Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lesson 06

8. 4. 2019

 

 

Irregular masculine Nouns:
 

bůh - god, člověk - person, lidé - people, obyvatel - resident, přítel - friend

Sg. Nominative bůh člověk    
Genitive boha člověka    
Dative bohu člověku    
Accusative boha člověka    
Vocative bože! člověče!    
Locative bohu člověku    
Instrumental bohem člověkem    
Pl. Nominative bohové lidé    
Genitive bohů lidí
 
 
Dative bohům lidem    
Accusative bohy lidi    
Vocative bohové! lidé!    
Locative bozích lidech    
Instrumental bohy lidmi    

 

Sg. Nominative obyvatel přítel    
Genitive obyvatele přítele    
Dative obyvateli příteli    
Accusative obyvatele přítele    
Vocative obyvateli! příteli!    
Locative obyvateli příteli    
Instrumental obyvatelem přítelem    
Pl. Nominative obyvatelé přátelé    
Genitive obyvatelů
obyvatel
přátel
 
 
Dative obyvatelům přátelům    
Accusative obyvateli přáteli    
Vocative obyvatelé! přátelé!    
Locative obyvatelích přátelích    
Instrumental obyvateli přáteli    

 


Hussitism
→ Husitství


At the turn of the 14th and 15th centuries the Czech lands found themselves in a social crisis.
→Na rozhraní 14. a 15. století se české země ocitly ve společenské krizi

The main blame was attached to the Church, which was more devoted to political power and material interests than to the souls of the believers.
→Hlavní vina byla přisuzována církvi, která se věnovala více mocenským a hmotným zájmům než duším věřících.

The recognized leader of the reformers was Jan Hus, from 1402 the Minister of Prague´s Bethlehem Chapel and after 1409 also Rector of Charles University.
→Uznávaným vůdcem reformátorů byl JAN HUS, od roku 1402 kazatel v pražské Betlémské kapli a po roce 1409 i rektor Karlovy univerzity.

He criticized the ecclesiastical and secular feudal lords for inhumanly exploiting the serfs.
→Kritizoval církevní i světské feudály, že nelidsky vykořisťují poddané.

Hus saw the cause of all evil and dissatisfaction in the wealth of the Church.
→Příčinu všeho zla a nespokojenosti viděl Hus v bohatství církve.

He wanted the entire Church to lead a simple life and recommended that it rid itself of possessions.
→Chtěl, aby celá církev žila prostým životem, doporučoval, aby byla zbavena majetku.

Through his writings, Hus brought the teachings of the Church to the people.
→Svými spisy přiblížil Hus církevní učení lidu.

He wrote them in Czech so that everyone would understand them.
→Psal je česky, aby jim každý rozuměl.

However, his teachings did not lead to the reestablishment of stability but rather to the opposite.
→Ovšem jeho učení nevedlo k obnovení stability, ale k opaku.

Because he refused to retract his teachings and fall in line with the Church at the Council of Constance, he was burned at the stake as an incorrigible heretic on July 6, 1415.
→Protože na kostnickém koncilu odmítl odvolat své učení a podřídit se církví, byl 6. července 1415 upálen jako nenapravitelný kacíř.

The news of Hus´s violent death led to anti-Church agitation in the Czech lands.
→ Zpráva o Husově násilné smrti vyvolala v českých zemích proticírkevní nepokoje.

Hus´s followers, whose number grew, started to called themselves Hussites. They accepted the chalice as their sign.
→Husovi stoupenci, jejichž počet rostl, se začali nazývat husity. Za svůj znak přijali kalich.

In July 1419, the people of Prague, under the leadership of Jan Želivský, threw the Catholic councilors of Prague´s New Town out of the town hall window (the first defenestration), and thus started a revolution.
→V červenci roku 1419 pražský lid pod vedením Jana Želivského vyhodil katolické konšely Nového Města pražského z oken radnice (první defenestrace).

The headquarters of the popular revolutionary movement became TÁBOR in South Bohemia.
→Tak zahájili revoluci. Střediskem lidového revolučního hnutí se stal TÁBOR v jižních Čechách.

People from all over Bohemia came to Tabor. They handed over all their personal possessions to a common treasury.
→Do Tábora přicházeli lidé z celých Čech. Všechen osobní majetek odevzdávali do společné pokladny.

At this time of growing unrest, King Wenceslas IV died.
→V době rostoucích nepokojů zemřel král Václav IV.

Sigismund of Luxembourg, the stepbrother of Wenceslas IV, decided that he would take possession of the throne by force. This danger brought all of the Hussite supporters together.
→ Nevlastní bratr Václava IV., Zikmund Lucemburský, se rozhodl, že se zmocní trůnu násilím. Toto nebezpečí sblížilo všechny přívržence husitů.

The people of Tábor, Prague and the Calixin nobles (Hussite supporters) agreed on a common program, which was summed up in the Four Articles of Prague.
→Táborité, Pražané i kališnická šlechta se dohodli na společném programu, který shrnuli do čtyř pražských artikul.

