E-BOOKS

You can use Linbro to translate words:
 https://www.appbrain.com/app/linbro-internet-browser-translates-any-websites/org.linbro.browser

Exodus 

These are the names of the sons of Israel who came to Egypt with Jacob, each with his household:
→Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:

Reuben, Simeon, Levi, and Judah,
→Ruben, Simeon, Léví a Juda;

Issachar, Zebulun, and Benjamin,
→Izachar, Zabulon a Beniamin;

Dan and Naphtali, Gad and Asher.
→Dan a Neftalím, Gád a Asser.

All the descendants of Jacob were seventy persons; Joseph was already in Egypt.
→A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.

Then Joseph died, and all his brothers and all that generation.
→I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.

But the people of Israel were fruitful and increased greatly; they multiplied and grew exceedingly strong, so that the land was filled with them.
→Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.

Now there arose a new king over Egypt, who did not know Joseph.
→V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.

And he said to his people, “Behold, the people of Israel are too many and too mighty for us.
→Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.

Come, let us deal shrewdly with them, lest they multiply, and, if war breaks out, they join our enemies and fight against us and escape from the land.”
→Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.

Therefore they set taskmasters over them to afflict them with heavy burdens. They built for Pharaoh store cities, Pithom and Raamses.
→Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.

But the more they were oppressed, the more they multiplied and the more they spread abroad. And the Egyptians were in dread of the people of Israel.
→Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.

So they ruthlessly made the people of Israel work as slaves.
→A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.

and made their lives bitter with hard service, in mortar and brick, and in all kinds of work in the field. In all their work they ruthlessly made them work as slaves.
→A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.

Then the king of Egypt said to the Hebrew midwives, one of whom was named Shiphrah and the other Puah,
→I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,

“When you serve as midwife to the Hebrew women and see them on the birthstool, if it is a son, you shall kill him, but if it is a daughter, she shall live.”
→A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským připorodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.

But the midwives feared God and did not do as the king of Egypt commanded them, but let the male children live.
→Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.

So the king of Egypt called the midwives and said to them, “Why have you done this, and let the male children live?”
→Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?

The midwives said to Pharaoh, “Because the Hebrew women are not like the Egyptian women, for they are vigorous and give birth before the midwife comes to them.”
→I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.

So God dealt well with the midwives. And the people multiplied and grew very strong.
→I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.

And because the midwives feared God, he gave them families.
→Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.

Then Pharaoh commanded all his people, “Every son that is born to the Hebrewsa you shall cast into the Nile, but you shall let every daughter live.”
→I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.

Now a man from the house of Levi went and took as his wife a Levite woman.
→ Odšed pak muž jeden z domu Léví, vzal dceru z pokolení Léví.

The woman conceived and bore a son, and when she saw that he was a fine child, she hid him three months.
→I počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest krásný, kryla ho za tři měsíce.

When she could hide him no longer, she took for him a basket made of bulrushesa and daubed it with bitumen and pitch. She put the child in it and placed it among the reeds by the river bank.
→A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala ji klím a smolou; a vložila do ní to dítě, a vyložila do rákosí u břehu řeky.

And his sister stood at a distance to know what would be done to him.
→A postavila sestru jeho zdaleka, aby zvěděla, co se s ním díti bude.

Now the daughter of Pharaoh came down to bathe at the river, while her young women walked beside the river. She saw the basket among the reeds and sent her servant woman, and she took it.
→A v tom sešla dcera Faraonova, aby se myla v řece; a děvečky její procházely se po břehu řeky. A uzřevši ošitku mezi rákosím, poslala děvečku svou, a vzala ji.

When she opened it, she saw the child, and behold, the baby was crying. She took pity on him and said, “This is one of the Hebrews’ children.”
→A když otevřela, uzřela dítě; a aj, plakalo pacholátko. A slitovavši se nad ním, řekla: Z dětí Hebrejských jest toto.

Then his sister said to Pharaoh’s daughter, “Shall I go and call you a nurse from the Hebrew women to nurse the child for you?”
→I řekla sestra jeho k dceři Faraonově: Mám-li jíti a zavolati tobě chůvy z žen Hebrejských, kteráž by odchovala tobě dítě?

And Pharaoh’s daughter said to her, “Go.” So the girl went and called the child’s mother.
→Odpověděla dcera Faraonova: Jdi. Tedy šla děvečka a zavolala matky toho dítěte.

And Pharaoh’s daughter said to her, “Take this child away and nurse him for me, and I will give you your wages.” So the woman took the child and nursed him.
→I řekla jí dcera Faraonova: Vezmi toto dítě, a odchovej mi je; a jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dítě, a chovala je.

When the child grew older, she brought him to Pharaoh’s daughter, and he became her son. She named him Moses, “Because,” she said, “I drew him out of the water.”
→A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Faraonově, kteráž jej měla za syna; a nazvala jméno jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody vytáhla.

One day, when Moses had grown up, he went out to his people and looked on their burdens, and he saw an Egyptian beating a Hebrew, one of his people.
→I stalo se ve dnech těch, když vyrostl Mojžíš, že vyšel k bratřím svým, a hleděl na trápení jejich. Uzřel také muže Egyptského, an tepe muže jednoho z bratří jeho.

He looked this way and that, and seeing no one, he struck down the Egyptian and hid him in the sand.
→A sem i tam se ohlédna, vida, že žádného tu není, zabil Egyptského, a zahrabal jej v písku.

When he went out the next day, behold, two Hebrews were struggling together. And he said to the man in the wrong,
→Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil:

“Why do you strike your companion?”
→Proč tepeš bližního svého?

He answered, “Who made you a prince and a judge over us? Do you mean to kill me as you killed the Egyptian?” Then Moses was afraid, and thought, “Surely the thing is known.”
→Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.

When Pharaoh heard of it, he sought to kill Moses. But Moses fled from Pharaoh and stayed in the land of Midian. And he sat down by a well.
→A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé studnice.

Now the priest of Midian had seven daughters, and they came and drew water and filled the troughs to water their father’s flock.
→Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto přišedše, vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby napájely dobytek otcesvého.

The shepherds came and drove them away, but Moses stood up and saved them, and watered their flock.
→I přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav, pomohl jim a napojil dobytek jejich.

When they came home to their father Reuel, he said, “How is it that you have come home so soon today?”
→A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl on: Jakž jste to dnes tak brzo přišly?

They said, “An Egyptian delivered us out of the hand of the shepherds and even drew water for us and watered the flock.”
→Odpověděly: Muž Egyptský vysvobodil nás z ruky pastýřů; ano také ochotně navážil nám vody, a napojil dobytek.

He said to his daughters, “Then where is he? Why have you left the man? Call him, that he may eat bread.”
→I řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste pustily muže toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.

And Moses was content to dwell with the man, and he gave Moses his daughter Zipporah.
→A svolil Mojžíš k tomu, aby bydlil s mužem tím. Kterýžto dal Zeforu, dceru svou, Mojžíšovi.

She gave birth to a son, and he called his name Gershom, for he said, “I have been a sojournerd in a foreign land.”
→I porodila syna, a nazval jméno jeho Gerson; nebo řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí.

During those many days the king of Egypt died, and the people of Israel groaned because of their slavery and cried out for help. Their cry for rescue from slavery came up to God.
→Stalo se pak po mnohých časích, že umřel král Egyptský; a synové Izraelští úpěli pro roboty, a křičeli. I vstoupil k Bohu křik jejich pro roboty.

And God heard their groaning, and God remembered his covenant with Abraham, with Isaac, and with Jacob.
→A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se Bůh na smlouvu svou s Abrahamem, Izákem a Jákobem.

God saw the people of Israel—and God knew.
→I vzhlédl Bůh na syny Izraelské, a poznal Bůh.

Come, I will send you to Pharaoh that you may bring my people, the children of Israel, out of Egypt.” 
→ Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta. 

But Moses said to God, “Who am I that I should go to Pharaoh and bring the children of Israel out of Egypt?” 
→ I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta? 

He said, “But I will be with you, and this shall be the sign for you, that I have sent you: when you have brought the people out of Egypt, you shall serve God on this mountain.” 
→ I odpověděl: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hoře této.

Then Moses said to God, “If I come to the people of Israel and say to them, ‘The God of your fathers has sent me to you,’ and they ask me, ‘What is his name?’ what shall I say to them?” 
→ I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím? 

God said to Moses, “I AM WHO I AM.”a And he said, “Say this to the people of Israel: ‘I AM has sent me to you.’” 
→ I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám. 

