest tato věc, nebudeš jí moci sám dosti učiniti. 

Now obey my voice; I will give you advice, and God be with you! You shall represent the people before God and bring their cases to God, 
→Protož nyní uposlechni řeči mé; poradím tobě, a bude Bůh s tebou. Stůj ty za lid před Bohem, a donášej věci nesnadné k Bohu. 

and you shall warn them about the statutes and the laws, and make them know the way in which they must walk and what they must do.
→A vysvětluj jim řády a zákony, a oznamuj jim cestu, po níž by šli, a co by dělati měli. 

Moreover, look for able men from all the people, men who fear God, who are trustworthy and hate a bribe, and place such men over the people as chiefs of thousands, of hundreds, of fifties, and of tens. 
→Vyhledej také ze všeho lidu muže statečné, bohabojné, muže pravdomluvné, kteříž v nenávisti mají lakomství, a ustanov z nich knížata nad tisíci, setníky, padesátníky a desátníky. 

And let them judge the people at all times. Every great matter they shall bring to you, but any small matter they shall decide themselves. So it will be easier for you, and they will bear the burden with you.
→Oni ať soudí lid každého času. Což bude většího, vznesou na tebe, a menší pře sami nechť soudí; a tak lehčeji bude tobě, když jiní ponesou břímě s tebou. 

If you do this, God will direct you, you will be able to endure, and all this people also will go to their place in peace.”
→Jestliže to učiníš a rozkážeť Bůh, budeš moci trvati; také i všecken lid tento navracovati se bude k místům svým pokojně.

So Moses listened to the voice of his father-in-law and did all that he had said.
→Tedy uposlechl Mojžíš řeči tchána svého, a učinil všecko, což on řekl. 

Moses chose able men out of all Israel and made them heads over the people, chiefs of thousands, of hundreds, of fifties, and of tens. 
→A vybral Mojžíš muže statečné ze všeho Izraele, a ustanovil je hejtmany nad lidem, knížata nad tisíci, setníky, padesátníky a desátníky, 

And they judged the people at all times. Any hard case they brought to Moses, but any small matter they decided themselves.
→Kteříž soudili lid každého času. Nesnadnější věci vznášeli na Mojžíše, všecky pak menší pře sami soudili. 

Then Moses let his father-in-law depart, and he went away to his own country.
→Potom propustil Mojžíš tchána svého; i odšel do země své.

And Moses said, “When the LORD gives you in the evening meat to eat and in the morning bread to the full, because the LORD has heard your grumbling that you grumble against him—what are we? Your grumbling is not against us but against the LORD.”
→Mluvil dále Mojžíš: Z toho, pravím, poznáte, když vám dá Hospodin u večer masa, abyste se najedli, a chleba ráno do sytosti, poněvadž slyšel Hospodin reptání vaše, jimiž jste na něj reptali. Nebo my co jsme? Ne proti námť jsou reptání vaše, ale proti Hospodinu.

Then Moses said to Aaron, “Say to the whole congregation of the people of Israel, ‘Come near before the LORD, for he has heard your grumbling.’”
→I řekl Mojžíš Aronovi: Mluv ke všemu shromáždění synů Izraelských: Přistuptež před oblíčej Hospodinův; neboť jest slyšel reptání vaše.

And as soon as Aaron spoke to the whole congregation of the people of Israel, they looked toward the wilderness, and behold, the glory of the LORD appeared in the cloud.
→Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždění synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku.

And the LORD said to Moses,
→A již byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

“I have heard the grumbling of the people of Israel. Say tothem, ‘At twilight you shall eat meat, and in the morning you shall be filled with bread. Then you shall know that I am the LORD your God.’”
→Slyšelť jsem reptání synů Izraelských. Mluviž jim a pověz: K večerou jísti budete maso, a ráno chlebem nasyceni budete, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.)

In the evening quail came up and covered the camp, and in the morning dew lay around the camp.
→Tedy stalo se u večer, že přiletěly křepelky a přikryly tábor; ráno pak spadla rosa okolo táboru.

And when the dew had gone up, there was on the face of the wilderness a fine, flake-like thing, fine as frost on the ground.
→A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouště drobného cosi a okrouhlého, drobného jako jíní na zemi.

When the people of Israel saw it, they said to one another, “What is it?”a For they did not know what it was. And Moses said to them, “It is the bread that the LORD has given you to eat.
→Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému: Man jest toto. Nebo nevěděli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš: To jest ten chléb, kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu.

This is what the LORD has commanded: ‘Gather of it, each one of you, as much as he can eat. You shall each take an omer, according to the number of the persons that each of you has in his tent.’”
→To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobě toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho člověka vedlé počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete.

And the people of Israel did so. They gathered, some more, some less.
→I učinili tak synové Izraelští, a nasbírali jiní více, jiní méně.

But when they measured it with an omer, whoever gathered much had nothing left over, and whoever gathered little had no lack. Each of them gathered as much as he could eat.
→Potom měřili na gomer. A nezbylo tomu, kdo nasbíral mnoho, a ten, kdo nasbíral málo, neměl nedostatku; ale každý, což mohl snísti, nasbíral.

And Moses said to them, “Let no one leave any of it over tillthe morning.”
→I řekl jim Mojžíš: Žádný ať nic z toho nepozůstavuje k jitru.

But they did not listen to Moses. Some left part of it till the morning, and it bred worms and stank. And Moses was angrywith them.
→Ale neuposlechli Mojžíše. Nebo někteří zanechali díl z toho až do jitra; i zčervivělo a zsmradilo se. Pročež rozhněval se na ně Mojžíš.

Morning by morning they gathered it, each as much as he could eat; but when the sun grew hot, it melted.
→Tak tedy sbírali to každého jitra, každý což snísti mohl. A když horké bylo slunce, tedy se ta manna rozpouštěla.

On the sixth day they gathered twice as much bread, two omers each. And when all the leaders of the congregation came and told Moses,
→Když pak bylo v den šestý, nasbírali toho chleba dvojnásobně, po dvou gomer na každého; protož přišla všecka knížata toho shromáždění, a pověděli Mojžíšovi.

he said to them, “This is what the LORD has commanded:‘Tomorrow is a day of solemn rest, a holy Sabbath to the LORD; bake what you will bake and boil what you will boil, and all that is left over lay aside to be kept till the morning.’”
→Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru.

So they laid it aside till the morning, as Moses commanded them, and it did not stink, and there were no worms in it.
→Protož schovali to do rána, jakž přikázal Mojžíš; a nezsmradilo se, ani v něm červů nebylo.

Moses said, “Eat it today, for today is a Sabbath to the LORD;today you will not find it in the field.
→I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli.

Six days you shall gather it, but on the seventh day, which is a Sabbath, there will be none.”
→Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní.

On the seventh day some of the people went out to gather, but they found none.
→Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, anenašli.

And the LORD said to Moses, “How long will you refuse to keep my commandments and my laws?
→Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokudž zpěčovati se budete přikázaní mých ostříhati a zákonů mých?

See! The LORD has given you the Sabbath; therefore on the sixth day he gives you bread for two days. Remain each of you in his place; let no one go out of his place on the seventh day.”
→Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý.

So the people rested on the seventh day.
→I odpočinul lid v den sedmý.

Now the house of Israel called its name manna. It was like coriander seed, white, and the taste of it was like wafers made with honey.
→Nazval pak lid Izraelský jméno toho chleba man; kterýž byl jako símě koliandrové, a bílý, a chut jeho jako koláče s medem.

Moses said, “This is what the LORD has commanded: ‘Let an omer of it be kept throughout your generations, so that they may see the bread with which I fed you in the wilderness, when I brought you out of the land of Egypt.’”
→Řekl také Mojžíš: Toť jest, což přikázal Hospodin: Naplň gomer tou mannou, aby chována byla na budoucí věky vaše, aby viděli pokrm, kterýž jsem vám dával jísti na poušti, když jsem vás vyvedl z země Egyptské.

And Moses said to Aaron, “Take a jar, and put an omer of manna in it, and place it before the LORD to be kept throughout your generations.”
→I řekl Mojžíš Aronovi: Vezmi jedno věderce, a vsyp do něho plné gomer manny; a nech jí před tváří Hospodinovou, aby chována byla na budoucí věky vaše.

As the LORD commanded Moses, so Aaron placed it before the testimony to be kept.
→A protož jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, nechal jí Aron před svědectvím, aby tu chována byla.

The people of Israel ate the manna forty years, till they came to a habitable land. They ate the manna till they came to the border of the land of Canaan.
→Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské.

An omer is the tenth part of an ephah.
→Gomer pak jest desátý díl efi.

 

 

 

 

All the congregation of the people of Israel moved on from the wilderness of Sin by stages, according to the commandment of the LORD, and camped at Rephidim, but there was no water for the people to drink.
→Tedy když se odebralo všecko shromáždění synů Izraelských z pouště Sin, po stanovištích svých vedlé rozkazu Hospodinova, položili se v Rafidim, kdež nebylo vod, kteréž by lid píti mohl.

Therefore the people quarreled with Moses and said, “Giveus water to drink.” And Moses said to them, “Why do you quarrel with me? Why do you test the LORD?”
→Protož domlouval se lid na Mojžíše, pravě: Dejte nám vody, abychom pili. Jimž odpověděl Mojžíš: Proč se na mne domlouváte? Proč pokoušíte Hospodina?

But the people thirsted there for water, and the people grumbled against Moses and said, “Why did you bring us up out of Egypt, to kill us and our children and our livestock with thirst?”
→I žíznil tu lid pro nedostatek vod, a reptal na Mojžíše a mluvil: Proč jsi vyvedl nás z Egypta, abys mne s syny i dobytky mými žízní zmořil?

So Moses cried to the LORD, “What shall I do with this people? They are almost ready to stone me.”
→Tedy volal Mojžíš k Hospodinu, řka: Což mám činiti s tím lidem? Však již tudíž ukamenují mne.

And the LORD said to Moses, “Pass on before the people, taking with you some of the elders of Israel, and take in your hand the staff with which you struck the Nile, and go.
→I řekl Hospodin Mojžíšovi: Jdiž před lidem, pojma s sebou některé z starších Izraelských; hůl také svou kterouž jsi udeřil v vodu, vezmi do ruky své a jdi.

Behold, I will stand before you there on the rock at Horeb, and you shall strike the rock, and water shall come out of it, and the people will drink.” And Moses did so, in the sight of the elders of Israel.
→Aj, já státi budu před tebou tam na skále, na Orébě; i udeříš v skálu, a vyjdou z ní vody, kteréž bude píti lid. I učinil tak Mojžíš před očima starších Izraelských.

And he called the name of the place Massaha and Meribah, because of the quarreling of the people of Israel, and because they tested the LORD by saying, “Is the LORD among us or not?”
→A dal jméno místu tomu Massah a Meribah, pro reptání synů Izraelských, a že pokoušeli Hospodina, řkouce: Jest-li Hospodin u prostřed nás, či není?

