Jdi na obsah Jdi na menu
 


ROD ´IMRÁNŮV

4. 10. 2019


Súra 3. - ROD ´IMRÁNŮV
Medínská - 200 ája
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
1. Alif lám mím!
2. Bůh - není božstva kromě Něho - je živý stále trvající.
3. On seslal ti Písmo s pravdou, potvrzující pravdivost dřívějšího, a On seslal i Tóru a Evangelium
4. již předtím jako správné vedení pro lidi a seslal spásné rozlišeni. Zajisté ty, kdož ve znamení Boží
nevěří, očekává trest strašný, neboť Bůh věru mocný je a pán pomsty.
5. Před Bohem není skryto nic ani na zemi, ani na nebi
6. a je to On, jenž utváří vás v lůnech podle přání svého. A není božstva kromě Něho, mocného,
moudrého.
7. On je ten, jenž seslal ti Písmo, v němž některé verše jsou pevně stanovené, a ty jsou podstatou Písma,
zatímco jiné jsou víceznačné. Ti, v jejichž srdcích je odchýlení, následují to, co je v něm víceznačné,
usilujíce tak o rozkol a snažíce se o svévolný výklad toho; však nezná výklad toho nikdo kromě Boha. Ti
však, kdož pevni jsou ve vědění, hovoří: "My v ně jsme uvěřili; vše, co obsahuje, od Pána našeho je!" A
připomínají si to jedině ti, kdož rozmyslem jsou obdařeni.
8. Pane náš, nedej odchýlit se srdcím našim poté, cos uvedl nás na cestu správnou, daruj nám milost, jež
od Tebe vychází, vždyť Tys věru dárce největší.
9. Pane náš, Ty věru shromáždíš lidi v den, o němž pochyby není; a Bůh zajisté slib svůj nezruší.
10. V ten den nebudou nevěřícím majetky ani děti jejich proti Bohu nic platny a stanou se palivem pro
oheň pekelný.
11. Osud jich bude jako osud rodu Faraónova, a těch, kdož před nimi byli a kteří znamení Naše za lež
prohlásili; Bůh je uchvátil za hříchy jejich a Bůh strašný je ve svém trestání.
12. Rci těm, kdož neuvěřili: "Budete přemoženi a do pekla zahnáni - a jak hnusné to bude místo
odpočinku!"
13. Dostalo se vám již znamení v dvou houfech, jež se střetly: jeden houfec bojoval na stezce Boží,
zatímco druhý byl nevěřící. A zdál se jim druhý houfec na pohled dvojnásobný počtem; a Bůh poskytuje
pomoc Svou tomu, komu chce, a věru je v tom poučení pro ty, kdož jsou jasnozřiví.
14. Je okrášlena pro lidi láska vášnivá k ženám, k synům, k nahromaděným kintárům zlata a stříbra, k
čistokrevným koním, ke stádům i k polím obdělaným. To vše je však jen užívání života pozemského,
zatímco u Boha je útočiště nejkrásnější.
15. Rci: "Mám vás zpravit o tom, co lepší je než toto? Pro ty, kdož jsou bohabojní, u Pána jejich
připraveny jsou zahrady, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní budou, a manželky čisté a zalíbení
Boží. A Bůh jasně zří služebníky Své,
16. kteří hovoří: ,Pane náš, uvěřili jsme; odpusť nám naše viny a ochraň nás před trestem ohně
pekelného,
17. trpělivé, pravdomluvné, pokorně oddané, almužny rozdávající a za úsvitu o odpuštění prosící."
18. Bůh sám svědčí, že není božstva kromě Něho; a dosvědčují to i andělé a ti, jimž dáno bylo vědění.
On stará se o spravedlnost - a není božstva kromě Něho, mocného, moudrého.
19. Náboženstvím jediným u Boha jest věru islám. Ti, jimž dáno bylo Písmo, se dostali do sporu teprve
tehdy, když přišlo k nim vědění, následkem vzájemné řevnivosti. A kdo nevěří ve znamení Boží, zjistí, že
Bůh věru je rychlý v účtování.
20. A jestliže se s tebou hádají, rci: "Odevzdal jsem se do vůle Boží stejně jako ti, kdož mne následují."
A zeptej se těch, jimž dostalo se Písma, a lidu neučeného: "Odevzdáváte se do vůle Boží?" A jestliže se
odevzdají do vůle Boží, pak budou vedeni cestou správnou, avšak jestliže se odvrátí. . . vždyť tobě
přísluší jen předání poselství. A Bůh jasně zří služebníky své.
21. Však těm, kdož nevěří ve znamení Boží a neoprávněně zabíjejí proroky a zabíjejí ty z lidí, kteří
přikazují spravedlnost, těm oznam zvěst radostnou o trestu bolestném.
22. A to jsou ti, jejichž činy budou marné na tomto i na onom světě, a nebudou mít pomocníky žádné.
23. Což jsi neviděl ty, jimž dostalo se části Písma? Když voláni byli k Písmu Božímu, aby mezi nimi
rozhodlo, skupina z nich se zády obrátila a vzdálila.
24. A to proto, že řekli: "Nedotkne se nás oheň, leda na dobu omezenou." A byli obelstěni v náboženství
svém tím, co si sami vymyslili.
25. Ale jak jim bude, až je shromáždíme v den, o němž pochyby není, a kdy každé duši dostane se jen
podle toho, co si vysloužila - a nebude jim ukřivděno.