God also said to Moses, “Say this to the people of Israel: ‘The LORD,b the God of your fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, has sent me to you.’ This is my name forever, and thus I am to be remembered throughout all generations. 
→ Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky věky. 

Go and gather the elders of Israel together and say to them, ‘The LORD, the God of your fathers, the God of Abraham, of Isaac, and of Jacob, has appeared to me, saying, “I have observed you and what has been done to you in Egypt, 
→ Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh otců vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, řka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v Egyptě. 

and I promise that I will bring you up out of the affliction of Egypt to the land of the Canaanites, the Hittites, the Amorites, the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites, a land flowing with milk and honey.”’ 
→ Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do země Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí. 

 

And they will listen to your voice, and you and the elders of Israel shall go to the king of Egypt and say to him, ‘The LORD, the God of the Hebrews, has met with us; and now, please let us go a three days’ journey into the wilderness, that we may sacrifice to the LORD our God.’ 
→ I poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal se s námi; protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na poušť, abychom obětovali Hospodinu Bohu našemu. 

But I know that the king of Egypt will not let you go unless compelled by a mighty hand. 
→ Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v ruce silné. 

So I will stretch out my hand and strike Egypt with all the wonders that I will do in it; after that he will let you go. 
→ Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás. 

And I will give this people favor in the sight of the Egyptians; and when you go, you shall not go empty, 
→ A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských. I stane se, že když půjdete, neodejdete prázdní. 

but each woman shall ask of her neighbor, and any woman who lives in her house, for silver and gold jewelry, and for clothing. You shall put them on your sons and on your daughters. So you shall plunder the Egyptians.” 
→ Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.

 

 

 

 

Then Moses answered, “But behold, they will not believe me or listen to my voice, for they will say, ‘The LORD did not appear to you.’” 
→ odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin. 

The LORD said to him, “What is that in your hand?” He said, “A staff.” 
→ Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.

And he said, “Throw it on the ground.” So he threw it on the ground, and it became a serpent, and Moses ran from it. 
→ I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním. 

But the LORD said to Moses, “Put out your hand and catch it by the tail”—so he put out his hand and caught it, and it became a staff in his hand— 
→ Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.

“that they may believe that the LORD, the God of their fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, has appeared to you.” 
→ Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.

Again, the LORD said to him, “Put your hand inside your cloak.”a And he put his hand inside his cloak, and when he took it out, behold, his hand was leprousb like snow. 
→ Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh. 

Then God said, “Put your hand back inside your cloak.” So he put his hand back inside his cloak, and when he took it out, behold, it was restored like the rest of his flesh. 
→ Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho. 

“If they will not believe you,” God said, “or listen to the first sign, they may believe the latter sign. 
→ I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému. 

If they will not believe even these two signs or listen to your voice, you shall take some water from the Nile and pour it on the dry ground, and the water that you shall take from the Nile will become blood on the dry ground.” 
→ A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.

But Moses said to the LORD, “Oh, my Lord, I am not eloquent, either in the past or since you have spoken to your servant, but I am slow of speech and of tongue.” 
→ I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem. 

Then the LORD said to him, “Who has made man’s mouth? Who makes him mute, or deaf, or seeing, or blind? Is it not I, the LORD? 
→ Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin? 

Now therefore go, and I will be with your mouth and teach you what you shall speak.” 
→ Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl. 

But he said, “Oh, my Lord, please send someone else.” 
→ I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš.

Then the anger of the LORD was kindled against Moses and he said, “Is there not Aaron, your brother, the Levite? I know that he can speak well. Behold, he is coming out to meet you, and when he sees you, he will be glad in his heart. 
→ A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém. 

You shall speak to him and put the words in his mouth, and I will be with your mouth and with his mouth and will teach you both what to do. 
→ Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti. 

He shall speak for you to the people, and he shall be your mouth, and you shall be as God to him. 
→ A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha. 

And take in your hand this staff, with which you shall do the signs.” 
→ Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.

Moses went back to Jethro his father-in-law and said to him, “Please let me go back to my brothers in Egypt to see whether they are still alive.” And Jethro said to Moses, “Go in peace.” 
→ Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji.

And the LORD said to Moses in Midian, “Go back to Egypt, for all the men who were seeking your life are dead.” 
→ Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého. 

So Moses took his wife and his sons and had them ride on a donkey, and went back to the land of Egypt. And Moses took the staff of God in his hand. 
→ A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou.

And the LORD said to Moses, “When you go back to Egypt, see that you do before Pharaoh all the miracles that I have put in your power. But I will harden his heart, so that he will not let the people go. 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu.

Then you shall say to Pharaoh, ‘Thus says the LORD, Israel is my firstborn son, 
→ Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael. 

and I say to you, “Let my son go that he may serve me.” If you refuse to let him go, behold, I will kill your firstborn son.’” 
→ I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého.

At a lodging place on the way the LORD met him and sought to put him to death. 
→ I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti. 

Then Zipporah took a flint and cut off her son’s foreskin and touched Moses’c feet with it and said, “Surely you are a bridegroom of blood to me!” 
→ Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi. 

So he let him alone. It was then that she said, “A bridegroom of blood,” because of the circumcision. 
→ I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání.

The LORD said to Aaron, “Go into the wilderness to meet Moses.” So he went and met him at the mountain of God and kissed him. 
→ Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho. 

And Moses told Aaron all the words of the LORD with which he had sent him to speak, and all the signs that he had commanded him to do. 
→ A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu. 

Then Moses and Aaron went and gathered together all the elders of the people of Israel. 
→ Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských. 

Aaron spoke all the words that the LORD had spoken to Moses and did the signs in the sight of the people. 
→ I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu. 

And the people believed; and when they heard that the LORD had visited the people of Israel and that he had seen their affliction, they bowed their heads and worshiped. 
→ A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.

 

 

 

 

Afterward Moses and Aaron went and said to Pharaoh, “Thus says the LORD, the God of Israel, ‘Let my people go, that they may hold a feast to me in the wilderness.’” 
→ Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti. 

But Pharaoh said, “Who is the LORD, that I should obey his voice and let Israel go? I do not know the LORD, and moreover, I will not let Israel go.” 
→ Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím. 

Then they said, “The God of the Hebrews has met with us. Please let us go a three days’ journey into the wilderness that we may sacrifice to the LORD our God, lest he fall upon us with pestilence or with the sword.” 
→ I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče. 

But the king of Egypt said to them, “Moses and Aaron, why do you take the people away from their work? Get back to your burdens.” 
→ I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým. 

And Pharaoh said, “Behold, the people of the land are now many, a and you make them rest from their burdens!” 
→ Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich. 

The same day Pharaoh commanded the taskmasters of the people and their foremen, 
→ I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka: 

“You shall no longer give the people straw to make bricks, as in the past; let them go and gather straw for themselves. 
→ Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu. 

But the number of bricks that they made in the past you shall impose on them, you shall by no means reduce it, for they are idle. Therefore they cry, ‘Let us go and offer sacrifice to our God.’ 
→ Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu. 

Let heavier work be laid on the men that they may labor at it and pay no regard to lying words.” 
→ Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá.

So the taskmasters and the foremen of the people went out and said to the people, “Thus says Pharaoh, ‘I will not give you straw. 
→ Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy. 

So the people were scattered throughout all the land of Egypt to gather stubble for straw. 
→ Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho. 

So the people were scattered throughout all the land of Egypt to gather stubble for straw. 
→ I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy. 

The taskmasters were urgent, saying, “Complete your work, your daily task each day, as when there was straw.” 
→ A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla. 

And the foremen of the people of Israel, whom Pharaoh’s taskmasters had set over them, were beaten and were asked, “Why have you not done all your task of making bricks today and yesterday, as in the past?” 
→ I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?

Then the foremen of the people of Israel came and cried to Pharaoh, “Why do you treat your servants like this? 
→ I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým? 

No straw is given to your servants, yet they say to us, ‘Make bricks!’ And behold, your servants are beaten; but the fault is in your own people.” 
→ Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj. 

But he said, “You are idle, you are idle; that is why you say, ‘Let us go and sacrifice to the LORD.’ 
→ I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu. 

Go now and work. No straw will be given you, but you must still deliver the same number of bricks.” 
→ Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte. 

The foremen of the people of Israel saw that they were in trouble when they said, “You shall by no means reduce your number of bricks, your daily task each day.” 
→ Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho, 

They met Moses and Aaron, who were waiting for them, as they came out from Pharaoh; 
→ Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona. 

and they said to them, “The LORD look on you and judge, because you have made us stink in the sight of Pharaoh and his servants, and have put a sword in their hand to kill us.” 
→   A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.