Then Amalek came and fought with Israel at Rephidim.
→Přitáhl pak Amalech, a bojoval s Izraelem v Rafidim.

So Moses said to Joshua, “Choose for us men, and go out and fight with Amalek. Tomorrow I will stand on the top of the hill with the staff of God in my hand.”
→I řekl Mojžíš k Jozue: Vybeř nám některé muže, a vytáhna, bojuj s Amalechem; já zítra státi budu na vrchu hory, a hůl Boží v ruce své míti budu.

So Joshua did as Moses told him, and fought with Amalek, while Moses, Aaron, and Hur went up to the top of the hill.
→Tedy Jozue udělal tak, jakž mu poručil Mojžíš, a bojoval s Amalechem; Mojžíš pak, Aron a Hur vstoupili na vrch hory.

Whenever Moses held up his hand, Israel prevailed, and whenever he lowered his hand, Amalek prevailed.
→A dokudž Mojžíš vzhůru držel ruce své, vítězil Izrael; ale jakž opouštěl ruku svou, přemáhal Amalech.

But Moses’ hands grew weary, so they took a stone and put it under him, and he sat on it, while Aaron and Hur held up his hands, one on one side, and the other on the other side. So his hands were steady until the going down of the sun.
→Ale že ruce Mojžíšovy byly obtíženy, protož vzavše kámen, podložili pod něho, a on sedl na něm; Aron pak a Hur podpírali ruce jeho, jeden z jedné, druhý z druhé strany. I byly obě ruce jeho vztažené až do západu slunce.

And Joshua overwhelmed Amalek and his people with the sword.
→A tak porazil Jozue Amalecha i lid jeho mečem.

Then the LORD said to Moses, “Write this as a memorial in a book and recite it in the ears of Joshua, that I will utterly blot out the memory of Amalek from under heaven.”
→Mluvil potom Hospodin k Mojžíšovi: Vpiš to do knih na památku, a pilně to vkládej v uši Jozue, že do konce vyhladím památku Amalechovu všudy pod nebem.

And Moses built an altar and called the name of it, The LORD Is My Banner,
→Tedy vzdělal Mojžíš oltář a nazval jméno jeho: Hospodin korouhev má.

saying, “A hand upon the thronec of the LORD! The LORD will have war with Amalek from generation to generation.”
→Nebo řekl: Tak má jmenován býti, proto že ruka nad trůnem Hospodinovým osvědčuje boj Hospodinův proti Amalechovi od národu až do národu.

 

 

 

 

Jethro, the priest of Midian, Moses’ father-in-law, heard of all that God had done for Moses and for Israel his people, how the LORD had brought Israel out of Egypt.
→Uslyšel pak Jetro, kníže Madianské, test Mojžíšův, o všech věcech, kteréž učinil Bůh Mojžíšovi a Izraelovi, lidu svému, že vyvedl Hospodin Izraele z Egypta.

Now Jethro, Moses’ father-in-law, had taken Zipporah, Moses’ wife, after he had sent her home,
→A vzal Jetro, test Mojžíšův, Zeforu manželku Mojžíšovu, kterouž byl odeslal,

along with her two sons. The name of the one was Gershom (for he said, “I have been a sojournera in a foreign land”),
→A dva syny její, z nichž jméno jednoho Gerson; nebo řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí;

and the name of the other, Eliezerb (for he said, “The God of my father was my help, and delivered me from the sword of Pharaoh”).
→Jméno pak druhého Eliezer; nebo řekl: Bůh otce mého spomocník můj byl, a vytrhl mne od meče Faraonova.

Da nun Jethro, Mose's Schwiegervater, und seine Söhne und sein Weib zu ihm kamen in die Wüste, an den Berg Gottes, da er sich gelagert hatte,
→Jethro, Moses’ father-in-law, came with his sons and his wife to Moses in the wilderness where he was encamped at the mountain of God.

And when he sent word to Moses, “I, your father-in-law Jethro, am coming to you with your wife and her two sons with her,”
→A vzkázal Mojžíšovi: Já, test tvůj Jetro, jdu k tobě, i žena tvá a oba synové její s ní.

Moses went out to meet his father-in-law and bowed down and kissed him. And they asked each other of their welfare and went into the tent.
→I vyšel Mojžíš proti testi svému, a pokloniv se, políbil ho. I ptal se jeden druhého, jak se má; potom vešli do stanu.

Then Moses told his father-in-law all that the LORD had done to Pharaoh and to the Egyptians for Israel’s sake, all the hardship that had come upon them in the way, and how the LORD had delivered them.
→A vypravoval Mojžíš testi svému všecko, což učinil Hospodin Faraonovi a Egyptským pro Izraele, a o všech nevolech, kteréž přicházely na ně na cestě, a jak je vysvobodil Hospodin.

And Jethro rejoiced for all the good that the LORD had done to Israel, in that he had delivered them out of the hand of the Egyptians.
→I radoval se Jetro ze všeho dobrého, což učinil Hospodin Izraelovi, a že vytrhl jej z ruky Egyptských.

Jethro said, “Blessed be the LORD, who has delivered you out of the hand of the Egyptians and out of the hand of Pharaoh and has delivered the people from under the hand of the Egyptians.
→A řekl Jetro: Požehnaný Hospodin, kterýž vytrhl vás z ruky Egyptských a z ruky Faraonovy, kterýž vytrhl ten lid z poroby Egyptské.

Now I know that the LORD is greater than all gods, because in this affair they dealt arrogantly with the people.”
→Nyní jsem poznal, že větší jest Hospodin nade všecky bohy; nebo touž věcí, kterouž se vyvyšovali, on je převýšil.

And Jethro, Moses’ father-in-law, brought a burnt offering and sacrifices to God; and Aaron came with all the elders of Israel to eat bread with Moses’ father-in-law before God.
→A vzal Jetro, test Mojžíšův, zápal a oběti, kteréž obětoval Bohu. Potom přišel Aron a všickni starší Izraelští, aby jedli chléb s tchánem Mojžíšovým před Bohem.

The next day Moses sat to judge the people, and the people stood around Moses from morning till evening.
→Nazejtří pak posadil se Mojžíš, aby soudil lid; a stál lid před Mojžíšem od jitra až do večera.

When Moses’ father-in-law saw all that he was doing for the people, he said, “What is this that you are doing for the people? Why do you sit alone, and all the people stand around you from morning till evening?”
→Vida pak test Mojžíšův všecku práci jeho při lidu, řekl: Co jest to, což děláš s lidem? Proč ty sám sedíš, a všecken lid stojí před tebou od jitra až do večera?

And Moses said to his father-in-law, “Because the people come to me to inquire of God;
→Odpověděl Mojžíš tchánu svému: Přichází ke mně lid raditi se s Bohem.

when they have a dispute, they come to me and I decide between one person and another, and I make them know the statutes of God and his laws.”
→Když mají o nějakou věc činiti, přicházejí ke mně, a soud činím mezi stranami, a oznamuji rady Boží a ustanovení jeho.

Moses’ father-in-law said to him, “What you are doing is not good.
→I řekl jemu test Mojžíšův: Nedobře děláš.

You and the people with you will certainly wear yourselves out, for the thing is too heavy for you. You are not able to do it alone.
→Tudíž tak ustaneš i ty i lid, kterýž s tebou jest. Nad možnost tvou těžká jest tato věc, nebudeš jí moci sám dosti učiniti.

Now obey my voice; I will give you advice, and God be with you! You shall represent the people before God and bring their cases to God,
→Protož nyní uposlechni řeči mé; poradím tobě, a bude Bůh s tebou. Stůj ty za lid před Bohem, a donášej věci nesnadné k Bohu.

and you shall warn them about the statutes and the laws, and make them know the way in which they must walk and what they must do.
→A vysvětluj jim řády a zákony, a oznamuj jim cestu, po níž by šli, a co by dělati měli.

Moreover, look for able men from all the people, men who fear God, who are trustworthy and hate a bribe, and place such men over the people as chiefs of thousands, of hundreds, of fifties, and of tens.
→Vyhledej také ze všeho lidu muže statečné, bohabojné, muže pravdomluvné, kteříž v nenávisti mají lakomství, a ustanov z nich knížata nad tisíci, setníky, padesátníky a desátníky.

And let them judge the people at all times. Every great matter they shall bring to you, but any small matter they shall decide themselves. So it will be easier for you, and they will bear the burden with you.
→Oni ať soudí lid každého času. Což bude většího, vznesou na tebe, a menší pře sami nechť soudí; a tak lehčeji bude tobě, když jiní ponesou břímě s tebou.

If you do this, God will direct you, you will be able to endure, and all this people also will go to their place in peace.”
→Jestliže to učiníš a rozkážeť Bůh, budeš moci trvati; také i všecken lid tento navracovati se bude k místům svým pokojně.

So Moses listened to the voice of his father-in-law and did all that he had said.
→Tedy uposlechl Mojžíš řeči tchána svého, a učinil všecko, což on řekl.

Moses chose able men out of all Israel and made them heads over the people, chiefs of thousands, of hundreds, of fifties, and of tens.
→A vybral Mojžíš muže statečné ze všeho Izraele, a ustanovil je hejtmany nad lidem, knížata nad tisíci, setníky, padesátníky a desátníky,

And they judged the people at all times. Any hard case they brought to Moses, but any small matter they decided themselves.
→Kteříž soudili lid každého času. Nesnadnější věci vznášeli na Mojžíše, všecky pak menší pře sami soudili.

Then Moses let his father-in-law depart, and he went away to his own country.
→Potom propustil Mojžíš tchána svého; i odšel do země své.

 

 

 

 

On the third new moon after the people of Israel had gone out of the land of Egypt, on that day they came into the wilderness of Sinai.
→Měsíce třetího po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v ten den přišli na poušť Sinai.

They set out from Rephidim and came into the wilderness of Sinai, and they encamped in the wilderness. There Israel encamped before the mountain,
→Nebo hnuvše se z Rafidim, přišli až na poušť Sinai a položili se na té poušti; a tu rozbili Izraelští stany naproti hoře.

while Moses went up to God. The LORD called to him out of the mountain, saying, “Thus you shall say to the house of Jacob, and tell the people of Israel:
→Mojžíš pak vstoupil k Bohu. A mluvil hlasem k němu Hospodin s té hory, řka: Takto díš domu Jákobovu, a oznámíš synům Izraelským:

‘You yourselves have seen what I did to the Egyptians, and how I bore you on eagles’ wings and brought you to myself.
→Sami jste viděli, co jsem učinil Egyptským, a jak jsem vás nesl na křídlách orličích, a přivedl jsem vás k sobě.

Now therefore, if you will indeed obey my voice and keep my covenant, you shall be my treasured possession among all peoples, for all the earth is mine;
→Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země.

and you shall be to me a kingdom of priests and a holy nation.’ These are the words that you shall speak to the people of Israel.”
→A vy budete mi království kněžské a národ svatý. Tať jsou slova, kteráž mluviti budeš synům Izraelským.