26. Rci: "Bože veliký, vládce království! Ty dáváš vládu, komu chceš, a odebíráš ji, komu chceš; Ty
povyšuješ, koho chceš, a ponižuješ, koho chceš, v ruce Tvé je dobro a Tys věci každé mocen.
27. Ty dáváš přejit noci v den a dáváš přejít dni v noc, Ty dáváš vzejít živému z mrtvého a mrtvému ze
živého a uštědřuješ, komu chceš, bez počítání."
28. Nechť si věřící neberou nevěřící za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu od Boha
ničeho, leda v případě, že byste se od nich obávali nějaké hrozby. A Bůh vás varuje před sebou samým
a u Boha je cíl konečný.
29. Rci: "Ať již skrýváte to, co je v hrudích vašich, či to dáváte najevo, Bůh dobře o tom ví a On zná
vše, co na nebesích je i na zemi - a Bůh je všech věcí mocen."
30. V ten den nalezne každá duše před sebou to, co vykonala dobrého, i to, ca provedla špatného, a
tehdy zatouží, aby mezi ní a oním byla vzdálenost velká. Bůh vás varuje před sebou samým a Bůh je
shovívavý k služebníkům Svým.
31. Rci: "Milujete-li Boha, pak mne následujte a Bůh vás za to bude milovat a odpustí vám viny vaše,
vždyť Bůh je odpouštějící, slitovný."
32. Rci: "Poslouchejte Boha a posla Jeho! Jestliže se obrátíte zády. . . Bůh věru nemá rád nevěřící."
33. Bůh vskutku vyvolil Adama, Noa, rod Abrahamův i rod Imránův nad lidstvo veškeré
34. jako pokolení, jež vzešla jedno z druhého. A Bůh je slyšící, vševědoucí.
35. A hle, pravila manželka ´Imránova: "Pane můj, zaslibuji Ti, co je v lůně mém, aby se zasvětilo Tobě.
Přijmi to ode mne, vždyť Tys slyšící, vševědoucí!"
36. A když to přivedla na svět, zvolala: "Pane můj, přivedla jsem na svět dceru" - a Bůh dobře věděl, co
přivedla na svět, vždyť pohlaví mužské není jako ženské - "a nazvala jsem ji Marií. A svěřuji ji i
potomstvo její do ochrany Tvé před satanem prokletým."
37. A přijal ji Bůh přijetím laskavým a dal jí vzrůst vzrůstem krásným; a svěřil ji Zachariášovi. A kdykoliv
za ní vešel Zachariáš do svatyně, nalezl u ni potravu. I zeptal se: "Marie, odkud to máš?" Odpověděla:
"To přichází od Boha a Bůh věru uštědřuje obživu, komu chce, aniž počítá."
38. Tehdy tam Zachariáš poprosil Pána svého: "Pane můj, dej mi z milosti Své potomstvo výtečné, vždyť
Ty jsi ten, jenž rád prosby vyslyšuje!"
39. A zavolali na něj andělé, zatímco stál a modlil se ve svatyni: "Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o
narození Jana, jenž potvrdí pravdivost slova Božího a bude pánem, bude zdrženlivý, bude prorokem a
jedním z bezúhonných."
40. Pravil: "Pane můj, jak bych mohl mít chlapce, když již jsem dospěl do věku vysokého a manželka má
je neplodná?" Řekl: "Takto Bůh činí to, co chce!"
41. Pravil Zachariáš: "Pane můj, učiň mi znamení!" Odvětil: "Znamením tvým bude, že nebudeš po tři dny
mluvit s lidmi jinak než posunky. A vzývej často Pána svého a chval Jej za večera i za jitra!"
42. A hle, pravili andělé: "Marie, Bůh si tě věru vyvolil a čistou tě učinil a vyznamenal tě mezi ženami
lidstva veškerého.
43. Marie, buď Pánu svému pokorně oddaná, padej na tvář svou a skláněj se s těmi, kdož poklekají.
44. A toto je jeden z příběhů nepoznatelných, jež ti zjevujeme. Tys nebyl mezi nimi, když vrhali losy
třtinami o to, kdo z nich se ujme Marie, a nebyla mezi nimi, když se hádali.
45. A hle, pravili andělé: "Marie, Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o Slovu, jež od Něho přichází, jehož
jméno je Mesiáš, Ježíš syn Mariin, a bude blahoslavený na tomto i onom světě a též jedním z těch, kdož
k Bohu budou přiblíženi.
46. A bude mluvit s lidmi již v kolébce i jako dospělý a bude patřit mezi bezúhonné."
47. Pravila: "Pane můj, jak bych mohla mít syna, když se mne smrtelník žádný dosud nedotkl?" Pravil:
"Takto Bůh tvoří to, co chce; když o věci nějaké rozhodne, řekne toliko "Staniž se!", a stane se.
48. A naučí jej Bůh Písmu a Moudrosti a Tóře a Evangeliu."
49. A byl poslem k dítkám Izraele: "Přišel jsem k vám se znamením Pána vašeho. Utvořím pro vás z hlíny
něco podobného ptáku a vdechnu tomu život, a stane se to skutečným ptákem z dovolení Božího. A
vyléčím slepého i malomocného a vzkřísím mrtvé z dovolení Božího. A sdělím vám, co jíte a co
shromažďujete v příbytcích svých. A věru je v tomto pro vás znamení, jste-li věřící.