Then Moses turned to the LORD and said, “O Lord, why have you done evil to this people? Why did you ever send me? 
→ I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal? 

For since I came to Pharaoh to speak in your name, he has done evil to this people, and you have not delivered your people at all.” 
→ Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.

 

 

 

 

But the LORD said to Moses, “Now you shall see what I will do to Pharaoh; for with a strong hand he will send them out, and with a strong hand he will drive them out of his land.” 
→ odpověděl Hospodin Mojžíšovi: Nyní uzříš, co učiním Faraonovi; nebo v ruce silné propustí je, a v ruce mocné vyžene je z země své.

God spoke to Moses and said to him, “I am the LORD. 
→ Mluvil ještě Bůh k Mojžíšovi a řekl jemu: Já jsem Hospodin. 

I appeared to Abraham, to Isaac, and to Jacob, as God Almighty, a but by my name the LORD I did not make myself known to them. 
→ Ukázalť jsem se zajisté Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi v tom, že jsem Bůh silný všemohoucí; ale v jménu svém, Hospodin, nejsem poznán od nich. 

I also established my covenant with them to give them the land of Canaan, the land in which they lived as sojourners. 
→ K tomu utvrdil jsem smlouvu svou s nimi, že jim dám zemi Kananejskou, zemi putování jejich, v níž pohostinu byli. 

Moreover, I have heard the groaning of the people of Israel whom the Egyptians hold as slaves, and I have remembered my covenant. 
→ Nad to, já slyšel jsem křik synů Izraelských, kteréž Egyptští v službu podrobují, a rozpomenul jsem se na smlouvu svou. 

Say therefore to the people of Israel, ‘I am the LORD, and I will bring you out from under the burdens of the Egyptians, and I will deliver you from slavery to them, and I will redeem you with an outstretched arm and with great acts of judgment. 
→ Protož pověz synům Izraelským: Já jsem Hospodin, a vyvedu vás z robot Egyptských, a vytrhnu vás z služby jejich, a vysvobodím vás v ruce vztažené a skrze soudy veliké. 

I will take you to be my people, and I will be your God, and you shall know that I am the LORD your God, who has brought you out from under the burdens of the Egyptians. 
→ A vezmu vás sobě za lid, a budu vám za Boha; a zvíte, že jsem Hospodin Bůh váš, vysvobozující vás z robot Egyptských. 

I will bring you into the land that I swore to give to Abraham, to Isaac, and to Jacob. I will give it to you for a possession. I am the LORD.’ 
→ Uvedu vás také do země, o níž jsem, zdvihna ruku svou, přisáhl, že ji dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi; a dám ji vám v dědictví; Já Hospodin. 

Moses spoke thus to the people of Israel, but they did not listen to Moses, because of their broken spirit and harsh slavery. 
→ I mluvil tak Mojžíš synům Izraelským; ale neslyšeli Mojžíše pro úzkost ducha a službu přetěžkou.

So the LORD said to Moses, 
→ Protož mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka: 

“Go in, tell Pharaoh king of Egypt to let the people of Israel go out of his land.” 
→ Vejdi, mluv Faraonovi králi Egyptskému, ať propustí syny Izraelské z země své. 

But Moses said to the LORD, “Behold, the people of Israel have not listened to me. How then shall Pharaoh listen to me, for I am of uncircumcised lips?” 
→ I mluvil Mojžíš před Hospodinem, řka: Hle, synové Izraelští neposlechli mne, kterakž tedy poslechne mne Farao, a já jsem zpozdilý v řeči? 

But the LORD spoke to Moses and Aaron and gave them a charge about the people of Israel and about Pharaoh king of Egypt: to bring the people of Israel out of the land of Egypt. 
→ I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, a přikázaní dal jim k synům Izraelským a k Faraonovi králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z země Egyptské.

These are the heads of their fathers’ houses: the sons of Reuben, the firstborn of Israel: Hanoch, Pallu, Hezron, and Carmi; these are the clans of Reuben. 
→ Tito jsou přední v čeledech otců svých. Synové Rubenovi, prvorozeného Izraelova: Enoch, Fallu, Ezron a Charmi. Ty jsou čeledi Rubenovy. 

The sons of Simeon: Jemuel, Jamin, Ohad, Jachin, Zohar, and Shaul, the son of a Canaanite woman; these are the clans of Simeon. 
→ Synové pak Simeonovi: Jamuel, Jamin, Ahod, Jachin, Sohar a Saul, syn Kananejské. Ty jsou čeledi Simeonovy. 

These are the names of the sons of Levi according to their generations: Gershon, Kohath, and Merari, the years of the life of Levi being 137 years. 
→ A tato jsou jména synů Léví v rodech jejich: Gerson, Kahat a Merari. Let pak života Léví bylo sto třidceti a sedm let. 

The sons of Gershon: Libni and Shimei, by their clans. 
→ Synové Gerson: Lebni a Semei po čeledech svých. 

The sons of Kohath: Amram, Izhar, Hebron, and Uzziel, the years of the life of Kohath being 133 years. 
→ A synové Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel. Let pak života Kahat bylo sto třidceti a tři léta. 

The sons of Merari: Mahli and Mushi. These are the clans of the Levites according to their generations. 
→ A synové Merari: Moholi a Musi. Ty jsou čeledi Léví v rodech svých. 

Amram took as his wife Jochebed his father’s sister, and she bore him Aaron and Moses, the years of the life of Amram being 137 years. 
→ Pojal pak Amram ženu Jochebed, tetu svou, sobě za manželku, kterážto porodila mu Arona a Mojžíše. A let života Amramova bylo sto třidceti a sedm let. 

The sons of Izhar: Korah, Nepheg, and Zichri. 
→ Synové také Izarovi: Chore, Nefega Zechri.

The sons of Uzziel: Mishael, Elzaphan, and Sithri. 
→ A synové Uzielovi: Mizael, Elzafan a Sethri. 

Aaron took as his wife Elisheba, the daughter of Amminadab and the sister of Nahshon, and she bore him Nadab, Abihu, Eleazar, and Ithamar. 
→ Pojal pak Aron Alžbětu, dceru Aminadabovu, sestru Názonovu, sobě za manželku; kterážto porodila jemu Nádaba, Abiu, Eleazara a Itamara. 

The sons of Korah: Assir, Elkanah, and Abiasaph; these are the clans of the Korahites. 
→ Synové pak Chore: Asser, Elkana a Abiazaf. Ty jsou čeledi Choritských. 

Eleazar, Aaron’s son, took as his wife one of the daughters of Putiel, and she bore him Phinehas. These are the heads of the fathers’ houses of the Levites by their clans. 
→ Eleazar pak syn Aronův vzal jednu ze dcer Putielových sobě za manželku; kteráž mu porodila Fínesa. Ti jsou přední z otců Levítských po čeledech svých. 

These are the Aaron and Moses to whom the LORD said: “Bring out the people of Israel from the land of Egypt by their hosts.” 
→ To jest ten Aron a Mojžíš, jimž řekl Hospodin: Vyveďte syny Izraelské z země Egyptské po houfích jejich. 

It was they who spoke to Pharaoh king of Egypt about bringing out the people of Israel from Egypt, this Moses and this Aaron. 
→ Tito jsou, kteříž mluvili Faraonovi, králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z Egypta; toť jest ten Mojžíš a Aron.

On the day when the LORD spoke to Moses in the land of Egypt, 
→ Stalo se pak, když mluvil Hospodin k Mojžíšovi v zemi Egyptské, 

the LORD said to Moses, “I am the LORD; tell Pharaoh king of Egypt all that I say to you.” 
→ Že mu řekl takto: Já Hospodin; mluv k Faraonovi, králi Egyptskému, všecko, což já mluvím tobě. 

But Moses said to the LORD, “Behold, I am of uncircumcised lips. How will Pharaoh listen to me?” 
→ A řekl Mojžíš před Hospodinem: Aj, já jsem zpozdilý v řeči, kterakž tedy poslouchati mne bude Farao?

 

 

 

 

And the LORD said to Moses, “See, I have made you like God to Pharaoh, and your brother Aaron shall be your prophet. 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, ustanovil jsem tě za Boha Faraonovi; Aron pak bratr tvůj bude prorokem tvým. 

You shall speak all that I command you, and your brother Aaron shall tell Pharaoh to let the people of Israel go out of his land. 
→ Ty mluviti budeš všecko, což tobě přikáži; Aron pak bratr tvůj mluviti bude k Faraonovi, aby propustil syny Izraelské z země své. 