So Moses came and called the elders of the people and set before them all these words that the LORD had commanded him.
→Protož přišel Mojžíš a svolav starší lidu, předložil jim všecka slova ta, kteráž mu přikázal Hospodin.

All the people answered together and said, “All that the LORD has spoken we will do.” And Moses reported the words of the people to the LORD.
→Odpověděl pak všecken lid společně, a řekl: Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti. A oznámil zas Mojžíš Hospodinu slova lidu.

And the LORD said to Moses, “Behold, I am coming to you in a thick cloud, that the people may hear when I speak with you, and may also believe you forever.”When Moses told the words of the people to the LORD
→I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já půjdu k tobě v hustém oblaku, aby slyšel lid, když mluviti budu s tebou, ano také, aby tobě věřil na věky. Nebo byl oznámil Mojžíš Hospodinu slova lidu.

the LORD said to Moses, “Go to the people and consecrate them today and tomorrow, and let them wash their garments
→Řekl dále Hospodin Mojžíšovi: Jdi k lidu, a posvěť jich dnes a zítra; a nechť svá roucha zeperou.

and be ready for the third day. For on the third day the LORD will come down on Mount Sinai in the sight of all the people.
→A ať jsou hotovi ke dni třetímu, nebo v den třetí sstoupí Hospodin před očima všeho lidu na horu Sinai.

And you shall set limits for the people all around, saying, ‘Take care not to go up into the mountain or touch the edge of it. Whoever touches the mountain shall be put to death
→Uložíš pak lidu meze všudy vůkol a povíš: Varujte se, abyste nevstupovali na horu, ani nedotýkali se krajů jejích. Kdož by se koli dotkl hory, smrtí umře.

No hand shall touch him, but he shall be stoned or shot;a whether beast or man, he shall not live.’ When the trumpet sounds a long blast, they shall come up to the mountain.”
→Nedotkneť se ho ruka, ale ukamenován neb zastřelen bude; buď že by hovado bylo, buď člověk, nebudeť živ. Když se zdlouha troubiti bude, teprv oni vstoupí na horu.

So Moses went down from the mountain to the people and consecrated the people; and they washed their garments.
→Sstoupiv tedy Mojžíš s hůry k lidu, posvětil ho; a oni zeprali roucha svá.

And he said to the people, “Be ready for the third day; do not go near a woman.”
→I mluvil k lidu: Buďtež hotovi ke dni třetímu; nepřistupujte k manželkám svým.

On the morning of the third day there were thunders and lightnings and a thick cloud on the mountain and a very loud trumpet blast, so that all the people in the camp trembled.
→I stalo se dne třetího, když bylo ráno, že bylo hřímání s blýskáním a oblak hustý na té hoře, zvuk také trouby velmi tuhý, až se zhrozil všecken lid, kterýž byl v ležení.

Then Moses brought the people out of the camp to meet God, and they took their stand at the foot of the mountain.
→Tedy Mojžíš vyvedl lid z ležení vstříc Bohu; a lid stál dole pod horou.

Now Mount Sinai was wrapped in smoke because the LORD had descended on it in fire. The smoke of it went up like the smoke of a kiln, and the whole mountain trembled greatly.
→Hora pak Sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě.

And as the sound of the trumpet grew louder and louder, Moses spoke, and God answered him in thunder.
→Zvuk také trouby více se rozmáhal, a silil se náramně. Mojžíš mluvil, a Bůh mu odpovídal hlasem.

The LORD came down on Mount Sinai, to the top of the mountain. And the LORD called Moses to the top of the mountain, and Moses went up.
→Sstoupil pak Hospodin na horu Sinai, na vrch hory; a když povolal Hospodin Mojžíše na vrch hory, vstoupil Mojžíš.

And the LORD said to Moses, “Go down and warn the people, lest they break through to the LORD to look and many of them perish.
→I řekl Hospodin Mojžíšovi: Sstup, osvědč lidu, ať se nevytrhují k Hospodinu, chtějíce ho viděti, aby nepadlo jich množství;

Also let the priests who come near to the LORD consecrate themselves, lest the LORD break out against them.”
→Nýbrž ani sami kněží, kteříž, majíce přistupovati k Hospodinu, posvěcují se, aby se neobořil na ně Hospodin.

And Moses said to the LORD, “The people cannot come up to Mount Sinai, for you yourself warned us, saying, ‘Set limits around the mountain and consecrate it.’”
→Mojžíš pak řekl Hospodinu: Nebudeť moci lid vstoupiti na horu Sinai, poněvadž jsi ty osvědčil nám, řka: Obmez horu a posvěť ji.

And the LORD said to him, “Go down, and come up bringing Aaron with you. But do not let the priests and the people break through to come up to the LORD, lest he break out against them.”
→I řekl jemu Hospodin: Jdi, sstup, a potom vstup ty a Aron s tebou. Kněží pak a lid ať se nepokoušejí vstoupiti k Hospodinu, aby se na ně neobořil.

So Moses went down to the people and told them.
→ И сошел Моисей к народу и пересказал ему.

And God spoke all these words, saying,
→I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:

“I am the LORD your God, who brought you out of the land of Egypt, out of the house of slavery.
→Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby.

“You shall have no other gods before me.
→Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.

“You shall not make for yourself a carved image, or any likeness of anything that is in heaven above, or that is in the earth beneath, or that is in the water under the earth.
→Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.

You shall not bow down to them or serve them, for I the LORD your God am a jealous God, visiting the iniquity of the fathers on the children to the third and the fourth generation of those who hate me,
→Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,

but showing steadfast love to thousands of those who love me and keep my commandments.
→A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.

“You shall not take the name of the LORD your God in vain, for the LORD will not hold him guiltless who takes his name in vain.
→Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.

“Remember the Sabbath day, to keep it holy.
→Pomni na den sobotní, abys jej světil.

Six days you shall labor, and do all your work,
→Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;

but the seventh day is a Sabbath to the LORD your God. On it you shall not do any work, you, or your son, or your daughter, your male servant, or your female servant, or your livestock, or the sojourner who is within your gates.
→Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého.Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých.

For in six days the LORD made heaven and earth, the sea, and all that is in them, and rested on the seventh day. Therefore the LORD blessed the Sabbath day and made it holy.
→Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.

“Honor your father and your mother, that your days may be long in the land that the LORD your God is giving you.
→Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

“You shall not murder.
→Nezabiješ.

“You shall not commit adultery.
→Nesesmilníš.

“You shall not steal.
→Nepokradeš.

“You shall not bear false witness against your neighbor.
→Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.

“You shall not covet your neighbor’s house; you shall not covet your neighbor’s wife, or his male servant, or his female servant, or his ox, or his donkey, or anything that is your neighbor’s.”
→Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest bližního tvého.

Now when all the people saw the thunder and the flashes of lightning and the sound of the trumpet and the mountain smoking, the people were afraidd and trembled, and they stood far off
→Veškeren pak lid viděl hřímání to a blýskání, a zvuk trouby, a horu kouřící se. To když viděl lid, pohnuli se a stáli zdaleka.

and said to Moses, “You speak to us, and we will listen; but do not let God speak to us, lest we die.”
→A řekli Mojžíšovi: Mluv ty s námi, a poslouchati budeme; a nechť nemluví s námi Bůh, abychom nezemřeli.

Moses said to the people, “Do not fear, for God has come to test you, that the fear of him may be before you, that you may not sin.”
→Odpověděl Mojžíš lidu: Nebojte se; nebo pro zkušení vás sám Bůh přišel, aby bázeň jeho byla mezi vámi, abyste nehřešili.

The people stood far off, while Moses drew near to the thick darkness where God was.
→Tedy stál lid zdaleka; Mojžíš pak přistoupil k mrákotě, kdež byl Bůh.

And the LORD said to Moses, “Thus you shall say to the people of Israel: ‘You have seen for yourselves that I have talked with you from heaven.
→I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.

You shall not make gods of silver to be with me, nor shall you make for yourselves gods of gold.
→Protož nevyzdvihujte ničehož ku poctě se mnou; bohů stříbrných a bohů zlatých neučiníte sobě.

An altar of earth you shall make for me and sacrifice on it your burnt offerings and your peace offerings, your sheep and your oxen. In every place where I cause my name to be remembered I will come to you and bless you.
→Oltář z země uděláš mi a obětovati budeš na něm zápaly své, a pokojné oběti své, ovce své a voly své. Na kterémkoli místě rozkáži slaviti památku jména svého, přijdu k tobě a požehnám tobě.

If you make me an altar of stone, you shall not build it of hewn stones, for if you wield your tool on it you profane it.
→Jestliže mi pak vzděláš oltář kamenný, nedělej ho z kamene tesaného; nebo jestliže pozdvihneš železa na něj, poškvrníš ho.

And you shall not go up by steps to my altar, that your nakedness be not exposed on it.’
→Aniž po stupních vstupovati budeš k oltáři mému, aby hanba tvá u něho odkryta nebyla.

 

 

 

 

 

 

“Now these are the rules that you shall set before them.
→Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:

When you buy a Hebrew slave,a he shall serve six years, and in the seventh he shall go out free, for nothing.
→Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.

If he comes in single, he shall go out single; if he comes in married, then his wife shall go out with him.
→Přišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli měl ženu, vyjde s ním i žena jeho.

If his master gives him a wife and she bears him sons or daughters, the wife and her children shall be her master’s, and he shall go out alone.
→Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i děti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.

But if the slave plainly says, ‘I love my master, my wife, and my children; I will not go out free,’
→Pakli by řekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:

then his master shall bring him to God, and he shall bring him to the door or the doorpost. And his master shall bore his ear through with an awl, and he shall be his slave forever.
→Tedy postaví ho pán jeho před soudci, a přivede ho ke dveřím neb k veřeji,a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zůstaneť služebníkem jeho na věky.

“When a man sells his daughter as a slave, she shall not go out as the male slaves do.
→Když by pak prodal někdo dceru svou, aby byla děvkou, nevyjdeť tak, jako vycházejí služebníci.

If she does not please her master, who has designated herb for himself, then he shall let her be redeemed. He shall have no right to sell her to a foreign people, since he has broken faith with her.
→Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobě ještě nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, poněvadž zhřešil proti ní.

If he designates her for his son, he shall deal with her as with a daughter.
→Pakli by synu svému ji zasnoubil, učiníť jí tak, jakž obyčej jest činiti dcerám.

If he takes another wife to himself, he shall not diminish her food, her clothing, or her marital rights.
→A dal-li by mu jinou, z stravy její, oděvu jejího, a přívětivosti manželské nic této neujme.

And if he does not do these three things for her, she shall go out for nothing, without payment of money.
→Neudělal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stříbra.

“Whoever strikes a man so that he dies shall be put to death.
→Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.

But if he did not lie in wait for him, but God let him fall into his hand, then I will appoint for you a place to which he may flee.
→Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bůh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobě místo, do něhož by takový mohl uteci.

But if a man willfully attacks another to kill him by cunning, you shall take him from my altar, that he may die.
→Pakli by kdo tak pyšně sobě počínal proti bližnímu svému, že by ho lstivě zabil, i od oltáře mého odtrhneš jej, aby umřel.