50. A přišel jsem, abych potvrdil pravdivost toho, čeho se vám dostalo přede mnou z Tóry, a aby vám
byla dovolena část z toho, co vám bylo zakázáno. A přicházím k vám se znamením od Pána vašeho -
bojte se Boha a poslouchejte mne!
51. Zajisté Bůh je Pánem mým i Pánem vaším, uctívejte Jej tedy - a to je stezka přímá!"
52. A když Ježíš pocítil nevíru jejich, pravil: "Kdo budou pomocníky mými na cestě Boží?" I odpověděli
apoštolové: "My pomocníky Božími budeme, my v Boha věříme, a ty podej svědectví, že do vůle Jeho
odevzdáni jsme!
53. Pane náš, uvěřili jsme v to, cos nám seslal, a následujeme posla; zapiš nás tedy mezi ty, kdož pravdu
dosvědčují!"
54. I strojili mu úklady, avšak i Bůh strojil lest a Bůh nejlépe umí strojit lest.
55. A hle, pravil Bůh: "Ježíši, nyní tě odvolám a povznesu tě k Sobě a očistím tě od (špíny) těch, kdož
neuvěřili. A ty, kdož tě následovali, učiním vyššími než ty, kdož nevěřili, až do dne zmrtvýchvstání. A pak
se ke Mně všichni navrátíte a rozsoudím mezi vámi to, v čem jste se rozcházeli.
56. A ty, kdož neuvěřili, potrestám trestem přísným na tomto i na onom světě a nebudou mít žádné
pomocníky,
57. zatímco těm, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, se dostane odměny jejich - a Bůh věru nemá rád
nespravedlivé!"
58. A přednášíme ti toto ze znamení a z moudrého připomenutí.
59. A podobá se Ježíš před Bohem Adamovi: On stvořil jej z prachu a potom mu řekl "Budiž!" a on byl!
60. Pravda tato od Pána tvého přichází - nebuď tedy jedním z pochybovačů!
61. Tomu, kdo se bude s tebou o tom přít poté, co ti bylo dáno vědění, odpověz: "Pojďme, přizveme
syny naše a syny vaše, ženy naše a ženy vaše, nás i vás; potom vzájemně si budeme přísahat a přivoláme
prokletí Boží na lháře!"
62. A toto je skutečně příběh pravdivý - a není božstva kromě Boha a Bůh je mocný, moudrý.
63. Jestliže se obrátí zády. . . vždyť Bůh dobře zná ty, kdož pohoršení šíří!
64. Rci: "Vlastníci Písma! Pojďte ke slovu rovnému pro nás i pro vás a shodněme se, že nebudeme
sloužit nikomu leč Bohu a nebudeme k Němu nic přidružovat a že si nebude brát jeden druhého za Pána
místo Boha!" Obrátí-li se však zády, pak jim řekněte: "Dosvědčte, že my jsme do vůle Boží odevzdáni!"
65. Vlastníci Písma! Proč se hádáte o Abrahama, když přece Tóra i Evangelium byly seslány až po něm?
Což tomu nerozumíte?
66. Hle, zde jste těmi, kteří se hádali o tom, o čem mají nějaké vědění. Proč se tedy hádáte o něčem, o
čem vědění nemáte - a Bůh zná nejlépe, zatímco vy neznáte.
67. Abraham nebyl ani židem, ani křesťanem, avšak byl hanífem odevzdaným do vůle Boží; a nepatřil
mezi modloslužebníky.
68. A nejblíže k Abrahamovi byli věru ti, kdož jej následovali, a tento posel a ti, kdož v něj uvěřili. A Bůh
je blízkým druhem věřících.
69. Někteří z vlastníků Písma by vás rádi uvedli v blud, avšak zabloudí jen sami, aniž to budou tušit.
70. Vlastníci Písma! Proč nevěříte ve znamení Boží, když sami jste jejich svědky?
71. Vlastníci Písma! Proč odíváte pravdu do lži a proč tajíte vědomě pravdu?
72. Někteří z vlastníků Písma říkají: "Věřte na počátku dne v to, co bylo sesláno věřícím, a na jeho konci
to popřete, snad se oni odvrátí od víry své.
73. Nevěřte nikomu kromě těch, kdož následují náboženství vaše!" Rci: "Jediné správné vedení je vedení
Boži! Vy se obáváte, aby se nikomu nedostalo podobného tomu, čeho se dostalo vám, anebo aby se
věřící nepřeli s vámi ohledně Pána vašeho." Rci: "Milost je věru v rukou Božích a On ji uštědřuje, komu
chce - a Bůh je nesmírný, vševědoucí.
74. On milostí svou vyznamenává, koho chce; a Bůh je pln dobrodiní nesmírného."
75. Mezi vlastníky Písma jsou někteří, kterým svěříš-li qintár, vrátí ti jej, ale jsou mezi nimi i takoví,
kterým svěříš dinár, a oni ti jej nevrátí, leč budeš-li nad nimi neustále stát. A to proto, že říkají: "Nemáme
žádné závazky vůči lidem nevědomým." Tím pronášejí vědomě o Bohu lež.
76. Však nikoliv! Kdo přesně dodržuje svou úmluvu a je bohabojný. . . vždyť Bůh miluje bohabojné.
77. Věru ti, kdož prodávají úmluvu s Bohem a přísahy své za nepatrnou cenu, ti nebudou mít podíl žádný
v životě posmrtném a Bůh na ně v den zmrtvýchvstání nepromluví ani nepohlédne; a neočistí je a pro ně
určen je trest bolestný.