But I will harden Pharaoh’s heart, and though I multiply my signs and wonders in the land of Egypt, 
→ Ale já zatvrdím srdce Faraonovo, a množiti budu znamení svá a zázraky své v zemi Egyptské. 

Pharaoh will not listen to you. Then I will lay my hand on Egypt and bring my hosts, my people the children of Israel, out of the land of Egypt by great acts of judgment. 
→ Aniž poslechne vás Farao. I vzložím ruku svou na Egypt, a vyvedu vojska svá, lid svůj, syny Izraelské, z země Egyptské skrze soudy veliké. 

The Egyptians shall know that I am the LORD, when I stretch out my hand against Egypt and bring out the people of Israel from among them.” 
→ I zvědíť Egyptští, že já jsem Hospodin, když vztáhnu ruku svou na Egypt; a vyvedu syny Izraelské z prostředku jich. 

Moses and Aaron did so; they did just as the LORD commanded them. 
→ Tedy učinil Mojžíš a Aron tak; jakž přikázal jim Hospodin, tak učinili. 

Now Moses was eighty years old, and Aaron eighty-three years old, when they spoke to Pharaoh. 
→ A byl Mojžíš v osmdesáti, Aron pak v osmdesáti a třech letech, když mluvili s Faraonem.

Then the LORD said to Moses and Aaron, 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi takto: 

“When Pharaoh says to you, ‘Prove yourselves by working a miracle,’ then you shall say to Aaron, ‘Take your staff and cast it down before Pharaoh, that it may become a serpent.’” 
→ Když mluviti k vám bude Farao, řka: Ukažte od sebe zázrak, tedy díš Aronovi: Vezmi hůl svou, a povrz před Faraonem, i obrátí se v hada. 

So Moses and Aaron went to Pharaoh and did just as the LORD commanded. Aaron cast down his staff before Pharaoh and his servants, and it became a serpent. 
→ Tedy všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a učinili tak, jakž přikázal Hospodin; a povrhl Aron hůl svou před Faraonem i před služebníky jeho, a obrácena jest v hada. 

Then Pharaoh summoned the wise men and the sorcerers, and they, the magicians of Egypt, also did the same by their secret arts. 
→ Povolal pak také Farao mudrců a čarodějníků; a učinili i ti čarodějníci Egyptští skrze čáry své tolikéž. 

For each man cast down his staff, and they became serpents. But Aaron’s staff swallowed up their staffs. 
→ Nebo povrhl každý z nich hůl svou, a obráceny jsou v hady; ale požřela hůl Aronova hole jejich. 

Still Pharaoh’s heart was hardened, and he would not listen to them, as the LORD had said. 
→ I posililo se srdce Faraonovo, a neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin.

Then the LORD said to Moses, “Pharaoh’s heart is hardened; he refuses to let the people go. 
→ Protož řekl Hospodin Mojžíšovi: Obtížilo se srdce Faraonovo; nechce propustiti lidu toho. 

Go to Pharaoh in the morning, as he is going out to the water. Stand on the bank of the Nile to meet him, and take in your hand the staff that turned into a serpent. 
→ Jdi k Faraonovi ráno, aj, půjde ven k vodě, a stůj naproti němu při břehu řeky; a hůl, kteráž obrácena byla v hada, vezmeš do ruky své. 

And you shall say to him, ‘The LORD, the God of the Hebrews, sent me to you, saying, “Let my people go, that they may serve me in the wilderness.” But so far, you have not obeyed. 
→ A díš mu: Hospodin Bůh Hebrejský poslal mne k tobě, ať bych řekl: Propusť lid můj, aby sloužili mi na poušti; a aj, neuposlechls až dosavad. 

Thus says the LORD, “By this you shall know that I am the LORD: behold, with the staff that is in my hand I will strike the water that is in the Nile, and it shall turn into blood. 
→ Protož takto praví Hospodin: Po tomto poznáš, že já jsem Hospodin: Aj, já udeřím holí, kteráž jest v ruce mé, na vody, kteréž jsou v řece, a obráceny budou v krev. 

The fish in the Nile shall die, and the Nile will stink, and the Egyptians will grow weary of drinking water from the Nile.”’” 
→ A ryby, kteréž jsou v řece, pomrou; i nasmradí se řeka, a ustávati budou Egyptští, hledajíce vody, kterouž by pili z řeky. 

And the LORD said to Moses, “Say to Aaron, ‘Take your staff and stretch out your hand over the waters of Egypt, over their rivers, their canals, and their ponds, and all their pools of water, so that they may become blood, and there shall be blood throughout all the land of Egypt, even in vessels of wood and in vessels of stone.’” 
→ Protož řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vezmi hůl svou, a vztáhni ruku svou na vody Egyptské, na řeky jejich, na potoky jejich, i na jezera jejich, a na všecka shromáždění vod jejich, aby se obrátily v krev; i bude krev po vší zemi Egyptské, tak v nádobách dřevěných, jako kamenných.

Moses and Aaron did as the LORD commanded. In the sight of Pharaoh and in the sight of his servants he lifted up the staff and struck the water in the Nile, and all the water in the Nile turned into blood.
→ Tedy učinili tak Mojžíš a Aron, jakž byl přikázal Hospodin; a zdvihna hůl, udeřil v vodu, kteráž byla v řece, před očima Faraonovýma a před očima služebníků jeho; i obráceny jsou všecky vody, kteréž byly v řece, v krev. 

And the fish in the Nile died, and the Nile stank, so that the Egyptians could not drink water from the Nile. There was blood throughout all the land of Egypt. 
→ Ryby pak, kteréž byly v řece, pomřely, a nasmradila se řeka, tak že nemohli Egyptští píti vody z řeky; a byla krev po vší zemi Egyptské. 

But the magicians of Egypt did the same by their secret arts. So Pharaoh’s heart remained hardened, and he would not listen to them, as the LORD had said. 
→ To též učinili i čarodějníci Egyptští skrze čáry své. I zsililo se srdce Faraonovo, aby neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin. 

Pharaoh turned and went into his house, and he did not take even this to heart. 
→ A odvrátiv se Farao, přišel do domu svého; a ani k tomu nepřiložil srdce svého. 

And all the Egyptians dug along the Nile for water to drink, for they could not drink the water of the Nile. 
→ Kopali pak všickni Egyptští vůkol řeky, hledajíce vody ku pití; nebo nemohli píti vody z řeky. 

Seven full days passed after the LORD had struck the Nile. 
→ A vyplnilo se dní sedm, jakž ranil Hospodin řeku.

 

 

 

 

Then the LORD said to Moses, “Go in to Pharaoh and say to him, ‘Thus says the LORD, “Let my people go, that they may serve me. 
→ I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi a rci jemu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží. 

But if you refuse to let them go, behold, I will plague all your country with frogs. 
→ Pakli nebudeš chtíti propustiti, aj, já raním všecky krajiny tvé žabami. 

The Nile shall swarm with frogs that shall come up into your house and into your bedroom and on your bed and into the houses of your servants and your people and into your ovens and your kneading bowls. 
→ A vydá řeka množství žab, kteréž vystoupí a polezou do domu tvého a do pokoje, v němž líháš, a na ložce tvé, a do domů služebníků tvých i lidu tvého, a do pecí tvých a do těsta tvého.

The frogs shall come up on you and on your people and on all your servants.”’” 
→ I na tebe a na lid tvůj, i na všecky služebníky tvé polezou žáby. 

And the LORD said to Moses, “Say to Aaron, ‘Stretch out your hand with your staff over the rivers, over the canals and over the pools, and make frogs come up on the land of Egypt!’” 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou. 

So Aaron stretched out his hand over the waters of Egypt, and the frogs came up and covered the land of Egypt. 
→ I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou. 

But the magicians did the same by their secret arts and made frogs come up on the land of Egypt. 
→ A učinili tolikéž čarodějníci skrze své čáry; a udělali, že vyšly žáby na zemi Egyptskou.

Then Pharaoh called Moses and Aaron and said, “Plead with the LORD to take away the frogs from me and from my people, and I will let the people go to sacrifice to the LORD.” 
→ Tedy Farao povolav Mojžíše a Arona, řekl: Modlte se Hospodinu, ať odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali Hospodinu. 

Moses said to Pharaoh, “Be pleased to command me when I am to plead for you and for your servants and for your people, that the frogs be cut off from you and your houses and be left only in the Nile.” 
→ I řekl Mojžíš Faraonovi: Poctím tě tím, a pověz, kdy bych se měl modliti za tě a za služebníky tvé, a za lid tvůj, aby vypléněny byly žáby od tebe, i z domů tvých; toliko v řece zůstanou.