“Whoever strikes his father or his mother shall be put to death.
→Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

“Whoever steals a man and sells him, and anyone found in possession of him, shall be put to death.
→Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.

“Whoever curses his father or his mother shall be put to death.
→I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.

When men quarrel and one strikes the other with a stone or with his fist and the man does not die but takes to his bed,
→Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pěstí, a ten by neumřel, než složil se na lůži;

then if the man rises again and walks outdoors with his staff, he who struck him shall be clear; only he shall pay for the loss of his time, and shall have him thoroughly healed.
→A potom by povstal a chodil vně o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.

“When a man strikes his slave, male or female, with a rod and the slave dies under his hand, he shall be avenged.
→Když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.

But if the slave survives a day or two, he is not to be avenged, for the slave is his money.
→A však jestliže by den neb dva přečkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.

“When men strive together and hit a pregnant woman, so that her children come out, but there is no harm, the one who hit her shall surely be fined, as the woman’s husband shall impose on him, and he shall pay as the judges determine.
→Když by se svadili muži, a urazili ženu těhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naň muž té ženy, a dá vedlé uznání soudců.

But if there is harm, then you shall pay life for life,
→Pakliť by smrt přišla, tedy dáš život za život,

eye for eye, tooth for tooth, hand for hand, foot for foot,
→Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,

burn for burn, wound for wound, stripe for stripe.
→Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu.

Wenn jemand seinen Knecht oder seine Magd in ein Auge schlägt und verderbt es, der soll sie frei loslassen um das Auge.
→“When a man strikes the eye of his slave, male or female, and destroys it, he shall let the slave go free because of his eye.

If he knocks out the tooth of his slave, male or female, heshall let the slave go free because of his tooth.
→Pakli by zub služebníku svému neb zub děvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.

“When an ox gores a man or a woman to death, the ox shall be stoned, and its flesh shall not be eaten, but the owner of the ox shall not be liable.
→Jestliže by vůl utrkl muže neb ženu, tak že by umřel člověk: ukamenován bude ten vůl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude.

But if the ox has been accustomed to gore in the past, and its owner has been warned but has not kept it in, and it kills a man or a woman, the ox shall be stoned, and its owner also shall be put to death.
→Než byl-liť by vůl trkavý prvé, a bylo by to osvědčeno pánu jeho, on pak nezavřel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vůl ten ukamenován bude, a pán jeho také umře.

If a ransom is imposed on him, then he shall give for the redemption of his life whatever is imposed on him.
→Pakliť mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svůj, jakážkoli na něj uložena bude.

If it gores a man’s son or daughter, he shall be dealt with according to this same rule.
→Buď že by syna utrkl, buď dceru, podlé soudu toho stane se jemu.

If the ox gores a slave, male or female, the owner shall give to their master thirty shekelse of silver, and the ox shall be stoned.
→Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.

“When a man opens a pit, or when a man digs a pit and does not cover it, and an ox or a donkey falls into it,
→Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a zase jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel:

the owner of the pit shall make restoration. He shall give money to its owner, and the dead beast shall be his.
→Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.

“When one man’s ox butts another’s, so that it dies, then they shall sell the live ox and share its price, and the dead beast also they shall share.
→A ustrčil-li by vůl něčí vola sousedova, že byl umřel: tedy prodadí vola toho živého, a podělí se penězi jeho; i s zabitým volem také se rozdělí.

Or if it is known that the ox has been accustomed to gore in the past, and its owner has not kept it in, he shall repay ox for ox, and the dead beast shall be his.
→Pakli vědíno bylo, že vůl byl trkavý prvé, a nezavřel ho pán jeho: bez výmluvy ať dá vola za vola, a zabitý ať mu zůstane.

 

 

 

 

If a man steals an ox or a sheep, and kills it or sells it, he shall repay five oxen for an ox, and four sheep for a sheep.
→Jestliže by kdo ukradl vola aneb dobytče, a zabil by je neb prodal: pět volů navrátí za toho vola, a čtvero dobytčat za to dobytče.

If a thief is found breaking in and is struck so that he dies, there shall be no bloodguilt for him,
→(Jestliže by zloděj zastižen byl při podkopávání a ubit jsa, umřel by: ten, kdo ho ranil, nebude vinen smrtí.

but if the sun has risen on him, there shall be bloodguilt for him. Hec shall surely pay. If he has nothing, then he shall be sold for his theft.
→Pakli by to ve dne učinil, smrtí vinen bude.) Bez prodlévání ať navrátí; pakli nemá co, prodán bude pro zlodějství své.

If the stolen beast is found alive in his possession, whether it is an ox or a donkey or a sheep, he shall pay double.
→Jestliže nalezena bude v rukou jeho krádež, buď vůl, neb osel, buď dobytče ještě živé, dvénásobně navrátí.

“If a man causes a field or vineyard to be grazed over, or lets his beast loose and it feeds in another man’s field, he shall make restitution from the best in his own field and in his own vineyard.
→Jestliže by kdo spásl pole neb vinici, a vpustil hovado své, aby se páslo na cizím poli: což nejlepšího má na poli svém neb vinici své, tím tu škodu nahradí.

If fire breaks out and catches in thorns so that the stacked grain or the standing grain or the field is consumed, he who started the fire shall make full restitution.
→Vyšel-li by oheň, a chytilo by se trní, a shořel by stoh neb stojaté obilí neb pole: nahradí ten, kdož zapálil, to, což shořelo.

“If a man gives to his neighbor money or goods to keep safe, and it is stolen from the man’s house, then, if the thief is found, he shall pay double.
→Kdyby někdo dal schovati bližnímu svému peníze neb nádoby, a bylo by ukradeno z domu muže toho, jestliže nalezen bude zloděj, dvojnásobně navrátí.

If the thief is not found, the owner of the house shall come near to God to show whether or not he has put his hand to his neighbor’s property.
→Pakli nebude zloděj nalezen, tedy postaven bude pán domu tohopřed soudce, a přisáhne, že nevztáhl ruky své na věc bližního svého.

For every breach of trust, whether it is for an ox, for a donkey, for a sheep, for a cloak, or for any kind of lost thing, of which one says, ‘This is it,’ the case of both parties shall come before God. The one whom God condemns shall pay double to his neighbor.
→O všelijakou věc, o niž by byla nesnáz, buď o vola neb osla, dobytče neb roucho, pro všelikou věc ztracenou, když by kdo pravil, že to jest: před soudce přijde pře obou dvou; ten, kohož oni vinného usoudí, dvojnásobně navrátí bližnímu svému.

“If a man gives to his neighbor a donkey or an ox or a sheep or any beast to keep safe, and it dies or is injured or is driven away, without anyone seeing it,
→Jestliže by kdo dal bližnímu svému k chování osla neb vola, neb dobytče a jakékoli hovado, a umřelo by neb ochromělo, neb zajato bylo, že žádný neviděl:

an oath by the LORD shall be between them both to see whether or not he has put his hand to his neighbor’s property. The owner shall accept the oath, and he shall not make restitution.
→Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci bližního svého; a přijme jej v tom pán věci té, a onen nebude povinen navraceti.

But if it is stolen from him, he shall make restitution to its owner.
→Pakli by krádeží vzato bylo od něho, navrátiti zase má pánu jeho.

If it is torn by beasts, let him bring it as evidence. He shall not make restitution for what has been torn.
→Pakli by udáveno bylo, postaví svědka a nebude povinen upláceti toho, což udáveno jest.

“If a man borrows anything of his neighbor, and it is injured or dies, the owner not being with it, he shall make full restitution.
→Kdyby pak někdo vypůjčil něčeho od bližního svého, a ochromělo by aneb umřelo v nepřítomnosti pána jeho, bez výmluvy navrátí zase.

If the owner was with it, he shall not make restitution; if it was hired, it came for its hiring fee.
→Pakli by pán jeho byl s ním, není povinen platiti, poněvadž bylo za peníze najaté, a přišlo za mzdu svou.

“If a man seduces a virgine who is not betrothed and lies with her, he shall give the bride-pricef for her and make her his wife
→Jestliže by kdo namluvil pannu, kteráž není zasnoubena, a spal by s ní: dáť jí věno, a vezme ji sobě za manželku.

If her father utterly refuses to give her to him, he shall pay money equal to the bride-price for virgins.
→Pakli by otec její nikoli nechtěl jí dáti jemu, odváží stříbra podlé obyčeje věna panenského.

“You shall not permit a sorceress to live.
→Čarodějnici nedáš živu býti.

“Whoever lies with an animal shall be put to death.
→Kdo by koli scházel se s hovadem, smrtí ať umře.

“Whoever sacrifices to any god, other than the LORD alone, shall be devoted to destruction.
→Kdo by obětoval bohům, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude.

“You shall not wrong a sojourner or oppress him, for you were sojourners in the land of Egypt.
→Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli jste v zemi Egyptské.

You shall not mistreat any widow or fatherless child.
→Žádné vdovy neb sirotka trápiti nebudete.

If you do mistreat them, and they cry out to me, I will surely hear their cry,
→Pakli bez lítosti trápiti je budete, a oni by volali ke mně, vězte, že vyslyším křik jejich.

and my wrath will burn, and I will kill you with the sword, and your wives shall become widows and your children fatherless.
→A rozhněvá se prchlivost má, i zbiji vás mečem; a budou ženy vaše vdovy a děti vaši sirotci.

“If you lend money to any of my people with you who is poor, you shall not be like a moneylender to him, and you shall not exact interest from him.
→Půjčíš-li peněz lidu mému chudému, kterýž jest s tebou: nebudeš jemu jako lichevník, aniž ho lichvou obtížíš.

If ever you take your neighbor’s cloak in pledge, you shall return it to him before the sun goes down,
→Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.

for that is his only covering, and it is his cloak for his body; in what else shall he sleep? And if he cries to me, I will hear, for I am compassionate.
→Nebo ten jediný má oděv, to jest roucho, jímž přikrývá tělo své, a na němž spí. Když bude volati ke mně, tedy uslyším, nebo jsem milosrdný.

“You shall not revile God, nor curse a ruler of your people
→Soudcům nebudeš utrhati, a knížeti lidu svého zlořečiti nebudeš.

“You shall not delay to offer from the fullness of your harvest and from the outflow of your presses. The firstborn of your sons you shall give to me.
→Z hojnosti obilí, a tekutých věcí svých neobmeškáš prvotin obětovati. Prvorozeného z synů svých mně dáš.

You shall do the same with your oxen and with your sheep: seven days it shall be with its mother; on the eighth day you shall give it to me.
→Tak učiníš s volem svým a s dobytkem svým: Sedm dní bude s matkou svou, dne pak osmého mně je dáš.

“You shall be consecrated to me. Therefore you shall not eat any flesh that is torn by beasts in the field; you shall throw it to the dogs.
→Lid svatý budete mi, a nebudete jísti masa z udáveného na poli; psu je vržete.

