Jdi na obsah Jdi na menu
 


Czech History 02

1. 6. 2019

Nástup Habsburků na český trůn
→The succession of the Habsburg to the Czech Throne


Smrtí Ludvíka II. Jagelonského roku 1526 se uvolnila česká i uherská královská koruna.
→The Czech and Hungarian royal crown became free upon the death of the Jagellonian king Louis II.

O oba trůny se ucházelo více zájemců, českým králem byl však nakonec zvolen Ferdinand Habsburský.
→Several candidates competed for both crowns, but in the end Ferdinand I of Habsburg was elected Czech king.

Spojením zemí Koruny české, Uher a rakouských držav byla vytvořena mnohonárodnostní habsburská monarchie trvající téměř 400 let.
→A multi-ethnic Habsburg monarchy lasting almost 400 years was created by linking the land possessions of the Czech kingdom, Hungary and Austria.

Ferdinand I. (1526-1564) se snažil vytvořit silný a jednotný stát, který by dokázal čelit tureckému nebezpečí.
→Ferdinand I (1526-1564) tried to create a strong, united state, which would be able to stand up to the Turkish threat.

Snažil se upevnit královskou moc, chtěl vládnout sám bez účasti šlechty a zemského sněmu.
→ He tried to strengthen royal power, as did he want to rule alone without the participation of the nobility and the provincial assembly.

Kališníky v českých zemích chtěl obrátit na katolickou víru.
→He wanted to convert the Calixtin nobles in the Czech lands to the Catholic faith.

Panovníkovo počínání znepokojilo šlechtu i města.
→The sovereign´s behavior worried the nobility and the towns.

Proto se spojili v měšťansko-šlechtickou opozici.
→ Therefore, the nobles and the townsfolk joined in opposition.

Opozice čekala na vhodnou příležitost k otevřenému vystoupení.
→ The opposition waited for the appropriate opportunity for an open manifestation.

Naskytla se roku 1546, kdy Habsburkové byli zaujati boji s německými protestanty.
→This presented itself in 1546, when the Hapsburgs were engaged in war with the German Protestants.

Pod vedením Prahy, města a šlechta předložila Ferdinandovi požadavky na obranu svých svobod.
→ Under the leadership of Prague, the towns and the nobility submitted demands to Ferdinand in defense of their freedoms.

Po porážce německých protestantů česká šlechta kapitulovala a brzy ji následovala i Praha.
→After the defeat of the German Protestants, the Czech nobility surrendered, and soon even Prague followed it.

Habsburkové pak účastníky odboje tvrdě potrestali.
→The Habsburgs then severely punished participants in the resistance.

Města ztratila veškerá svá práva a jejich hospodářská moc postupně slábla.
→The towns lost all of their rights, and their economic power gradually weakened.

Po potlačení odboje se protihabsburská koalice rozpadla.
→After the suppression of the resistance, the anti-Habsburg coalition fell apart.

O náboženskou svobodu bojovala už jen kališnická šlechta.
→Now only the Calixtin nobility fought for religious freedom.

Stejně jako v ostatních zemích Evropy i v Čechách bojoval proti nekatolíkům jezuitský řád.
→As in other lands of Europe, the Jesuit Order fought against non-Catholics in Bohemia.

Za vlády Rudolfa II. (1576-1611) došlo k posílení moci katolické šlechty.
→During the reign of Rudolf II (1576-1611) a strengthening of the Catholic nobility took place.

Kališníci se ale nevzdali. Roku 1609 se jim podařilo získat od Rudolfa II. královskou listinu - Majestát.
→The Calixtin nobles, however, did not yield. In 1609 they managed to obtain from Rudolf a royal deed - the Imperial Charter.

Touto listinou dostala šlechta i poddaní povolení svobodně vyznávat náboženskou víru.
→Through this document both the nobility and common subjects received permission to freely confess their religious faith.

Sídlem Rudolfa II. byl Pražský hrad a Praha se stala centrem středoevropské habsburské monarchie.
→Prague Castle was the seat of Rudolf II, and Prague became the center of the Habsburg monarchy in Central Europe.

Porušování zásad Majestátu zapříčinilo vznik českého stavovského povstání v květnu roku 1618.
→Violation of the principles of the Imperial Charter gave rise to the development of the Czech Protestant rebellion in May 1618.

Podnětem k povstání bylo vyhození královských místodržitelů z oken Pražského hradu.
→The impetus for the uprising was the throwing of the royal governors from the windows of Prague Castle.

Nekatolické stavy si zvolily vládu 30 správců a nového českého krále, protestantského knížete Friedricha Falckého.
→The non-Catholic estates elected a government of 30 administrators and a new Czech king, the Protestant prince Friedrick Palatine.

Začaly boje, které trvaly více než dva roky. Stavovská vláda se obrátila o pomoc na nekatolíky v Evropě.
→ Fighting which was to last more than two years now began. The Protestant government turned to non-Catholics in Europe for help.

Rozhodující bitva se odehrála 8. 11. 1620 na Bílé hoře a skončila porážkou stavovských vojsk.
→The decisive battle took place on White Mountain on November 8, 1620, and ended with the defeat of the Protestant soldiers.

Vítězství na Bílé hoře umožnilo Habsburkům potrestat odbojné stavy.
→The victory at White Mountain enabled the Habsburgs to punish the rebellious estates.

Roku 1621 popravili 27 představitelů povstání.
→In 1621 they executed 27 participants in the rebellion.

Majetek odbojné šlechty zabavili. Roku 1627 vydali Habsburkové novou ústavu -Obnovené zřízení zemské.
→They seized the property of the rebellious nobility. In 1627 the Hapsburgs issued a new constitution -the Renewed Territorial Administration.

Potvrdili si v ní dědičné nároky na českou korunu.
→ In it they confirmed the hereditary right to the Czech crown.

Katolické náboženství bylo jediným povoleným náboženstvím v zemi, němčina se stala úředním jazykem (vedle češtiny).
→Catholicism was the only religion permitted in the land and German became an official language (in addition to Czech).

Král přesídlil do Vídně a české země ztratily samostatnost.
→The king moved to Vienna, and the Czech lands lost their independence.

Návratem jezuitů do Čech nastala rekatolizace - násilné obracení nekatolíků na katolickou víru. Mnoho českých vlastenců odcházelo do nuceného vyhnanství.
→With the return of the Jesuits to Bohemia came re-Catholicization the forced conversion of non-Catholics to the Catholic faith. Many Czech patriots went into forced exile.

Mezi exulanty byly i vynikající osobnosti české vědy a umění.
→Among the exiles were outstanding personalities of Czech science and art.

Jednou z nich byl Jan Ámos Komenský (nazývaný Učitel národů).
→One of them was Jan Amos Comenius (who was called "The Teacher of Nations").




Osvícenský absolutismus za Marie Terezie a Josefa II.
→Enlightened Absolutismus under Marie Therese and Joseph II


České země byly součástí habsburské monarchie.
→The Czech lands were part of the Habsburg monarchy.

V letech 1740-80 vládla v monarchii Marie Terezie.
→In the years 1740-1780 Maria Theresa ruled this monarchy.

Za její vlády několikrát vtrhl pruský král Friedrich II. se svými vojsky do Slezska a do Čech.
→During her reign Frederick II, the Prussian king, repeatedly invaded Silesia and Bohemia with his forces.