And he said, “Tomorrow.” Moses said, “Be it as you say, so that you may know that there is no one like the LORD our God. 
→ Kterýžto odpověděl: Zítra. A Mojžíš řekl: Podlé slova tvého nechť jest, abys věděl, že žádného takového není, jako Hospodin Bůh náš. 

The frogs shall go away from you and your houses and your servants and your people. They shall be left only in the Nile.” 
→ I odejdou žáby od tebe a od domů tvých, i od služebníků tvých a od lidu tvého; toliko v řece zůstanou.

So Moses and Aaron went out from Pharaoh, and Moses cried to the LORD about the frogs, as he had agreed with Pharaoh 
→ Tedy vyšel Mojžíš s Aronem od Faraona. I volal Mojžíš k Hospodinu, aby odjaty byly žáby, kteréž byl dopustil na Faraona.

And the LORD did according to the word of Moses. The frogs died out in the houses, the courtyards, and the fields. 
→ I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova; a vymřely žáby z domů, ze vsí i z polí. 

And they gathered them together in heaps, and the land stank. 
→ I shrnuli je na hromady; a nasmradila se země. 

But when Pharaoh saw that there was a respite, he hardened his heart and would not listen to them, as the LORD had said. 
→ Vida pak Farao, že by dáno bylo oddechnutí, více zatvrdil se v srdci svém, a neuposlechl jich, jakož byl mluvil Hospodin.

Then the LORD said to Moses, “Say to Aaron, ‘Stretch out your staff and strike the dust of the earth, so that it may become gnats in all the land of Egypt.’” 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci k Aronovi: Vztáhni hůl svou, a udeř v prach země, aby obrátil se v stěnice na vší zemi Egyptské. 

And they did so. Aaron stretched out his hand with his staff and struck the dust of the earth, and there were gnats on man and beast. All the dust of the earth became gnats in all the land of Egypt. 
→ Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské. 

The magicians tried by their secret arts to produce gnats, but they could not. So there were gnats on man and beast. 
→ Dělali také tak čarodějníci skrze čáry své, aby vyvedli stěnice, ale nemohli. A byly stěnice na lidech i hovadech.

Then the magicians said to Pharaoh, “This is the finger of God.” But Pharaoh’s heart was hardened, and he would not listen to them, as the LORD had said. 
→ Tedy řekli čarodějníci Faraonovi: Prst Boží toto jest. A posililo se srdce Faraonovo, aniž poslechl jich, jakož mluvil Hospodin.

Then the LORD said to Moses, “Rise up early in the morning and present yourself to Pharaoh, as he goes out to the water, and say to him, ‘Thus says the LORD, “Let my people go, that they may serve me. 
→ Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vstaň ráno a stůj před Faraonem. Hle vyjde k vodě, a díš k němu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží. 

Or else, if you will not let my people go, behold, I will send swarms of flies on you and your servants and your people, and into your houses. And the houses of the Egyptians shall be filled with swarms of flies, and also the ground on which they stand. 
→ Pakli nepropustíš lidu mého, hle, já pošli na tě a na služebníky tvé, a na lid tvůj, a na domy tvé směsici všelikých škodlivých žížal; a naplněni budou domové Egyptští těmi žížalami, nad to i země ta, na níž oni jsou. 

But on that day I will set apart the land of Goshen, where my people dwell, so that no swarms of flies shall be there, that you may know that I am the LORD in the midst of the earth. 
→ A oddělím v ten den zemi Gesen, v níž lid můj zůstává, aby tam nebylo směsice té; abys věděl, že jsem já Hospodin uprostřed země. 

Thus I will put a division between my people and your people. Tomorrow this sign shall happen. 
→ A vysvobozením rozdíl učiním mezi lidem svým a lidem tvým. Zítra bude znamení toto. 

And the LORD did so. There came great swarms of flies into the house of Pharaoh and into his servants’ houses. Throughout all the land of Egypt the land was ruined by the swarms of flies. 
→ I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal na dům Faraonův, a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; a nakazila se země od té směsice.

Then Pharaoh called Moses and Aaron and said, “Go, sacrifice to your God within the land.” 
→ Povolal pak Farao Mojžíše a Arona, a řekl: Jděte, obětujte Bohu svému tu v zemi. 

But Moses said, “It would not be right to do so, for the offerings we shall sacrifice to the LORD our God are an abomination to the Egyptians. If we sacrifice offerings abominable to the Egyptians before their eyes, will they not stone us? 
→ I řekl Mojžíš: Nenáleží nám tak činiti; nebo ohavnost Egyptských obětovali bychom Hospodinu Bohu našemu. A jestliže bychom obětovali to, což jest ohavnost před očima Egyptských, zdaž by nás neukamenovali? 

We must go three days’ journey into the wilderness and sacrifice to the LORD our God as he tells us.” 
→ Cestou tří dnů půjdeme na poušť, a obětovati budeme Hospodinu Bohu našemu, jakž nám rozkázal. 

So Pharaoh said, “I will let you go to sacrifice to the LORD your God in the wilderness; only you must not go very far away. Plead for me.” 
→ I řekl Farao: Já propustím vás, abyste obětovali Hospodinu Bohu svému na poušti, však dále abyste nikoli neodcházeli. Modltež se za mne. 

Then Moses said, “Behold, I am going out from you and I will plead with the LORD that the swarms of flies may depart from Pharaoh, from his servants, and from his people, tomorrow. Only let not Pharaoh cheat again by not letting the people go to sacrifice to the LORD.” 
→ Odpověděl Mojžíš: Aj, já vycházím od tebe, a modliti se budu Hospodinu, aby odešla ta směsice od tebe, od služebníků tvých i od lidu tvého zítra; avšak ať Farao více nezklamává, nepropouštěje lidu, aby obětovali Hospodinu.

So Moses went out from Pharaoh and prayed to the LORD. 
→ A vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu. 

And the LORD did as Moses asked, and removed the swarms of flies from Pharaoh, from his servants, and from his people; not one remained. 
→ I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova, a odjal tu směsici od Faraona, od služebníků jeho i od lidu jeho, tak že ani jedné žížaly nezůstalo. 

But Pharaoh hardened his heart this time also, and did not let the people go. 
→ Ale Farao ztížil srdce své také i tehdáž, a nepropustil lidu.

 

 

 

 

Then the LORD said to Moses, “Go in to Pharaoh and say to him, ‘Thus says the LORD, the God of the Hebrews, “Let my people go, that they may serve me 
→ Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, a mluv k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.

For if you refuse to let them go and still hold them, 
→ Pakli nebudeš chtíti propustiti, než předce držeti je budeš: 

behold, the hand of the LORD will fall with a very severe plague upon your livestock that are in the field, the horses, the donkeys, the camels, the herds, and the flocks. 
→ Aj, ruka Hospodinova bude na dobytku tvém, kterýž jest na poli, na koních, na oslích, na velbloudích, na volích a na ovcech, mor těžký velmi. 

But the LORD will make a distinction between the livestock of Israel and the livestock of Egypt, so that nothing of all that belongs to the people of Israel shall die. 
→ A učiní Hospodin rozdíl mezi dobytky Izraelských a mezi dobytky Egyptských, aby nic neumřelo ze všeho, což jest synů Izraelských.

And the LORD set a time, saying, “Tomorrow the LORD will do this thing in the land.” 
→ A uložil Hospodin čas jistý, řka: Zítra učiní Hospodin věc takovou na zemi. 

And the next day the LORD did this thing. All the livestock of the Egyptians died, but not one of the livestock of the people of Israel died. 
→ I učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel všecken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo. 

And Pharaoh sent, and behold, not one of the livestock of Israel was dead. But the heart of Pharaoh was hardened, and he did not let the people go. 
→ I poslal Farao, a aj, neumřelo z dobytků Izraelských ani jedno. Ale obtíženo jest srdce Faraonovo, a nepropustil lidu.

And the LORD said to Moses and Aaron, “Take handfuls of soot from the kiln, and let Moses throw them in the air in the sight of Pharaoh. 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Vezměte sobě plné hrsti své popela z peci, a ať jej sype Mojžíš k nebi před očima Faraonovýma. 

It shall become fine dust over all the land of Egypt, and become boils breaking out in sores on man and beast throughout all the land of Egypt.” 
→ I obrátí se v prach po vší zemi Egyptské, a budou z něho na lidech i na hovadech vředové prýštící se neštovicemi po vší zemi Egyptské.