In them they demanded the freedom of preaching, the distribution of Church possessions, receiving the Holy Eucharist in both kinds (Utraquism) and the just punishment of mortal sins.
→Žádali v nich svobodu kázání, rozdělení církevního majetku, přijímání podobojí a spravedlivé trestání těžkých hříchů.

The Pope and the feudal lords of neighboring lands feared the Hussites.
→ Papež i feudálové v sousedních zemích se husitů obávali.

Therefore, the Pope declared a military crusade against the Hussites.
→Proto papež vyhlásil proti husitům válečnou výpravu.

At the head of the crusades against the heathen Czechs stood King Sigismund of Luxembourg.
→ Do čela křížových výprav proti kacířským Čechům se postavil král Zikmund Lucemburský.

In June 1420, the crusaders surrounded Prague and took possession of the Castle and Vyšehrad.
→ V červnu 1420 obklíčili křižáci Prahu a zmocnili se Hradu a Vyšehradu.

The Hussite forces from Tábor came to Prague to help. Jan Žižka led them.
→V Praze přišlo na pomoc husitské vojsko z Tábora. Vedl je Jan Žižka.

A battle took place at Vítkov where the Hussites defeated the crusade.
→Na Vítkově došlo k bitvě. Husité tam porazili křížovou výpravu.

In June 1421, an interim government, in which the lower nobility and townsfolk predominated and which for the first time took part in the administration of the state, was arranged at the provincial parliament in Čáslav.
→ V červnu roku 1421 byla ustanovena na zemském sněmu v Čáslavi prozatímní vláda, v níž převažovala nižší šlechta a měšťanstvo, které se tak poprvé účastnilo na správě státu.

The parliament rejected Sigismund´s claim to the Czech throne.
→Sněm neuznal Zikmundovy nároky na český trůn.

After turning back other crusades (1421 at Žatec, 1422 at Kutná Hora), Žižka´s forces had to fight against domestic enemies (the Catholic nobility and newly-rich Calixin nobles), which together created the UNION OF THE LORDS.
→Po odražení dalších křížových výprav (1421 u Žatce, 1422 u Kutné Hory) musela Žižkova vojska bojovat proti domácímu nepříteli - katolické šlechtě a zbohatlé kališnické šlechtě, která tvořila společně PANSKOU JEDNOTU.

In 1424 Jan Žižka, however, defeated these forces in the battle at Malešov.
→Jan Žižka však roku 1424 v bitvě u Malešova porazil i vojska panské jednoty.

After his death (in the autumn of 1424) the cleric Procopius the Bald led the Hussite ground forces (infantry).
→Po jeho smrti (na podzim 1424) velel husitským polním vojskům kněz Prokop Holý.

Under his leadership the Hussites were victorious over the crusaders (1426 at Ústí nad Labem, 1427 at Tachov) and drove them from the land.
→Pod jeho velením zvítězili husité nad křižáky (1426 u Ústí nad Labem, 1427 u Tachova) a vyhnali je ze země.

Then the Hussites themselves undertook expeditions abroad, the so-called "Glorious Rides", with the aim of spreading Hussitism in neighboring lands.
→Potom husité sami podnikali výpravy do ciziny, tzv. ,, spanilé jízdy ´´, s cílem šířit husitství v sousedních zemích.

The most massive crusade invaded Bohemia in 1431.
→Nejmohutnější křížová výprava vpadla do Čech roku 1431.

The great crusade force was dispersed as soon as they heard the Hussites singing from a distance the hymn "Ye Warriors of God".
→Početné křižácké vojsko se rozprchlo, jen co zaslechlo z dálky husity zpívat chorál ,, Ktož jsú boží bojovníci ".

After the victory of the Hussites at Domažlice, the Pope and King Sigismund became aware that the Hussite revolution could not be defeated with arms.
→Po vítězství husitů u Domažlic si papež a král Zikmund uvědomili, že husitská revoluce se nedá porazit zbraněmi.

Therefore, they entered into peace negotiations with the Hussites.
→Proto přistoupili na mírová jednání s husity.

The negotiations took place in 1433 in Basle (Switzerland).
→Jednání se konala roku 1433 v Basileji.

At this council, however, the Hussites split into two groups. The moderate Hussites wanted to accept the partial concessions offered, while the radicals insisted on the acceptance of all Four Articles of Prague.
→Na tomto koncilu se však husité rozdělili do dvou skupin. Umírnění husité chtěli nabízené částečné ústupky přijmout, radikálové trvali na připetí všech 4 pražských artikul.

The dispute came to a head in 1434 at the Battle of Lipany, where the radicals were defeated through the treachery of the Calixtin nobles and the townsfolk.
→Spor vyvrcholil v roce 1434 v bitvě u Lipan, kde byli tito radikálové poraženi, zradou kališnické šlechty a měšťanů.