Dlouhé boje vyvrcholily sedmiletou válkou (1756-1763), která skončila neúspěchem habsburské monarchie.
→The long fighting culminated in the Seven Years´ War (1756-1763), which ended with the defeat of the Habsburg monarchy.

Ztráta nejprůmyslovějšího území, převážně části Slezska, donutila císařovnu Marii Terezii provést reformy na území státu.
→The loss of the most industrialized lands, predominantly parts of Silesia, compelled Empress Maria Theresa to carry out reforms in the state territories.

Snažila se odstranit slabost a zaostalost habsburské monarchie.
→She tried to eliminate the weakness and backwardness of the Hapsburg monarchy.

Místo úřadů ovládaných šlechtou vznikly ve Vídni ústřední státní úřady s placenými nešlechtickými úředníky (byrokracie).
→ In place of offices governed by the nobility, central state offices with paid common clerks (a bureaucracy) were established in Vienna.

Byla zavedena jednotná zlatková měna, jednotný systém měr a vah, vydány první papírové peníze.
→A standard gold currency, a unified system of weights and measures and the printing of the first paper money were introduced.

Marie Terezie zavedla němčinu jako úřední jazyk a uskutečnila řadu školních reforem.
→Maria Theresa introduced German as the official language and implemented a series of school reforms.

Především byla zavedena povinná školní docházka pro všechny děti od 6 do 12 let.
→ In particular, mandatory school attendance for all children from 6 to 12 years old was introduced.

Velkou překážkou ve zlepšení poměrů v habsburské monarchii byl útlak poddaných, zvláště rolníků.
→A great obstacle to improving conditions in the Habsburg monarchy was the oppression of its subjects, particularly the peasants.

Neustálé války, vysoké daně a dávky, tíživé vojenské povinnosti vyvolávaly nespokojenost venkovského lidu.
→Constant wars, high taxes and fees, and onerous military service caused dissatisfaction among the rural people.

Jejich těžké postavení se ještě zhoršilo po velké neúrodě a po epidemii moru na počátku 80. let 18. století.
→ Their difficult situation still worsened after a severely bad crop and an epidemic of the plague at the beginning of the 1780s.

Nespokojenost lidu přerostla v otevřený odpor v březnu 1775, kdy vzplanulo velké povstání proti robotě.
→The dissatisfaction of the people grew into open resistance in March 1775, when a great uprising against compulsory labor flared up.

Jeho ohniskem bylo náchodské panství.
→Its focal point was the Náchod domain.

Houfy ozbrojených sedláků zaútočily na panská sídla.
→Troops of armed farmers attacked the seat of government.

U Chlumce nad Cidlinou došlo ke krvavým srážkám mezi povstalci a císařským vojskem.
→At Chlumec nad Cidlinou a bloody clash took place between the rebels and the imperial forces.

Povstalci byli krutě potrestáni.
→The rebels were ruthlessly punished.

Velké nevolnické povstání donutilo vládu k vydání robotního patentu, který upravil poddanské povinnosti podle majetku a stanovil nejvyšší míru roboty na 3 dny v týdnu.
→ The peasant revolt forced the government into issuing a labor decree, which modified serfdom according to property and set the highest term of compulsory labor at 3 days a week.

K dovršení reforem došlo až za vlády Josefa II. (1780-90), který v roce 1781 vydal patent o zrušení nevolnictví v českých zemích.
→The reforms reached their height during the reign of Joseph II (1780-90), who issued a decree concerning the repeal of serfdom in the Czech lands.

Z nevolníků se stali poddaní.
→The serfs were made subjects.

Téměř současně byl vydán i toleranční patent.
→Almost simultaneously a tolerance decree was also issued.

Byla jím povolena náboženská svoboda pro evangelíky.
→This granted religious freedom to the Evangelicals.

Tyto reformy měly oslabit revoluční nálady lidu a zachovat feudální stát a vládu šlechty.
→ These reforms were meant to weaken the revolutionary mood of the people and maintain the feudal state and the rule of the nobility.




Národní obrození
→National Revival


Reformy Marie Terezie a Josefa II. znamenaly pro český národ nebezpečí germanizace.
→The reforms of Maria Theresa and Joseph II represented a danger of Germanization for the Czech nation.

Němčina se stala úředním jazykem, ale i jazykem vzdělanců.
→ German became the official language as well as the language of educated people.

Česky mluvili jen poddaní na vesnici a chudina ve městech.
→Only village labourers and poor in the people towns spoke Czech.

Vytváření českého národa - národní obrození - bylo velmi složité a trvalo mnoho desetiletí.
→The process of creating the Czech nation - the National Revival - was very complex and lasted many decades.

V počátcích českého národního obrození měli učenci zájem o lid.
→At the beginning of the Czech National Revival scholars took an interest in the people. Studovali jeho jazyk, dějiny a kulturu.
→They studied their language, history and culture.

Na činnost učenců navazovalo působení buditelů, jejichž cílem bylo povznesení nejširších vrstev národa.
→The work of the national awakeners (active proponents of the Czech National Revival), whose aim was to uplift the broadest sections of the nation and to follow up on the activities of the scholars.

Zejména učitelé a kněží se postavili do čela hnutí proti poněmčování a za širší uplatnění českého jazyka.
→ Teachers and priests especially rose to the forefront of the movement against Germanization and for the more widespread use of the Czech language.

K hlavním představitelům první generace obrozenců patřili:
→Among the main representatives of the first generation of revivalists was:

Josef Dobrovský (1753-1829), jeho nejdůležitějším dílem byla " Podrobná mluvnice české řeči ", která se stala základem novodobé spisovné češtiny.
→ Josef Dobrovský (1753-1829), whose most important work was "A Detailed Grammar of the Czech Language", which became the basis of modern standard Czech.

Václav Matěj Kramérius , český novinář a nakladatel, v Praze založil Českou expedici - první nakladatelství a prodejnu českých knih a novin.
→In Prague Václav Matěj Kramérius, a Czech journalist and publisher, established Czech Dispatch the first publishing house and bookshop for Czech books and newspapers.

K šíření české kultury významně přispělo i divadlo.
→Even theater significantly contributed to the broadening of Czech culture.

Díky obětavosti českých vzdělanců byla postavena v Praze na dnešním Václavském náměstí dřevěná divadelní budova tzv. Bouda.
→Thanks to the dedication of Czech intellectuals, a wooden theater building, called the ¨Bouda¨, was erected on today´s Wenceslas Square.

Hrávalo se tam střídavě česky a německy.
→Performances there ran alternately in Czech and German.

Nejvýznamnějším z českých loutkářů byl Matěj Kopecký.
→The leading Czech puppeteer was Matěj Kopecký.

Na sklonku 18. století obrozenecký učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba složil svou " Českou mši vánoční ".
→ In the final years of the 18th century, the revivalist teacher and composer Jakub Jan Ryba composed his "Czech Christmas Mass".

Rozvoj národního obrození spadá do období, kdy skončily napoleonské války.
→The development of the National Revival belongs to the time when the Napoleanic Wars had ended.

Do čela vídeňské vlády se dostal Klemens Lothar Metternich se svojí zpátečnickou politikou a policejním absolutismem.
→ Clemens Lothar Metternich came to the forefront of the Viennese government with his reactionary politics and police absolutism.