So they took soot from the kiln and stood before Pharaoh. And Moses threw it in the air, and it became boils breaking out in sores on man and beast. 
→ Nabravše tedy popela z peci, stáli před Faraonem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové plní neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech. 

And the magicians could not stand before Moses because of the boils, for the boils came upon the magicians and upon all the Egyptians. 
→ Aniž mohli čarodějníci státi před Mojžíšem pro vředy; nebo byli vředové na čarodějnících i na všech Egyptských. 

But the LORD hardened the heart of Pharaoh, and he did not listen to them, as the LORD had spoken to Moses. 
→ I zsilil Hospodin srdce Faraonovo, a neposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi.

Then the LORD said to Moses, “Rise up early in the morning and present yourself before Pharaoh and say to him, ‘Thus says the LORD, the God of the Hebrews, “Let my people go, that they may serve me. 
→ Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstana ráno, postav se před Faraonem, a rci k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží. 

For this time I will send all my plagues on yourself, on your servants and on your people, so that you may know that there is none like me in all the earth. 
→ Nebo já teď již pošli všecky rány své na srdce tvé, i na služebníky tvé a na lid tvůj, abys věděl, žeť není podobného mně na vší zemi.

For by now I could have put out my hand and struck you and your people with pestilence, and you would have been cut off from the earth. 
→ Nebo nyní, když jsem vztáhl ruku svou, byl bych tebe také ranil i lid tvůj morem tím; a tak bys byl vyhlazen z země.

But for this purpose I have raised you up, to show you my power, so that my name may be proclaimed in all the earth. 
→ Ale však proto jsem tě zachoval, abych ukázal na tobě moc svou, a aby vypravovali jméno mé na vší zemi. 

You are still exalting yourself against my people and will not let them go. 
→ Ještě ty pozdvihuješ se proti lidu mému, nechtěje ho propustiti?

Behold, about this time tomorrow I will cause very heavy hail to fall, such as never has been in Egypt from the day it was founded until now. 
→ Aj, já dštíti budu zítra v tentýž čas krupobitím těžkým náramně, jakéhož nebylo v Egyptě od toho dne, jakž založen jest, až do tohoto času. 

Now therefore send, get your livestock and all that you have in the field into safe shelter, for every man and beast that is in the field and is not brought home will die when the hail falls on them. 
→ Protož nyní pošli, shromažď dobytek svůj a cokoli máš na poli. Na všecky lidi i hovada, kteráž by nalezena byla na poli, a nebyla by shromážděna do domu, spadne krupobití, a pomrou.

Then whoever feared the word of the LORD among the servants of Pharaoh hurried his slaves and his livestock into the houses, 
→ Kdo tedy z služebníků Faraonových ulekl se slova Hospodinova, svolal hbitě služebníky své i dobytek svůj do domu. 

but whoever did not pay attention to the word of the LORD left his slaves and his livestock in the field. 
→ Ale kdož nepřiložil srdce svého k slovu Hospodinovu, nechal služebníků svých a dobytka svého na poli.

Then the LORD said to Moses, “Stretch out your hand toward heaven, so that there may be hail in all the land of Egypt, on man and beast and every plant of the field, in the land of Egypt.” 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské. 

Then Moses stretched out his staff toward heaven, and the LORD sent thunder and hail, and fire ran down to the earth. And the LORD rained hail upon the land of Egypt. 
→ Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou. 

There was hail and fire flashing continually in the midst of the hail, very heavy hail, such as had never been in all the land of Egypt since it became a nation. 
→ I bylo krupobití a oheň smíšený s krupobitím těžký velmi, jakéhož nebylo nikdy ve vší zemi Egyptské, jakž v ní bydliti lidé začali. 

I ztloukly kroupy po vší zemi Egyptské, cožkoli bylo na poli od člověka až do hovada; všecku také bylinu polní potloukly kroupy, i všecko stromoví na poli zpřerážely. 
→ The hail struck down everything that was in the field in all the land of Egypt, both man and beast. And the hail struck down every plant of the field and broke every tree of the field.

Only in the land of Goshen, where the people of Israel were, was there no hail. 
→ Toliko v zemi Gesen, v níž byli synové Izraelští, nebylo krupobití.

Then Pharaoh sent and called Moses and Aaron and said to them, “This time I have sinned; the LORD is in the right, and I and my people are in the wrong. 
→ Poslav tedy Farao, povolal Mojžíše a Arona a řekl jim: Zhřešil jsem i nyní. Hospodinť jest spravedlivý, ale já a lid můj bezbožní jsme. 

Plead with the LORD, for there has been enough of God’s thunder and hail. I will let you go, and you shall stay no longer.” 
→ Modlte se Hospodinu, (nebo dosti jest), ať není hřímání Božího a krupobití. Tedy propustím vás, aniž déle zůstávati budete. 

Moses said to him, “As soon as I have gone out of the city, I will stretch out my hands to the LORD. The thunder will cease, and there will be no more hail, so that you may know that the earth is the LORD’s. 
→ I řekl jemu Mojžíš: Když vyjdu ven z města, rozprostru ruce své k Hospodinu, a hřímání přestane, i krupobití více nebude, abys poznal, že Hospodinova jest země. 

But as for you and your servants, I know that you do not yet fear the LORD God. 
→ Ale vím, že ani ty, ani služebníci tvoji ještě se nebudete báti tváři Hospodina Boha. 

The flax and the barley were struck down, for the barley was in the ear and the flax was in bud. 
→ I potlučen jest len a ječmen; nebo ječmen se byl vymetal, len také byl v hlávkách. 

But the wheat and the emmerb were not struck down, for they are late in coming up. 
→ Ale pšenice a špalda nebyla ztlučena, nebo pozdní byla. 

So Moses went out of the city from Pharaoh and stretched out his hands to the LORD, and the thunder and the hail ceased, and the rain no longer poured upon the earth. 
→ Tedy Mojžíš vyšed od Faraona z města, rozprostřel ruce své k Hospodinu. I přestalo hřímání a krupobití, a ani déšť nelil se na zemi. 

But when Pharaoh saw that the rain and the hail and the thunder had ceased, he sinned yet again and hardened his heart, he and his servants. 
→ Uzřev pak Farao, že přestal déšť a krupobití a hřímání, opět hřešil; a více obtížil srdce své, on i služebníci jeho. 

So the heart of Pharaoh was hardened, and he did not let the people of Israel go, just as the LORD had spoken through Moses. 
→ I zsililo se srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských, tak jakž byl mluvil Hospodin skrze Mojžíše.

 

 

 

 

Then the LORD said to Moses, “Go in to Pharaoh, for I have hardened his heart and the heart of his servants, that I may show these signs of mine among them, 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, ačkoli jsem já obtížil srdce jeho, a srdce služebníků jeho, abych učinil divy tyto své u prostřed nich; 

and that you may tell in the hearing of your son and of your grandson how I have dealt harshly with the Egyptians and what signs I have done among them, that you may know that I am the LORD.” 
→ A abys ty vypravoval v uši synů svých i vnuků svých, co jsem učinil v Egyptě, a znamení má, kteráž jsem prokázal na nich; abyste věděli, že já jsem Hospodin.

So Moses and Aaron went in to Pharaoh and said to him, “Thus says the LORD, the God of the Hebrews, ‘How long will you refuse to humble yourself before me? Let my people go, that they may serve me. 
→ I všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a řekli jemu: Takto praví Hospodin Bůh Hebrejský: Dokavadž nechceš se ponížiti přede mnou? Propusť lid můj, ať mi slouží. 

For if you refuse to let my people go, behold, tomorrow I will bring locusts into your country, 
→ Pakli nechceš propustiti lidu mého, aj, já uvedu zítra kobylky na krajinu tvou. 

and they shall cover the face of the land, so that no one can see the land. And they shall eat what is left to you after the hail, and they shall eat every tree of yours that grows in the field, 
→ A přikryjí svrchek země, aby jí nebylo viděti, a snědí ostatky pozůstalé, kteříž vám zanecháni jsou po krupobití; zhryzou vám také každý strom pučící se na poli. 

and they shall fill your houses and the houses of all your servants and of all the Egyptians, as neither your fathers nor your grandfathers have seen, from the day they came on earth to this day.’” Then he turned and went out from Pharaoh. 
→ A naplní domy tvé, i domy všech služebníků tvých, a domy všech Egyptských; čehož neviděli otcové tvoji a otcové otců tvých, od počátku bytu svého na zemi až do dne tohoto. A odvrátiv se, vyšel od Faraona. 