78. A mezi nimi je vskutku skupina, jež překrucuje jazyky svými Písmo, abyste to pokládali za Písmo,
ačkoliv to Písmo není, a říkají: "Toto přichází od Boha!", a přitom to vůbec není od Boha. A pronášejí
tak vědomě o Bohu lež.
79. Nepřísluší smrtelníkovi, jemuž Bůh dal Písmo, vědění a prorocké poslání, aby potom lidem prohlásil:
"Buďte služebníky mými, nikoliv Boha!" Buďte spíše rabíny v tom, že učíte Písmu, a v tom, že v něm
studujete.
80. Bůh vám nepřikázal, abyste si brali anděly a proroky za pány své. Což by vám mohl přikázat
nevěrectví poté, co jste se stali do vůle Jeho odevzdanými?
81. A hle, Bůh uzavřel smlouvu s proroky : "Kdykoliv vám dám Písmo a moudrost a potom k vám přijde
posel potvrzující pravdivost toho, co jste již měli, uvěřte v něj a pomáhejte mu!" A pravil: "Potvrzujete to
a přijímáte to jako závazek vůči Mně?" Odpověděli: "Potvrzujeme to." I řekl: "Dosvědčte to a já s vámi
budu jedním ze svědků!"
82. A ti, kdož se po tomto obrátí zády, jsou věru hanebníci.
83. Což si mohou přát jiné náboženství než náboženství Boží, když již se do vůle Jeho odevzdalo - chtě
nechtě - vše, co na nebesích je i na zemi, a když vše se k Němu navrátí?
84. Rci: "Uvěřili jsme v Boha i v to, co seslal nám a co seslal Abrahamovi, Ismaelovi, Izákovi, Jakubovi a
kmenům, i v to, co bylo dáno Mojžíšovi a Ježíšovi a prorokům od Pána jejich. My nečiníme rozdíl mezi
nimi a do vůle Jeho jsme odevzdáni."
85. Kdo touží po jiném náboženství než po islámu , nebude to od něho přijato a v životě budoucím bude
mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.
86. Jak by mohl Bůh správně vést lidi, kteří se zřekli víry poté, co uvěřili, a poté, co dosvědčili, že posel
je pravdivý, a poté, co k nim přišly jasné důkazy? Bůh přece nepovede cestou správnou lid
nespravedlivý.
87. A bude odměnou jejich, že padne na ně prokletí Boží a andělů i lidstva veškerého
88. a budou v něm navěky a nebude jim zmírněn trest ani odklad dán
89. kromě těch, kdož kajícně se potom obrátí a polepší se. A Bůh je věru odpouštějící, slitovný.
90. Kdo zřekli se víry poté, když ji přijali, a potom nevíru svou ještě rozmnožili - od těch nebude přijato
pokání jejich, neboť to jsou zbloudilí.
91. Od žádného z těch, kdož neuvěřili a jako nevěřící zemřou, nebude přijata ani země zlatem naplněná,
kdyby se tím chtěli vykoupit. Pro ty je určen trest bolestný a nebudou mít pomocníky žádné.
92. Nikdy nedosáhnete pravé zbožnosti, dokud nebudete rozdávat z toho, co milujete - a cokoliv z věcí
rozdáte, Bůh o tom dobře ví.
93. Všechny pokrmy byly dovoleny dítkám Izraele kromě těch, jež Izrael ještě předtím, než byla seslána
Tóra, sám prohlásil za zakázané. Rci: "Přineste tedy Tóru a čtěte z ní, jste-li pravdomluvní!
94. Ti, kdož ještě potom si budou vymýšlet o Bohu lži, ti věru jsou nespravedliví."
95. Rci: "Bůh je pravdomluvný! Následujte tedy náboženství Abrahamovo, jenž hanífem byl a mezi
modloslužebníky nepatřil!"
96. A věru prvním chrámem, jenž pro lidstvo byl založen, byl ten, jenž v Bakce stojí, jenž požehnáním je i
vedením správným pro lidstvo veškeré.
97. A v něm jsou znamení jasná: místo Abrahamovo , a kdokoliv tam vstoupí, je v bezpečí . A Bůh uložil
lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat. Však ten, kdo nevěří. . . vždyť
Bůh věru je soběstačný a obejde se bez lidstva veškerého.
98. Rci: "Vlastníci Písma! Proč popíráte znamení Boží, když Bůh je svědkem všeho, co děláte?"
99. Rci: "Vlastníci Písma! Proč odvracíte z cesty Boží ty, kdož uvěřili, snažíce se ji pokřivit, ačkoliv jste
svědky ? A Bohu není věru lhostejné, co konáte."
100. Vy, kteří věříte! Budete-li poslouchat skupinu jednu z těch, jimž bylo dáno Písmo, obrátí vás poté,
co jste již uvěřili, opět v nevěrectví.
101. Jak byste se však mohli stát opět nevěřícími, když jsou vám přednášena znamení Boží a mezi vám i
posel Jeho dlí? Ten, kdo pevně se Boha přidržuje, ten veden je ke stezce přímé.
102. Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší , a neumírejte jinak, než když jste se do vůle
Jeho odevzdali!
103. Přidržujte se pevně provazu Božího všichni a nerozdělujte se! Pomněte dobrodiní Božího k vám,
když byli jste nepřáteli a On opět sblížil srdce vaše a stali jste se - díky milosti Jeho - bratry; a byli jste již
na okraji propasti ohnivé a On vás před ní spasil. A takto vám Bůh objasňuje Svá znamení - snad budete
správně vedeni.