 

 

 

 

 

 

“You shall not spread a false report. You shall not join hands with a wicked man to be a malicious witness.
→Nebudeš vynášeti pověsti lživé. Neklaď s bezbožným ruky své, abys měl býti s ním svědek nepravý.

You shall not fall in with the many to do evil, nor shall you bear witness in a lawsuit, siding with the many, so as to pervert justice,
→Nepostoupíš po množství ke zlému,a nebudeš se přimlouvati k rozepři, tak abys se uchýlil po větším počtu k převrácení soudu.

nor shall you be partial to a poor man in his lawsuit.
→Ani chudého šanovati nebudeš v při jeho.

“If you meet your enemy’s ox or his donkey going astray, you shall bring it back to him.
→Trefil-li bys na vola nepřítele svého neb osla jeho, an bloudí, obrátíš a dovedeš ho k němu.

If you see the donkey of one who hates you lying down under its burden, you shall refrain from leaving him with it; you shall rescue it with him.
→Uzřel-li bys an osel toho, jenž tě má v nenávisti, leží pod břemenem svým, zdaž se zdržíš, abys mu neměl pomoci? Nýbrž opravdově pomůžeš jemu, spolu s tím, kdož tě v nenávisti má.

“You shall not pervert the justice due to your poor in his lawsuit.
→Nepřevrátíš soudu chudého svého v jeho při.

Keep far from a false charge, and do not kill the innocent and righteous, for I will not acquit the wicked.
→Od slova lživého vzdálíš se. Nevinného a spravedlivého nezabiješ, nebo já neospravedlním bezbožného.

And you shall take no bribe, for a bribe blinds the clear-sighted and subverts the cause of those who are in the right.
→Aniž bráti budeš darů, nebo dar oslepuje i prozřetelné, a převrací slova spravedlivých.

“You shall not oppress a sojourner. You know the heart of a sojourner, for you were sojourners in the land of Egypt.
→Příchozího nebudeš ssužovati; nebo sami znáte, jaký jest život příchozích, poněvadž pohostinu jste byli v zemi Egyptské.

“For six years you shall sow your land and gather in its yield,
→Po šest let osívati budeš zemi svou, a shromažďovati úrodu její;

but the seventh year you shall let it rest and lie fallow, that the poor of your people may eat; and what they leave the beasts of the field may eat. You shall do likewise with your vineyard, and with your olive orchard.
→Sedmého pak léta ponecháš jí, ať odpočine, aby jedli chudí lidu tvého. Co pak zůstane po nich, pojí zvěř polní. Tak uděláš s vinicí svou i s olivovím svým.

“Six days you shall do your work, but on the seventh day you shall rest; that your ox and your donkey may have rest, and the son of your servant woman, and the alien, may be refreshed.
→Šest dní budeš dělati díla svá, dne pak sedmého přestaneš, aby odpočinul vůl tvůj i osel tvůj, a oddechl syn děvky tvé i příchozí.

“Pay attention to all that I have said to you, and make no mention of the names of other gods, nor let it be heard on your lips.
→Ve všech těch věcech, kteréž mluvil jsem vám, ostříhati se budete. Jména bohů cizích ani připomínati nebudete, aniž bude slyšáno z úst tvých.

“Three times in the year you shall keep a feast to me.
→Třikrát slaviti mi budeš svátek na každý rok.

You shall keep the Feast of Unleavened Bread. As I commanded you, you shall eat unleavened bread for seven days at the appointed time in the month of Abib, for in it you came out of Egypt. None shall appear before me empty-handed.
→Slavnosti přesnic ostříhati budeš. Sedm dní jísti budeš chleby přesné, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo v ten vyšel jsi z Egypta. Aniž se ukážete přede mnou prázdní.

You shall keep the Feast of Harvest, of the firstfruits of yourlabor, of what you sow in the field. You shall keep the Feast of Ingathering at the end of the year, when you gather in from the field the fruit of your labor.
→A držeti budeš slavnost žně, když mi obětovati budeš prvotiny prací svých z toho, což jsi vsel na poli. Slavnost také sklizení držeti budeš při vyjití roku, když sklidíš práce své z pole.

Three times in the year shall all your males appear before the Lord GOD.
→Třikrát v roce ukáže se každý z tvých pohlaví mužského před tváří Panovníka Hospodina.

“You shall not offer the blood of my sacrifice with anything leavened, or let the fat of my feast remain until the morning.
→Nebudeš obětovati krve z oběti mé, dokavadž u tebe kvas jest, aniž zůstane tuk slavnosti mé do jitra.

“The best of the firstfruits of your ground you shall bring into the house of the LORD your God. “You shall not boil a young goat in its mother’s milk.
→Prvotiny prvních úrod země své přinášeti budeš do domu Hospodina Boha svého. Nebudeš vařiti kozelce v mléku mateře jeho.

“Behold, I send an angel before you to guard you on the way and to bring you to the place that I have prepared.
→Aj, já pošli anděla před tebou, aby ostříhal tebe na cestě, a přivedl tě na místo, kteréž jsem připravil.

Pay careful attention to him and obey his voice; do not rebel against him, for he will not pardon your transgression, for my name is in him.
→Šetrně se měj před ním, a poslouchej hlasu jeho. Nepopouzej ho, neboť nepromine přestoupení vašeho, poněvadž jméno mé jest u prostřed něho.

“But if you carefully obey his voice and do all that I say, then I will be an enemy to your enemies and an adversary to your adversaries.
→Nebo budeš-li věrně poslouchati hlasu jeho, a činiti, cožť bych koli řekl: tedy nepřítelem budu nepřátel tvých, a trápiti budu ty, jenž tebe trápí.

“When my angel goes before you and brings you to the Amorites and the Hittites and the Perizzites and the Canaanites, the Hivites and the Jebusites, and I blot them out,
→Nebo půjde anděl můj před tebou, a uvede tě do země Amorejského a Hetejského, Ferezejského a Kananejského, Hevejského a Jebuzejského, kteréž vyhladím.

you shall not bow down to their gods nor serve them, nor do as they do, but you shall utterly overthrow them and break their pillars in pieces.
→Nebudeš se klaněti bohům jejich, ani jim sloužiti, aniž dělati budeš tak, jako oni dělají; ale z gruntu vyvrátíš je, a obrazy jejich na kusy stroskoceš.

You shall serve the LORD your God, and hea will bless your bread and your water, and I will take sickness away from among you.
→Sloužiti pak budete Hospodinu Bohu svému, a požehnáť chlebu tvému i vodám tvým; a odejmu nemoc z prostředku tvého.

None shall miscarry or be barren in your land; I will fulfill the number of your days.
→Nebudeť, která by potratila, ani neplodná v zemi tvé; počet dnů tvých doplním.

I will send my terror before you and will throw into confusion all the people against whom you shall come, and I will make all your enemies turn their backs to you.
→Strach svůj pustím před tebou, a předěsím všeliký lid, proti kterémuž vyjdeš, a způsobím to, aby všickni nepřátelé tvoji utíkali před tebou.

And I will send hornets before you, which shall drive out the Hivites, the Canaanites, and the Hittites from before you.
→Pošli i sršně před tebou, aby vyhnali Hevea, a Kananea a Hetea před tváří tvou.

I will not drive them out from before you in one year, lest the land become desolate and the wild beasts multiply against you.
→Nevyženu ho od tváři tvé v jednom roce, aby se země neobrátila v poušť, a nerozmnožily se proti tobě šelmy divoké.

Little by little I will drive them out from before you, until you have increased and possess the land.
→Pomalu vyháněti jej budu od tváři tvé, až bys ty se rozplodil, a dědičně mohl ujíti zemi.

And I will set your border from the Red Sea to the Sea of the Philistines, and from the wilderness to the Euphrates, for I will give the inhabitants of the land into your hand, and you shall drive them out before you.
→Položím pak meze tvé od moře Rudého až k moři Filistinskému, a od pouště až k řece; nebo v ruce vaše dám obyvatele země, a vyženeš je od tváři své.

You shall make no covenant with them and their gods.
→Neučiníš s nimi a bohy jejich smlouvy.

They shall not dwell in your land, lest they make you sin against me; for if you serve their gods, it will surely be a snare to you.”
→Nebudou bydliti v zemi tvé, aby nepřipravili tě k hříchu proti mně, když bys ctil bohy jejich; nebo by to bylo tobě osídlem.

Then he said to Moses, “Come up to the LORD, you and Aaron, Nadab, and Abihu, and seventy of the elders of Israel, and worship from afar.
→Mojžíšovi pak řekl: Vstup k Hospodinu ty a Aron, Nádaba Abiu, a sedmdesáte z starších Izraelských, a klaněti se budete zdaleka.

Moses alone shall come near to the LORD, but the others shall not come near, and the people shall not come up with him.”
→Sám pak toliko Mojžíš vstoupí k Hospodinu, ale oni se nepřiblíží; aniž lid vstoupí s ním.

Moses came and told the people all the words of the LORD and all the rules. And all the people answered with one voice and said, “All the words that the LORD has spoken we will do.”
→Tedy přišel Mojžíš, a vypravoval lidu všecka slova Hospodinova a všecky soudy. I odpověděl všecken lid jedním hlasem, a řekli: Všecka slova, kteráž mluvil Hospodin, učiníme.

And Moses wrote down all the words of the LORD. He rose early in the morning and built an altar at the foot of the mountain, and twelve pillars, according to the twelve tribes of Israel.
→Napsal pak Mojžíš všecka slova Hospodinova, a vstav ráno, vzdělal oltář pod horou, a dvanácte sloupů podlé počtu dvanáctera pokolení Izraelského.

And he sent young men of the people of Israel, who offered burnt offerings and sacrificed peace offerings of oxen to the LORD.
→A poslal mládence z synů Izraelských, kteříž obětovali zápaly; a obětovali oběti pokojné Hospodinu, totiž voly.

And Moses took half of the blood and put it in basins, and half of the blood he threw against the altar.
→Моисей, взяв половину крови, влил в чаши, а [другою] половиною окропил жертвенник;

Then he took the Book of the Covenant and read it in the hearing of the people. And they said, “All that the LORD has spoken we will do, and we will be obedient.”
→Vzav také knihu smlouvy, četl v uších lidu. Kteříž řekli: Cožkoli mluvil Hospodin, činiti a poslouchati budeme.

And Moses took the blood and threw it on the people and said, “Behold the blood of the covenant that the LORD has made with you in accordance with all these words.”
→Vzal také Mojžíš krev a pokropil lidu a řekl: Aj, krev smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin při všech těchto věcech.

Then Moses and Aaron, Nadab, and Abihu, and seventy of the elders of Israel went up,
→Potom vstoupili Mojžíš a Aron, Nádab a Abiu a sedmdesáte z starších Izraelských,

and they saw the God of Israel. There was under his feet as it were a pavement of sapphire stone, like the very heaven for clearness.
→A viděli Boha Izraelského. A pod nohami jeho bylo jako dílo z kamene zafirového, a jako nebe, když jest jasné.