Policie a cenzura dusily projevy českého národního hnutí.
→ The police and the censors suppressed manifestations of the Czech National Revival.

Snahy dalších obrozenců se již nesoustřeďovaly jen na záchranu české kultury a českého jazyka, ale na jejich co nejširší rozvoj a uplatnění.
→ The efforts of later revivalists did not concentrate only on the salvation of Czech language and culture, but on their widest development and use.

Předními představiteli této druhé generace obrozenců byli: Josef Jungmann (1773-1847), vedle překladů z evropské literatury, vytvořil velká vědecká díla o českém jazyce: " Slovesnost ", " Historie literatury české " a pětidílný " Slovník českoněmecký ".
→The leading representative of the second generation of revivalists was Joseph Jungmann (1773-1847), who in addition to translations from European literature created the great scholarly works of the Czech language: "Literature", "The History of Czech Literature" and the five-volume "Czech-German Dictionary".

František Palacký (1798-1876) napsal pětidílné " Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě " do roku 1526.
→ František Palacký (1798-1876) wrote a five-volume work entitled "A History of the Czech Nation in Bohemia and Moravia" which ran up to 1526.

Pro ochotnické spolky a kočovná divadla psal divadelní hry dramatik Josef Kajetán Tyl (1808-1856).
→The playwright Joseph Kajetán Tyl (1808-1856) wrote plays for amateur societies and travelling theatres.

V Tylově hře " Fidlovačka ", doplněné hudbou Františka Škroupa, zazněla poprvé píseň " Kde domov můj ", která se později stala českou národní hymnou.
→In Tyl´s play "Fidlovačka", which was complemented by the music of František Škroup, the song "Where Is My Home", which later became the Czech national anthem, was heard for the first time.

Postupně začali čeští národní buditelé ve své činnosti přecházet od kulturních cílů k politickým.
→Gradually the Czech national awakeners began to redirect their activities from cultural to political aims.

Začali bojovat za politická a společenská práva českého národa.
→They began to fight for the political and social rights of the Czech nation.

Vedoucí osobností v tomto období se stal František Palacký.
→František Palacký became the leading figure at this time.

Podílel se na vytvoření nového politického programu obrození - austroslavismu.
→He took part in the creation of a new political program for the revival - Austroslavism.

Podle tohoto programu měly spolupracovat všechny utlačované slovanské národy, které žily na území rakouské monarchie.
→According to this program, all the oppressed Slavic nations, that existed in the territory of the Austrian monarchy should work together.

Významné, pro politickou činnost, bylo i novinářství.
→Journalism was also important for political action.

V něm vynikl český spisovatel a novinář Karel Havlíček Borovský (1821-1856).
→The Czech author and journalist Karel Havlíček Borovský (1821-1856) was prominent here.

Svou literární tvorbou velmi odvážně bojoval proti habsburskému absolutismu a proti národnímu útlaku.
→ His literary work boldly fought against Habsburg absolutism and national oppression.

Jeho články byly vtipné, útočné a plné ironie a psal je tak, aby jim rozuměli i prostí lidé.
→His articles were witty, aggressive and full of irony, and he wrote them so that even simple people would understand them.

Do českého národního života vstoupili i mladí čeští vlastenci a literáti jako např. Karel Hynek Mácha (1810-1836)....
→Young Czech patriots and literary figures such as Karel Hynek Mácha (1810-1836), also entered into Czech national life.

Ve 40. letech 19. století mělo české národní hnutí už čistě politickou povahu.
→In the 1840s the Czech national movement was already clearly political in nature.

Před revolučním rokem 1848 začal v českých zemích vystupovat proletariát, došlo k prvním živelným bouřím proti útlaku a k prvním stávkám dělníků.
→ Before the revolutionary year 1848 the proletariat started to take a stand in the Czech lands; the first spontaneous revolts against oppression and the first workers´ strikes took place.





První světová válka (1914-1918)
→World War I (1914-1918)


Atentátem na následníka rakouského trůnu Ferdinanda d´Este v Sarajevu, 28. 6. 1914, začíná první světová válka.
→The assassination of the successor to the Austrian throne, Archduke Francis Ferdinand, in Sarejevo on June 28, 1914, started the First World War.

Na jedné straně stojí centrální mocnosti ( Rakousko-Uhersko, Německo, Turecko a Bulharsko), na straně druhé Dohoda ( Anglie, Francie, Rusko, Itálie, Srbsko, USA...).
→On one side stood the Central Powers (Austria-Hungary, Germany, Turkey and Bulgaria), on the other side the Allies (England, France, Russia, Italy, Serbia and the USA).

České země jsou v této době neustále pod nadvládou Rakouska-Uherska a čeští vojáci bojují za cíle Rakouska-Uherska, aniž by s nimi souhlasili.
→The Czech lands were at this time still under the rule of Austria-Hungary, and Czech soldiers fought for the aims of Austria-Hungary without even agreeing with them.

Teoreticky se s Rakouskem rozešel už kdekdo, ve skutečnosti však našel odvahu k tomuto kroku jen jeden muž - Tomáš Garrigue Masaryk.
→In theory everyone had already parted with Austria, in reality, however, only one man, Tomáš Garrigue Masaryk, found the courage to take this step.

V prosinci 1914 se odebral do emigrace do Anglie a začal pracovat na koncepci samostatného českého státu.
→ In December 1914 he emigrated to Italy and started to work on the concept of an independent Czech state.

Doma spolupracoval s tajnou organizací nazývanou MAFFIE v čele s Edvardem Benešem.
→At home he collaborated with a secret organization called MAFFIE, with Edvard Beneš at its head.

Jejich úkolem bylo udržovat spojení, shromažďovat špionážní informace a hlavně působit na domácí politiky, aby nepodporovali Rakousko-Uhersko.
→Their mission was to maintain links, collect secret information and above all encourage domestic politicians not to support Austria-Hungary. V průběhu roku 1916 Masaryk, Beneš a Štefánik (slovenský učenec a politik žijící ve Francii) sestavili v Paříži " Československou národní radu " jako hlavní orgán protirakouského odboje.
→Working in Paris during the year 1916, Masaryk, Beneš and Štefánik (a Slovak scholar and politician living in France) put together the "Czechoslovak National Council" as the main organ of the anti-Austrian struggle.

Podporovala také vytvoření československého zahraničního vojska, legií, které se na italské, francouzské a ruské frontě formovaly z předválečných emigrantů a z vojenských zajatců a přeběhlíků.
→They also supported the creation of a Czechoslovak foreign military unit, a legion of pre-war immigrants and military prisoners of war and deserters which took shape on the Italian, French and Russian fronts.

Vojenská hodnota československých legií se nejvýrazněji uplatnila na ruské jihozápadní frontě v létě 1917 v bitvě u Zborova.
→The military value of the Czechoslovak legion was most considerably appreciated at the Battle of Zborov on the southwestern Russian front in the summer of 1917.

28. 10. 1918 Rakousko-Uhersko kapituluje a odpoledne v Praze na Václavském náměstí je oficiálně vyhlášena samostatnost.
→On October 28, 1918, Austria-Hungary surrendered, and independence was officially announced on Wenceslas Square in Prague that afternoon.