104. Nechť stane se z vás obec, jež bude vyzývat k dobrému, přikazovat vhodné a zakazovat
zavrženíhodné. A takoví budou blažení .
105. Nebuďte jako ti, kdož se rozdělili a do sporu se dostali poté, co k nim přišly důkazy jasné; pro ty je
určen trest nesmírný
106. v den, kdy rozjasní se tváře některé, zatímco jiné se zachmuří. A těm, jejichž tváře se zachmuří,
bude řečeno: "Proč jste se stali nevěřícími poté, co přijali jste víru? Ochutnejte trest za to, že jste byli
nevěřící!"
107. Avšak ti, jejichž tváře se rozjasní, ti budou v milosti u Pána svého a budou v ní navěky.
108. Toto jsou znamení Boží, která ti sdělujeme podle pravdy. Bůh pak si nepřeje nespravedlnost pro
nikoho z lidstva veškerého.
109. Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a k Bohu se všechno navrátí.
110. Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete
zavrženíhodné a věříte v Boha . A kdyby uvěřili vlastníci Písma, bylo by to pro ně lepší; jsou sice mezi
nimi věřící, avšak mnozí z nich jsou hanebníci.
111. Nemohou vám uškodit, leda nepatrně; budou-li proti vám bojovat, obrátí se k vám brzy zády a
potom už jim nebude pomoci.
112. A padne na ně ponížení, ať uchýlí se kamkoliv, kromě těch, kdož chráněni jsou provazem Božím a
provazem lidí. A přivolali na sebe hněv Boží a postihla je chudoba, a to proto, že neuvěřili ve znamení
Boží a neoprávněně zabíjeli proroky. A také proto, že byli neposlušní a přestupníci.
113. Nejsou všichni stejní mezi vlastníky Písma; je mezi nimi obec přímá, jejíž členové přednášejí za noci
verše Boží a na tváře své padají
114. a věří v Boha a v den soudný, přikazují vhodné a zakazují zavrženíhodné a soutěží v konání dobrých
skutků; a to jsou praví zbožní.
115. Cokoliv dobrého učiní, nebude jim upřeno a Bůh dobře zná bohabojné.
116. Těm však, kdož nevěří, nic nepomohou u Boha majetky jejich ani dětí jejich a budou obyvateli ohně
pekelného a budou v něm nesmrtelní.
117. To, co vydávají v tomto životě pozemském, se podobá vichřici mrazivé, jež postihla a zničila úrodu
lidí, kteří sami sobě ukřivdili. Neukřivdil jim Bůh, leč oni sami sobě ukřivdili.
118. Vy, kteří věříte! Neberte si jako důvěrníky nikoho kromě lidí z vás! Nevěřící neopominou vám
škodit a přáli by si, abyste upadli do nesnází. A již se stala nenávist jejich zjevnou v jejich ústech, však to,
co skrývají hrudi jejich, je ještě horší. A učinili jsme vám znamení jasnými, jste-li rozumní.
119. A hle, vy jste ti, kdož tyto lidi milují, zatímco oni vás nemilují; vy věříte v Písmo v jeho celku,
zatímco oni, když vás potkají, říkají "Uvěřili jsme", když však zůstanou sami, hryžou si prsty zlobou. Rci:
"Zemřete zlobou, vždyť Bůh zná i to, co hrudě vaše skrývají!"
120. Když se vás dotkne něco dobrého, zarmucuje je to, ale když vás postihne neštěstí, radují se z toho.
Budete-li však trpěliví a bohabojní, neuškodí vám nikterak úklady jejich, neboť Bůh ve vědění Svém
objímá vše, co dělají.
121. Vzpomeň si, když jsi ráno odešel od rodiny své, abys postavil věřící na místa k boji; a Bůh slyšící je
i vševědoucí.
122. A vzpomeň si, když dva oddíly z vás již bezmála chtěly projevit svou malomyslnost, ačkoli Bůh byl
ochráncem jich obou; nechť na Boha se věřící spoléhají!
123. Bůh vám již vskutku pomohl u Badru, když jste byli ještě nepatrní. Bojte se Boha, snad Mu budete
vděčni.
124. A hle, pravil jsi věřícím: "Což vám nestačí, že vás Pán váš posílil třemi tisíci andělů z nebe
vyslanými?
125. Ba ano! Budete-li vytrvalí a bohabojní; pak až nepřítel na vás prudce zaútočí, Pán váš vás podpoří
pěti tisíci andělů, kteří označují známkami."
126. A Bůh učinil vám toto pouze zvěstí radostnou a pro uklidnění srdcí vašich. A není vítězné pomoci
leč od Boha mocného, moudrého,
127. abyste uťali část těm, kdož jsou nevěřící, anebo aby byli potřeni a vrátili se nazpět zklamáni.
128. Ty nemáš nic společného s tou věcí: buď On přijme jejich pokání, anebo je potrestá, vždyť oni věru
jsou nespravedliví .
129. A Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a On odpouští, komu chce, a také trestá, koho
chce. A Bůh je odpouštějící, slitovný.
130. Vy, kteří věříte! Neživte se lichvou rozmnožujíce dvakrát zisk, nýbrž bojte se Boha, snad budete
blažení.
131. A bojte se ohně pekelného, připraveného pro nevěřící,
132. a poslouchejte Boha a posla, snad dostane se vám slitování.