And he did not lay his hand on the chief men of the people of Israel; they beheld God, and ate and drank.
→Na knížata pak synů Izraelských nevztáhl ruky své, ačkoli viděli Boha, a potom jedli i pili.

The LORD said to Moses, “Come up to me on the mountain and wait there, that I may give you the tablets of stone, with the law and the commandment, which I have written for their instruction.”
→I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstup ke mně na horu a buď tam; a dám tobě tabule kamenné, zákon i přikázaní, kteráž jsem napsal, abys je učil.

So Moses rose with his assistant Joshua, and Moses went up into the mountain of God.
→Tedy vstal Mojžíš a Jozue služebník jeho; i vstoupil Mojžíš na horu Boží.

And he said to the elders, “Wait here for us until we return to you. And behold, Aaron and Hur are with you. Whoever has a dispute, let him go to them.”
→Starším pak řekl: Zůstaňte tuto, dokudž se nenavrátíme k vám. A teď Aron a Hur jsou s vámi, kdož by měl rozepři, k nim ať jde.

Then Moses went up on the mountain, and the cloud covered the mountain.
→Tedy vstoupil Mojžíš na horu, a přikryl oblak horu.

The glory of the LORD dwelt on Mount Sinai, and the cloud covered it six days. And on the seventh day he called to Moses out of the midst of the cloud.I přebývala sláva Hospodinova na hoře Sinai, a přikryl ji oblak za šest dní; a dne sedmého zavolal na Mojžíše z prostřed oblaku.

Now the appearance of the glory of the LORD was like a devouring fire on the top of the mountain in the sight of the people of Israel.
→A tvárnost slávy Hospodinovy byla jako spalující oheň na vrchu hory, před očima synů Izraelských.

Moses entered the cloud and went up on the mountain. And Moses was on the mountain forty days and forty nights.
→I všel Mojžíš do prostřed oblaku a vstoupil na horu. A byl Mojžíš na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí.

 

 

 

 

 

 

The LORD said to Moses,
→I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

“Speak to the people of Israel, that they take for me a contribution. From every man whose heart moves him you shall receive the contribution for me.
→Mluv k synům Izraelským, ať mi vybírají obět vzhůru pozdvižení. Od každého člověka, kterýž by ji z srdce dobrovolně dal, přijměte takovou obět mou.

And this is the contribution that you shall receive from them: gold, silver, and copper,
→Tatoť pak jest obět pozdvižení, kterouž budete bráti od nich: Zlato, a stříbro, a měď,

blue and purple and scarlet yarns and fine twined linen, goats’ hair,
→Postavec modrý, šarlat, a červec dvakrát barvený, bílé hedbáví a srsti kozí;

tanned rams’ skins, goatskins,a acacia wood,
→Též kůže skopcové na červeno barvené, a kůže jezevčí, a dříví setim,

oil for the lamps, spices for the anointing oil and for the fragrant incense,
→Olej k svícení, vonné věci na olej ku pomazování, a pro kadění vonné věci;

onyx stones, and stones for setting, for the ephod and for the breastpiece.
→Kamení onychinové, a jiné kamení k vsazování do náramníku a náprsníku.

And let them make me a sanctuary, that I may dwell in their midst.
→I udělajíť mi svatyni, abych bydlil uprostřed nich.

Exactly as I show you concerning the pattern of the tabernacle, and of all its furniture, so you shall make it.
→Vedlé všeho, jakž já ukazuji tobě podobenství stánku a podobenství všech nádob jeho, tak uděláte.

“They shall make an ark of acacia wood. Two cubitsb and a half shall be its length, a cubit and a half its breadth, and a cubit and a half its height.
→Udělají také truhlu z dříví setim. Půl třetího lokte bude dlouhostjejí, půl druhého lokte širokost její, půl druhého také lokte vysokost její.

You shall overlay it with pure gold, inside and outside shall you overlay it, and you shall make on it a molding of gold around it.
→A obložíš ji zlatem čistým, vnitř i zevnitř obložíš ji; a uděláš nad ní vůkol korunu zlatou.

You shall cast four rings of gold for it and put them on its four feet, two rings on the one side of it, and two rings on the other side of it.
→Sliješ k ní také čtyři kruhy zlaté, kteréž přiděláš ke čtyřem úhlům jejím, dva totiž kruhy po jedné straně její, a dva kruhy po druhé straně její.

You shall make poles of acacia wood and overlay them with gold.
→Uděláš k tomu i sochory z dříví setim, a obložíš je zlatem.

And you shall put the poles into the rings on the sides of the ark to carry the ark by them.
→I uvlečeš sochory do kruhů po stranách té truhly, aby na nich nošena byla truhla.

The poles shall remain in the rings of the ark; they shall not be taken from it.
→V kruzích té truhly budou bývati sochorové; nebudou vytahováni z nich.

And you shall put into the ark the testimony that I shall give you.
→A dáš do truhly svědectví, kteréž dám tobě.

“You shall make a mercy seat of pure gold. Two cubits and a half shall be its length, and a cubit and a half its breadth.
→Uděláš i slitovnici z zlata čistého. Půl třetího lokte bude dlouhost její, půl druhého pak lokte širokost její.

And you shall make two cherubim of gold; of hammered work shall you make them, on the two ends of the mercy seat.
→Uděláš také dva cherubíny zlaté, z taženého zlata uděláš je na dvou koncích slitovnice.

Make one cherub on the one end, and one cherub on the other end. Of one piece with the mercy seat shall you make the cherubim on its two ends.
→Uděláš pak cherubína jednoho na jednom konci, a cherubína druhého na druhém konci; na slitovnici uděláte cherubíny na obou koncích jejích.

The cherubim shall spread out their wings above, overshadowing the mercy seat with their wings, their faces one to another; toward the mercy seat shall the faces of the cherubim be.
→A budou míti cherubínové křídla vztažená svrchu, zastírajíce křídly svými slitovnici, a tváři jejich obráceny budou jednoho k druhému; k slitovnici budou tváři cherubínů.

And you shall put the mercy seat on the top of the ark, and in the ark you shall put the testimony that I shall give you.
→Dáš pak slitovnici svrchu na truhlu, a do truhly vložíš svědectví, kteréž dám tobě.

There I will meet with you, and from above the mercy seat, from between the two cherubim that are on the ark of the testimony, I will speak with you about all that I will give you in commandment for the people of Israel.
→A tam budu přicházeti k tobě, a s tebou z té slitovnice, z prostředku dvou cherubínů, kteříž jsou nad truhlou svědectví, mluviti o všecko, cožť bych poroučeti chtěl k synům Izraelským.

“You shall make a table of acacia wood. Two cubits shall be its length, a cubit its breadth, and a cubit and a half its height.
→Uděláš také stůl z dříví setim. Dvou loket bude dlouhost jeho, a na loket širokost jeho, půl druhého pak lokte vysokost jeho.

You shall overlay it with pure gold and make a molding of gold around it.
→A obložíš jej zlatem čistým, a uděláš mu okolek zlatý vůkol.

And you shall make a rim around it a handbreadthd wide, and a molding of gold around the rim.
→Uděláš také okolo něho lištu čtyř prstů zšíří; a okolek zlatý uděláš okolo té lišty.

And you shall make for it four rings of gold, and fasten the rings to the four corners at its four legs.
→Uděláš u něho i čtyři kruhy zlaté, kteréž vpustíš do čtyř úhlů, kteříž jsou ve čtyřech nohách jeho.

Close to the frame the rings shall lie, as holders for the poles to carry the table.
→Pod tou lištou budou kruhové, skrze něž provlačováni budou sochorové k nošení stolu.

You shall make the poles of acacia wood, and overlay them with gold, and the table shall be carried with these.
→Ty pak sochory uděláš z dříví setim, a obložíš je zlatem; i bude stůl nošen na nich.

And you shall make its plates and dishes for incense, and its flagons and bowls with which to pour drink offerings; you shall make them of pure gold.
→Uděláš také misy jeho, a lžice jeho, a přikryvadla jeho, a koflíky jeho, k přikrývání; z čistého zlata naděláš toho.

And you shall set the bread of the Presence on the table before me regularly.
→A klásti budeš na ten stůl chleby předložení před tvář mou ustavičně.

“You shall make a lampstand of pure gold. The lampstand shall be made of hammered work: its base, its stem, its cups, its calyxes, and its flowers shall be of one piece with it.
→Uděláš také svícen z zlata čistého, z taženého zlata ať jest ten svícen; sloupec jeho i prutové jeho, misky jeho a koule jeho, i květové jeho z něho budou.

And there shall be six branches going out of its sides, three branches of the lampstand out of one side of it and three branches of the lampstand out of the other side of it;
→A šest prutů vycházeti bude z boků jeho, tři prutové svícnu s jedné strany jeho,a tři prutové s druhé strany jeho.

three cups made like almond blossoms, each with calyx and flower, on one branch, and three cups made like almond blossoms, each with calyx and flower, on the other branch—so for the six branches going out of the lampstand.
→Tři misky udělané na způsob pecky mandlové ať jsou na prutu jednom, a koule a květ, a tři misky udělané na způsob pecky mandlové na prutu druhém, a koule a květ; takž i na jiných šesti prutech z svícnu vycházejících.

And on the lampstand itself there shall be four cups made like almond blossoms, with their calyxes and flowers,
→Na svícnu také budou čtyři misky udělané na způsob mandlové pecky, a koule jeho, i květové jeho.

and a calyx of one piece with it under each pair of the six branches going out from the lampstand.
→A bude koule pode dvěma pruty z něho, koule též pod druhými dvěma pruty z něho, koule opět pod jinými dvěma pruty z něho; a tak pod šesti pruty vycházejícími z svícna.

Their calyxes and their branches shall be of one piece with it, the whole of it a single piece of hammered work of pure gold.
→Koule jejich i prutové jejich z něho budou; všecko to z cela kované z zlata čistého.

You shall make seven lamps for it. And the lamps shall be set up so as to give light on the space in front of it.
→Uděláš i sedm lamp na něj; a bude je rozsvěcovati kněz, aby svítily po stranách jeho.

Its tongs and their trays shall be of pure gold.
→I utěradla jeho, i nádoby k oharkům jeho z zlata čistého.

It shall be made, with all these utensils, out of a talente of pure gold.
→Z centnéře zlata čistého uděláno bude to se vším tím nádobím.

And see that you make them after the pattern for them, which is being shown you on the mountain.
→Hlediž pak, abys udělal podlé podobenství toho, kteréž tobě ukázáno jest na hoře.

 

 

 

 

“Moreover, you shall make the tabernacle with ten curtains of fine twined linen and blue and purple and scarlet yarns; you shall make them with cherubim skillfully worked into them.
→Příbytek pak uděláš z desíti čalounů, kteříž budou z bílého hedbáví soukaného, a z postavce modrého, a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného; a cherubíny dílem řemeslným uděláš.