Vznik Československa
→The Origin of Czechoslovakia


Na podzim r. 1918 první světová válka končí.
→In the autumn of 1918 World War I ended.

Jedním z jejích důsledků byla proměna střední a východní Evropy.
→One of its results was the transformation of Central and Eastern Europe.

Koncem roku 1918 se začaly postupně vytvářet nové tzv. " nástupnické státy ": Finsko, Polsko, pobaltské státy, Rumunsko, Československo a Jugoslávie.
→ By the end of 1918 new, "emerging" states had gradually started to form : Finland, Poland, the Baltic states, Romania, Czechoslovakia and Yugoslavia.

Území Německa, Rakouska a Maďarska bylo tímto podstatně zmenšeno.
→The territory of Germany, Austria and Hungary was considerably reduced by this.

28. 10. 1918, po kapitulaci Rakouska, byla vyhlášena samostatnost československého státu.
→After Austria´s surrender on October 28, 1918, the independence of the Czechoslovak state was declared.

Funkci prozatímní vlády převzal Národní výbor.
→The National Committee took over the function of an interim government.

V čele stálo pět politiků, kteří byli později nazýváni " mužové 28. října ".
→ At its head stood five politicians, who were later called "the men of the 28th of October".

Byli to: Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár.
→These were Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, and Vavro Šrobár.

Národní výbor postupně převzal do svých rukou veřejnou i politickou správu a organizace, které zajišťovaly výživu obyvatelstva.
→The National Committee gradually took charge of public and political administration and organizations providing nourishment for the population.

30. 10. 1918 se zapojilo i Slovensko. Tzv. " Martinská deklarace " se stala základem pro spojení Čechů a Slováků v novém, samostatném státě.
→On October 30, 1918, Slovakia also became involved. The so-called "Martin Declaration" became the basis for joining Czechs and Slovaks in a new, independent state.

Koncem roku 1918 se připojuje i Podkarpatská Rus.
→By the end of 1918 Carpathian Ruthenia had joined as well.

Souběžně se zajišťováním hranic nového československého státu byla upevněna i vnitropolitická situace.
→At the same time, the domestic political situation was also strengthened by the defining of borders of the new Czechoslovak state.

14. 11. 1918 se konalo v Praze slavnostní zasedání nově utvořeného Národního shromáždění.
→A ceremonial meeting of the newly-created National Assembly took place in Prague on November 14, 1918.

Bylo na něm prohlášeno sesazení Habsburků ( podle tzv. "Washingtonské deklarace" prohlášení o nezávislosti československého národa, z 18. října 1918) a bylo přijato usnesení o státní formě státu, jíž byla demokratická republika.
→The dethroning of the Habsburgs was declared (according to the "Washington Declaration"
 the declaration of independence of the Czechoslovak nation from October 18, 1918) and a resolution on the new form of the state as a democratic republic was accepted.

Jednomyslně byl zvolen prezident první republiky.
→ The first president of the republic was unanimously elected.

Byl jím Tomáš Garrigue Masaryk.
→This was Tomáš Garrigue Masaryk.

Ze zasedání vzešla i první československá vláda.
→The first Czechoslovak government also emerged from this session.

Byla vytvořena ze zástupců domácího i zahraničního odboje.
→ It was made up of representatives of the resistance movement at home and abroad.

Ministerským předsedou se stal Karel Kramář, vedoucí osobnost domácího odboje.
→Karel Kramář, the leading figure of the domestic resistance, became Prime Minister.

Ministry se stali všichni " mužové 28. října ".
→All of "the men of the 28th of October" became ministers.

Edvard Beneš se stal ministrem zahraničních věcí a Milan Rastislav Štefánik ministrem vojenství.
→Edvard Beneš became Minister of Foreign Affairs and Milan Rastislav Štefánik Minister of War.





Mnichov
→Munich


V roce 1933 nastupuje v Německu k moci Hitler a s ním fašismus.
→In 1933 Hitler came to power in Germany, and with him fascism.

V letech 1934-1936 získalo nacistické Německo postupně vedoucí postavení mezi státy střední Evropy. Jediným státem, který se odmítal Hitlerovi podřídit, bylo Československo.
→In the years 1934-1936 Nazi Germany gradually gained a leading position among the states of Central Europe. The only state which refused to submit to Hitler was Czechoslovakia.

Proto také zahájil koncem roku 1937 svůj otevřený odpor proti němu.
→ It thus initiateded its own open resistance against him at the end of 1937.

Dne 14. září 1937 umírá zakladatel Československého státu a jeho první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
→The founder of Czechoslovakia and its first president, Tomáš Garrigue Masaryk, died on September 14, 1937.

Masarykův odchod jako by symbolicky předznamenával věci příští.
→Masaryk´s departure seemed symbolic of things to come.

Bezprostředně poté se začalo odvíjet československé drama.
→ Immediately afterwards, the drama of Czechoslovakia began to unfold.

Byl to zápas na život a na smrt, zápas o existenci státu a o jeho demokracii.
→ It was a life-and-death struggle, a struggle for the existence of the state and its democracy.

V čele tohoto zápasu stál prezident Edvard Beneš.
→ At the head of this struggle stood President Edvard Beneš.

Československo se stalo světovým problémem.
→ Czechoslovakia became a world problem.

Představa války však svět děsila.
→The prospect of war, however, horrified the world.

V kuloárech světové politiky se stále intenzívně hledalo východisko, které by zabránilo válce.
→In the domain of world politics a solution which would prevent war was continually and intensively being sought.

Nakonec jím byla dohoda čtyř velmocí vydat Československo Hitlerovi.
→Finally, as a result of these talks, the four great powers agreed to give Czechoslovakia to Hitler.

29. záři 1938 se v Mnichově sešli na zvláštní konferenci zástupci - Německa, Itálie, Anglie a Francie (Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier).
→The representatives of Germany, Italy, England and France (Hitler, Mussolini, Chamberlain and Daladier) met for a special conference in Munich on September 29, 1938.

Na pořadu jednání byl jediný bod: rozbití československého státu.
→On the agenda was a single point: the disintegration of Czechoslovakia.

Jednání skončilo 30. září 1938. Tato dohoda nařizovala Československu splnit Hitlerovy požadavky na připojení pohraničního území k německé říši.
→The negotiations ended on September 30, 1938. The agreement ordered Czechoslovakia to comply with Hitler´s demands for the annexing of border territories to the German Reich.

Dohoda také potvrdila, že Československo má vyjít vstříc i územním požadavkům Polska, které žádalo část Těšínska a požadavkům Maďarska na jižní Slovensko.
→The agreement also confirmed that Czechslovakia should accomodate the territorial demands of Poland, which called for part of the Těšín area, and the demands of Hungary for southern Slovakia.

Michovská dohoda vstoupila v platnost dnem podepsání bez ohledu na stanovisko Československa.
→The Munich Agreement was validated as of its date of signature, without any consideration of the Czechoslovak standpoint.

O několik hodin později, 1. října 1938, začala vojska nacistického Německa obsazovat československá pohraniční území.
→Several hours later, on October 1, 1938, Nazi German forces began to occupy the border areas of Czechoslovakia.