133. Pospíchejte k milosti od Pána svého a k zahradě, jejíž šířka se rovná nebesům a zemi a jež
připravena je pro bohabojné,
134. kteří rozdávají almužny ve štěstí i v neštěstí a kteří krotí hněv svůj a odpouštějí lidem. Bůh věru
miluje ty, kdož dobro činí,
135. a ty, kteří potom, co spáchali hanebnost či sami sobě ukřivdili, vzpomínají Boha a prosí Jej za
odpuštění hříchů svých - neboť kdo jiný může hříchy odpustit než Bůh - a kteří nesetrvávají vědomě v
tom, co provedli.
136. A odměnou těchto bude odpuštění od Pána jejich a zahrady, pod nimiž řeky tekou a v nichž budou
nesmrtelní. Jak krásná to odměna těm, kdož dobré konali!
137. Již naplnil se obvyklý osud těch , kdož před vámi byli! Cestujte po zemi a pohleďte, jaký byl konec
těch, kdož posly za lháře prohlašovali!
138. Toto je jasné vysvětlení lidem i vedení a varování bohabojným.
139. Neochabujte, nermuťte se, vždyť přece budete mít vrch, jste-li věřící!
140. Jestliže jste utrpěli poranění , tedy podobné poranění utrpěli i ti druzí. Takové dny šťastné i
nešťastné necháváme střídat mezi lidmi, aby Bůh rozeznal ty, kdož uvěřili, a vybral si mezi vámi
mučedníky - a Bůh věru nemiluje nespravedlivé -
141. a aby Bůh dal zazářit těm, kdož uvěřili, a zavrhl nevěřící.
142. Domníváte se snad, že vejdete do ráje , dříve než Bůh rozpozná mezi vámi ty, kdož usilovně se
snažili v boji, a dříve než rozpozná neochvějné?
143. Vždyť jste si věru přáli smrt, dříve než jste se s ní setkali; a nyní jste ji viděli, zatímco jste se dívali.
144. Muhammad je pouze poslem a před ním odešli již jiní poslové. A jestliže zemře anebo bude zabit,
obrátíte se nazpět? Ten, kdo se obrátí nazpět, neuškodí tím vůbec Bohu, ale Bůh odmění ty, kdož byli
vděční.
145. Žádná duše nemůže zemřít jinak než z dovolení Božího a podle zapsané a pevně stanovené lhůty.
Kdokoli si přeje odměnu již v životě pozemském, tomu z ní něco dáme, a kdokoli si přeje odměnu v
životě budoucím, tomu z ní něco dáme - a My odměníme vděčné.
146. Kolik proroků bojovalo, majíc na své straně zástupy početné? A přece neochabli na cestě Boží
kvůli tomu, co je postihlo z neštěstí, ani nezeslábli a neustoupili. A Bůh miluje vytrvalé.
147. A bylo jejich řečí pouze to, že řekli: "Pane náš, odpusť nám hříchy naše i přehánění naše v naší věci!
Upevni paty naše a poskytni nám pomoc vítěznou proti lidu nevěřícímu!"
148. A Bůh jim dal odměnu v životě pozemském a ještě krásnější odměnu v životě budoucím. A Bůh
miluje ty, kdož dobro konají.
149. Vy, kteří věříte! Budete-li poslušní těch, kdož nevěří, věru vás oni nazpět obrátí a vy se k tomu
vrátíte a ztrátu utrpíte.
150. Nikoliv! Bůh je vašim ochráncem a On nejlepší je z pomocníků.
151. Vrhneme v srdce těch, kdož nevěří, hrůzu za to, že přidružili k Bohu něco, k čemu On neseslal
žádné zplnomocnění. A útulkem jejich bude oheň pekelný - a jak hnusný bude příbytek nespravedlivých!
152. I52 Bůh splnil vůči vám slib Svůj, když z dovolení Jeho jste je poráželi, dokud jste neztratili odvahu
a neupadli mezi sebou do sporu o tu věc a nebyli neposlušní poté, když ukázal vám to, co máte rádi. A
jsou mezi vámi ti, kdož touží po životě pozemském, a jsou mezi vámi jiní, kdož touží po životě budoucím.
A potom vás od nich odvrátil, aby vás vyzkoušel, a věru vám již nyní odpustil - a Bůh je pln laskavosti
vůči věřícím.
153. Tehdy jste stoupali nahoru neohlížejíce se na nikoho, zatímco posel vás svolával za vašimi zády - a
Bůh vám odplácel jedním utrpením za druhým - abyste se nermoutili nad tím, co vám uniklo z kořisti, ani
nad tím, co vás postihlo z neúspěchu. A Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.
154. Potom na vás Bůh seslal, po tomto utrpení, bezpečí spánku, jenž pokryl jeden oddíl z vás, zatímco
druhý oddíl byl v duchu nespokojen a vyslovoval - pravdě navzdory - o Bohu domněnky, jež se
podobaly domněnkám doby nevědomosti. I řekli: "Cožpak my máme vůbec nějaké slovo v téhle věci?"
Rci: "Všechna tato věc náleží Bohu!" Avšak oni skryli v duších svých to, co ti najevo nedali, a řekli:
"Kdybychom měli nějaké slovo v této věci, nebylo by mezi námi zabitých." Rci: "Kdybyste byli zůstali v
domech svých, vskutku ti, jimž bylo předepsáno, aby byli zabiti, by byli věru vyšli k místům, kde nyní
spočívají. A stalo se tak, aby Bůh vyzkoušel to, co je v hrudích vašich, a aby odhalil, co je v srdcích
vašich." A Bůh zná dobře, co v hrudích je skryto.