Then Pharaoh’s servants said to him, “How long shall this man be a snare to us? Let the men go, that they may serve the LORD their God. Do you not yet understand that Egypt is ruined?” 
→ Řekli pak služebníci Faraonovi k němu: Dokavadž tento bude nám osídlem? Propusť ty muže, ať slouží Hospodinu Bohu svému. Zdaž ještě nevíš, že zkažen jest Egypt? 

So Moses and Aaron were brought back to Pharaoh. And he said to them, “Go, serve the LORD your God. But which ones are to go?” 
→ I zavolán jest Mojžíš s Aronem před Faraona. Jimž řekl: Jděte, služte Hospodinu Bohu svému. Kdo jsou ti, kteříž jíti mají? 

Moses said, “We will go with our young and our old. We will go with our sons and daughters and with our flocks and herds, for we must hold a feast to the LORD.” 
→ A odpověděl Mojžíš: S dítkami i s starými našimi půjdeme, s syny i s dcerami našimi, s ovcemi a s větším dobytkem naším odejdeme; nebo slavnost Hospodinovu držeti máme. 

But he said to them, “The LORD be with you, if ever I let you and your little ones go! Look, you have some evil purpose in mind. 
→ Tedy řekl jim: Nechať jest tak Hospodin s vámi, jako já propustím vás i dítky vaše. Hleďte, nebo zlé jest před tváři vaší. 

No! Go, the men among you, and serve the LORD, for that is what you are asking.” And they were driven out from Pharaoh’s presence. 
→ Nebudeť tak. Jděte vy sami muži, a služte Hospodinu, nebo toho vy toliko žádáte. I vyhnáni jsou od tváři Faraonovy.

Then the LORD said to Moses, “Stretch out your hand over the land of Egypt for the locusts, so that they may come upon the land of Egypt and eat every plant in the land, all that the hail has left.” 
→ Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na zemi Egyptskou pro kobylky, ať vystoupí na zemi Egyptskou, a sežerou všelikou bylinu země té, cožkoli zůstalo po krupobití. 

So Moses stretched out his staff over the land of Egypt, and the LORD brought an east wind upon the land all that day and all that night. When it was morning, the east wind had brought the locusts. 
→ I vztáhl Mojžíš hůl svou na zemi Egyptskou; a Hospodin uvedl vítr východní na zemi, aby vál celého toho dne a celou noc. A když bylo ráno, vítr východní přinesl kobylky. 

The locusts came up over all the land of Egypt and settled on the whole country of Egypt, such a dense swarm of locusts as had never been before, nor ever will be again. 
→ A vystoupily kobylky na všecku zemi Egyptskou, a připadly na všecky končiny Egyptské nesčíslně. Před těmi nebylo takových kobylek, aniž po těch takové budou. 

They covered the face of the whole land, so that the land was darkened, and they ate all the plants in the land and all the fruit of the trees that the hail had left. Not a green thing remained, neither tree nor plant of the field, through all the land of Egypt. 
→ I přikryly veškeren svrchek země, tak že pro ně nebylo lze znáti země; a sežraly všelikou bylinu země, a všeliké ovoce na stromích, kteréž zůstalo po krupobití; a nepozůstalo nic zeleného na stromích a bylinách polních ve vší zemi Egyptské. 

Then Pharaoh hastily called Moses and Aaron and said, “I have sinned against the LORD your God, and against you. 
→ Tedy Farao spěšně povolav Mojžíše s Aronem, řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu Bohu vašemu, i proti vám. 

Now therefore, forgive my sin, please, only this once, and plead with the LORD your God only to remove this death from me.” 
→ Ale nyní, odpusť, prosím, hřích můj aspoň tento, a modlte se Hospodinu Bohu vašemu, ať jen tuto smrt odejme ode mne. 

So he went out from Pharaoh and pleaded with the LORD. 
→ Protož vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu. 

And the LORD turned the wind into a very strong west wind, which lifted the locusts and drove them into the Red Sea. Not a single locust was left in all the country of Egypt. 
→ I obrátil Hospodin vítr západní tuhý velmi, kterýžto zachvátiv kobylky, uvrhl je do moře Rudého, tak že nezůstalo žádné kobylky ve vší krajině Egyptské. 

But the LORD hardened Pharaoh’s heart, and he did not let the people of Israel go. 
→ Ale obtížil Hospodin srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských.

Then the LORD said to Moses, “Stretch out your hand toward heaven, that there may be darkness over the land of Egypt, a darkness to be felt.” 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, a bude tma na zemi Egyptské, a makati ji budou. 

So Moses stretched out his hand toward heaven, and there was pitch darkness in all the land of Egypt three days. 
→ I vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma přehustá po vší zemi Egyptské za tři dni. 

They did not see one another, nor did anyone rise from his place for three days, but all the people of Israel had light where they lived. 
→ Aniž viděl jeden druhého, a aniž kdo vstal z místa svého za tři dni; ale synové Izraelští všickni měli světlo v příbytcích svých. 

Then Pharaoh called Moses and said, “Go, serve the LORD; your little ones also may go with you; only let your flocks and your herds remain behind.” 
→ Potom povolav Farao Mojžíše, řekl: Jděte, služte Hospodinu. Toliko ovce vaše a větší dobytek váš nechať zůstane, také dítky vaše půjdou s vámi. 

But Moses said, “You must also let us have sacrifices and burnt offerings, that we may sacrifice to the LORD our God. 
→ Odpověděl Mojžíš: Dáš také v ruce naše oběti a zápaly, kteréž bychom obětovali Hospodinu Bohu našemu. 

Our livestock also must go with us; not a hoof shall be left behind, for we must take of them to serve the LORD our God, and we do not know with what we must serve the LORD until we arrive there.” 
→ A protož také dobytek náš půjde s námi, a nezůstane ani kopyta; nebo z nich vezmeme ku poctě Hospodinu Bohu našemu. My pak nevíme, čím sloužiti máme Hospodinu, dokudž nepřijdeme tam. 

But the LORD hardened Pharaoh’s heart, and he would not let them go. 
→ Zatvrdil pak Hospodin srdce Faraonovo, tak že nechtěl propustiti jich. 

Then Pharaoh said to him, “Get away from me; take care never to see my face again, for on the day you see my face you shall die.” 
→ I řekl mu Farao: Odejdi ode mne, a varuj se, abys více neviděl tváři mé; nebo v který den uzříš tvář mou, umřeš. 

Moses said, “As you say! I will not see your face again.” 
→ Odpověděl Mojžíš: Dobře jsi řekl; neuzřímť více tváři tvé.

 

 

 

 

The LORD said to Moses, “Yet one plague more I will bring upon Pharaoh and upon Egypt. Afterward he will let you go from here. When he lets you go, he will drive you away completely. 
→ Řekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ještě ránu jednu uvedu na Faraona a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, a nýbrž vypudí vás odsud. 

Speak now in the hearing of the people, that they ask, every man of his neighbor and every woman of her neighbor, for silver and gold jewelry.” 
→ Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých. 

And the LORD gave the people favor in the sight of the Egyptians. Moreover, the man Moses was very great in the land of Egypt, in the sight of Pharaoh’s servants and in the sight of the people. 
→ A dal Hospodin milost lidu před očima Egyptských. Sám také Mojžíš veliký byl velmi v zemi Egyptské, před očima služebníků Faraonových i před očima lidu.

So Moses said, “Thus says the LORD: ‘About midnight I will go out in the midst of Egypt, 
→ I řekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O půlnoci já půjdu prostředkem Egypta. 

and every firstborn in the land of Egypt shall die, from the firstborn of Pharaoh who sits on his throne, even to the firstborn of the slave girl who is behind the handmill, and all the firstborn of the cattle. 
→ A pomře všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, jenž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného děvky, kteráž jest při žernovu, i všecko prvorozené hovad. 

There shall be a great cry throughout all the land of Egypt, such as there has never been, nor ever will be again. 
→ I bude křik veliký po vší zemi Egyptské, jakéhož nebylo prvé, a jakéhož nikdy nebude více. 

But not a dog shall growl against any of the people of Israel, either man or beast, that you may know that the LORD makes a distinction between Egypt and Israel.’ 
→ U synů pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani člověk ani hovado, abyste věděli, že rozdíl učinil Hospodin mezi Egyptskými a Izraelskými. 

And all these your servants shall come down to me and bow down to me, saying, ‘Get out, you and all the people who follow you.’ And after that I will go out.” And he went out from Pharaoh in hot anger. 
→ I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se budou, řkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hněvem.