Pro český a slovenský národ bylo rozbití společného státu hlubokou tragédií.
→For the Czech and Slovak nation, the disintegration of the unified state was a profound tragedy.

Jeho odhodlání bránit republiku vyznělo naprázdno.
→ Its determination to defend the republic had no effect.

Vojáci, kteří byli v pohraničních opevněních připraveni k boji, byli šokováni náhlou změnou situace.
→ The soldiers, who were prepared for war in the border entrenchments, were shocked by the abrupt change of situation.

S rozbitím státu se zhroutil i jeho demokratický systém.
→The democratic system crumbled along with the disintegration of the state.

Svět se však radoval, že byl zachráněn mír.
→The world, however, was delighted that peace had been preserved.

A anglický premiér Chamberlain radostně oznamoval, že zachránil mír.
→And English premier Chamberlain happily announced that peace had been maintained.

Byly to však iluze o trvalém míru.
→These were, however, only illusions of a lasting peace.




Druhá světová válka (1939-1945)
→World War II


Události, které následovaly po přijetí mnichovské dohody, nabraly rychlý spád.
→The events which followed the acceptance of the Munich Agreement quickly picked up speed.

Dne 5. října 1938 prezident Beneš abdikuje a odchází do zahraniční emigrace.
→On October 5, 1938, President Beneš abdicated and went into foreign exile.

14. března 1939 slovenský sněm v Bratislavě vyhlásil nezávislý a samostatný slovenský stát.
→ On March 14, 1939, the Slovak Parliament in Bratislava declared a separate, independent state.

Hitlerovým výnosem ze 16. března 1939 byl na území českých zemí vyhlášen PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA jako autonomní součást Velkoněmecké říše.
→The Protectorate of Bohemia and Moravia was declared in the territories of the Czech state as an autonomous part of the Greater German Reich by Hitler´s decree of March 16, 1939.

V čele okupační správy stál říšský protektor Konstantin von Neurath.
→At the head of the occupational authorities stood the "Imperial Protector" Konstantin von Neurath.

Již v prvních dnech protektorátu se objevují první zárodky odporu v různých formách:
→The first seeds of resistance appeared in various forms during the first days of the Protectorate.

I - Návraty k tradicím národa a kulturní minulosti (například oslavy památky Jana Husa, převoz ostatků Karla Hynka Máchy)
→I. A return to the traditions of the nation and the cultural past (for example, celebrations at the John Hus Monument, transfer of the remains of Karel Hynek Mácha).

II - Při manifestaci na oslavu 28. října 1939 byl německými vojáky postřelen student Jan Opletal, který 11. listopadu 1939 svému zranění podlehl.
→II. A student, Jan Opletal, was shot by German soldiers on October. 28, 1939, at a demonstration to mark the anniversary of independence, and later succumbed to his injuries on November 11, 1939.

Demonstrace studentů u jeho hrobu se staly záminkou pro uzavření vysokých škol nacisty (16. - 17. listopadu 1939).
→Demonstrations by students at his grave were the pretext for the closing of universities by the Nazis (November 16-17, 1939). Devět studentů bylo bez rozsudku popraveno a dalších 1200 vysokoškoláků odvedeno do koncentračních táborů.
→Nine of the students were executed without trial and another 1,200 university students were taken away to concentration camps.

Na počest tohoto dne je 17. listopad slaven jako Den studentů.
→In honor of this day, November 17 is celebrated as Students´ Day.

III - Organizovaný odboj, který měl dvě formy : - domácí a zahraniční (s centrem v Londýně a v Moskvě).
→III. The organized resistance movement took two forms: domestic and foreign (with centers in London and Moscow).

Po pádu Francie se středisko zahraničního odboje přeneslo do Anglie.
→After the fall of France, the center of foreign resistance moved to England.

V Anglii se v létě 1940 organizovaly československé vojenské jednotky.
→In the summer of 1940 Czechoslovak military units were organized in England.

Pozemní jednotky prováděly obranu anglického pobřeží.
→Ground forces were engaged in the defense of the English coast.

Letecké jednotky se účastnily bitvy o Anglii.
→Airborne units took part in battles over England.

Po uznání exilové vlády roku 1941 vzniká také československá vojenská jednotka na sovětském území.
→After recognition of the government in exile in 1941, Czechoslovak military units were also formed on Soviet territory.

Roku 1942 se v Buzuluku zformoval I. čs. samostatný polní prapor v čele s generálem Ludvíkem Svobodou, který pomáhá při osvobozování sovětského území a mimo jiné se účastní spolu s Rudou armádou 8. září 1944 i karpatsko-dukelské operace.
→ In 1942 the first independent Czechoslovak field battalion was formed in Buzuluk, with Ludvík Svoboda at its head. It helped in the liberation of Soviet territory and, among other things, took part in the Carpathian Dukla operation together with the Red Army on September 8, 1944.

Od konce roku 1939-40 probíhá v protektorátu několik vln zatýkání.
→At the end of 1939 the first of several series of arrests began.

Velice silně byla poškozena činnost domácího odboje.
→The activity of the home resistance movement was greatly affected.

Pro klid a pořádek v protektorátě byl dosavadní protektor Neurath nahrazen Reinhardem Heydrichem.
→For purposes of law and order in the Protectorate, Neurath, its ruler up to that time, was replaced by Reinhard Heydrich.

27. září 1941 přijíždí Heydrich do Prahy s cílem radikálně změnit situaci.
→On September 27, 1941 Heydrich came to Prague with the aim of radically changing the situation.

Okamžitě vyhlašuje stanné právo, dochází k teroru, zatýkání, popravám, transportům a opatřením ve správě a hospodářství.
→He immediately declared martial law. Terror, arrests, executions and transports began, and there were measures in the administration and economy.

Exilová vláda vysílá vycvičené a technicky vybavené parašutisty s cílem obnovit zpřetrhané kontakty, udržovat spojení a rozvíjet sabotáže.
→The government in exile sent trained and technically well-equipped parachutists to re-establish lost contacts, maintain communication and spread sabotage.

Nejvýznamnější z operací bylo provedení atentátu na Heydricha.
→The most significant of these operations was carrying out the assassination of Heydrich.

Účastnili se jí Gabčík, Kubiš, Opálka a Čurda.
→ Gabčík, Kubiš, Opálka and Čurda took part in this.

27. května 1942 byl tento atentát v Praze proveden.
→On May 27, 1942, the assassination was carried out in Prague.

Heydrich zranění podlehl a následovalo období tvrdých represí vůči českému národu.
→Heydrich died of his wounds, and a time of harsh repression against the Czech nation followed.

Více než 1500 osob popraveno, 3000 lidí zatčeno, zničeny a vyvražděny Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942).
→More than 1,500 people were executed, 3,000 people arrested. Lidice (June 10, 1942) and Ležáky (June 24, 1942) were destroyed and their populations massacred.

Atentátnici byli zradou Čurdy dopadeni.
→The assassins were apprehended through the betrayal of Čurda.

Již počátkem roku 1942 se objevují nové projevy rezistence, které se stupňují až k Pražskému povstání roku 1945. 9. května 1945 je Praha osvobozena Rudou armádou a v Evropě oficiálně končí druhá světová válka.
→Already by the beginning of 1942, new displays of resistance had appeared, escalating into the Prague Uprising of 1945. On May 9, 1945, Prague was liberated by the Red Army, and the Second World War in Europe officially ended.