On July 5, 1436, an agreement between the Hussites and the Council of Basle, the so-called "COMPACT", was declared in Jihlava.
→ 5. července 1436 byla v Jihlavě vyhlášena dohoda mezi husity a basilejským koncilem, tzv. "KOMPAKTÁTA".

Bohemia became a territory where everyone could freely choose the Hussite or Catholic religion.
→Čechy se staly územím, kde si každý svobodně mohl vybrat husitské nebo katolické náboženství.

The Pope, however, never approved of this agreement. Sigismund ascended the Czech throne.
→Tuto dohodu však papež nikdy neschválil. Na český trůn nastoupil Zikmund.

The Hussite revolution did not reach the goals it had set, but it did not end in defeat either. It did, however, lay the foundations for a new, glorious tradition of the Czech nation.
→Husitská revoluce nedosáhla vytýčených cílů, ale neskončila ani porážkou. Položila základ nové, slavné tradici českého národa.






 

 

m15-husx-jpg.jpg

         
Exercises:


revoluce začala pražskou defenestrací pod vedením (husita)      A       Jana Želivského.






A - Genitive Singular (husity)



Tento (hrdina)      A      se postavil do čela lidového hnutí. (Husita)            se rozhodli pokračovat  v myšlenkách Jana Husa, v obrodě církve. 






A - Nominative Singular (hrdina )
B - Nominative Plural ((Husité )
- DECLENSION OF MASCULINE NOUNS ENDING IN -a, -e -

Singular masculine nouns which end in -a in the nominative singular decline according the model - předseda.  In the singular, the model - předseda - has forms according to the model  - žena;  however, these nouns have the ending  -ovi in the dative and the locative singular. In the plural these decline according to the hard model - pán.

This model includes: pianista, sluha, bača, paša, mahárádža, paňáca, hrdina, vozka, houslista, husita, komunista, traktorista, Svoboda, Vávra, Jenda, Stáňa, Váša, Pernica.  
Nouns ending in -ita and -ista have the ending -é in the nominative and vocative plural (husité, komunisté) or -i (husiti, komunisti - these forms are colloquial). 
Nouns which have a soft consonant before the -a ending then have the soft ending -i in genitive singular : bača - bači, Vašica - Vašici, etc.



Program  (husita)      A        se nazýval  -4 pražské artikule-. Zpočátku s (husita)        B      sympatizoval i král Václav IV.








A - Genitive plural (husitů)
B - Instrumental plural (husity)



K umírněným (husita)      A         náleželo husitské panstvo, nižší šlechta a někteří staroměstští předáci. Umírnění (husita)      B        se soustředili na obranu svých výsad, jejich cílem bylo provést sekularizaci a obsadit nejdůležitější úřady. 









A - Dative Plural (husitům)
B - Nominative Plural (husité)

 

V letech 1419-20 se profilovaly tři hlavní směry (husita)       A      radikálních: orebité, sirotci a (táborita)        B      . 








A - Genitive Plural (husitů)
B - Nominative Plural (táborité)



Praha tvořila samostatný husitský proud, střed mezi (husita)      A       radikálními a umírněnými. 









A - Instrumental Plural (husity)



(Husita)      A      se setkávali s nemalými problémy jak v zahraničí,  tak ve  vlastních řadách. 








A - Nominative Plural (Husité)



Mezi (husita)             se začaly rozšiřovat myšlenky kacířských sekt jako byli Valdenští a Adamité. Většina (husita)        B      je nepřijala mezi sebe, vyobcovala je a posléze jádro (adamita)              zlikvidoval sám Jan Žižka. 







A - Instrumental Plural (husity)
B - Genitive Plural (husitů)
C - Genitive Plural (adamitů)



V  roce 1419, po  smrti Václava IV., se (husita)       A      nepodařilo najít vhodného kandidáta na trůn. Právoplatný dědic Zikmund se pokusil (husita)      B           porazit v několika křížáckých výpravách, ale marně. 








A - Dative Plural (husitům)
B - Accusative Plural (husity)



Díky zcela novým taktikám, zavedeným (táborita)      A         Janem Žižkou z Trocnova, se o (husita)        B       začalo mluvit jako o neporazitelných.








A -  Instrumental Singular (táboritou)
B - Locative Plural (husitech)



Roku 1433 na koncilu v Basileji se s (husita)       A      pokoušel uzavřít mír sám Zikmund, ale s  neúspěchem. 










A - Instrumental Plural (husity)



Rozdílné  názory v  řadách (husita)       A       vedly k bitvě u Lipan, kde byli (táborita)      B     poraženi. 









A - Genitive Plural (husitů)
B - Nominative Plural (táborité)



Zbytek umírněných (husita)       A       se Zikmundem uzavřel dohodu o přijetí kompaktát a o jeho nástupu na trůn.










A - Genitive Plural (husitů)