155. Věru ti z vás, kdož obrátili se na útěk v den, kdy střetly se dva oddíly, byli k tomu svedeni pouze
satanem za některé z hříchů, jichž se dopustili. A Bůh jim již odpustil, vždyť Bůh je věru odpouštějící,
soucitný.
156. Vy, kteří věříte! Nebuďte jako ti, kdož neuvěřili a říkají o bratřích svých, když cestují po zemi nebo
vydají se do boje: "Kdyby byli zůstali doma, nebyli by zemřeli a nebyli by zabiti!" Kéž by to Bůh učinil
zármutkem v srdcích jejich! A Bůh dává život i smrt a Bůh jasně zří vše, co děláte.
157. A vskutku, kdybyste byli zabiti na cestě Boží nebo zemřeli, je odpuštění Boží i milost Jeho lepší než
to, co shromažďujete.
158. A věru, ať již zemřete, anebo budete zabiti, u Boha shromážděni budete!
159. Díky milosrdenství Božímu jsi byl k nim shovívavý; kdybys byl hrubý a srdce tvrdého, byli by věru
od tebe odpadli. Odpusť jim tedy a pros za ně o odpuštění a poraď se s nimi v každé záležitosti. A až
dospěješ k rozhodnutí, spolehni se na Boha, neboť Bůh miluje ty, kdož na Něj se spoléhají.
160. Bude-li vám pomáhat Bůh, nikdo nemůže být nad vámi vítězem! Opustí-li vás však, kde je ten, kdo
by vám mohl potom pomoci? Na Boha tedy nechť spoléhají se věřící!
161. Nesluší se na proroka, aby zpronevěřoval, však ten, kdo podvádí, přinese to, co zpronevěřil, v den
zmrtvýchvstání. A potom duše každá obdrží cenu toho, co si vysloužila, a nebude nikomu ukřivděno.
162. Zdaž je ten, kdo usiluje o blahovůli Boží, roven tomu, kdo na sebe přivolal hněv Boží a jehož
útočištěm bude peklo? Jak hnusný to bude cíl konečný!
163. A budou tvořit stupně různé u Boha, a Bůh jasně zří vše, co dělají.
164. Věru Bůh již prokázal přízeň věřícím, když k nim vyslal posla z řad jejich, jenž sděluje jim znamení
Jeho, očišťuje je a učí je Písmu a moudrosti, zatímco předtím byli v bludu zjevném.
165. Což jste neřekli, když postihlo vás neštěstí poté, co sami jste dosáhli úspěchu dvojnásobného:
"Odkud to přišlo?" Rci: "Od vás samých to přišlo!" A Bůh nade všemi věcmi je mocný.
166. To, co vás postihlo v den, kdy střetly se dva oddíly, stalo se z dovolení Božího, aby Bůh zjistil, kdo
je věřící,
167. a aby poznal ty, kdož jsou pokrytci. A bylo jim řečeno: "Pojďte, bojujte na stezce Boží, anebo
odrážejte nepřítele!" I řekli: "Kdybychom uměli bojovat, věru bychom vás následovali." V ten den byli
blíže k nevěrectví než k víře. A hovoří ústy svými, co není v srdcích jejich, avšak Bůh dobře zná vše, co
skrývají.
168. A to jsou ti, kdož řekli o bratřích svých, zatímco sami se neúčastnili: "Kdyby nás byli poslechli,
nebyli by zabiti." Rci: "Odežeňte tedy od sebe smrt, jste-li pravdomluvní!"
169. A nepokládej ty, kdož na stezce Boží byli zabiti, za mrtvé! Naopak, oni jsou živí a u Pána svého
odměnu svou užívají
170. a radují se z toho, co Bůh jim z přízně Své uštědřil, a radují se, že ti, kteří je následují, avšak dosud
se k nim nepřipojili, nemusí se ničeho obávat a nebudou zarmouceni.
171. A radují se z přízně Boží a laskavosti Jeho a z toho, že Bůh nedopustí, aby ztratila se odměna
věřícím patřící.
172. A z těch, kdo odpověděli na výzvu Boha a posla poté, co byli utrpěli zranění - těm, kdož dobré
konali a bohabojní byli, dostane se odměny nesmírné.
173. A když jim lidé řekli: "Lidé se proti vám shromáždili, bojte se jich!", tu zvětšila se ještě víra jejich a
zvolali: "Nám postačí Bůh, a jak výtečný On je ochránce!"
174. A tak se vrátili díky přízni a laskavosti Boží a nestalo se jim nic zlého. A usilovali o to, co se líbí
Bohu, a Bůh pánem je laskavosti nesmírné.
175. Hle, toto je satan, který často vám nahání strach svými přáteli, však nebojte se jich, nýbrž bojte se
Mne, jste-li věřící.
176. Nermuť se pro ty, kdož do nevěrectví se řítí, vždyť oni ničím Bohu neuškodí; Bůh nehodlá dát jim
podíl v životě budoucím, leč připravil pro ně trest nesmírný.
177. Ti, kdož koupili nevěrectví za víru, v ničem nemohou uškodit Bohu a je očekává trest bolestný.
178. Nechť si ti, kdož nevěří, nemyslí, že odklad, který jsme jim povolili, je pro ně dobrý; povolili jsme
jim odklad jen proto, aby hříchy své ještě rozmnožili, a je očekává trest zahanbující.