Rok 1948
→The Year 1948


3. dubna 1945 se triumfálně vrácí doktor Edvard Beneš z šestiletého exilu.
→On April 3, 1945, Dr. Edvard Beneš triumphantly returned from six years in exile.

První vláda na osvobozené domácí půdě byla oficiálně ustanovena následujícího dne.
→The first government in the liberated homeland was officially set up the following day.

28. října 1945 zahájilo svou činnost prozatímní Národní shromáždění, které potvrdilo a prohlásilo za zákon dosud vydané tzv. Benešovy dekrety.
→The interim National Assembly, which validated and declared as law the already-issued ´´Beneš Decrees´´, started its activities on October 28, 1945.

Na Postupimské konferenci byl schválen odsun německého obyvatelstva.
→At the Potsdam Conference the resettlement of the German population was approved.

V srpnu 1945 tak bylo ukončeno období tzv. divokého odsunu, v jehož průběhu byli Němci vyháněni ze svých domovů tím nejkrutějším způsobem.
→ In August of 1945, the time of the "violent resettlement", in the course of which Germans were chased from their homes in the cruelest of ways, was completed.

Tzv. organizovaný odsun byl pak zahájen v lednu 1946 a v jeho průběhu bylo vysídleno 2 256 000 Němců.
→So-called organized resettlement was then started in January 1946 and, in the course of it, 2,256,000 Germans were resettled.

Maďarská menšina byla vyměněna za československé obyvatelstvo.
→The Hungarian minority was replaced by a Czechoslovak population.

Významnou roli hrála obecná popularita Sovětského svazu a jeho Rudé armády osvoboditelky.
→The general popularity of the Soviet Union and its Red Army liberators played a significant role.

Českoslovenští komunisté tohoto využívali pro svou další obratnou politiku.
→ The Czechoslovak Communists took advantage of this popularity in its further skillful policies.

Proto výsledky voleb v českých zemích skončily vítězstvím komunistů.
→Thus the results of the elections in the Czech lands ended with a victory for the Communists.

Dne 2. června 1946 byla jmenována nová vláda v čele s komunistou Klementem Gottwaldem.
→On June 2, 1946, a new government was named, with the Communist Klement Gottwald at its head.

Demokratické síly sváděly s komunisty těžké boje o hospodářskou politiku.
→The democratic forces engaged in difficult struggles with the Communists over economic policies.

V průběhu roku 1947 došlo k hluboké krizi.
→In the course of 1947, a serious crisis occurred.

Narůstala nespokojenost.
→Dissatisfaction increased.

Znárodněné podniky, zatížené byrokracií se ukazovaly jako neefektivní a výrobky jako neschopné konkurence na zahraničních trzích.
→ Nationalized enterprises, burdened with bureaucracy, proved to be ineffective and their products incapable of competition on foreign markets. Produktivita zemědělství poklesla hluboko pod předválečnou úroveň.
→ The productivity of agriculture fell far below pre-war standards. Neměnnou zásadou však zůstávalo spojenectví se Sovětským svazem (SSSR).
→However, alliance with the Soviet Union (USSR) remained an unalterable principle.

Tzv. MARSHALLůV plán (1947 - pomoc USA všem evropským zemím na obnovu zničeného hospodářství) byl Sovětským svazem rezolutně odmítnut a Stalin oznámil československé delegaci, že účast na Marshallově plánu bude považovat jako čin namířený proti SSSR.
→The Marshall Plan (1947 - aid from the USA to all European countries for rebuilding devastated economies) was resolutely refused by the Soviet Union, and Stalin announced to the Czechoslovak delegation that participation in the Marshall Plan would be considered as an act aimed against the USSR.

Vláda přijala sovětské ultimátum bez protestů.
→ The government accepted the Soviet ultimatum without protest.

Vazby Československa na Západ byly narušeny.
→This broke Czechoslovakia´s ties to the West.

Své naděje vkládali odstupující ministři do prezidenta Beneše, který se stále ještě těšil velké autoritě jak mezi politiky, tak na veřejnosti.
→The resigning ministers placed their hopes in President Beneš, who still enjoyed great authority among both politicians and the public.

V důsledku trvající vládní krize, dne 20. února 1948 podává několik ministrů demisi a požadují, aby ji prezident přijal a doplnil vládu o ministry podle jejich představ.
→As a result of the lasting governmental crisis, several ministers handed in their resignation on February 20, 1948, and requested that the president accept it and appoint government ministers satisfying their requirements.

V atmosféře perfektně zinscenovaných masových demonstrací komunistických přívrženců, s představou hrozící občanské války a následujícího sovětského zásahu, nenašel stárnoucí a nemocný Beneš dostatek odvahy pustit se do boje. 25. února 1948 přistoupil na komunistické požadavky, přijal demisi demokratických ministrů a jmenoval vládu složenou z komunistů.
→In an atmosphere of perfectly-staged mass demonstrations by Communist supporters and with the prospect of threatening civil war and subsequent Soviet intervention, aging and ill Beneš did not find a sufficient amount of courage to start fighting. On February 25, 1948, he consented to Communist demands, accepted the resignation of democratic ministers and named a government made up of Communists.

Proti převratu demonstrovala jen nevelká skupina studentů.
→ Only a rather small group of students demonstrated against this takeover.

Rozhodující část obyvatel zůstala pasivní a nedovedla si představit, co bude následovat.
→The majority of citizens remained passive, and could not imagine what would follow.

Hned po únorovém vítězství přistoupili komunisté k budování totalitního politického systému.
→Immediately after the February victory, the Communists got down to the building of a totalitarian political system.

Veškerá moc byla v rukou nejvyšších funkcionářů komunistické strany (KSČ).
→All the power was in the hands of the highest officials of the Czechoslovak Communist Party (CCP).

7. června 1948 abdikoval i prezident Beneš.
→On June 7, 1948, President Benes abdicated.

O týden později zvolilo Národní shromáždění prezidenta Klementa Gottwalda a byla jmenována nová vláda Antonína Zápotockého.
→ About a week later the National Assembly elected Klement Gottwald president, and the new government of Antonín Zápotocký was named. Po uchopení moci zahájili komunisté likvidaci soukromého sektoru (řada znárodňovácích dekretů).
→After seizing power, the Communists started eliminating the private sector (through a series of nationalizing decrees).

Ekonomika byla řízena z jednoho centra a podle jednoho ústředního plánu.
→The economy was run from a single center and according to one central plan.

Byla zahájena přestavba československého průmyslu.
→ The restructuring of Czechoslovak industry was launched.

Bez ohledu na skutečné možností a potřeby země byl důraz položen na těžké strojírenství a zbrojní výrobu.
→Without regard for the real possibilities and needs of the country, emphasis was put on heavy mechanical engineering and weapons manufacture.

Zahraniční obchod byl přeorientován na SSSR.
→ Foreign business was reoriented towards the USSR.

Pro léta 1940-1950 jsou charakteristické politické procesy, jejichž obětí se stalo asi 230 000 občanů (příslušníci nekomunistických stran, církevní hodnostáři, Milada Horáková, generál Píka atd.).
→Typical of the 1940s and 1950s were political trials, to which some 230,000 citizens fell victim (members of non-Communist parties, church officials, Milada Horáková, General Píka, etc.).