The length of each curtain shall be twenty-eight cubits and the breadth of each curtain four cubits; all the curtains shall be the same size.
→Dlouhost čalounu jednoho osm a dvadceti loket, a širokost čalounu jednoho čtyři lokty; míra jedna bude všech čalounů.

Five curtains shall be coupled to one another, and the other five curtains shall be coupled to one another.
→Pět čalounů spolu spojeno bude jeden s druhým, a pět druhých čalounů též spolu spojeno bude jeden s druhým.

And you shall make loops of blue on the edge of the outermost curtain in the first set. Likewise you shall make loops on the edge of the outermost curtain in the second set.
→A naděláš i ok z hedbáví modrého po kraji čalounu jednoho na konci, kde se má spojovati s druhým; a tolikéž uděláš na kraji čalounu druhého na konci v spojení druhém.

Fifty loops you shall make on the one curtain, and fifty loops you shall make on the edge of the curtain that is in the second set; the loops shall be opposite one another.
→Padesáte ok uděláš na čalounu jednom, a padesáte ok uděláš po kraji čalounu, kterýmž má připojen býti k druhému; oko jedno proti druhému aby bylo.

And you shall make fifty clasps of gold, and couple the curtains one to the other with the clasps, so that the tabernacle may be a single whole.
→Uděláš také padesáte haklíků zlatých a spojíš čalouny jeden s druhým haklíky těmi; a tak bude příbytek jeden.

“You shall also make curtains of goats’ hair for a tent over the tabernacle; eleven curtains shall you make.
→Nadto uděláš houní z srstí kozích na stánek k přistírání příbytku po vrchu; jedenácte takových houní uděláš.

The length of each curtain shall be thirty cubits, and the breadth of each curtain four cubits. The eleven curtains shall be the same size.
→Dlouhost houně jedné třidceti loktů, a širokost houně jedné čtyř loktů; jednostejná míra těch jedenácti houní bude.

You shall couple five curtains by themselves, and six curtains by themselves, and the sixth curtain you shall double over at the front of the tent.
→A spojíš pět houní obzvláštně, a šest houní opět obzvláštně, a přehneš na dvé houni šestou napřed v čele stánku.

You shall make fifty loops on the edge of the curtain that is outermost in one set, and fifty loops on the edge of the curtain that is outermost in the second set.
→Uděláš pak padesáte ok po kraji houně jedné na konci, kdež se spojovati má, a padesáte ok po kraji houně k spojení druhému.

“You shall make fifty clasps of bronze, and put the clasps into the loops, and couple the tent together that it may be a single whole.
→Uděláš také haklíků měděných padesát, kteréž vepneš do ok, a spojíš stánek, aby byl jedno.

And the part that remains of the curtains of the tent, the half curtain that remains, shall hang over the back of the tabernacle.
→Co pak zbývá houní po přikrytí stánku, totiž půl houně přesahující, převisne při zadní straně příbytku.

And the extra that remains in the length of the curtains, the cubit on the one side, and the cubit on the other side, shall hang over the sides of the tabernacle, on this side and that side, to cover it.
→A loket s jedné a loket s druhé strany, zbývající na dýl z houní stánku, převisne po stranách příbytku sem i tam, aby jej přikrýval.

And you shall make for the tent a covering of tanned rams’ skins and a covering of goatskins on top.
→Uděláš také přikrytí na stánek z koží skopových na červeno barvených, přikrytí také z koží jezevčích svrchu.

“You shall make upright frames for the tabernacle of acacia wood.
→Naděláš k příbytku i desk stojatých z dříví setim.

Ten cubits shall be the length of a frame, and a cubit and a half the breadth of each frame.
→Desíti loktů dlouhost desky, a půl druhého lokte širokost desky jedné.

There shall be two tenons in each frame, for fitting together. So shall you do for all the frames of the tabernacle.
→Dva čepy deska jedna míti bude, podobně jako stupně u schodu zpořádané, jeden proti druhému; tak uděláš u všech desk příbytku.

You shall make the frames for the tabernacle: twenty frames for the south side;
→Zděláš pak desky k příbytku, dvadceti desk k straně polední, k větru polednímu.

and forty bases of silver you shall make under the twenty frames, two bases under one frame for its two tenons, and two bases under the next frame for its two tenons;
→A čtyřidceti podstavků stříbrných uděláš pod dvadceti desk; dva podstavky pod jednu desku ke dvěma čepům jejím, a dva podstavky pod desku druhou pro dva čepy její.)

and for the second side of the tabernacle, on the north side twenty frames,
→Na druhé pak straně příbytku k straně půlnoční dvadceti desk,

and their forty bases of silver, two bases under one frame, and two bases under the next frame.
→A čtyřidceti podstavků jejich stříbrných; dva podstavky pod jednu desku a dva podstavky pod desku druhou.

And for the rear of the tabernacle westward you shall make six frames.
→Na straně také příbytku k západu šest uděláš desk.

And you shall make two frames for corners of the tabernacle in the rear;
→A dvě desky uděláš v obou dvou úhlech příbytku;

they shall be separate beneath, but joined at the top, at the first ring. Thus shall it be with both of them; they shall form the two corners.
→Kteréž budou spojené pozpodu, a tolikéž spojené svrchu k jednomu kruhu; tak bude při dvou těch, ve dvou úhlech budou.

And there shall be eight frames, with their bases of silver, sixteen bases; two bases under one frame, and two bases under another frame.
→A tak bude osm desk, a podstavkové jejich stříbrní, šestnácte podstavků; dva podstavkové pod dskou jednou a dva podstavkové pod deskou druhou.

“You shall make bars of acacia wood, five for the frames of the one side of the tabernacle,
→-Naděláš také svlaků z dříví setim. Pět jich bude deskám k straně příbytku jedné,

and five bars for the frames of the other side of the tabernacle, and five bars for the frames of the side of the tabernacle at the rear westward.
→A pět svlaků deskám při straně příbytku druhé, a pět svlaků deskám k straně západní příbytku dosahující k oběma úhlům.

The middle bar, halfway up the frames, shall run from end to end.
→Ale prostřední svlak u prostřed desk provleče se od jednoho konce k druhému.

You shall overlay the frames with gold and shall make their rings of gold for holders for the bars, and you shall overlay the bars with gold.
→Ty pak desky obložíš zlatem, a kruhy k nim uděláš zlaté, do nichž by svlakové byli uvlačováni; a obložíš i svlaky zlatem.

Und die Riegel sollst du mit Gold überziehen. Und also sollst du denn die Wohnung aufrichten nach der Weise, wie du gesehen hast auf dem Berge.
→Then you shall erect the tabernacle according to the plan for it that you were shown on the mountain.

“And you shall make a veil of blue and purple and scarlet yarns and fine twined linen. It shall be made with cherubim skillfully worked into it.
→Uděláš i oponu z postavce modrého, a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného, a z bílého hedbáví soukaného; dílem řemeslným uděláš ji s cherubíny.

And you shall hang it on four pillars of acacia overlaid with gold, with hooks of gold, on four bases of silver.
→A zavěsíš ji na čtyřech sloupích z dříví setim, obložených zlatem, (hákové jejich zlatí), na čtyřech podstavcích stříbrných.

And you shall hang the veil from the clasps, and bring the ark of the testimony in there within the veil. And the veil shall separate for you the Holy Place from the Most Holy.
→A dáš oponu na háky, a vneseš vnitř za oponu truhlu svědectví; a oddělovati vám bude ta opona svatyni od svatyně svatých.

You shall put the mercy seat on the ark of the testimony in the Most Holy Place.
→Položíš také slitovnici na truhlu svědectví v svatyni svatých.

And you shall set the table outside the veil, and the lampstand on the south side of the tabernacle opposite the table, and you shall put the table on the north side.
→A postavíš stůl vně před oponou, svícen pak naproti stolu v straně příbytku polední, a stůl dáš na stranu půlnoční.

“You shall make a screen for the entrance of the tent, of blue and purple and scarlet yarns and fine twined linen, embroidered with needlework.
→A uděláš zastření dveří stánku z postavce modrého a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného, a z bílého hedbáví přesukovaného, dílem vyšívaným.

And you shall make for the screen five pillars of acacia, and overlay them with gold. Their hooks shall be of gold, and you shall cast five bases of bronze for them.
→K zastření pak tomu uděláš pět sloupů z dříví setim, kteréž obložíš zlatem, a hákové jejich zlatí; a sleješ k nim pět podstavků měděných.

“You shall make the altar of acacia wood, five cubitsa long and five cubits broad. The altar shall be square, and its height shall be three cubits.
→Uděláš také oltář z dříví setim pěti loket zdýlí a pěti loket zšíří; čtverhranatý bude oltář, a tří loket zvýší bude.

And you shall make horns for it on its four corners; its horns shall be of one piece with it, and you shall overlay it with bronze.
→A zděláš mu rohy na čtyřech úhlech jeho; z něho budou rohové jeho; a obložíš jej mědí.

You shall make pots for it to receive its ashes, and shovels and basins and forks and fire pans. You shall make all its utensils of bronze.
→Naděláš také k němu hrnců, do kterýchž by popel bral, a lopat a kotlíku, a vidliček a nádob k uhlí. Všecka nádobí jeho z mědi uděláš.

You shall also make for it a grating, a network of bronze, and on the net you shall make four bronze rings at its four corners.
→Uděláš mu i rošt mřežovaný měděný, a u té mříže čtyři kruhy měděné na čtyřech rozích jejích.

And you shall set it under the ledge of the altar so that the net extends halfway down the altar.
→A dáš ji pod okolek oltáře do vnitřku; a bude ta mříže až do polu oltáře.

Und sollst auch Stangen machen zu dem Altar von Akazienholz, mit Erz überzogen.
→And you shall make poles for the altar, poles of acacia wood, and overlay them with bronze.

And the poles shall be put through the rings, so that the poles are on the two sides of the altar when it is carried.
→A ti sochorové provlečeni budou skrze ty kruhy; a budou sochorové ti na obou stranách oltáře, když nošen bude.

Und sollst ihn also von Brettern machen, daß er inwendig hohl sei, wie dir auf dem Berge gezeigt ist.
→You shall make it hollow, with boards. As it has been shownyou on the mountain, so shall it be made.

“You shall make the court of the tabernacle. On the south side the court shall have hangings of fine twined linen a hundred cubits long for one side.
→Uděláš také síň příbytku k straně polední; koltry síně té očkovaté budou z bílého hedbáví soukaného; sto loket zdélí ať má kraj jeden.

Its twenty pillars and their twenty bases shall be of bronze, but the hooks of the pillars and their fillets shall be of silver.
→Sloupů pak bude k nim dvadcet, a podstavků k nim měděných dvadcet; háky na sloupích a přepásaní jich stříbrné.

And likewise for its length on the north side there shall be hangings a hundred cubits long, its pillars twenty and their bases twenty, of bronze, but the hooks of the pillars and their fillets shall be of silver.
→A tak i strana půlnoční na dýl ať má koltry očkovaté sto loket zdýlí, a sloupů svých dvadceti, a podstavků k nim měděných dvadceti; háky na sloupích a přepásaní jich stříbrné.