Then the LORD said to Moses, “Pharaoh will not listen to you, that my wonders may be multiplied in the land of Egypt.” 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechneť vás Farao, abych rozmnožil zázraky své v zemi Egyptské. 

Moses and Aaron did all these wonders before Pharaoh, and the LORD hardened Pharaoh’s heart, and he did not let the people of Israel go out of his land. 
→ Ale Mojžíš a Aron činili všecky ty zázraky před Faraonem; Hospodin pak zatvrdil srdce Faraonovo, tak že nepropustil synů Izraelských z země své.

The LORD said to Moses and Aaron in the land of Egypt, 
→ Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka: 

“This month shall be for you the beginning of months. It shall be the first month of the year for you. 
→ Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními. 

Tell all the congregation of Israel that on the tenth day of this month every man shall take a lamb according to their fathers’ houses, a lamb for a household. 
→ Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům. 

And if the household is too small for a lamb, then he and his nearest neighbor shall take according to the number of persons; according to what each can eat you shall make your count for the lamb. 
→ Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka. 

Your lamb shall be without blemish, a male a year old. You may take it from the sheep or from the goats, 
→ Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete. 

and you shall keep it until the fourteenth day of this month, when the whole assembly of the congregation of Israel shall kill their lambs at twilight. 
→ A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění Izraelského k večerou. 

“Then they shall take some of the blood and put it on the two doorposts and the lintel of the houses in which they eat it. 
→ A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jísti budou. 

They shall eat the flesh that night, roasted on the fire; with unleavened bread and bitter herbs they shall eat it. 
→ I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s bylinami hořkými jísti jej budou.

Do not eat any of it raw or boiled in water, but roasted, its head with its legs and its inner parts. 
→ Nebudete jísti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby. 

And you shall let none of it remain until the morning; anything that remains until the morning you shall burn. 
→ Nezanecháte z něho ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho až do jitra, ohněm spálíte. 

In this manner you shall eat it: with your belt fastened, your sandals on your feet, and your staff in your hand. And you shall eat it in haste. It is the LORD’s Passover. 
→ Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo. 

For I will pass through the land of Egypt that night, and I will strike all the firstborn in the land of Egypt, both man and beast; and on all the gods of Egypt I will execute judgments: I am the LORD. 
→ V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin. 

The blood shall be a sign for you, on the houses where you are. And when I see the blood, I will pass over you, and no plague will befall you to destroy you, when I strike the land of Egypt. 
→ Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské.

“This day shall be for you a memorial day, and you shall keep it as a feast to the LORD; throughout your generations, as a statute forever, you shall keep it as a feast. 
→ A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete. 

Seven days you shall eat unleavened bread. On the first day you shall remove leaven out of your houses, for if anyone eats what is leavened, from the first day until the seventh day, that person shall be cut off from Israel. 
→ Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele. 

On the first day you shall hold a holy assembly, and on the seventh day a holy assembly. No work shall be done on those days. But what everyone needs to eat, that alone may be prepared by you. 
→ A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás. 

And you shall observe the Feast of Unleavened Bread, for on this very day I brought your hosts out of the land of Egypt. Therefore you shall observe this day, throughout your generations, as a statute forever. 
→ A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých právem věčným. 

In the first month, from the fourteenth day of the month at evening, you shall eat unleavened bread until the twenty-first day of the month at evening. 
→ Prvního měsíce, čtrnáctého dne téhož měsíce, u večer jísti budete chleby přesné, až do dne jedenmecítmého téhož měsíce k večerou. 

For seven days no leaven is to be found in your houses. If anyone eats what is leavened, that person will be cut off from the congregation of Israel, whether he is a sojourner or a native of the land. 
→ Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi. 

You shall eat nothing leavened; in all your dwelling places you shall eat unleavened bread.” 
→ Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti budete chleby přesné.

Then Moses called all the elders of Israel and said to them, “Go and select lambs for yourselves according to your clans, and kill the Passover lamb. 
→ Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze. 

Take a bunch of hyssop and dip it in the blood that is in the basin, and touch the lintel and the two doorposts with the blood that is in the basin. None of you shall go out of the door of his house until the morning. 
→ Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do jitra.

For the LORD will pass through to strike the Egyptians, and when he sees the blood on the lintel and on the two doorposts, the LORD will pass over the door and will not allow the destroyer to enter your houses to strike you. 
→ Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci vjíti do domů vašich k hubení. 

You shall observe this rite as a statute for you and for your sons forever. 
→ Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky. 

And when you come to the land that the LORD will give you, as he has promised, you shall keep this service. 
→ A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil, zachovávati budete službu tuto. 

And when your children say to you, ‘What do you mean by this service?’ 
→ Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše? 

you shall say, ‘It is the sacrifice of the LORD’s Passover, for he passed over the houses of the people of Israel in Egypt, when he struck the Egyptians but spared our houses.’ ” And the people bowed their heads and worshiped. 
→ Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid sklonivše hlavy, poklonu učinili.

Then the people of Israel went and did so; as the LORD had commanded Moses and Aaron, so they did. 
→ A rozšedše se synové Izraelští, učinili, jakž byl Hospodin přikázal Mojžíšovi a Aronovi; tak a nejinak učinili.

At midnight the LORD struck down all the firstborn in the land of Egypt, from the firstborn of Pharaoh who sat on his throne to the firstborn of the captive who was in the dungeon, and all the firstborn of the livestock. 
→ Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad.

And Pharaoh rose up in the night, he and all his servants and all the Egyptians. And there was a great cry in Egypt, for there was not a house where someone was not dead. 
→ Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v němž by nebylo něčeho mrtvého. 

Then he summoned Moses and Aaron by night and said, “Up, go out from among my people, both you and the people of Israel; and go, serve the LORD, as you have said. 
→ A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili. 

Take your flocks and your herds, as you have said, and be gone, and bless me also!” 
→ Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a dejte mi také požehnání.

The Egyptians were urgent with the people to send them out of the land in haste. For they said, “We shall all be dead.” 
→ I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme. 

So the people took their dough before it was leavened, their kneading bowls being bound up in their cloaks on their shoulders. 
→ Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá.

The people of Israel had also done as Moses told them, for they had asked the Egyptians for silver and gold jewelry and for clothing. 
→ Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů. 

And the LORD had given the people favor in the sight of the Egyptians, so that they let them have what they asked. Thus they plundered the Egyptians. 
→ A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali jim. I obloupili Egyptské.

And the people of Israel journeyed from Rameses to Succoth, about six hundred thousand men on foot, besides women and children. 
→ Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí. 

A mixed multitude also went up with them, and very much livestock, both flocks and herds. 
→ Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho. 

And they baked unleavened cakes of the dough that they had brought out of Egypt, for it was not leavened, because they were thrust out of Egypt and could not wait, nor had they prepared any provisions for themselves. 
→ I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených; nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě.

The time that the people of Israel lived in Egypt was 430 years. 
→ Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let. 

At the end of 430 years, on that very day, all the hosts of the LORD went out from the land of Egypt. 
→ A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.

It was a night of watching by the LORD, to bring them out of the land of Egypt; so this same night is a night of watching kept to the LORD by all the people of Israel throughout their generations. 
→ Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich.

And the LORD said to Moses and Aaron, “This is the statute of the Passover: no foreigner shall eat of it, 
→ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho. 

but every slaveb that is bought for money may eat of it after you have circumcised him. 
→ Každý pak služebník váš za stříbro koupený, když by obřezán byl, teprv jísti bude z něho. 

No foreigner or hired worker may eat of it. 
→ Příchozí a nájemník nebude jísti z něho. 

It shall be eaten in one house; you shall not take any of the flesh outside the house, and you shall not break any of its bones. 
→ V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete. 

All the congregation of Israel shall keep it. 
→ Všecko shromáždění Izraelské tak s ním učiní. 

If a stranger shall sojourn with you and would keep the Passover to the LORD, let all his males be circumcised. Then he may come near and keep it; he shall be as a native of the land. But no uncircumcised person shall eat of it. 
→ Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný pak neobřezaný nebude jísti z něho. 

There shall be one law for the native and for the stranger who sojourns among you.” 
→ Jednostejné právo bude tu zrodilému a příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed vás.

All the people of Israel did just as the LORD commanded Moses and Aaron. 
→ Tedy učinili všickni synové Izraelští, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi a Aronovi; tak učinili. 

And on that very day the LORD brought the people of Israel out of the land of Egypt by their hosts. 
→ A tak stalo se právě toho dne, že vyvedl Hospodin syny Izraelské z země Egyptské s vojsky jejich.