V září 1949 přijeli do Československa první sovětští poradci pověření Stalinem, aby pomohli při zavádění sovětských zkušeností.
→In September of 1949, the first Soviet advisors came to Czechoslovakia under the authorization of Stalin, in order to help introduce Soviet expertise.

Výsledkem bylo však zatýkání na nejvyšších stranických místech (Rudolf Slánský).
→The result, however, was arrests in the highest party positions (Rudolf Slánský).

Nejmasovějším projevem nesouhlasu s komunistickým režimem byla emigrace.
→The most massive display of disagreement with the Communist regime was emigration.

V letech 1948-1951 odešlo ilegálně do zahraničí přes 25000 lidí, mezi nimi i řada významných osobností (F. Peroutka, P. Tigrid, R. Kubelík).
→ In the years 1948-1951 more than 25,000 people, among them a number of significant personalities (F. Peroutka, P. Tigrid, R. Kubelík), went abroad illegally.

V zahraničí vyvíjeli Češi i Slováci nemalou aktivitu, například pro Československo začaly vysílat rozhlasové stanice Svobodná Evropa z Mnichova nebo Hlas Ameriky z Washingtonu.
→ There Czechs and Slovaks were engaged in quite a number of activities; for example, the radio stations Radio Free Europe from Munich and Voice of America from Washington, which began broadcasting to Czechoslovakia.

Začaly vycházet i noviny a časopisy.
→Newspapers and magazines also started to appear.

Nejvýznamnější byl časopis Pavla Tigrida Svědectví vydávaný v Paříži.
→The most significant was Pavel Tigrid´s magazine
→ Testimony
→ published in Paris.




Osudný rok 1968
→The Fateful Year 1968


Důsledky let předchozí, krize komunistického systému, ale i kritika stalinismu po roce 1956 samotným SSSR způsobily volání po obrodě komunistického systému.
→The consequences of the preceding years, the crisis of the Communist system, and even criticism of Stalinism by the USSR itself after 1956 resulted in calls for renewal of the Communist system.

Až v roce 1968 došlo k pokusu o reformu socialismu v Československu.
→An attempt at reform socialism did not take place in Czechoslovakia until 1968.

Jeho základem se staly radikální ekonomické reformy a obrodný proces v KSČ.
→ Radical economic reforms and the renewal process in the CCP (the Czechoslovak Communist Party) formed its basis.

Počátkem ledna roku 1968 byl do čela strany povolán Alexandr Dubček.
→By the beginning of January 1968, Alexandr Dubček was called to head the party.

Nové vedení strany kromě Dubčeka tvořili Smrkovský, Černík, Kriegel, s jejichž jmény byl poté spjat obrodný proces, ale také Bilak, Indra, Lenárt, funkcionáři, kteří v procesu demokratizace představovali umírněné, brzdící pozice.
→Besides Dubček, the new leadership of the party was formed by Smrkovský, Černík, and Kriegel, with whose names the renewal process was thereafter connected, but also Bilak, Indra and Lenárt, functionaries who represented a moderate, slowing position in the process of democratization.

Politický vývoj s blížícím se jarem gradoval.
→The political development evolved with the coming of spring.

Lidé se začínali cítit spolutvůrci politiky.
→People began to feel like the co-creators of policy.

Tisk, rozhlas a televize informovaly zcela svobodně.
→ The press, radio and television presented information to the people quite freely.

Stranické orgány nebránily vzniku nových politických organizací.
→Party officials did not prevent the establishment of new political organizations.

Československo se stalo obrovským diskusním klubem, na mítincích vystupovali politikové, byly jim kladeny otázky, oni na ně odpovídali.
→Czechoslovakia became a huge discussion center, and politicians appeared at demonstrations where they answered questions.

30. března 1968 byl zvolen president republiky - Ludvík Svoboda.
→On March 30, 1968, Ludvík Svoboda was elected president of the republic.

Národ žil v euforii, novému vedení strany v čele s Dubčekem věřil, přijal ideu " socialismu s lidskou tváří ", nabyl přesvědčení, že socialismus lze morálně, politicky i hospodářsky reformovat.
→ The nation lived in a state of euphoria, believing in the new leadership of the party with Dubček at its head and accepting the idea of "socialism with a human face". People came to believe that socialism could be morally, politically and economically reformed.

Rámec reforem začal být podle mínění konzervativní části KSČ (Bilak, Indra, Lenárt ...) překračován.
→In the opinion of the conservative part of the CCP (Bilak, Indra, Lenárt) the scope of reform began to be exceeded.

Lid začal žádat víc, volal po pluralitě.
→People started to demand more, and called for plurality.

Z obav, že nebudou do vysokých funkcí opět zvoleni, začali hledat záchranu v ,,bratrských stranách´´. Nalezli ji! Brežněvově vedení KSSS a stranické špičky NDR, PLR, MLR a BLR (Německa, Polska, Maďarska a Bulharska) se rovněž cítily ohroženy nepřípustným československým vývojem.
→Out of fear that they would not be elected again to higher office, the conservatives started to look for support in allied ´´brother parties´´. And they found it! Brezhnev´s leadership of the Soviet Communist Party and the party elites of East Germany, Poland, Hungary, and Bulgaria likewise felt threatened by the unacceptable Czechoslovak political developments.

Několikrát obdržel Dubček velmi ostré varování, aby zakročil proti antisocialistickým silám.
→On several occasions Dubček received very severe warnings to take action against anti-socialist forces.

Protože Dubček nereagoval, vtrhly armády varšavské pětky (SSSR, NDR, PLR, MLR, BLR) v noci z 20. - 21. srpna 1968 do Československa.
→Because Dubček did not respond, the armies of the Warsaw Five (the Soviet Union, East Germany, Poland, Hungary and Bulgaria) invaded Czechoslovakia during the night of August 20, 1968.

Invaze, která byla porušením suverenity svobodného státu, byla okupanty prezentována světu jako bratrská internacionální pomoc československému lidu.
→This invasion, which was a violation of the sovereignty of a free state, was presented by the occupying armies to the world as international brotherly aid to the Czechoslovak people.

Předsednictvo KSČ přijalo ,,Prohlášení ke všemu československému lidu´´ v němž okupaci odsoudilo.
→The presidium of the CCP approved "a proclamation to all Czechoslovak people", in which it condemned the occupation.

Krátce nato sovětští vojáci zatkli 5 členů předsednictva strany a odvezli je do SSSR, kde byli nuceni pod nátlakem podepsat tzv. ,, moskevský protokol ´´, který legalizoval okupaci.
→Shortly after this, Soviet soldiers arrested five members of the party presidium and flew them to the USSR, where, under pressure, they were forced to sign the "Moscow Protocol", which legalized the occupation.

Později pak byla podepsána dohoda o ,, dočasném pobytu sovětských vojsk v Československu ´´, jejíž dočasnost trvala víc než 20 let.
→Later was signed an agreement on "the provisional presence of Soviet forces in Czechoslovakia"; a provisional period which lasted more than 20 years.

V dubnu 1969 byl zvolen za sovětské asistence do čela KSČ - Gustav Husák (Období 20. let normalizace a připoutání k SSSR ,, na věčné časy ´´).
→In April 1969, Gustav Husák was elected head of the CCP with Soviet assistance (a 20-year period of normalization and ties to the USSR "for all time").