179. A Bůh není takový, aby ponechal věřící v tom stavu, v jakém jste, až do doby, kdy rozdělí špatného
od dobrého.A Bůh nehodlá vás seznámit s nepoznatelným, nýbrž vybírá si, koho chce ze Svých poslů.
Věřte v Boha a posly Jeho, neboť budete-li věřit a bát se Boha, dostane se vám odměny nesmírné.
180. Nechť ti, kdož lakotí s tím, co jim Bůh uštědřil z laskavosti Své, se nedomnívají, že je to pro ně
lepší; naopak, je to pro ně horší. A budou mít okolo šíjí v den zmrtvýchvstání to, s čím lakotili - a Bohu
připadne dědictví nebes a země a Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.
181. Bůh věru slyšel řeči těch, kdož hovořili: "Bůh je chudý, zatímco my jsme bohatí!" A zapíšeme si
dobře slova jejich i jejich bezprávné zabíjení proroků a pak jim řekneme: "Ochutnejte trestu spalujícího
182. za to, co ruce vaše předtím konaly!" A Bůh věru není nespravedlivý ke služebníkům Svým.
183. Těm, kdož řekli: "Vždyť Bůh nám uložil, abychom neuvěřili poslu žádnému, dokud nám nepředvede
oběť, kterou oheň pozře," odpověz: "Již přede mnou přišli k vám poslové s důkazy jasnými i s tím, o čem
jste hovořili. Proč jste je tedy zabíjeli, jste-li pravdomluvní?"
184. Jestliže tě prohlašují za lháře, nevšímej si toho, neboť již před tebou byli za ně prohlašováni poslové
jiní, kteří přinesli důkazy jasné, Knihy i Písmo osvícené.
185. Každá duše okusí smrti; a teprve v den zmrtvýchvstání obdržíte plně své odměny. A kdo se vyhne
ohni a bude do ráje uveden, ten dosáhl úspěchu. A život na tomto světě je pouze klamné užíváni.
186. A jistě budete vystaveni zkouškám na majetcích svých i osobách svých a uslyšíte od těch, jimž
dostalo se Písma před vámi, i od modloslužebníků mnoho zlého. Budete-li však trpěliví a bohabojní,
shledáte, že to patří k podstatě věcí.
187. A hle, přijal Bůh od těch, kdož dostali Písmo, úmluvu: "Vysvětlujte je lidem a nezatajujte je!" Avšak
oni je zahodili za záda svá a koupili za ně věc ceny nepatrné. A jak hnusné je to, co koupili!
188. Nedomnívej se, že ti, kdož se radují z toho, co provedli, a rádi se nechávají chválit za to, co vůbec
neudělali - nedomnívej se, že tito jsou bezpečni před trestem. Pro ně je určen trest bolestný.
189. A Bohu náleží království nebes i země a Bůh je všech věcí mocen.
190. Věru ve stvoření nebes a země a ve střídání noci a dne je znamení pro lidi rozmyslem nadané,
191. kteří vzývají Boha stojíce, sedíce i ležíce a kteří přemýšlejí o stvoření nebes a země a říkají: "Pane
náš, Tys věru nestvořil toto vše pro nic za nic - sláva Tobě! Ušetři nás trestu ohně pekelného!
192. Pane náš, Ty věru každého, koho do ohně uvrhneš, hanbou pokryješ; a nespravedliví nebudou mít
pomocníků.
193. Pane náš, vskutku jsme uslyšeli hlas volajícího, zvoucího nás k víře: Věřte v Pána svého! a uvěřili
jsme. Pane náš, odpusť nám hříchy naše a očisti nás od špatností našich a povolej nás k Sobě spolu s
čistými!
194. Pane náš, a dej nám to, cos nám přislíbil ústy poslů svých, a nezarmuť nás v den zmrtvýchvstání,
vždyť Ty neopomíjíš splnit sliby Své!"
195. A Pán jejich je vyslyšel: "Nedopustím věru, aby se ztratil skutek jediný, který kdokoliv z vás učiní,
ať je to muž či žena, vždyť jeden k druhému patříte. A těm, kdož se vystěhovali a byli z domovů svých
vyhnáni a na cestě mé strádali a bojovali a byli přitom zabiti, těm věru vymažu špatné činy jejich a uvedu
je do zahrad, pod nimiž řeky tekou." To bude odměnou od Boha - a Bůh zajisté má u Sebe odměnu
nejkrásnější.
196. Nechť tě neoklame to, že ti, kdož jsou nevěřící, se volně po zemi procházejí;
197. krátké bude jejich užívání a pak stane se peklo příbytkem jejich. A jak hnusné to bude místo
odpočinku!
198. Avšak pro ty, kdož Pána svého se obávali, jsou určeny zahrady, pod nimiž řeky tekou - a v nichž
nesmrtelní budou - jako obydlí od Boha. A to, co u Boha je, je nejlepší pro čisté.
199. A jsou mezi vlastníky Písma někteří, kteří věří v Boha i v to, co seslal vám, i v to, co seslal jim;
pokorní před Bohem nekupují za znamení Boží věci ceny nepatrné. Ti dostanou odměnu svou u Pána
svého a Bůh věru je rychlý v účtování.
200. Vy, kteří věříte! Buďte neochvějní a povzbuzujte se k neochvějnosti! Buďte pevní a bojte se Boha -
snad budete blažení!