And for the breadth of the court on the west side there shall be hangings for fifty cubits, with ten pillars and ten bases.
→Na šíř pak té síně k straně západní budou koltry očkovaté padesáti loktů zdýlí, a sloupů k nim deset, a podstavků jejich deset.

The breadth of the court on the front to the east shall be fifty cubits.
→A širokost síně v straně přední na východ bude padesáti loktů.

The hangings for the one side of the gate shall be fifteen cubits, with their three pillars and three bases.
→Patnácti loktů budou koltry očkovaté k straně jedné, sloupové k nim tři, a podstavkové jejich tři.

On the other side the hangings shall be fifteen cubits, with their three pillars and three bases.
→A k straně druhé patnácti loktů zdýlí budou koltry očkovaté, sloupové jejich tři, a podstavkové jejich tři.

For the gate of the court there shall be a screen twenty cubits long, of blue and purple and scarlet yarns and fine twined linen, embroidered with needlework. It shall have four pillars and with them four bases.
→K bráně pak té síně uděláno bude zastření dvadcíti loktů z postavce modrého a šarlatu, a z červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví soukaného, dílem krumpéřským, sloupové k němu čtyři, a podstavkové jejich čtyři.

All the pillars around the court shall be filleted with silver. Their hooks shall be of silver, and their bases of bronze.
→Všickni sloupové síně vůkol přepásani budou stříbrem; hákové pak jejich budou stříbrní, a podstavkové jejich mědění.

The length of the court shall be a hundred cubits, the breadth fifty, and the height five cubits, with hangings of fine twined linen and bases of bronze.
→Dlouhost síně bude sto loket, a širokost padesáte, všudy jednostejná, vysokost pak pěti loktů, z bílého hedbáví soukaného, a podstavkové budou mědění.

All the utensils of the tabernacle for every use, and all its pegs and all the pegs of the court, shall be of bronze.
→Všecka nádobí příbytku, ke vší službě jeho, a všickni kolíkové jeho, i všickni kolíkové síně z mědi budou.

“You shall command the people of Israel that they bring to you pure beaten olive oil for the light, that a lamp may regularly be set up to burn.
→Ty také přikaž synům Izraelským, ať nanesou oleje olivového čistého, vytlačeného k svícení, aby lampy vždycky rozsvěcovány byly.

In the tent of meeting, outside the veil that is before the testimony, Aaron and his sons shall tend it from evening to morning before the LORD. It shall be a statute forever to be observed throughout their generations by the people of Israel.
→V stánku úmluvy před oponou, kteráž zastírati bude svědectví, spravovati je budou Aron a synové jeho od večera až do jitra před Hospodinem. Toť bude řád věčný, kterýž zachovávati budou potomci jejich mezi syny Izraelskými.

 

 

 

 

 

“Then bring near to you Aaron your brother, and his sons with him, from among the people of Israel, to serve me as priests—Aaron and Aaron’s sons, Nadab and Abihu, Eleazar and Ithamar.
→Ty pak přijmi k sobě Arona bratra svého s syny jeho z prostředku synů Izraelských, aby úřad kněžský konali přede mnou: Aron, Nádab, Abiu, Eleazar a Itamar, synové Aronovi.

And you shall make holy garments for Aaron your brother, for glory and for beauty.
→A uděláš roucha svatá Aronovi bratru svému k slávě a k ozdobě.

You shall speak to all the skillful, whom I have filled with a spirit of skill, that they make Aaron’s garments to consecrate him for my priesthood.
→Ty také mluviti budeš se všechněmi umělými řemeslníky, kteréž jsem naplnil duchem moudrosti, aby dělali roucha Aronovi ku posvěcení jeho, v nichž by úřad kněžský konal přede mnou.

These are the garments that they shall make: a breastpiece, an ephod, a robe, a coat of checker work, a turban, and a sash. They shall make holy garments for Aaron your brother and his sons to serve me as priests.
→Tato pak jsou roucha, kteráž udělají, náprsník, náramenník, plášť a sukni s oky, čepici a pás. Takové šaty svaté udělají Aronovi bratru tvému a synům jeho, aby úřad kněžský konali přede mnou.

They shall receive gold, blue and purple and scarlet yarns, and fine twined linen.
→A vezmou řemeslníci zlato a modrý postavec, a šarlat a červec dvakrát barvený a kment.

“And they shall make the ephod of gold, of blue and purple and scarlet yarns, and of fine twined linen, skillfully worked.
→Udělají pak náramenník z zlata, z postavce modrého a šarlatu, z červce dvakrát barveného a hedbáví bílého, přesukovaného dílem řemeslným.

It shall have two shoulder pieces attached to its two edges, so that it may be joined together.
→Dva vrchní kraje spojená míti bude na dvou koncích svých, a tak se spolu držeti bude.

And the skillfully woven band on it shall be made like it and be of one piece with it, of gold, blue and purple and scarlet yarns, and fine twined linen.
→Přepásaní pak přes ten náramenník, kteréž na něm bude, podobné bude dílu jeho; z týchž věcí bude, totiž z zlata, z postavce modrého a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného, a z hedbáví bílého přesukovaného.

You shall take two onyx stones, and engrave on them the names of the sons of Israel,
→Vezmeš také dva kameny onychinové, a vyryješ na nich jména synů Izraelských.

six of their names on the one stone, and the names of the remaining six on the other stone, in the order of their birth.
→Šest jmen jejich na kameni jednom, a jmen šest ostatních na kameni druhém, podlé pořádku narození jejich.

As a jeweler engraves signets, so shall you engrave the two stones with the names of the sons of Israel. You shall enclose them in settings of gold filigree.
→Dílem řemeslníka, kterýž řeže na kameni, a kterýž vyrývá pečeti, vyryješ na těch dvou kameních jména synů Izraelských; do zlata je vsadíš.

And you shall set the two stones on the shoulder pieces of the ephod, as stones of remembrance for the sons of Israel. And Aaron shall bear their names before the LORD on his two shoulders for remembrance.
→A položíš dva kameny ty na vrchních krajích náramenníku, kameny pro pamět na syny Izraelské; a nositi bude Aron jména jejich před Hospodinem na obou ramenách svých na památku.

You shall make settings of gold filigree,
→Uděláš i haklíky zlaté.

and two chains of pure gold, twisted like cords; and you shall attach the corded chains to the settings.
→A dva řetízky z zlata čistého jednostejně uděláš dílem točeným, a zavěsíš řetízky ty stočené na ty haklíky.

“You shall make a breastpiece of judgment, in skilled work. In the style of the ephod you shall make it—of gold, blue and purple and scarlet yarns, and fine twined linen shall you make it.
→Uděláš také náprsník soudu dílem řemeslným, takovým dílem, jako náramenník uděláš jej z zlata, z postavce modrého, z šarlatu, z červce dvakrát barveného, a z bílého hedbáví přesukovaného.

It shall be square and doubled, a spana its length and a span its breadth.
→Čtverhraný bude a dvojnásobní; pídi dlouhost, a pídi širokost jeho bude.

You shall set in it four rows of stones. A row of sardius, topaz, and carbuncle shall be the first row;
→A vysadíš jej všudy kamením drahým. Čtyřmi řady ať jest kamení, pořádkem tímto: Sardius, topazius a smaragdus v prvním řadu;

and the second row an emerald, a sapphire, and a diamond;
→V druhém pak zpořádaní karbunkulus, zafir a jaspis;

and the third row a jacinth, an agate, and an amethyst;
→A v řadu třetím linkurius, achates a ametyst;

and the fourth row a beryl, an onyx, and a jasper. They shall be set in gold filigree.
→V čtvrtém řadu chryzolit, onychin a beryl. Vsazeni budou do zlata v svém pořádku.

There shall be twelve stones with their names according to the names of the sons of Israel. They shall be like signets, each engraved with its name, for the twelve tribes.
→Těch pak kamenů s jmény synů Izraelských bude dvanácte, podlé jmen jejich, dílem řežících pečeti; jeden každý podlé jména svého, pro dvanáctero pokolení budou.

You shall make for the breastpiece twisted chains like cords, of pure gold.
→Uděláš i k náprsníku řetízky jednostejné dílem točeným z zlata čistého.

And you shall make for the breastpiece two rings of gold, and put the two rings on the two edges of the breastpiece.
→Uděláš také k náprsníku dva kroužky zlaté, a dáš je na dva kraje náprsníka.

And you shall put the two cords of gold in the two rings at the edges of the breastpiece.
→A prostrčíš dva řetízky zlaté skrze dva kroužky po krajích náprsníka.

The two ends of the two cords you shall attach to the two settings of filigree, and so attach it in front to the shoulder pieces of the ephod.
→A druhé konce těch dvou řetízků připneš k haklíkům, a dáš na vrchní kraje náramenníka po předu.

You shall make two rings of gold, and put them at the two ends of the breastpiece, on its inside edge next to the ephod.
→Uděláš i dva kroužky zlaté, kteréž dáš na dva kraje náprsníka, na tu obrubu jeho, kteráž jest po té straně k náramenníku do vnitřku.

And you shall make two rings of gold, and attach them in front to the lower part of the two shoulder pieces of the ephod, at its seam above the skillfully woven band of the ephod.
→Uděláš ještě dva jiné kroužky zlaté, kteréž dáš na dvě strany náramenníka zespod po předu naproti spojení jeho, svrchu nad přepásaním náramenníka.

And they shall bind the breastpiece by its rings to the rings of the ephod with a lace of blue, so that it may lie on the skillfully woven band of the ephod, so that the breastpiece shall not come loose from the ephod.
→Tak svíží náprsník ten, kroužky jeho s kroužky náramenníka, tkanicí z postavce modrého, aby byl nad přepásaním náramenníka, a neodevstával náprsník od náramenníka.

So Aaron shall bear the names of the sons of Israel in the breastpiece of judgment on his heart, when he goes into the Holy Place, to bring them to regular remembrance before the LORD.
→I bude nositi Aron jména synů Izraelských na náprsníku soudu na srdci svém, když vcházeti bude do svatyně, na památku před Hospodinem ustavičně.

And in the breastpiece of judgment you shall put the Urim and the Thummim, and they shall be on Aaron’s heart, when he goes in before the LORD. Thus Aaron shall bear the judgment of the people of Israel on his heart before the LORD regularly.
→Položíš pak do náprsníku soudu urim a thumim, aby bylo nasrdci Aronově, když vcházeti bude před Hospodina; a nositi bude Aron soud synů Izraelských na srdci svém před Hospodinem vždycky.

“You shall make the robe of the ephod all of blue.
→Uděláš také plášť pod náramenník, všecken z postavce modrého.

It shall have an opening for the head in the middle of it, with a woven binding around the opening, like the opening in a garment, so that it may not tear.
→A bude na vrchu v prostřed něho díra; okolek její všudy vůkol dílem tkaným, jako obojek u pancíře bude, aby se neroztrhl.