Invaze nenarazila na ozbrojený odpor.
→The invasion did not meet with armed resistance.

Politicky se však stala obrovským sovětským fiaskem.
→Politically, however, it was a huge Soviet fiasco.

Současně začalo zrát poznání, že socialismus není možné reformovat a že není schopný politického pluralismu.
→At the same time, it began to be recognized that socialism was impossible to reform and that it was not capable of political pluralism.
 

 



Rok 1989
→The Year 1989


Dvacet let normalizace způsobilo, že společnost zaujala vůči straně (KSČ) odmítavý postoj a definitivně se odvrátila od sovětské orientace.
→Twenty years of normalization resulted in society´s taking a disapproving stand towards the party (the CCP) and definitively turning away from a Soviet orientation.

Život společnosti upadal do apatie.
→The life of this society plunged into apathy.

Vedení si toho bylo vědomo, ale stačilo mu, že má moc pevně v rukou a lidé ve své většině mlčí.
→The leadership was aware of this, but it sufficed for them that they held power firmly in their own hands, and that the majority of the people were silent.

Za této situace se i opozice (zejména historikové, filosofové, spisovatelé...) stáhla do ústraní k publicistické a vědecké práci.
→In this situation the opposition (especially historians, philosophers and writers) went into the seclusion of journalistic and scholarly work.

Významnou roli sehrála organizace na obranu lidských a občanských práv tzv. CHARTA 77.
→The organization CHARTER 77 played a significant role in the defense of human and civil rights. Jejími prvními mluvčími se stali například filosof Jan Patočka nebo dramatik Václav Havel.
→The philosopher Jan Patočka and the playwright Václav Havel became its first spokesmen.

Jiní volili možnost nelegální zahraniční emigrace (M. Forman, J. Škvorecký, M. Kundera, K. Kryl ...).
→ Others choose the option of illegal foreign emigration (M. Forman, J. Škvorecký, M. Kundera, K. Kryl).

Nástup Gorbačova, ukončení období studené války, ale i neshody ve straně způsobily, že v roce 1988 se již stal nesouhlas s režimem zjevným a veřejným.
→The arrival of Gorbachov and the close of the Cold War era, as well as dissension within the party, led to disagreement with the regime already becoming apparent in public in 1988.

21. srpna 1988, v den 20. výročí okupace sovětskou armádou, zažila Praha velkou demonstraci, 28. října v souvislosti s výročím vzniku republiky proběhla další demonstrace.
→On August 21, 1988, the 20th anniversary of occupation by the Soviet Army, Prague witnessed a great demonstration. On October 28, in connection with the anniversary of the founding of the republic, additional demonstrations took place.

V lednu 1989 (v souvislosti s výročím úmrtí Jana Palacha) se v Praze uskutečnila čtyřdenní demonstrace.
→ In January 1989 (in connection with the anniversary of the death of Jan Palach), a four-day demonstration was held in Prague.

Zásah policie byl vždy brutální a vždy se zatýkalo (V. Havel ...).
→ In each case, police intervention was brutal and arrests were made. (V. Havel).

V létě 1989 vydala CHARTA 77 petici ,, Několik vět ´´ žádající propuštění politických vězňů, veřejnou diskusi a svobodu pro činnost nezávislých organizací.
→ In the summer of 1989, CHARTER 77 issued the petition "Several Sentences", demanding the release of political prisoners, public discussion and freedom for the activity of independent organizations.

17. listopadu 1989 došlo k rozhodujícímu zlomu.
→On November 17, 1989, a decisive, radical change took place.

Jednotky Bezpečnosti napadly v Praze na Národní třídě s neobyčejnou surovostí oficiálně povolený studentský průvod, který se konal při příležitosti 50. výročí popravení českých vysokoškoláků nacisty.
→Units of the security forces attacked an officially-approved student march on Prague´s National Avenue with unusual brutality. This march took place on the 50th anniversary of the execution of Czech university students by the Nazis.

Brutální zákrok proti studentům vyvolal celonárodní odpor.
→The brutal crackdown on students called forth nationwide protests.

O den později se v pražském Činoherním klubu ustavilo OBČANSKÉ FÓRUM, jež do svého čela postavilo Václava Havla.
→About a day later, the CIVIC FORUM, in which Václav Havel stood at the forefront, was established in the Prague Actors´ Club.

Následující dny se po celé republice konaly manifestace požadující odstoupení komunistické vlády a potrestání viníků brutálního zásahu.
→In the days that followed, demonstrations took place throughout the entire republic, demanding the resignation of the Communist government and the punishment of those guilty of the brutal intervention.

Události nabraly rychlý spád ... Celý svět žasl nad tím, jak je možné změnit společenský pořádek bez krveprolití a bez bojů.
→The course of events quickly picked up speed... The whole world marvelled that it was possible to change the social order without bloodshed and without fighting.

Proto nazvali tuto revoluci ,, sametovou ´´.
→They therefore called this the " velvet revolution ".

Dne 29. prosince 1989 byl zvolen prezidentem Československé republiky Václav Havel, který slíbil dovést zemi ke svobodným volbám.
→On December 29, 1989, Václav Havel was elected President of the Czechoslovak Republic. He promised to lead the country to free elections.

Československu vyvstala reálná naděje návratu k pluralitní demokracii.
→Realistic hopes for a return to pluralist democracy came into being for Czechoslovakia.




Rok 1993
→The Year 1993


Listopad 1989 uzavřel sice jednu kapitolu českých dějin, ale zároveň otevíral kapitolu novou.
→Although November 1989 closed one chapter of Czech history, at the same time it opened a new one.

Polistopadové nadšení vyprchalo, nastala tvrdá každodenní práce a vyvstala řada nových problémů, které mají své kořeny hluboko v historii komunistické éry.
→As post-November enthusiasm dissipated, hard everyday work began, and a series of new problems arose, which had their roots deep in the history of the Communist era.

Mimo ekonomické problémy se řešily i problémy nacionální (spor o název republiky, výsledek: Česká a Slovenská federativní republika - ČSFR).
→Besides economic problems, problems of nationalism also had to be resolved (the dispute over the name of the republic; the result was the Czech and Slovak Federal Republic
→ CSFR).

Ale toto uskupení nemělo dlouhého trvání. →This coupling, however, did not have a long life.

Slovensko, které se stále cítilo jako mladší bratr Čech a Moravy, zatoužilo po samostatnosti.
→Slovakia, which still felt itself to be the younger brother of Bohemia and Moravia, had a strong desire for independence.

Počáteční ústupky české strany nevedly ke stabilitě, ale naopak zbržďovaly nastolený kurz ekonomického vývoje.
→Initial concessions from the Czech side did not lead to stability, on the contrary, they hindered the established course of economic development.

Po dohodě mezi oběma republikami došlo 1. ledna 1993 k vytvoření dvou nových států:
→On January 1, 1993, after an agreement between both republics, two new states were created:

České republiky (v čele s prezidentem Václavem Havlem) a Slovenské republiky (v čele s prezidentem Michalem Kováčem).
→ the Czech Republic (with President Václav Havel at its head) and the Slovak Republic (led by President Michal Kováč).